|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o zraněné na motocyklu při dopravních nehodách
SEIDL, Miroslav
V současné době dochází každý den na našich silnicích k velkému počtu dopravních nehod. Některé nehody jsou provázeny velmi vážnými poraněními, která je potřeba rychle a správně ošetřit. Poslední roky jsou právě v této skupině vážně zraněných ve velké míře motocyklisté a jejich počet i nadále stoupá. Posádka přivolané zdravotnické záchranné služby musí na místě nehody podat správnou a rychlou první pomoc většinou mladému člověku, kdy často rozhodují o životě, případně jeho další kvalitě. Záchranáři musí umět správně sejmout ochrannou přilbu, stabilizovat základní životní funkce pacienta a diagnostikovat případný šok nebo polytrauma. Ne všechna poranění jsou přitom záchranáři schopni s dostupnou technikou diagnostikovat na místě. Ve vzrůstající tendenci této nehodovosti je dobrý výsledek zaručen především za podmínek, kdy jsou členové výjezdových týmů kontinuálně vzděláváni v této specifické problematice. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problematiku přednemocniční neodkladné péče o zraněné na motocyklu při dopravních nehodách a vytvořit standard pro ošetření takto zraněných posádkou zdravotnické záchranné služby. Výzkumný soubor tvořili pracovníci Zdravotní záchranné služby Jihočeského kraje a pracovníci Traumatologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou řízeného rozhovoru a sekundární analýzou dat. Výzkum proběhl v březnu 2010. Na základě provedeného výzkumu byly stanoveny následující hypotézy a vytvořen standard pro ošetření poraněného motocyklisty posádkou zdravotní záchranné služby. Hypotéza 1: Pracovníci zdravotní záchranné služby využívají správně imobilizační pomůcky u poraněných motocyklistů. Hypotéza 2: Pracovníci zdravotní záchranné služby neumí správně sejmout poraněnému motocyklistovi ochrannou přilbu.
|
|
|
Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči
KOSTKOVÁ, Lucie
Téma práce {\clqq}Využití imobilizačních pomůcek v přednemocniční neodkladné péči``, bylo zvoleno z důvodu mého vlastního zájmu o tuto problematiku. Imobilizační pomůcky jsou velmi důležité při práci zdravotnického záchranáře. Cílem práce bylo zmapovat používání imobilizačních pomůcek při zásahu zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cíl byl splněn. Pro výzkum byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1, že nejpoužívanější pomůckou jsou nosítka, se potvrdila. Výsledky zobrazuje Graf 16 a graf 14. Jako nejpoužívanější pomůcku označilo 62% respondentů nosítka, která používají za měsíc 21x a výše. Nosítka se nejčastěji používají při indikacích polytrauma (68), perforující poranění břicha (63), trauma hrudníku (65), poranění páteře (54). A konečně u Grafu 20 kde by nosítka zdravotničtí záchranáři použili ke transportu z těžko dostupného terénu (40). Hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nejméně používají při zásahu scoop-rám, se také potvrdila, jak ukazují výsledky Grafu 8, kde četnost použití scoop-rámu byla nejvíce označena odpověď 0-3x do měsíce 87 (91%). Výsledky výzkumu poukazují na četnost používaní imobilizačních pomůcek v Jihočeském kraji, zkušenosti zdravotnických záchranářů s různými pomůckami k účelu imobilizace a jejich teoretické znalosti potřebné ke správnému použití dané pomůcky. Nelze opomenout praktické zkušenosti, které jsou velmi cenné a ukázaly, že záchranáři s víceletou praxí mají více zkušeností s imobilizačními pomůckami než záchranáři s krátkodobou praxí. Chtěla bych upozornit právě na vzdělávání záchranářů během výkonu svého povolání. Během výzkumu jsem narazila na celkem zajímavý výsledek. V Grafu 1 výsledky ukazují období kdy se záchranáři seznámili s imobilizačními pomůckami. Během studia 39 (41%) a během školení na ZZS 8 (8%). Myslím si, že řešením by bylo zavést na ZZS pravidelné školení týkající se imobilizačních pomůcek a jejich nastavení a využití. Výsledky mé práce by mohly být využity v oblasti vybavování sanitních vozů imobilizačními pomůckami a hlavně rozšiřování povinné výbavy. Dále mohou být využity ke vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
|
|
Začlenění rodičů a osob blízkých do ošetřovatelského procesu u dětí s polytraumatem
ŠIMKOVÁ, Zuzana
Svou práci jsem zaměřila především na začlenění rodičů a osob blízkých do ošetřovatelského procesu u dětí s polytraumatem. Úrazy představují závažný zdravotnický, ekonomický a společenský problém na celém světě. Česká republika se řadí mezi státy s nejvyšší úmrtností dětí v důsledku úrazů. V České republice jsou úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých. Jedná se o třetí nejčastější příčinu úmrtí v celé populaci. Přestože úmrtnost na úrazy v poslední době mírně klesá, celkový počet úrazů naopak stoupá. Dle statistik dochází k nejzávažnějším úrazům v oblasti dopravy a nejčastějším místem vzniku úrazů je domov a škola. Má bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V praktické části jsem využila kvalitativního výzkumu k získání dat, která byla zpracovány formou kazuistik. Výzkum byl proveden na Dětské klinice Nemocnice České Budějovice a. s. u vybraných rodičů a osob blízkých v období od počátku roku 2009 do začátku roku 2010.
|
|
|
Monitorace pooperační soběstačnosti u pacienta s polytraumatem
STRAKOVÁ, Lucie
Léčba pacientů s polytraumatem je dlouhodobá, často se mohou vyskytnout přidružené komplikace. V době rekonvalescence po četných operacích je výrazně omezena hybnost pacienta, jeho schopnost se o sebe postarat je nízká. V tomto období je tudíž velmi důležité provádět pravidelně nácvik soběstačnosti, aktivit denního života, kondiční cvičení i dechovou rehabilitaci. Včasná pooperační mobilizace a nácvik soběstačnosti pomáhá ke zlepšení celkového zdravotního stavu. Nezbytné je také podporovat motivaci a sebevědomí pacienta.
|
host ::
RSS.