|
|
Komprehenzivní rehabilitace pacienta po TEP kyčelního kloubu
Hertlová, Lenka ; Němeček, Ondřej (vedoucí práce) ; Věchtová, Bohuslava (oponent)
Autor: Lenka Hertlová Instituce: Rehabilitační klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Název práce: Komprehenzivní rehabilitace pacientů po TEP kyčelního kloubu Vedoucí práce: Mgr. Ondřej Němeček Počet stran: 71 Počet příloh: 0 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: totální endoprotéza kyčelního kloubu, léčebná rehabilitace, sociální rehabilitace, pracovní rehabilitace Tato bakalářská práce pojednává o problematice totální endoprotézy kyčelního kloubu, obzvlášť léčebné rehabilitace, obsahuje také sociální a pracovní rehabilitaci. Teoretická část zahrnuje anatomii kyčelního kloubu, druhy endoprotéz, aloplastiku a její hlavní indikace. Praktická část popisuje rehabilitační procedury aplikovatelné na pacienty po aloplastice. V kazuistické části aplikuji teoretické znalosti v praxi u konkrétních pacientů. Popisuji své zkušenosti během jejich hospitalizace a navrhuji dlouhodobý rehabilitační plán. This bachelor's thesis deals with knowledges of total hip replacement, especially medical rehabilitation, also includes social and vocational rehabilitation. The general part includes anatomy of hip joint, types of replacements, arthroplasty and its main indications. The special part describes the rehabilitation procedures applicable to patients after arthroplasty. In the casuistry part I apply the theoretical...
|
|
| |
|
|
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
|
|
| |
|
|
Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice
Dvořáková, Denisa ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice" se věnuje službě podporovaného zaměstnávání, která se v České republice vyvíjí od roku 1995, ale zatím není zákonem upravená. Podporované zaměstnávání poskytuje podporu osobám znevýhodněným v oblasti pracovního uplatnění s cílem zvýšit míru jejich samostatnosti a umožnit jim pracovat na otevřeném trhu práce. Práce začíná uvedením teoretických východisek a konceptů, které se vztahují k podporovanému zaměstnávání, a dále pokračuje vymezením podporovaného zaměstnávání s důrazem na jeho charakteristiku, cílovou skupinu a vznik této služby. Vzhledem k neexistenci právní úpravy podporovaného zaměstnávání se práce zabývá možnostmi realizace podporovaného zaměstnávání v České republice a jejich právní úpravou. Pro bližší pochopení procesu realizace podporovaného zaměstnávání jsou vymezeni aktéři, kteří se na tomto procesu podílejí, a jejich role. Práce také přibližuje podobu podporovaného zaměstnávání ve dvou vybraných zemích: v Norsku a Slovenské republice.
|
|
|
Dobrovolnictví jako jedna z možných složek sociální rehabilitace
FUČÍKOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je popsat současný stav dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v zařízeních poskytující sociální služby ve městě Benešov a jeho okolí. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit pozitiva projektu Patron, který byl do práce zařazen jako příklad dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v praxi. S ohledem na výše uvedené cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem se v současné době využívá dobrovolnictví v rámci sociální rehabilitace v organizacích poskytujících sociální služby? 2. Jaká jsou pozitiva projektu Patron? Pro výzkum byla využita kvalitativní strategie, metoda dotazovaní, techniky polořízeného rozhovoru a neřízeného rozhovoru. Vytyčené výzkumné otázky byly zodpovězeny prostřednictvím tří výzkumných souborů, kde byla využita technika polořízeného rozhovoru a jednoho výzkumného subjektu, kde byla využita technika neřízeného rozhovoru. Pro zjištění první výzkumné otázky byl určen výzkumný soubor, který tvořilo 10 sociálních pracovnic, které pracují v zařízení poskytující sociální služby v městě Benešov či jeho okolí. Určeným kritériem pro účast ve výzkumu bylo, že sociální pracovnice musí ve své profesi působit více než jeden rok. Okruhy otázek pro první výzkumný soubor byly připravené, pro případ, kdy zařízení využívalo pomoci dobrovolníků a kdy nikoliv. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny pomocí procesu otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Výsledky vyplývající z dat získaných od prvního výzkumného souboru nám ukazují, že ve všech zařízeních poskytující sociální služby, kde komunikační partnerky pracují je aplikována sociální rehabilitace.Z výzkumu dále vyplývá, že v 7 z 10 zařízení pro výkon sociálních služeb jsou využíváni dobrovolníci v přímém kontaktu s klientem, kdy se podílí na sociální rehabilitaci klientů. Dobrovolníci dle získaných výsledků s klienty pracují jak individuálně, tak i skupinově. V 5 zařízeních, kde jsou využívané služby dobrovolníků, uvažují o dalším rozvoji dobrovolnictví a napadají je možnosti, kde dobrovolnickou činnost dále zařadit. Jedno zařízení, které služby dobrovolníků nevyužívá, se chystá do své činnosti dobrovolníky zapojit. Druhá výzkumná otázka diplomové práce byla zkoumána prostřednictvím druhého a třetího výzkumného souboru a jednoho výzkumného subjektu. Druhý výzkumný soubor tvořilo 5 chlapců žijících v dětském domově poblíž města Benešov, kteří jsou zároveň klienti projektu Patron, třetí výzkumný soubor se skládal z 5 mužů, kteří jsou dobrovolníci v projektu Patron. Pro doplnění informací o projektu Patron byl proveden rozhovor s výzkumným subjektem, který zastupuje manager projektu Patron. Po získání potřebných dat byly rozhovory přepsány a následně vyhodnoceny. Data získána z druhého a třetího výzkumného souboru byla stejně jako u prvního výzkumného souboru vyhodnocena procesem otevřeného kódování, kdy všechna data byla přehledně uspořádána do jednotlivých kategorií. Informace získané od výzkumného subjektu byly na základě techniky výzkumu interpretovány prostřednictvím přepisu rozhovoru. Ze získaných dat od oslovených výzkumných souborů vyplývá, že klienti a dobrovolníci projektu Patron se seznamují na společných víkendech, kde k sobě najdou cestu na základě vzájemných sympatií či jsou spárováni realizátory projektu na základě jimi poskytnutých informací. Dobrovolníci se s klienty setkávají přibližně jednou až dvakrát měsíčně, kdy spolu realizují oblíbené aktivity, při kterých si často povídají. Z výzkumu dále vyplynulo, že mezi klienty a dobrovolníky panují harmonické vztahy, které jsou založeny na vzájemné důvěře. Na základě odpovědí všech informátorů můžeme beze sporu uvést, že projekt Patron přináší velká pozitiva. Klienti projektu uvádí, že jsou rádi, že získali nového dospělého kamaráda, neboť jim mužský vzor v dětských domovech chybí.
|
|
|
Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů
MYŠÁKOVÁ, Hana
Diplomová práce na téma Služba sociální rehabilitace z pohledu jejích uživatelů, jak napovídá sám název, má snahu nahlédnout na sociální rehabilitaci prostřednictvím jejích uživatelů, neboť jsou to právě uživatelé, kteří hrají důležitou roli pro úspěšnou realizaci této služby. Teoretická část práce vystihuje základní problematiku. Popisuje vývoj sociálních služeb v českém prostředí a jejich současnou legislativní podobu. Přibližuje význam sociální rehabilitace z pohledu koordinované rehabilitace a ve své stěžejní části se věnuje specifikům sociální rehabilitace ve smyslu sociální služby. Závěr teoretické části zachycuje aktuální trendy v sociálních službách, které souvisí především s plánovanou novelou zákona o sociálních službách. Praktická část práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu, přičemž pro jeho účely byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumného šetření se zúčastnilo 14 informantů. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit význam sociální rehabilitace v kontextu získaných schopností a dovedností uživatelů této služby. Dílčí cíl byl zaměřen na dostupnost sociální rehabilitace v píseckém regionu. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé poznatky o významu služby pro její uživatele. V píseckém regionu poskytují sociální rehabilitaci 3 organizace. Jejich cílovou skupinou jsou lidé se zdravotním postižením. Překážky spojené se zdravotním postižením jedince jsou také významným důvodem zájmu o službu. Uživatelé od služby očekávají především pomoc a podporu při řešení své nepříznivé sociální situace. Ta bývá ovšem různého charakteru a tak se také obsah služby a délka jejího poskytování liší napříč jednotlivými poskytovateli. Důležitou roli v procesu poskytování služby zastává také sociální pracovník, který vede uživatele k sociální změně a podílí se tak na úspěšnosti služby. Tato diplomová práce může přispět k pochopení významu sociální rehabilitace v životě lidí se zdravotním postižením. Přináší informace o tom, jaké jsou zkušenosti uživatelů s využitím služby a jaká je jejich spokojenost se službou. Stejně tak může napomoci odhalit slabá místa a překážky při realizaci této služby.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace u klientů Ústavu sociální péče Domečky
JIROUTOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou koordinované rehabilitace. Koordinovaná rehabilitace představuje vzájemně provázaný proces léčebné, pedagogické, pracovní a sociální rehabilitace, jehož hlavním cílem je minimalizovat důsledky, které vycházejí z postižení jedince. Úspěšná rehabilitace spočívá ve včasném, plynulém a koordinovaném úsilí o co nejrychlejší a nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do obvyklých aktivit života. Teoretická část se skládá ze šesti základních kapitol. První kapitola se věnuje Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, na kterou navazuje podkapitola zabývající se zdravotním postižením a následně mentálním postižením. Zaměřila jsem se na osoby s mentálním postižením, neboť organizace, kde byl proveden výzkum, poskytuje služby právě těmto osobám. Druhá kapitola obsahuje informace o koordinované rehabilitaci. Zbývající kapitoly se zabývají jednotlivými složkami koordinované rehabilitace, kterými jsou léčebná, pedagogická, pracovní a sociální rehabilitace. Cílem diplomové práce je zjistit, jak je využíván systém koordinované rehabilitace v Ústavu sociální péče Domečky. Dílčím cílem je zjistit, jaký význam má systém koordinované rehabilitace pro klienty Ústavu sociální péče Domečky. V závislosti na cílech práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka zní: Jakým způsobem jsou uplatňovány jednotlivé složky koordinované rehabilitace v Ústavu sociální péče Domečky? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jaká pozitiva přináší systém koordinované rehabilitace pro klienty Ústavu sociální péče Domečky. Pro praktickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum. Byla použita metoda dotazování a technika polostukturovaného rozhovoru. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor tvořilo 11 pracovníků Ústavu sociální péče Domečky. Respondenti byli vybráni záměrně, dle kritéria ochoty zúčastnit se výzkumu.Výsledky jsou rozděleny do dvou kapitol dle výzkumných otázek. První kapitola se zabývá způsobem uplatnění jednotlivých složek koordinované rehabilitace v Ústavu sociální péče Domečky. Tyto výsledky jsou pro větší přehlednost také členěné dle jednotlivých složek koordinované rehabilitace. První část obsahuje identifikační údaje respondentů. Následují části: léčebná rehabilitace, pedagogická rehabilitace, pracovní rehabilitace a sociální rehabilitace.Druhá kapitola výsledků zahrnuje subjektivní názory respondentů na výhody koordinované rehabilitace a její přínos pro klienty organizace.Výzkum ukázal neznalost pojmu koordinované rehabilitace. V rámci léčebné rehabilitace bylo zjištěno, že zdravotní péči poskytují zdravotní sestry a praktický doktor. Dále zařízení spolupracuje s nemocnicí a poliklinikou, které sousedí s organizací. Z výzkumu, který je věnovaný pedagogické rehabilitaci, vyplývá nejednotná terminologie používaná ve speciálním vzdělávání. Pracovní rehabilitaci mohou klienti využívat v rámci zaměstnání v kuchyni a prádelně přímo v organizaci nebo zaměstnáním v občanském sdružení Pferda, které nabízí pracovní uplatnění v kavárně, úklidové firmě a pekárně. V rámci sociální rehabilitace byl popsán vztah klíčového pracovníka a klienta a tvorba individuálního plánování. Byla ujasněna problematika dávek sociálního zabezpečení, kdy klienti pobírají invalidní důchody, příspěvek na péči, popř. přídavek na dítě. Přínos koordinované rehabilitace pro klienty je z pohledu respondentů v komplexní péči, která jim je věnovaná.Získané výsledky mohou sloužit pro tvorbu nástroje pro zpětnou vazbu ve zkoumaném zařízení, který může být následně využit pro zvyšování kvality poskytované péče. Diplomová práce může být dále využita jako zdroj informací pro budoucí klienty a jejich rodiny.
|
|
|
Volný čas mládeže umístěné ve výchovném ústavu
SIEGERT, Milan
Tato práce s názvem ,,Volný čas mládeže, umístěné ve výchovném ústavu" se zabývá rizikovým chováním dětí a mládeže. V teoretické části nás seznamuje se základní pojmovou terminologií volného času, s primární a sekundární socializací, a pohledem na způsob výchovy všeobecně. Zároveň poskytuje základní legislativní seznámení s dělením systému výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivní výchovnou péčí ve školských zařízeních. V praktické části bakalářské práce je proveden kvalitativní výzkum, v němž se pokusíme odhalit souvislost mezi volným časem a rizikovým chováním klientů výchovného ústavu. Zaměřuje se především na způsob trávení volného času respondentek v době před umístěním do výchovného ústavu, a to analýzou jejich rodinného prostředí prostřednictvím osobní a rodinné anamnézy.
|
|
|
Sociální rehabilitace klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby.
STÖCKEL, Barbora
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma sociální rehabilitace klientů Rehabilitačního ústavu Kladruby. Stanoveným záměrem bylo zjistit, jaké možnosti sociální rehabilitace se zaměřením na pracovní rehabilitaci mají klienti Rehabilitačního ústavu Kladruby a zjistit jejich názory na tuto problematiku. Dále jsem chtěla zjisit, zda se klienti po ústapěšné sociální rehabilitaci v RÚ Kladruby uplatňují na trhu práce, popořípadě vytýčit aspekty, které limitují klienty při návratu na trh práce. K získání potřebných dat jsem zvolila kvalitativní formu aplikace metody dotazování, technikou sběru dat byly polořízené rozhovory s klienty RÚ Kladruby. Z celkového počtu 175 diatgnistikovaných klientů RÚ Kladruby pro účely pracovní rehabilitace se zařadilo na trh práce 9 osob se změněným zdravotním stavem.
|
host ::
RSS.