|
|
Kardiopulmonální resuscitace a využití speciální přístrojové techniky
KUBAL, Lukáš
Tématem této bakalářské práce bylo spojení problematiky kardiopulmonální resuscitace a speciální přístrojové techniky, která je s neodkladnou resuscitací v přednemocniční neodkladné péči spojená. Za cíl jsem si stanovil zjištění praktické aplikace a zmapovaní odborných znalostí týkající se použití speciální přístrojové techniky při provádění kardiopulmonální resuscitace u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester.Teoretická část této práce byla rozdělena na dvě části. První se věnuje přístrojové technice, která se využívá v souvislosti s neodkladnou resuscitací a legislativním normám, které provozovatelům záchranných služeb v České republice určují, jaké minimální vybavení musí obsahovat jejich vozy v přednemocniční neodkladné péči. Druhá část teoretické práce je věnována problematice kardiopulmonální resuscitace. Zde je představena základní i rozšířená verze neodkladné resuscitace v přednemocniční neodkladné péči a základní změny mezi doporučenými postupy pro neodkladnou resuscitaci z roku 2010 a 2015.Praktická část obsahuje přepsané rozhovory s odborníky z praxe, které byly získány kvalitativní metodou polostrukturovaných rozhovorů. Jako vybraný soubor v této práci byli zvoleni zdravotničtí záchranáři, všeobecné sestry a lékař Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Celkem bylo osloveno 6 respondentů. Rozhovory obsahovaly celkem 15 otázek na téma praktické aplikace, interpretace hodnot a také vlastních zkušeností se speciální přístrojovou technikou spojenou s neodkladnou resuscitací. Z výzkumu této práce vyplynulo, že zdravotničtí pracovníci nemají problém s interpretací údajů, které jim tato technika dává k dispozici. V některých případech nastává problém s využitím techniky nebo rozdílných názorech na samotnou aplikaci mezi pracovníky z jednotlivých výjezdových stanovišť. Dále bylo zjištěno, že nikdo není spokojený s proškolováním a množstvím informací, které jim poskytuje zaměstnavatel, neboť všichni respondenti vyhledávají informace o technice nad rámec svých pracovních povinností.Jako přínos této práce vidím stručný přehled techniky, se kterou pracují nelékařští zdravotní pracovníci během neodkladné resuscitace. V práci je shrnuto vše od popisu základních hodnot až po samotnou aplikaci přístrojů.
|
|
|
Zmapování znalostí laické veřejnosti o předlékařské první pomoci
VÁCHOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou znalostí poskytování první pomoci u laické veřejnosti. Její teoretická část je zaměřena na základní aspekty problematiky první pomoci. V praktické části jsou přehledně zpracovány výsledky provedeného výzkumu, které jsou následně komentovány a hodnoceny v diskuzi. Výzkumný soubor byl tvořen osobami v produktivním věku. Pro získání dat byl použit kvantitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, prostřednictvím techniky dotazníku. Na základě jeho vyhodnocení byly potvrzeny či vyvráceny předem stanovené hypotézy. Tyto hypotézy byly statisticky ověřeny. Z výzkumu vyplývá, že úroveň znalostí laické veřejnosti není dostatečná.
|
|
|
Terapeutická hypotermie po srdeční zástavě
JIRCOVÁ, Danuše
Bakalářská práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie jako poresuscitační nemocniční péče o pacienty po kardiopulmonální resuscitaci pro netraumatickou srdeční zástavu oběhu. Od roku 2005 je součástí Evropských doporučení pro resuscitaci. Jsou známy její pozitivní účinky na neurologický stav pacienta. Použití metody snižuje poškození mozku a srdečního svalu a tím zvyšuje procento přežití pacientů. Teoretická část práce se zabývá vlivem mírné řízené hypotermie na lidský organismus. Uvádí indikační a kontraindikační kritéria pro zahájení řízené hypotermie, popisuje metody ochlazování pacienta a způsoby ukončení terapeutické hypotermie. Věnuje se monitorací fyziologických funkcí a ošetřovatelské péči o pacienty léčené terapeutickou hypotermií. Praktická část bakalářské práce mapuje postupy při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů léčených ve dvou velkých nemocnicích. Jde se o Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze a Nemocnici České Budějovice, a.s. Použitá výzkumná strategie byla kvalitativní. Byla provedena obsahová analýza 10-ti kazuistik, 5 z každé nemocnice. Jedná se o kazuistiky pacientů po kardiopulmonální resuscitaci,u kterých byla v rámci nemocniční péče aplikována terapeutická hypotermie. Cílem této práce bylo zmapovat postupy používané při aplikaci terapeutické hypotermie u pacientů po kardiopulmonální resuscitaci. Výzkum probíhal formou sběru dat v podobě informací získaných ze zdravotnické dokumentace. Ta byla zpřístupněna nemocnicemi po udělení souhlasu Etických komisí na základě podaných žádostí. Z informací byly následně vytvořeny kazuistiky, které byly analyzovány. Výsledky byly pro přehlednost zpracovány do kategorizačních tabulek. V diskuzi byly výsledky porovnány s publikovanými poznatky, uvedenými v teoretické části práce, a byly komentovány. Analyzováno bylo následující: složení souboru pacientů podle věku a pohlaví, poskytnutí laické resuscitace před příjezdem posádek zdravotnické záchranné služby, vstupní rytmus na EKG záznamu při příjezdu zdravotnické záchranné služby, doba uplynulá od vzniku zástavy oběhu do obnovení krevního oběhu, zahájení terapeutické hypotermie již v přednemocniční péči, doba uplynulá od zahájení terapeutické hypotermie po dosažení cílové tělesné teploty, doba působení terapeutické hypotermie, metody použité pro chlazení pacienta, způsob snímání tělesné teploty a neurologický stav při propuštění z oddělení nemocnice. Výsledky výzkumu prokázaly překvapivě dobrou informovanost laické veřejnosti. Svědci byli schopni rozpoznat srdeční zástavu, časně přivolali odbornou pomoc a byli ochotni poskytnout masáž srdce. Svědčí to i o úspěchu při implementaci metody telefonicky asistované resuscitace do praxe, jelikož svědci byli v řadě případů k resuscitaci instruováni pracovníkem zdravotnického operačního střediska. U většiny pacientů byla jako vstupní rytmus na EKG záznamu diagnostikována komorová fibrilace. Doba do obnovení spontánního oběhu se pohybovala ve většině případů do 29 minut. Dosáhnout cílové teploty v doporučovaném časovém limitu se podařilo u poloviny pacientů. Cílová tělesná teplota byla udržována vždy v doporučeném časovém rozmezí a byla monitorována teplota tělesného jádra. Znepokojení vyvolalo zjištění absence aplikace metody již v přednemocničních podmínkách. Práce poukázala na závažnost náhlé zástavy oběhu a vysoký výskyt pacientů propuštěných z oddělení s těžkým neurologickým deficitem. Proto je potřeba nadále tuto metodu zkoumat, vylepšovat a snažit se jí zakomponovat již do přednemocniční péče.
|
|
|
Intraoseální přístup - alternativa periferního žilního vstupu
TUROŇ, Jiří
Intraoseální vstup je alternativní metoda zajištění žilního řečiště ve stavech, kdy je obtížné nebo nemožné zajištění venózního vstupu. Používá se především u dětí, ale je možné jej použít i u dospělých osob. V bakalářské práci s názvem Intraoseální přístup ? alternativa periferního žilního vstupu se zabývám teorií problematiky zavádění intraoseálního vstupu. Z teoretické části vychází i část praktická, kde mapuji četnost použití intraoseálního vstupu a prověřuji znalosti zdravotnických záchranářů, pracujících na zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje. Pro ověření hypotéz byla provedena metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, formou anonymního dotazníku. Tyto dotazníky byly rozdány na Zdravotnické záchranné služby v Moravskoslezském kraji, konkrétně do středisek Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec a Frýdek - Místek. Celkem bylo rozdáno 100 kusů dotazníků do sedmi oblastních středisek záchranné služby Moravskoslezského kraje. Zpět se jich vrátilo 81, návratnost je tedy 81 %. Výsledky výzkumu jsou vyjádřeny v procentech a uvedeny v grafech. Praktické znalosti záchranářů v Moravskoslezském kraji byly ve většině případů správné, ale našli se i odpovědi špatné, i přesto jsou výsledky výzkumu více než výborné. Četnost použití tohoto vstupu není tak častá, ale věřím, že se s těmito vědomostmi bude zavádění intraoseálního vstupu stále rozšiřovat. Určené hypotézy se potvrdily.
|
|
|
Znalosti nových zásad první pomoci u zdravotně sociálních pracovníků.
KOKEŠOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první části je popsáno poskytování laické první pomoci u případů, které se vyskytují nejčastěji. Dále je v této části charakterizován zdravotně sociální pracovník. Druhá část mé bakalářské práce se zabývá výzkumem, který byl prováděn na několika náhodně vybraných pracovištích, kde pracují zdravotně sociální pracovníci nebo sociální pracovníci. Výzkum byl prováděn v Libereckém a Jihočeském kraji. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalosti první pomoci u zdravotně sociálních pracovníků a druhým cílem bylo zmapovat četnost a charakteristiku poskytované první pomoci. Sběr dat jsem prováděla kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníků. Výsledkem výzkumu je, že zdravotně sociální a sociální pracovníci znají první pomoc, nedostatečně orientovaní jsou pouze u otázek týkajících se mdloby a krvácení z nosu. Většina pracovníků v dotazníku zaškrtla, že by měla zájem o kurz první pomoci.
|
|
|
Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem
URBANOVÁ, Alena
V současné době se v České republice stále více rozvíjí trend zvyšování počtu posádek rychlé zdravotnické pomoci, a to především ve městech s krátkým dojezdovým časem do nemocnic, ale často i v periferních oblastech. Problém nastává tehdy, kdy je akutní stav nutno řešit na místě a posádka rychlé zdravotnické pomoci nemá stejné pravomoci jako posádka rychlé lékařské pomoci. Příkladem toho jsou posádky rychlé zdravotnické pomoci v rámci Jihočeského kraje. Zdravotnický záchranář nemusí zahájit kardiopulmonální resuscitaci, pokud jsou přítomny jisté známky smrti a poranění neslučitelná se životem. Lékař naopak může konstatovat smrt a nezahájit kardiopulmonální resuscitaci. Tato bakalářská práce nazvaná Indikace a kontraindikace kardiopulmonální resuscitace v souvislosti se stanovením smrti záchranářem si klade za cíl zmapovat postupy zdravotnických záchranářů v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu při podezření na smrt. Kvalitativní výzkum je zaměřen na zdravotnické záchranáře Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. V teoretické části jsem se snažila přiblížit zdravotnickou záchrannou službu, zdravotnického záchranáře, kardiopulmonální resuscitaci, smrt a etickou problematiku smrti a umírání. Velký podíl teoretické práce jsem věnovala zdravotnickému právu. Z práce vyplývá, že někteří zdravotničtí záchranáři jednají naprosto opačným způsobem, než jim jejich kompetence dovolují. Projevila se zde i absolutní neznalost zdravotnického práva a legislativy vymezující kompetence zdravotnických záchranářů. Proto jsem byla nucena stanovit hypotézu, že zdravotničtí záchranáři se vždy neřídí podle svých kompetencí v souvislosti se zahájením či nezahájením kardiopulmonální resuscitace v místě výjezdu. Z práce je patrné, že zdravotničtí záchranáři by měli být více vzděláváni v oblasti zdravotnického práva a kvalitně proškoleni ohledně problematiky zdravotnických zákonů z roku 2011. Zároveň se domnívám, že zdravotničtí záchranáři by v kritických situacích, kdy není přítomný lékař, neměli jednat pouze podle své intuice.
|
|
|
Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péči
HOLÍKOVÁ, Sandra
Kardiopulmonální resuscitace je souborem postupu, které se provádejí v akutní situaci, pri selhávání životních funkcí postiženého k jeho záchrane. Tyto snahy o záchranu cloveka jsou staré jako lidstvo samo. Postupem doby se tyto postupy zdokonalovaly a dal se jim urcitý rád. V dnešní dobe tyto postupy shrnují tzv. Guidelines, které jsou brány za platná pravidla provádení resuscitace. Název této práce je Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péci?. Teoretická cást práce je rozdelena do ctyr hlavních kapitol. První cást objasnuje pojem následné péce. Popisuje druh poskytované péce, indikace k prijetí na lužka následné péce a typ pacientu prijímaných na tato oddelení. Cást druhá se zajímá o geriatrického pacienta, který je na tato lužka nejcasteji prijímán. Cást tretí je zamerena na samotnou resuscitaci. Je zde strucne popsána historie resuscitace, její rozdelení, jednotlivé složky pri provádení resuscitace, právní odpovednost pracovníku ve zdravotnictví s ohledem na resuscitaci a zásadní zmeny v Guidelines 2010. Cást poslední reší zvláštnosti resuscitace u starších osob. Praktická cást je poté zamerena na výzkum stavu znalostí sester o resuscitaci. Šetrení probíhalo na základe výzkumu,který se skládal z dotazníku, pozorování a vnitrního auditu.Cíly této práce bylo zjistit, zda sestry znají postupy kardiopulmonální resuscitace a dále zjistit, zda sestry dodržují zásady kardiopulmonální resuscitace. Pro splnení cílu byly stanoveny hypotézy zabývající se znalostmi sester ohledne resuscitace. Tyto hypotézy se potvrdily z teoretického hlediska. Ovšem z praktického hlediska byly vyvráceny. Sestry znají teoretické postupy resuscitace a pomucky, ale neumí tyto znalosti využít prakticky. Hypotéza znející, sestry mají k dispozici pomucky k resuscitaci se potvrdila. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby pomocí grafu. Informace z této práce budou sloužit managementu Nemocnice následné péce LDN Horaždovice s.r.o.. Na základe techto zjištení byl sestaven standard pro resuscitaci, který by mel zlepšit znalosti sester o resuscitaci. Nejvetší nedostatky byly zjišteny v oblasti provádení dýchání a zajištení dýchacích cest. Zároven bude lépe zacíleno pravidelné školení o resuscitaci v této nemocnici. Práve v praktické oblasti provádení resuscitace byly zjišteny velké nedostatky.
|
|
|
Schopnost poskytování první pomoci u studentů vysokých škol
BÖHM, Pavel
Život je to nejcennější, co každý má. Kdokoliv z nás se může dostat do situace, kdy bude za potřebí postiženému člověku poskytnout první pomoc. Cílem práce bylo zmapovat praktické dovednosti studentů vysoké školy při poskytování laické první pomoci. Pro zjištění cíle bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum v podobě případové studie (case study), za pomoci metody pozorování a dotazování {--} rozhovor s otevřenými otázkami. Závěry práce byly presentovány na odborné konferenci: "Záchranáři sobě, anebnepoučujme se, ale učme se jeden od druhého!" v Hrubé Vodě 26.3.2009. Stěžejní bod výzkumu této práce je v mapování schopnosti poskytování první pomoci laiky z řad studentů vysoké školy v určitém časovém odstupu od jejich školení. Tyto výsledky mohou být použity při sestavování osnov a výukových metod v oblasti didaktiky neodkladné péče.
|
|
|
Informovanost žáků na vybraných základních školách v Českých Budějovicích o poskytování laické první pomoci
KUČEROVÁ, Olga
Diplomová práce je věnována problematice poskytování laické první pomoci. Znalosti základů první pomoci by měl mít každý člověk, jelikož povinnost poskytnout první pomoc vychází v České republice ze zákona. S výukou je tedy nutné začít co nejdříve, již u dětí školního věku. Ve své práci se zaměřuji na vědomosti žáků 8. tříd základních škol v Českých Budějovicích v první pomoci. Následující práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje základní informace z oblasti první pomoci. Novinky a změny, které přinesla celosvětová směrnice v resuscitaci Guidelines 2005. Dále jednotlivé choroby u kterých je uveden stručný popis, příčina vzniku, a také postup první pomoci. Poslední dvě kapitoly zahrnují činnost Červeného kříže a výuku první pomoci na školách. Praktická část zkoumá postoj žáků k poskytování první pomoci a jejich znalosti. V této části byly stanoveny následující 2 cíle a hypotézy. Prvním cílem je zjistit zájem dětí základních škol o proškolení v poskytování první pomoci. Dalším cílem je provést monitoring znalostí a dovedností žáků základních škol v poskytování první pomoci před a po provedení odborné instruktáže. Hypotéza č. 1 předpokládá, že žáci základních škol mají zájem o získání informací týkajících se poskytování první pomoci. Druhá hypotéza zjišťuje, zda se po provedení instruktáže o poskytování první pomoci u žáků základních škol zlepšila jejich informovanost. Ke zpracování práce byl použit kvantitativní výzkum. Pro žáky byla zajištěna i odborná instruktáž v poskytování první pomoci, kterou prováděl pracovník Červeného kříže z Českých Budějovic. Na základě pre a post testu bylo provedeno dotazníkové šetření, kdy žáci odpovídali písemně na otázky ve 2 dotaznících. První dotazník obsahoval 19 a druhý 21 otázek. Celkem bylo rozdáno 122 dotazníků. Cíle práce byly splněny a po vyhodnocení dotazníků se obě moje hypotézy potvrdily. Výzkum prokázal zájem žáků o tuto problematiku a lepší vědomosti po provedení instruktáže. V rámci zlepšení znalostí o první pomoci u žáků by bylo jistě přínosné klást větší důraz na výuku první pomoci na školách.
|
|
|
Pravidelná školení ošetřovatelského personálu jako nedílná součást přípravy na akreditační šetření.
MATĚJČKOVÁ, Marie
Pravidelná školení zajistí pracovníkovi udržení či rozšíření znalostí a dovedností, které potřebuje pro výkon své pracovní náplně a pro odborný rozvoj. Proto jsou kvalitní pravidelná školení také jednou z podmínek pro úspěšné akreditační šetření. K dosažení výzkumných cílů jsme zvolili strategii kvantitativního výzkumu, technikou výzkumu byl anonymní dotazník určený všeobecným sestrám pracujícím na standardních odděleních a jednotce anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče (ARIP) v Šumperské nemocnici a.s. Definovali jsem si dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit rozsah pravidelných školení ošetřovatelského personálu. Druhý cíl měl za úkol zjisti úroveň znalostí sester v problematice kardiopulmonální resuscitace, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygienického režimu. Oba tyto cíle byly výsledky výzkumného šetření splněny. Stanovili jsme šest hypotéz. První hypotéza, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti kardiopulmonální resuscitace byla potvrzena tabulkou č. 21. Druhá hypotéza měla potvrdit, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což jsme také potvrdili, a to tabulkou č. 35. Potvrzena byla i třetí hypotéza tabulkou č. 50, že ošetřovatelský personál je minimálně jednou ročně proškolen v oblasti hygienického režimu. Čtvrtá hypotéza, že sestry znají zásady kardiopulmonální resuscitace, byla potvrzena 85,5% úspěšností odpovědí na otázky v této problematice. Hypotéza pátá, že sestry znají zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, potvrzena nebyla, celková úspěšnost správných odpovědí na otázky v této problematice byla 57,9%. Potvrzena nebyla ani šestá hypotéza, že sestry znají zásady v oblasti hygienického režimu, jelikož celková úspěšnost správných odpovědí v této oblasti byla 57,7%. Výsledky výzkumného šetření bakalářské práce budou nabídnuty Šumperské nemocnici a.s. k interním záměrům s cílem zkvalitnit tato pravidelná školení.
|
host ::
RSS.