|
|
Tradiční a netradiční výtvarné techniky v MŠ
CIBUZAROVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá otázkou, jaké výtvarné techniky používají paní učitelky z mateřských škol při práci s dětmi. Teoretická část je zaměřena na předškolní období dítěte, jeho fyzický a psychický vývoj. Praktická část se zabývá vyhodnocením dotazníku zaměřeným na výtvarné techniky, které používají paní učitelky v mateřských školách. Zda se drží osvědčených výtvarných metod nebo se pouštějí i do netradičních výtvarných technik. V přílohách jsou přiloženy netradiční výtvarné techniky.
|
|
|
Začleňování dvouletých dětí do heterogenní třídy mateřské školy.
PSUTKOVÁ, Pavla
Cílem práce je posouzení připravenosti začlenění dvouletých dětí do běžné skupiny předškolních dětí ve věku od tří do šesti let a popsat specifičnost práce s dvouletými dětmi v mateřské škole. Teoretická část seznamuje s vývojem dítěte ve věku od dvou do tří let, vývojem dítěte ve věku od tří do šesti let a vývojovými rozdíly mezi dvouletými a tříletými dětmi. Dále obsahuje legislativní rámec spojený s přijímáním dětí, mladších třech let, do mateřské školy. Praktická část seznamuje s výsledky dlouhodobého pozorování skupiny pěti dětí v oblasti motoriky, jazyka, řeči a poznávacích funkcí. Dále uvádí názory pedagogických pracovníků, kteří mají zkušenosti z prací s dvouletými dětmi v mateřské škole.
|
|
|
Golfový výukový program zaměřený na děti a mládež se sluchovou disabilitou v rámci volnočasových aktivit
ČERMÁKOVÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Golfový výukový program zaměřený na děti a mládež se sluchovou disabilitou v rámci volnočasových aktivit" se v teoretické části nejprve zabývá pojmem sluchová disabilita, její etiologií, diagnostikou a klasifikací, zaměřuje se také na komunikační systémy. Další pozornost věnuje vývoji, výchově, vzdělávání a specifikům pohybových aktivit u dětí se sluchovou disabilitou. V neposlední řadě seznamuje s golfovým výukovým programem SNAG, který je ve světě stále ještě novinkou a jeho univerzální využití je přímo jako stvořené pro výuku ve škole. Výzkumná část práce se zabývá vlivem intervenčního pohybového programu zaměřeného na golfovou výuku u dětí a mládeže se sluchovou disabilitou ve věku od 7 do 18 let. Cílem diplomové práce je posouzení pozitivního vlivu golfového výukového programu na oblasti tělesného a psychosociálního zdraví v rámci standardizovaného dotazníku PedsQLTM 4.0. Na základě získaných výsledků, které jsou prezentovány v grafech a tabulkách vždy se stručným komentářem, potvrzuje pozitivní vliv golfového výukového programu v oblasti tělesného a psychosociálního zdraví u všech probandů experimentální skupiny. Po ukončení tříměsíčního intervenčního programu došlo k celkovému průměrnému zlepšení o 6 % v oblasti tělesného zdraví a o 5,1 % v oblasti psychosociálního zdraví. U kontrolní skupiny byly výsledky bez signifikantních rozdílů. Hlavním přínosem diplomové práce je prokázání pozitivního vlivu golfového výukového programu na tělesné a psychosociální zdraví u dětí a mládeže se sluchovou disabilitou ve věkovém období od 7 do 18 let.
|
|
|
Vychovatel/ka v dětském domově a jeho/její role v naplňování citových potřeb svěřených dětí
BERKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou, jak vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu vnímají svou vychovatelskou roli. Teoretická část charakterizuje instituci dětského domova z právního hlediska. Dále popisuje příčiny umístění dětí do dětského domova, vývoj dítěte, problém psychické deprivace a roli vychovatele/vychovatelky z hlediska pedagogiky a z hlediska psychologie. Praktická část se zabývá výzkumnou otázkou, jak vnímají vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu specifičnost své vychovatelské role. Výzkum je uskutečněn pomocí rozhovorů a jejich následného vyhodnocení. Ze závěru vyplývá, že dětský domov rodinného typu se jeví jako svět na hranici mezi ústavem a rodinou, což je emocionální zátěž zejména pro vychovatelky, které vkládají velkou energii do rodinných vztahů s dětmi, ale děti zažívají zařízení pouze jako ústav.
|
|
|
Vývoj dítěte v úplných a neúplných rodinách
PECHAROVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vývoje dětí v úplných a neúplných rodinách, které se v kontextu vyvíjející se společnosti a nového pojetí "rodiny" stávají stále rozšířenějšími. Představen je koncept rodiny, jeho vývoj, funkce rodiny a také role, jež zaujímají její členové. V neposlední řadě text pojednává také o vývoji dítěte s důrazem především na vliv rodinného prostředí. To dítě nesporně ovlivňuje (ať už pozitivně nebo negativně), zda je možné zpozorovat rozdíly i v perspektivě školní připravenosti žáků a žákyň mateřské školy potom zjišťuje praktická část práce. Ta za užití standardizovaných testovacích metod ověřuje školní připravenost šesti dětí, tří z rodin úplných a tří z neúplných. Cílem práce je tedy představit základní teoretický rámec a především postihnout, zda mezi testovanými dětmi panují rozdíly, jež by bylo možné přikládat na vrub skutečnosti, v jakém typu rodiny vyrůstají.
|
|
|
Využití dramatické výchovy ve volnočasovém zařízení SDH Dobřejovice
OŠMEROVÁ KOUBOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Prostřednictvím obsahu teoretické části je možné seznámit se s pojmy dramatická výchova, divadlo, projekt. Nechybí rovněž posouzení společných a rozdílných znaků divadla a dramatické výchovy. Praktickou část tvoří projekt divadelní představení hrané dětmi ve volnočasovém zařízení. Projekt je popsán detailně od jeho nácviku po realizaci. Ve vztahu k projektu jsou zmíněny metody dramatické výchovy, jichž bylo ze strany účastníků využito. Závěr práce je věnován reflexi a komparaci stanovených cílů s cíli dosaženými.
|
|
|
Výtvarná hra pro děti předškolního věku s přesahem do oblasti ekologické výchovy
PETRÁŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá výtvarnou (tvořivou) hrou pro děti předškolního věku s přesahem do ekologické výchovy. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na vysvětlení základních pojmů ekologické výchovy, vývoj dítěte předškolního věku. Je také popsána environmentální výchova, jak ji řeší Rámcový vzdělávací program předškolního vzdělávání. Zařazeny jsou důležité kapitoly pro tvorbu této práce, jako jsou tvorba her a uvádění her. Praktická část se zabývá tvorbou hry Pomoc, každá ruka dobrá a její aplikací v Mateřské škole Netolice. V této části jsou vyhodnoceny výsledky z aplikace hry a také řešeny ekologické problémy, se kterými se děti předškolního věku seznamovaly.
|
|
|
Význam a vliv rodiny a sociálního prostředí na pohybovou aktivitu dětí
ŽIŽKA, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá významem pohybové aktivity dětí v mladším školním věku a jaký vliv má na její utváření sociální okolí. Cílem práce bylo zjistit, kdo nejvíce ovlivní pohybovou aktivitu dětí a jestli mají lidé o pohybové aktivitě dětí správné mínění, nebo zda mají naopak smyšlené představy, které často vedou k příčině úbytku pohybové aktivity. V literární rešerši jsou popsány teoretické základy práce. Jako výzkumná metoda této práce byl použit dotazník. Data dotazníkového šetření byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny. Celkově lidé hodnotili jako nejdůležitější vliv rodiny na pohybovou aktivitu dětí. Mylnou představu měli v určení denní dávky pohybu dětí.
|
|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku
BAĎUROVÁ, Lucie
V bakalářské práci zkoumám rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku. V teoretické části jsem charakterizovala vývojové období předškolních dětí. Největší část v teoretické části jsem věnovala rozebíráním termínu grafomotorika a pojmům tomu blízkých. Charakterizovala jsem možné diagnostické metody zjišťující úroveň grafomotoriky a nastínila jsem možné poruchy ve vývoji dítěte, které mají obtíže s grafomotorikou. V praktické části jsem si vyzkoušela diagnostické metody pro zkoumání úrovně grafomotoriky, které jsem následně vyhodnotila. Pomocí strukturovaného rozhovoru jsem zpracovala kazuistiky jednotlivých dětí.
|
|
|
Změna nároků na školní zralost z hlediska pedagogicko-psychologického poradenství v Plzeňském kraji za posledních 10 let
KOVÁŘOVÁ, Vladimíra
Problematika odkladu školní docházky je nyní aktuální otázkou, neboť se chystají změny školského zákona. Od ledna 2005, kdy začal platit nový školský zákon č. 561/2004 Sb. platí, že dítě, které dosáhne v příslušném školním roce šesti let, musí nastoupit povinnou školní docházku, pokud mu není povolen odklad. Dítě které dosáhne šestého roku věku od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být za určitých podmínek přijato k plnění školní docházky již v tomto školním roce. Existují různé tlaky společnosti, odborníků i politiků. O možnost přijetí dítěte do první třídy dříve nebo naopak umožnit dítěti s mentálním postižením pozdější nástup do školy. Od devadesátých let minulého století se výrazně zvýšil počet odkladů školní docházky, v praxi rodiče oproti minulosti žádají o odklad školní docházky častěji, až jedné pětině dětí příslušného ročníku bývá navrhován a také uskutečněn odklad školní docházky. Tyto tendence svědčí jednak o stoupajících nárocích, kterým je dítě na začátku školní docházky vystaveno, jednak o tom, že rodiče jsou si stále více vědomi své odpovědnosti za všestranný prospěch dítěte, a začátek školní docházky je velmi důležitým momentem v životě dítěte, proto není vhodné jej uspěchat. V rámci práce jsem se snažila zmapovat diagnostiku týkající se školní zralosti, používanou v české republice, především v pedagogicko psychologických poradnách a možnosti rozvoje nezralých funkcí, jak příručky a rady pro rodiče, tak i programy používané v poradenských zařízeních. V práci jsem se dále zabývala obecně problematikou vývoje dítěte předškolního věku a posouzení školní zralosti, jak už laického tak odborného v pedagogicko psychologické poradně, především jsem shrnula z každé oblasti základní schopnosti, které by dítě před nástupem do školy mělo ovládat a čeho by si rodiče měli všímat, ale i testové metody a materiály používané při vyšetření v pedagogicko psychologické poradně. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na rodiny předškolních dětí, které žádají o odklad školní docházky.
|
host ::
RSS.