|
Problematika posouzení životnosti těles s obecným singulárním koncentrátorem napětí
Klusák, Jan
Článek představuje metodu vedoucí k posouzení životnosti těles s obecnými singulárními koncentrátory napětí. Metoda využívá kombinaci analytických a numerických postupů k určení lomově-mechanických veličin. Přístup vychází ze srovnání lomového chování tělesa s trhlinou a tělesa s OSKN. Zároveň využívá předpokladu, že v obou případech (trhlina a OSKN) se jedná o stejný mechanizmus porušování. Cílem je stanovení velikosti aplikovaného napětí při kterém pro studovanou konfiguraci dojde k dosažení meze stability koncentrátoru napětí a tím i k iniciaci únavové trhliny, případně křehkého lomu. V příspěvku jsou uvedeny 2 příklady návrhu kritéria stability, a to pro ostrý vrub v homogenním prostředí a bi-materiálový vrub
|
|
Kritérium stability bi-materiálového vrubu se dvěma singularitami
Klusák, Jan
V technických konstrukcích se často vyskytují rozhraní se skokovými změnami materiálových vlastností. V kombinaci s ostrým vrubem to obvykle vede k singulárnímu rozložení napětí. Takové koncentrátory napětí mají obvykle dvě singularity, což se jeví být hlavním problémem při jejich studiu. Navíc jednotlivé singularity neodpovídají zatěžovacím módům. Článek studuje rozložení napětí v okolí bi-materiálového vrubu a ukazuje metodu řešení problematiky existence dvojnásobné singularity.
|
|
Vliv T-napětí na velikost a tvar plastické zóny pro různé tvary vzorků
Seitl, Stanislav
V příspěvku je studován vliv konstantního členu Williamsova rozvoje (T-napětí) na velikost a tvar plastické zóny. Jsou zde uvedeny analytické vztahy za podmínky HMH jednak v rámci klasické a jednak v rámci dvouparametrové lomové mechaniky. Obě analytická řešení jsou porovnána s numerickým řešením provedeným v MKP systému. K numerické výpočtům byly použity v laboratorních podmínkách používané zkušební tělesa a to 3PB, CT a CCT. Ze sledovaných výsledků plyne že dvouparametrová lomová mechanika nám upřesňuje popis plastické zóny a je vhodné ji použít zejména v případě těles se zápornou hodnotou T-napětí.
|
|
Difúze manganu v systému Fe-C-Mn
Král, L. ; Million, Bořivoj
Příspěvek obsahuje výsledky měření difúze Mn ve svarových spojích ocelí. Koncentrace manganu byla v rozsahu 0-15%. Slitiny byly odlity v laboratorní indukční peci v ochranné atmosféře Ar. Difúzní páry byly žíhány při teplotách 1100-800°C po dobu 1,5-96h. Měření redistribuce uhlíku a manganu bylo provedeno pomocí úsečkové vlnově disperzní mikroanalýzy na rastrovacím mikroskopu Philips SEM-505 s analyzátorem Microspec WDX-2A ve směru kolmém na svarové rozhraní. Difúzní koeficienty Mn byly získány fitováním experimentálních křivek pomocí známého analytického řešení.
|
| |
|
Struktura a základní mechanické vlastnosti intermetalik na bázi TiAl
Krahula, Karel ; Dlouhý, Ivo
Gama TiAl slitiny se postupně prosazují jako vynikající konstrukční materiál. Díky zjemnění lamelární a zrnové mikrostruktury, mikrolegování, změně chemického složení, technologického vývoje, resp. jejich kombinací, bylo dosaženo znatelného rozvoje. Středem zájmu bylo zvýšení odolnosti vůči creepu, oxidaci a vysokocyklové únavě a lomu. Méně příp. dokonce žádné poznatky nejsou na poli chování při jednoosé tahové deformaci, ohybu, prakticky chybějí data o chování intermetalik za přítomnosti defektů. Důvod je přirozeně v tom, že se nejedná o vlastnosti klíčové z hlediska aplikací. S ohledem na vysokou křehkost při teplotách blízko pokojové je výzkum lomu intermetalik komplikovaný, nicméně může přinést nové náměty pro další vývoj jejich legování a mikrostruktury. Článek se orientuje na popis prvních kroků v této oblasti.
|
|
Víceúrovňový design pokrokových materiálů
Sborník 1. konference doktorandů Víceúrovňový design pokrokových materiálů pořádané v rámci stejnojmenného doktorského projektu Grantové agentury České republiky č. 106/05/H008 a s jeho finanční podporou.
|
| |
|
Instrumentovaný indentační test v nano- a mikroměřítku
Buršíková, V. ; Buršík, Jiří ; Bláhová, O. ; Dušek, J. ; Navrátil, V.
Vybrali jsme několik materiálů pro pokrytí širokého rozsahu tvrdosti a struktury,jmenovitě čistou měď,nikl,titan,kadmium,zinek a stříbro.Nanoindentační tvrdost a mikrotvrdost byly měřeny v širokém intervalu zatížení metodou instrumentovaného indentačního testu a porovnány s klasickou Vickersovou mikrotvrdostí s ohledem na závislost tvrdosti na velikosti zátěže.
|
| |