|
|
Jean Baptiste P. Moliére: Misantrop - kostýmní výprava
Kopecká, Tereza ; ZBOŘILOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; ZÁBRODSKÁ, Dana (oponent)
Tématem mé magisterské práce je divadelní hra Misantrop, která byla napsána okolo roku 1666 ve Francii v Paříži Jeanem-Baptiste Poquelinem zvaným Moliére.
Práce je dělena na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou. V té teoretické se částečně zabývám životopisem Moliéra s nahlédnutím do kulturně-historického pozadí doby, snažím se tak vystihnout podstatu dramatikovy inspirace a tím zdůvodnit formu jeho her. Tato část práce slouží převážně pro mé vlastní porozumění Moliérova života a díla, studium historických okolností dané epochy mi dovoluje lépe pochopit samotnou hru Misantrop. Součástí tohoto studia byla také návštěva Paříže, jež jsem mohla díky DAMU podniknout.
Dále na základě překladu Vladimíra Mikeše analyzuji podrobným popisem děje dílo Misantrop. Druhá polovina této části je věnována studiu a analýzám realizací hry Misantrop v Čechách i v zahraničí, díky kterým si uvědomuji a objasňuji svůj vlastní přístup k danému tématu. Analýzy jsou doplněné o ilustrační fotografie.
V praktické části pak odůvodňuji výběr inspiračních zdrojů a popisuji výtvarné řešení kostýmů na základě rozboru jednotlivých dramatických postav. Součástí praktické části jsou i kostýmní návrhy.
|
|
|
A visual interpretation of Berthold Brechtś The Threepenny Opera
Aidoni, Daphne Theodora ; DAVID, Milan (vedoucí práce) ; KOUBSKÁ, Vlasta (oponent)
Tato práce popisuje proces vyšetřování a uzavření na design pro Berthold Brecht je opera Žebrácká. Prostřednictvím teoretických odkazy a skutečné pozorování dnešní společnosti, jsou různé světy, které se skládají hru popsány a analyzovány, stejně jako hlavní postavy a jejich okolí skupiny. Nakonec, je konečný návrh předložen spolu s návrhy na kostýmy hlavních postav. Základní dramatické situace jsou prezentovány v jejich konečné podobě s fotografiemi modelu, zobrazující změny jeviště.
|
|
|
Vývoj masopustního a karnevalového kostýmu
Nečas, Jan ; KRÁLOVÁ, Andrea (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Práce zaznamenává vývoj masopustního kostýmu v Českých zemích a
karnevalových kostýmů v Benátkách. V úvodní části Jan Nečas popisuje počátky
masopustních slavností a jejich vývoj v kostýmech a maskách. V další části se
zabývá vývojem masek a kostýmů v Benátském karnevalu. Ve čtvrté kapitole
představuje a reflektuje svou vlastní práci v rámci výroby lidového masopustního a
měšťanského karnevalového kostýmu určených pro masopustní průvod.
|
|
| |
|
|
Richard Wagner, Parsifal
Lundius, Janna ; DUŠEK, Jan (vedoucí práce) ; KORČÁK, Jakub (oponent)
Účelem této práce je představit kontext a pozadí praktického aspektu mé práce. Tento projekt byl pro mne zajímavým experimentálnímdobrodružstvím, kdy jsem hledala způsob, jak pojmout Wágnerova Parsifalaa ztvárnit ho tak, aby byl relevantní a zajímavý vzhledem k mému životu aosobním postřehům. Můj cíl byl použít hudbu jako vodítko a doufala jsem vdosažení scénografického řešení následováním své intuice. Tento projekt byldůležitým krokem v mém rozvoji jako umělce a designéra a cítím, že upevnilspojení mezi mým vědomím a podvědomím, dodal mi sebevědomí a víru vmé pocity a možnost přetvořit je v inovativní interpretace a vynalézavénávrhy
|
|
|
Divadelní maska a maskování jako artefak t i proces -
Šonková, Monika ; PETIŠKOVÁ, Ladislava (vedoucí práce) ; KRATOCHVÍLOVÁ, Zdeňka (oponent)
Tato práce představuje proces hledání vztahu k divadelní masce a kostýmu, je svědectvím procesu a průzkumu především z hlediska divadelní praxe.
V první části práce představuje historický vývoj masky, avšak neklade si za cíl mapovat cestu masky rituálem a divadlem, jen se příležitostně odkazuje k těmto antropologickým studiím. V další části se zabývá aktivním používáním masky
ve všech oblastech lidské činnosti a dále prezentuje nalezení vlastního přístupu a způsobupráce s maskou a kostýmem, reflektuje vlastní autorská představení. Zmíněny jsou pedagogické cesty práce s maskou. Závěr práce je věnován průzkumu přístupu k masce a maskované osobě z pohledu divadelní praxe, v příloze jsou rozhovory o problematice inscenování a herectví s maskou s několika současnými tvůrci.
Objevování potřeby a účinku maskování skrze hru, skrz možnost proměny, je otázkou pro herce. Maska je výtvarnou složkou divadla, patří ke kostýmu a tím ke scénografii. Pro herce je však spoluhráčem, možností jak posunout hranice svého projevu
do oblasti jen tušené. Práce zkoumá čím maska je, zda je hercův nalíčený obličej maskou nebo výtvarným doplňkem, zda mění mění hercovu identitu, jestli ji potřebuje a především ? jak k ní sám může přistoupit a vzít ji za své.
|
|
|
Federico García Lorca - Krvavá svatba kostýmní výprava
Růžičková, Eva ; ZÁBRODSKÁ, Dana (vedoucí práce) ; VOHLÍDALOVÁ, Ivana (oponent)
Tématem magisterské práce je divadelní hra Krvavá svatba napsaná F.G.Lorkou. Studie se v teoretické části zabývá stručným životopisem autora a nahlédnutím do jeho celoživotní dramatické tvorby. Dále rozborem díla Krvavá svatba se zaměřením na symboliku a metafory vyskytující se v Lorkově tvorbě. Ke konci teoretické části jsem vybrala tři představení hry Krvavá svatba od různých španělských režisérů, které zde popisuji a doplňuji fotografiemi z představení. V praktické části popisuji a objasňuji můj vlastní koncepční přístup a inspiraci. Zabývám se zde rozborem jednotlivých dramatických postav a vysvětluji tak použití kostýmů. Na závěr přikládám ukázky kostýmních kreseb.
|
|
|
Georges Bizet - Carmen komplexní scénografický projekt
Trpković, Andrijana ; GLOGR, Karel (vedoucí práce) ; DAVID, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem na fenomén opery především ze scénografického hlediska. Scénografie je výtvarný obor, a povětšinou pro studenty bývá nejtěžší seznámení s hudbou a práce s ní po dvou letech studií, kdy pracují pouze s dramatickým textem. Při tomto mém úkolu zpracovat Bizetovu operu Carmen, jsem narazila právě na tento problém nedostatku informací o opeře , ale že také nevím, jak pracovat s hudbou v ní. Proto jsem se rozhodla úvodní část bakalářské práce věnovat historii opery, hlavně z pohledu scénografie. Tento přehled pak dále přechází v zamyšlení se nad mým vlastním pronikání do opery a současných interpretacích, díky kterému jsem došla mnohem dál v mém vlastním konceptu Carmen, který dopodrobna rozebírám. Součástí práce je také uvedení několika významných inscenací Carmen v českých divadlech od poválečné doby po současnost a na závěr pojednání o tom, zda a jak je možné pracovat s operou dnes.
|
|
|
Obsluhoval jsem anglického krále
Krčmářová, Petra ; VOHLÍDALOVÁ, Ivana (vedoucí práce) ; ZBOŘILOVÁ, Jana (oponent)
Tématem magisterské práce je divadelní hra Obsluhoval jsem anglického krále napsaná Bohumilem Hrabalem. Studie se v teoretické části zaměřuje na stručný životopis autora, rozbor jeho literárního rukopisu a přehled divadelních her tohoto dramatického textu, uzavřené zkrácený obsahem hry. Praktická část navazuje stručným popisem dějin odívání a dějin Československé republiky v příslušném období. V první řadě zde však objasňuji svoji vlastní koncepci a zvolené inspirační zdroje. Popisuji jednotlivé dramatické postavy a zdůvodňuji použití příslušného kostýmu. Na závěr jsou přiložené ukázky kostýmních návrhů jednotlivých postav.
|
|
| |
host ::
RSS.