|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt parazitů zažívacího aparátu u mladého skotu.
ŽIDKOVÁ, Marcela
Ve dvouletém sledování (jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006) jsme parazitologicky vyšetřili 288 vzorků trusu od jalovic a 288 vzorků trusu od býků. Vzorky jsme vyšetřili flotací v Sheatherově cukerném roztoku. Ve vyšetřovaném trusu jsme prokázali přítomnost cyst Giardia intestinalis a oocyst Cryptosporidium andersoni a rodu Eimeria. U jalovic byly nejčastějšími parazity kokcidie rodu Eimeria (28,5 %). Bičíkovec Giardia intestinalis se vyskytoval v 17 % ze všech vzorků. Nejméně jsme nalézali Cryptospordium andersoni (9,4 %). U býků jsme zaznamenali nejvyšší výskyt kokcidií rodu Eimeria (19,1 %). Téměř stejný výskyt jsme zjistili u bičíkovce Giardia intestinalis (18,8 %). Velmi nízkou prevalenci jsme pozorovali u Cryptosporidium andersoni (1,4 %).
|
|
|
VLIV PASTEVNÍHO ODCHOVU JALOVIC NA MLÉČNOU UŽITKOVOST A PLODNOST
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
V Zemědělské družstvu Opařany bylo vybráno 160 ks plemenic a rozděleny do dvou skupin. Pastevní odchov a stájový odchov. U nichž byla sledována plodnost a mléčná užitkovost. Po celkovém vyhodnocení má pastevní odchov jalovic horší reprodukční výsledky ve sledovaném období 2007. Naopak v dalším sledovaném období v roce 2008 dosahuje pastevní odchov jalovic výsledků lepších oproti odchovu stájovému. Po celkovém vyhodnocení mléčné užitkovosti má pastevní odchov jalovic horší výsledky ve sledovaném období 2007. To především u množství mléka v kg a v kg bílkovin. Naopak v dalším sledovaném období v roce 2008 dosahuje pastevní odchov jalovic výsledků lepších oproti odchovu stájovému. A to jak v množství nadojeného mléka v kg, tak v obsahu mléčných složek - % tuku, který je u pastevního odchovu vyšší ve všech KU. Příčinu zhoršených výsledků mléčné užitkovosti můžeme hledat stejně jako u reprodukčních vlastností především v nedostatečné výživě a ve špatně sestavené krmné dávce, či na špatné kvalitě zkrmovaných komponentů. U pastevního odchovu opět chybí příkrm a tím dochází k nedostatečnému nárůstu jednotlivých zvířat. A pro obě skupiny bychom měli hledat příčiny ve špatném managementu a při převodu mladých zvířat do reprodukce a následné produkce by měla být zohledněna aktuální kondice, nikoli věk.
|
|
|
Sledování hlukové zátěže v objektech živočišné výroby pro chov skotu.
MATĚJŮ, Aleš
Náplní této bakalářské práce je popsat stavební charakteristiky sledovaných objektů a charakteristiky výrobních technologií. Hlavním cílem je pak měření hlukové hladiny ve vybraných objektech na hranicích jejich pozemků. Měřeny byly stáje pro chov jalovic a telat. Dále zajištění dat z měření a jejich následné vyhodnocení.
|
|
|
Výkrm jalovic pastevním způsobem
VALTER, Jiří
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit výkrm jalovic realizovaný ve dvou pastevních cyklech v horské oblasti jižních Čech. Sledování proběhlo v letech 2008 až 2009. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 51 jalovic, vícepodílových kříženek plemen Aberdeen Angus a Masný simentál. Jalovice byly v prvním pastevním období odchovávány na pastvě společně s matkami, v zimním období byly umístěny ve stáji a v dalším roce následovalo druhé pastevní období, po jehož ukončení byly jalovice poraženy. Byla zjišťována živá hmotnost na konci prvního pastevního období, na konci zimního období a na konci druhého pastevního období. Dále byla zaznamenána hmotnost jatečně upraveného těla a třída zmasilosti dle SEUROP. K živým hmotnostem byly dopočítány průměrné denní přírůstky za příslušná období. Soubor byl roztříděn do skupin podle měsíce narození jalovic a podle tříd zmasilosti dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Excel. Pro vyhodnocení výsledků byly u sledovaných ukazatelů vypočteny základní statistické charakteristiky a průkaznost rozdílů mezi skupinami ověřena párovým t-testem na odpovídajících hladinách významnosti. Průměrná hmotnost jalovic na konci prvního pastevního období činila 266,0 kg, průměrná hmotnost při ukončení zimního období činila 349,8 kg, průměrná hmotnost na konci druhého pastevního období činila 512,3 kg. Průměrný věk jalovic na konci prvního pastevního období byl 216 dnů, poráženy byly při průměrném věku 574 dnů. Průměrný denní přírůstek za první pastevní období činil 1,14 kg, za zimní období 0,57 kg, za druhé pastevní období 0,78 kg. Celoživotní průměrný denní přírustek činil 0,85 kg. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla činila 247,1 kg. 60,8 % jalovic dosáhlo třídy zmasilosti ``O``, 39,2 % třídy ``R`` nebo ``U``. Jalovice vykazovaly značnou variabilitu, zejména v hmotnosti na konci druhého pastevního období (sx = 43,9 kg). Jalovice zařazené do třídy zmasilosti ``R`` nebo ``U`` dosáhly oproti jalovicím zařazeným do třídy zmasilosti ``O`` vyšší hmotnosti na konci prvního i druhého pastevního období, vyšší hmotnosti jatečně opracovaného těla a dosahovaly také vyššího průměrného denního přírustku v zimním a druhém pastevním období.
|
|
|
Hluk na hranicích pozemku farem pro chov jalovic a v jejich okolí.
STEJSKAL, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá měřením hluku na hranicích pozemku farem pro chov jalovic. Naměřené hodnoty byly zpracovány do grafů, tabulek a vyhodnoceny podle platných hygienických norem. I když nedošlo k překročení hygienických limitů, byla závěrem navržena možná opatření, která by vedla ke snížení stávající hlukové zátěže.
|
|
|
Odchov jalovic z pohledu welfare zvířat
VOBINUŠKOVÁ, Zlata
Cílem práce bylo posoudit a porovnat podmínky při odchovu jalovic ustájených ve dvou různých stájích z hlediska zajištění pohody zvířat. Porovnávání probíhalo v zemědělských podnicích s chovem jalovic českého strakatého skotu. Do sledování byly zařazeny skupiny jalovic (kříženky českého strakatého skotu) ze jmenovaných družstev. Obě skupiny čítaly 42 kusů jalovic. Sledování proběhlo ve volné odchovně Kámen a ve vazné odchovně ve Křeči. Pro etologické sledování byla zvolena metoda přímého skupinového pozorování s délkou intervalu 10 minut. Sledovány byly aktivity: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Kromě těchto základních činností bylo zaznamenáno i komfortní chování, agonistické chování a vokalizace. V obou stájích byly kromě etologického sledování hodnoceny i další parametry, jako např. reprodukční ukazatele, management stáda, samotné stavby, technologie ustájení, bioklima v objektech, pracovní režim ve stáji atd.
|
host ::
RSS.