|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
|
Inter- a intraspecifická variabilita v odezvě Vicia faba L. a Zea mays L. na nedostatek vody
Fridrichová, Lenka ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
V této práci byly sledovány reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovenou dostupnost vody. Práce měla rozšířit poznatky o reakcích na vodní deficit a především na následující obnovenou dostupnost vody z pohledu dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy, pozornost byla věnována především vnitrodruhovým rozdílům a tomu, zda a jak se mění v poststresové periodě ve srovnání s periodou sucha. Reakce rostlin byly sledovány prostřednictvím změn vybraných fotosyntetických, morfologických a vývojových charakteristik v průběhu šestidenního přerušení zálivky, po němž následovala šestidenní perioda obnovené optimální zálivky. Experimenty byly provedeny na rostlinách s odlišným typem fotosyntézy - C3 rostlině Vicia faba L a C4 rostlině Zea mays L., u každého rostlinného druhu byly sledovány tři odrůdy / genotypy. Odpověď obou rostlinných druhů na nedostatek vody byla odlišná v míře změn relativního obsahu vody (RWC), parametrů fluorescence chlorofylu, hmotnostech sušin jednotlivých listů (které se vyvíjely během stresové periody), vzájemném poměru hmotností sušiny nadzemní a kořenové části rostlinného těla. U stresovaných rostlin byla pozorována tendence k poklesu RWC, zvýšení minimálního výtěžku fluorescence chlorofylu a u listů v temnotně adaptovaném stavu (F0), obsahu fotosyntetických...
|
|
|
Vliv různých způsobů ošetření rostlin kukuřice na zvýšení produkce biomasy
Pokorný, František ; Tomášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ondřej, Ondřej (oponent)
Kukuřice patří mezi naše nejvýkonnější plodiny. Přesto a proto se při zakládání porostů kukuřice a při jejím pěstování rozvíjejí nové technologické postupy. Přes poměrně rozsáhlé vědomosti a zkušenosti při zakládání porostů kukuřice mají tyto technologie i svoje rizika a úskalí. Mezi hlavní otázky patří, jakým způsobem a či vůbec před založením porostu kukuřice zpracovávat půdu. A v této souvislosti vyvstávají otázky, jak se postarat o vhodné hnojení a výživu kukuřice, která při pěstování odčerpá z půdy značné množství živin.
Práce se zabývala navrhnutím vhodného systému hnojení kukuřice na siláž, a to různými způsoby aplikace hnojiva na široko, pod patu a listovým doplňkovým přípravkem ve vztahu k produkci sušiny. Během vegetace bylo provedeno měření výšky rostlin kukuřice a dále práce vyhodnotila intenzitu a obsah chlorofylu v listech na vybraných variantách s neošetřenou kontrolní variantou
Pokusné parcelky s kukuřicí na siláž byly umístěny na pokusnou plochu Výzkumné stanice Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze v Červeném Újezdě (okres Praha-západ).
U všech variant se ihned po sklizni provádělo hodnocení výnosu v zeleném stavu a následně po vysušení jsme vyhodnotili výnos suché hmoty. V rámci jednoletého pokusu jsme zjistili následující výsledky, které mohou pomoci při plánování základního či doplňkového hnojení silážní kukuřice. Na základě výsledků uvádíme, že použití hnojiv Zeastim na list s kombinací s Močovinou a použití hnojiva Urea Stabil aplikované na široko, mají vliv na vyšší nárůst zelené hmoty, tím pádem vykazují vyšší výnosy zelené i suché hmoty.
|
|
|
Sledování intenzity fotosyntézy u skleníkové kultury zeleniny
Konvičná, Petra
Literární část diplomové práce přibližuje rostlinný materiál okurky salátové (Cucumis sativus L.), problematiku skleníkové produkce a pěstování v hydroponii. Velká část je věnována popisu procesu fotosyntézy a jednotlivými faktory působícími na vliv a průběh procesu. Praktická část práce se věnuje sledování a měření fyziologických charakteristik pomocí fotosyntetického přístroje LCpro+: intenzita fotosyntézy, úroveň transpirace, efektivity využití vody, stomatální vodivost u okurky salátové. Mimo parametrů fotosyntézy je také hodnocen obsah chlorofylu pomocí přístroje CCM200plus Chlorophyll Content Meter a schopnost rostlin využít slunečního záření, tedy fluorescenci. Flourescence byla měřena pomocí přístroje OS30p+ Chlorophyll Fluorometer. Na základě vyhodnocení bylo zjištěno, že všechny měřené charakteristiky byly ovlivněny fyziologickým a zdravotním stavem a stupněm poškození listů.
|
|
|
Studium vlivu stresových faktorů na stavbu a funkci fotosyntetického aparátu brukve řepky olejky (Brassica napus L. var. napus)
RÁKOSNÍKOVÁ, Tamara
Diplomová práce se zabývá vlivem chladného plazmatu, jako stresového faktoru, na stavbu a funkci fotosyntetického aparátu řepky olejky. Teoretická část se zabývá charakteristikou řepky olejky, fluorescencí, fotosyntetickými pigmenty a vlivem chladného plazmatu na fyziologii rostlin. Na tuto část navazuje experimentální měření. V laboratorních podmínkách byl proveden experiment, jehož cílem bylo zjistit vliv chladného plazmatu na množství chlorofylu a fluorescenci chlorofylu. Semena řepky byla ošetřena chladným plazmatem po dobu různých časových intervalů. Práce posuzuje, zdali vykazovaly rostliny, vyklíčené z ošetřených semen, vyšší hodnoty fyziologických aktivit, ve srovnání s rostlinami vyklíčenými z běžného osiva.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.