|
|
Imunomodulační vlastnosti vitaminu D3
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
1 Abstrakt Vitamín D3 je důležitý pro udržení správné koncentrace Ca2+ v plazmě. Je proto nezbytný pro správný vývoj a růst kostí. Vitamín D3 má ale i řadu imunomodulačních účinků. Cílem naší práce bylo ohodnotit a porovnat vliv vitamínu D3 na expresi vybraných povrchových markerů (CD14, CD54, HLA-DR, CD16, CD36 a CD163) u THP-1 buněk a monocytů získaných z lidské periferní krve. Dalšími cíli bylo posouzení vlivu vitamínu D3 na životnost THP-1 buněk a změření produkce solubilní CD14 a IL-8 u THP-1 buněk pod vlivem vitamínu D3. Buňky byly stimulovány pěti různými koncentracemi vitamínu D3 po dobu 24, 48 a 72 hod. Vyšší použité koncentrace vitamínu D3, tj. 100 nM a 1000 nM výrazně zvýšily expresi CD14 u THP-1 buněk v čase 48 a 72 hod trvání stimulace. U monocytů z periferní lidské krve bylo zvýšení exprese CD14 po stimulaci vitamínem D3 fyziologicky nevýznamné. Zároveň s rostoucí koncentrací vitamínu D3 výrazně rostla produkce sCD14 u THP-1 buněk. Množství sCD14 bylo nejvyšší v čase 72 hod po stimulaci nejvyšší použitou koncentrací vitamínu D3. Se vzrůstající koncentrací vitamínu D3 rostlo množství IL-8 u THP-1 buněk. Toto množství bylo nejvyšší v čase 48 hod trvání stimulace, poté kleslo. Vyšší koncentrace vitamínu D3 zvýšily u THP-1 buněk expresi CD54. U monocytů z periferní lidské krve nikoliv. Vitamín D3...
|
|
|
Imunomodulační účinky makrolidových antibiotik
Zemánková, Jana ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Makrolidová antibiotika jsou známa nejen svými antibakteriálními účinky, ale také pro své nově objevené protizánětlivé účinky, kdy jsou schopné výrazně potlačit destruktivní a v mnohých případech život ohrožující zánět, což je žádoucí zejména u chronických zánětlivých nemocí. Podstatou jejich účinku je modulace různých komponent imunitního systému, a proto tyto vlastnosti nazýváme "imunomodulační". Pod tento pojem se dají též zařadit účinky na epiteliální buňky, jejich sekretorickou aktivitu, a také na patogeny, které u chronických zánětlivých respiračních nemocí mohou osidlovat dýchací cesty a přispívat k patogenezi i samotnému vzniku onemocnění. V této práci jsou shrnuty nejdůležitější doposud objevené mechanismy, jimiž makrolidová antibiotika tyto imunomodulační účinky realizují a také jsou uvedeny příklady nemocí, u nichž má léčba největší klinický význam. Makrolidová antibiotika s těmito jedinečnými vlastnostmi jsou navíc dobře tolerována a vážné vedlejší účinky se objevují jen vzácně. Největším rizikem je vznik rezistence, a to je hlavní důvod, proč nemůže být tato léčba vždy plně doporučena. Záleží tedy na každém lékaři, aby zvážil rizika a prospěšnost léčby u daného konkrétního pacienta.
|
|
|
Role makrofágů v interakci leishmanie - flebotomus - hostitel
Kratochvílová, Tereza ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
Flebotomové (řád: Diptera) jsou významnými přenašeči parazitických prvoků rodu Leishmania (řád: Trypanosomatida), kteří jsou do hostitele inokulováni společně se slinami vektora. Právě sliny flebotomů mají významnou roli v přenosu leishmaniózy - u naivního hostitele suprimují jeho imunitní systém a umožňují tak vývoj leishmaniové infekce, zatímco opakovaně pobodaní hostitelé jsou proti infekci chránění. Předložená diplomová práce se zabývá především vlivem slin flebotomů na buněčnou složku imunity hostitelů se zaměřením na makrofágy, které jsou klíčové v obraně proti leishmanióze. V první části diplomové práce jsme si zavedli myší model L. major - P. papatasi - Balb/c, na kterém jsme ověřili ochranný efekt imunizace slinami P. papatasi na vývoj leishmaniové infekce. Imunizované myši byly chráněné proti leishmaniím, což se odrazilo na velikosti léze, počtu leishmanií v uchu i spádové uzlině a také na produkovaných cytokinech. Makrofágy z imunizovaných myší však produkovaly méně oxidu dusnatého, zatímco arginázová aktivita byla srovnatelná s neimunizovanou skupinou. Indikátorem kontaktu hostitele s flebotomy nám byly naměřené IgG protilátky proti složkám slin, zatímco IgG protilátky proti leishmaniím sloužily jako ukazatel rozvoje infekce způsobené L. major. Další část experimentů byla věnována...
|
|
|
Role makrofágů při imunosupresi zprostředkované regulačními T lymfocyty
Kadlecová, Kristýna ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T buňky (Treg) jsou jedním z nejdůležitějších regulačních mechanismů imunitního sytému. Treg tlumí imunitní reakce a brání nadměrné aktivaci imunitního sytému. Je popsáno mnoho mechanismů jejich působení. V naší práci jsme se zaměřili na studium mechanismu působení Treg na makrofágy. Supresorové vlastnosti purifikované populace Treg získané magnetickou separací byly prokázány v proliferačních testech. V závislosti na přítomnosti makrofágů byla pozorována rozdílná suprese proliferace při různých způsobech aktivace efektorových lymfocytů. Treg tlumily v přítomnosti makrofágů proliferaci efektorových lymfocytů více. Toto pozorování vedlo k hypotéze o působení Treg na makrofágy. Metodou průtokové cytometrie však nebylo zjištěno snížení exprese kostimulačních molekul CD80, CD86 nebo CD40 a MHCII molekul na makrofázích kultivovaných v přítomnosti Treg. Ve funkčních testech makrofágy prekultivované s Treg vykazovaly stejnou kostimulační schopnost jako makrofágy prekultivované samotné. Nebylo prokázáno ani cytotoxické působení Treg na makrofágy a to jak metodou průtokové cytometrie, tak metodou Live cell imaging. V jiných modelech, kde docházelo k silnější aktivaci efektorových buněk, Treg proliferaci neinhibovaly i přes přítomnost makrofágů. To vedlo k hypotéze, že by rozdíly v supresi v...
|
|
| |
|
|
Využití modelu virginní mléčné žlázy jalovice ke studium imunologických vlastností buněk obranného systému mléčné žlázy skotu
Vránová, Eliška
Mléčná žláza je hlavním produkčním orgánem v chovech dojeného skotu. V současnosti jsou aktuálním problémem mastitidní onemocnění mléčné žlázy, která mají znatelný ekonomický dopad. Bakalářská práce se ve stručnosti zabývá anatomickou stavbou virginní mléčné žlázy nebřezích jalovic a pojednává o využití modelu virginní mléčné žlázy jalovice ke studiu imunologických vlastností buněk. Popisuje jeho první využití, protože použitá metodika je základem pro následné výzkumy prováděné na virginní mléčné žláze. Práce má také za cíl sumarizovat využití modelu ve výzkumné praxi. Výzkumy se zabývaly ultrastrukturou a funkční charakteristikou buněk před a v období indukovaného zánětu, jeho intenzitou a dobu rezoluce dle použitého činitele. Dále pak hodnotí klady a zápory ve využití virginní mléčné žlázy, oproti adultní mléčné žláze v období involuce, či laktace.
|
|
|
Mikroskopická anatomie buněk obranného systému mléčné žlázy skotu
Trnková, Jitka
Mléčná žláza skotu představuje hlavní produkční jednotku v chovu dojného skotu. Vzhledem k její exploataci je velmi často ohrožována její integrita a homeostaze. Proto jsou záněty mléčné žlázy nejčastějším zdravotním problémem v chovu dojného skotu. Významnými obranými prvky mléčné žlázy jsou leukocyty: neutrofilní granulocyty, monocyty, makrofágy a lymfocyty. Strukturální vlastnosti buněk úzce souvisí s jejich funkčními parametry, jako je migrace a fagocytóza. Proto se bakalářská práce zaměřuje na popis struktury a ultrastruktury těchto buněk v krvi a v dutinovém systému mléčné žlázy. Práce popisuje rovněž patologickou strukturu buněk včetně terminálních stádií života buněk: nekrozu a apoptozu
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.