|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Flóra cévnatých rostlin základního pole (kvadrantu) středoevropského mapování (CEBA) č. 7251 (jižní okolí Českého Krumlova)
VOREL, Michal
Účelem této práce bylo určit základní charakteristiku přírodních podmínek kvadrantu č. 7251 středoevropského mapování, vytvoření přehledu dosud uváděných taxonů cévnatých rostlin v tomto území na základě literárních údajů. Tyto údaje byly porovnány s údaji z vlastního terénního průzkum, který byl proveden v roce 2011 a 2012, a to od března do září. Na základě výše uvedených údajů byl sestaven úplný druhový seznam zkoumaného území, který byl porovnán s druhovým bohatstvím ostatních kvadrantů České republiky. Kvadrant č, 7251 leží v povodí Vltavy a je součástí Českokrumlovské vrchoviny, jež je složena ponejvíc z krystalických hornin moldanubika. Nadmořská výška kolísá od 828 až k 500 m. n. m. Území se nachází ve srážkovém stínu Šumavy (průměrný úhrn srážek 650 mm za rok), z převážné části je tvořeno mezofytikem a z malé části oreofytikem. Ve zkoumaném území bylo literárními zdroji dosud uváděno 519 taxonů cévnatých rostlin, zatímco při terénním průzkumu bylo nalezeno pouze 319 taxonů. Z tohoto počtu bylo 84 taxonů v kvadrantu dosud neuvedených. Podle literárních zdrojů a vlastního terénního průzkumu byl stanoven celkový počet druhů z kvadrantu č. 7251 na 603 taxonů. Při srovnání celkového počtu taxonů v průměrném kvadrantu České republiky s celkovým počtem taxonů z kvadrantu č. 7251 (literární zdroje + vlastní terénní průzkum) by bylo možno usuzovat, že zkoumané území je druhově chudší.
|
|
|
Vliv výstavby silničního obchvatu Klatov na biodiverzitu
ŠIZLINGOVÁ, Václava
Tématem této práce byl vliv výstavby silničního obchvatu města Klatovy a přilehlých obcí na krajinu a biodiverzitu (fauna a flóra). Silniční obchvat Klatov by byl nejlepším řešením pro snížení hluku a emisních limitů pro obyvatele centra města a přilehlých obcí. V práci byl popsán a porovnán předchozí (1997) a současný stav území. Obchvat byl posouzen z hlediska vlivu na krajinu a biodiverzitu na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to nejen podle mého vlastního pozorování, ale také podle výsledků, které vyplynuly z procesu EIA. Byla vyhodnocena struktura společenstva bezobratlých epigeických na plánované trase obchvatu ve všech jejích variantách. V úseku I. a II. obchvatu byla v procesu EIA (1997) i v mém vlastním pozorování posuzována a vyhodnocena pouze jedna varianta, která byla v předcházejícím období vybrána jako nejvhodnější. V úseku III. obchvatu bylo posuzováno a hodnoceno pět variant V1 ? V5. V procesu EIA byla vybrána jako nejvhodnější varianta V4, a to jak z hlediska vlivu na krajinu, biodiverzitu, tak i na obyvatelstvo. Vhodnost varianty V4 potvrdila i moje vlastní pozorování. Po jejich vyhodnocení jsem dospěla k závěru, že obchvat v této variantě sice kříží Drnový potok, ale do lesního porostu zasahuje minimálně. Trasa prochází převážně zemědělsky obhospodařovanou krajinou, která je již v tomto prostoru zatížena existencí cyklostezky a železničního koridoru.
|
|
| |
|
|
Metodika výuky přírodovědy regionu na příkladu Klatovska
NOVOTNÁ, Anežka
Diplomová práce se zabývá metodikou výuky přírodovědy regionu na příkladu Klatovska. V první části je z odborné literatury vytvořen teoretický úvod, který popisuje Klatovsko z různých hledisek. Je zde probírána charakteristika, vymezení a členění území, fyzickogeografické údaje, socioekonomické údaje a ochrana krajiny a přírody. Práce se nezaměřuje pouze na obor přírodovědy, ale věcně a logicky ho doplňuje o informace z vlastivědy, které společně dávají ucelený pohled na řešené území. Nezbytnou částí diplomové práce je vlastní šetření, které provádí průzkum znalostí žáků 4. a 5. tříd základních škol. Pro tento výzkum používá metodu mentálního mapování doplněnou dotazníkovým šetřením. Výsledky šetření jsou následně v práci analyzovány a interpretovány pomocí přehledných grafů. Na základě zjištěných údajů o znalostech žáků týkajících se zájmového regionu Klatovska jsou připraveny praktické učební pomůcky pro pedagogy vyučující regionální přírodovědu a vlastivědu v daném regionu. Vytvořeny jsou učební texty pro přímou výuku žáků a navazující pracovní listy pro kontrolu hloubky znalostí a kvalitu výuky. Jako alternativní možnost výuky jsou zde předkládány zábavné projekty použitelné pro výuku celého Klatovského regionu.
|
|
|
Biota zaplaveného kamenolomu u obce Hradec u Stodu: využití lokality v terénní výuce
HOLZÄPFELOVÁ, Hana
Tato diplomová práce se zabývá zatopeným kamenolomem v obci Hradec u Stodu. Kamenolom je zkoumán z historického, ekologického, biologického a didaktického hlediska. Práce obsahuje informace o historii, ekologii a přírodních poměrech zkoumané lokality. Jsou zde uvedeny výsledky průzkumu výskytu přírodnin v kamenolomu a návrh na využití kamenolomu v terénní výuce žáků, který je doplněn pracovními listy určenými pro žáky při jejich práci v terénu. Přílohy obsahují fotogalerii zjištěných přírodnin. Součástí diplomové práce je i DVD s kompletní fotodokumentací.
|
|
|
Degradace maloplošných chráněných uzemí na příkladu Vrbenské tůně
URBANOVÁ, Jana
Přírodní památka Vrbenská tůň se nachází na severozápadním okraji Českých Budějovic, v Českém Vrbném. Jedná se o zbytek původního meandrujícího koryta Dehtářského potoka v široké ploché nivě Vltavy. Bakalářská práce podává informace o eutrofizaci, současném stavu flóry a navrhuje opatření pro zachování této přírodní památky. Během vegetační sezóny roku 2007 a 2008 jsem provedla floristický průzkum této lokality. Součástí je seznam zjištěných cévnatých druhů rostlin, přehled vyskytujících se vegetačních jednotek a charakteristika současného stavu. Výsledky jsou porovnány s výsledky botanického výzkumu, který proběhl v roce 2006. Závěry práce potvrzují rychlé zazemňování tůně, které se projevuje nestabilní vegetací s převládajícími konkurenčně silnými a ruderálními druhy rostlin.
|
host ::
RSS.