|
|
Stanovení jódu v biologických materiálech neutronovou aktivační analýzou
Kučera, Jan
Jsou vyhodnoceny výhody a nevýhody různých postupů neutronové aktivační analýzy (NAA), zejména instrumentální NAA (INAA), epithermální NAA (ENAA) a radiochemické NAA (RNAA) pro stanovení jódu v biologických materiálech, zejména ve vzorcích potravin a stravy. Jsou uvedeny příklady stanovení jódu ve vzorcích stravy z Asie metodami ENAA a RNAA. Správnost výsledků byla potvrzena analýzou četných biologických referenčních materiálů amerického NIST.
|
|
|
Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob
GRUBEROVÁ, Michaela
Bakalářská práce na téma ?Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob? se zabývá problematikou sodíku a jodu ve výživě člověka. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda příjem sodíku ve stravě studentů vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením, a zda obsah sodíku v pokrmech připravovaných menzami vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku lze zároveň dodržet výživová doporučení pro příjem jodu. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodou. Ke sběru dat byla použita technika analýzy dokumentů, tj. záznamů stravovacích zvyklostí vysokoškolských studentů, frekvenčních dotazníků a jídelních lístků univerzitních menz. K odhadu obsahu sodíku a jodu ve stravě studentů a v pokrmech připravovaných menzami byl použit nutriční software Nutriservis, Dietní systém pro nemocnice II, Kompilovaná online databáze nutričního složení potravin a On-line databáze složení potravin ČR, verze 2.11. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku se ve stravě českobudějovických studentů pohyboval v rozsahu 1 993-4 807 mg a v rozmezí 1 227-5 806 mg ve stravě ostravských studentů. Odhadované průměrné denní množství jodu se ve stravě českobudějovických studentů pohybovalo v rozsahu 26-795 ?g a v rozmezí 25-523 ?g ve stravě ostravských studentů. Nejčastějšími zdroji sodíku a jodu ve stravě studentů byly běžné pečivo, mléko a mléčné výrobky, uzeniny, vejce, minerální vody a jedlá sůl. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku v pokrmech českobudějovické menzy se pohyboval v rozmezí 2 909-4 037 mg a v rozsahu 4 397-6 259 mg v pokrmech ostravské menzy. Odhadované průměrné denní množství jodu se v pokrmech českobudějovické menzy pohybovalo v rozsahu 73-338 ?g a v rozmezí 62-584 ?g v pokrmech ostravské menzy. Výživová doporučení pro příjem jodu byla při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku dodržena jen v několika málo případech. Doporučena byla výchova k racionálnímu stravování, která by měla probíhat po celý život jedince a dále změna normování soli při přípravě pokrmů menzami.
|
|
|
Koncentrace hormonů štítné žlázy v krevní plazmě dojnic
KŘÍŽOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá hodnocením vlivu různého množství a formy jódu v krmné dávce dojených krav na koncentraci hormonů štítné žlázy v krevní plazmě. Jód byl podáván v anorganické (Vitamix S7+) a organické (UNI-SATURAN J) formě. Pokus probíhal na dojnicích stáda Červeného strakatého skotu v převodném křížení do plemene Holštýn v zájmovém chovu v okrese Klatovy. Průměrná koncentrace thyroxinu (TT4) před pokusem byla 50,91?12,96 nmol?l-1 a trijódthyroninu (TT3) 1,60?0,53 nmol?l-1. Volné formy hormonů vykazovaly koncentraci: FT4 1,09?0,06 pmol?l-1 a FT3 2,5?0,08 pmol?l-1. Výraznější odchylky prokazovaly volné formy hormonů, zejména v souvislosti s příjmem organického jódu.
|
|
|
Obsah jodu v mléce a moči dojnic
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce přináší údaje o obsahu jodu v mléce, moči a krevní plazmě dojnic při podávání krmné dávky s různým množstvím a formou jodu. Do pokusu byla zařazena skupina 9-ti dojnic s různou užitkovostí z chovu v okrese Klatovy. Vzorky mléka, moči a plazmy byly odebírány od ledna do května 2011 v intervalu 3-4 týdnů. Obsah jodu byl stanoven spektrometricky po alkalickém spalování vzorku. Zdrojem jodu byly minerální krmné přísady Vitamix S7+ obsahující anorganický jod a UNI-SATURAN J s obsahem organického jodu. Při zkrmování krmné dávky obohacené pouze o anorganický jod v množství 80 mg.kg-1 MKP byl obsah jodu v mléce 33,07 +-31,13 mikrogramů.l-1, v moči 192,87 +-65,56 mikrogramů.l-1 a v krevní plazmě 76,18 +-26,22 mikrogramů.l-1. Při zkrmování diety s přídavkem organické formy jodu v množství 1 mg.kg-1 MKP a nižším obsahem anorganického jodu (40 mg.kg-1 MKP) byl jeho průměrný obsah v mléce 51,13 +-26,29 mikrogramů.l-1, v moči 221,20 +-137,65 mikrogramů.l-1 a 83,13 +-44,24 mikrogramů.l-1 v krevní plazmě. Nízký obsah jodu v mléce a zvýšený obsah jodu v moči svědčí o sníženém využití jodu v organizmu i při jeho optimálním příjmu. Uvedené stavy souvisí často s účinkem strumigenních látek. V krevní plazmě dosáhl jod fyziologické hodnoty.
|
|
|
Mléko jako zdroj stopových prvků
BOUCHALOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o obsahu významných stopových prvků v kravském mléce (jod, zinek, měď, mangan) a zhodnotit význam mléka jako jejich přirozeného zdroje ve výživě člověka. Průměrný obsah jodu v kravském mléce v chovech Jihočeského kraje v roce 2009 byl 360,91 ?g/l, v roce 2010 440,62 ?g/1 a v roce 2011 337,14 ?g/1. Průměrný obsah zinku v kravském mléce v roce 2009 byl 4825,15 ?g/1. Průměrný obsah mědi v kravském mléce v roce 2009 byl 38,78 ?g/1. Průměrný obsah manganu v kravském mléce v roce 2009 byl 16,49 ?g/1. Průměrná spotřeba 0,16 litru mléka na osobu za den zajistila příjem jodu v roce 2009 z 39%, v roce 2010 z 47%, v roce 2011 z 36%, příjem zinku v roce 2009 z 6%, příjem mědi z 0,3% a příjem manganu z 0,07%.
|
|
|
Optimalizace a aplikace spektrofotometrického stanovení jodu v půdách.
HŘIVNÁČ, Jakub
Práce se zabývá obsahem jodu v půdách, rovněž získáním a zpracováním vlastních vzorků půd ze čtyř vybraných odběrových ploch nacházejících se v okolí osady Arnoštov na Prachaticku v podhůří Šumavy. Byly zde odebírány vzorky lesní půdy, louky, pastviny a úhoru v letech 2009 až 2011. Obsah jodu v půdách byl stanoven pomocí spektrofotometrické metody, jež byla optimalizována pro půdní vzorky. Koncentrace jodu v lyzimetrických vodách byla stanovena metodou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem. Výsledky byly porovnávány mezi sebou v rámci jednotlivých odběrových ploch, a také mezi jednotlivými plochami navzájem. Následně byly obsahy jodu v půdách porovnávány s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách. Bylo zjištěno, že největší obsah jodu v půdě byl naměřen ve vzorku z plochy 1(louka) z části B z hloubky 16 - 30 cm a to 8,67 mg I na kg půdy v červnu roku 2009. Nejnižší hodnota pak činila 1,42 mg I na kg suché půdy, z odběrové plochy č. 4 (les), z horizontu L s datem odběru červen 2010. Srovnáním obsahů jodu v půdách s koncentracemi jodu v lyzimetrických vodách se došlo k závěru, že koncentrace jodu v lyzimetrických vodách nezávisí na koncentracích jodu v půdách, a dokonce ani nereprezentuje absolutní obsah jodu v půdě, jak bylo zjištěno srovnáním vlastních výsledků z Arnoštova s převzatými daty z Agrovýzkumu Rapotín v Jeseníkách.
|
|
|
Krevní hodnoty ovcí při definovaném příjmu selenu a jodu
KOCÁBOVÁ, Ivana
Teoretická část diplomové práce se zabývá funkčním uplatněním selenu a jodu, způsoby suplementace, riziky jejich neúměrného příjmu včetně změn biochemických a hematologických parametrů a způsoby hodnocení jejich dostatečné saturace. Praktická část analyzuje výsledky experimentu na ovcích s definovaným obsahem selenu a jodu v krmné dávce s vyhodnocením vybraných ukazatelů metabolického profilu bahnic a jejich jehňat. Výsledky jsou zpracovány statisticky. Je vyjádřena dynamika a vzájemné vztahy sledovaných parametrů.
|
|
|
Optimalizace množství jodové kontrastní látky (JKL) při CT vyšetření na multislice přístroji (64 řad detektorů)
KRAJÍČEK, Ondřej
Ve své práci jsem se zaměřil na optimalizaci množství jodové kontrastní látky při CT vyšetření pomocí srovnání různých množství kontrastní látky na kilogram pacienta. Srovnával jsem tři skupiny váhového množství {--} 1 ml/kg vs. 1,25 ml/kg vs. 1,5 ml/kg. Použil jsem metodu měření rozdílů v sycení orgánů a cév dutiny břišní - srovnání jejich sycení bylo provedeno kvantitativně v oblastech zájmu pomocí měření Hounsfieldových jednotek v aortě a parenchymu břišních orgánů, a kvalitativně pomocí nezávislého hodnocení radiologa. Měření jsem prováděl na CT přístroji GE Lightspeed se 64 řadami detektorů a s použitím tlakového injektoru. V průběhu celé studie se neměnily žádné parametry, čímž byly zachovány standardní podmínky pro kvalitní srovnání všech vyšetření. Ze sledovaných vyšetření jsem vyloučil pacienty s významnou lézí v měřeném orgánu a stejně tak jsem nezařadil pacienty s předpokladem postižení cirkulačního systému (pacienty ve vážném stavu, se srdečním selháním, v šoku apod.). Pro měření jsem použil kontrastní látku s konstantním obsahem jódu 300 mgJ/ml. Celý soubor měl 120 pacientů, z toho 51 žen a 69 mužů. U každého vyšetření jsem zaznamenal: číslo vyšetření, věk, pohlaví, váhu, naměřené hodnoty HU a hodnocení radiologa. Získané údaje jsem zapsal do tabulek a dále analyzoval. Srovnal jsem a vyhodnotil různé úrovně sycení HU a následně je porovnal v korelaci s hodnocením radiologa. Zjištěné optimální hodnoty množství kontrastní látky jsem také srovnal s běžně používanými hodnotami na daném pracovišti. Výsledkem jsou optimální hodnoty množství kontrastní látky pro vyšetření orgánů dutiny břišní a upravené standardy pro CT pracoviště. Přínos mé bakalářské práce vidím ve zpřesnění dávkování kontrastní látky při CT vyšetření.
|
|
|
Obsah jodu ve vejcích
MIKULOVÁ, Magda
Cílem diplomové práce bylo sledování obsahu jodu ve vaječném žloutku konzumních vajec a zhodnocení jejich významu jako zdroje jódu v lidské výživě. Celkem byl jód stanoven ve žloutku 189 vajec z velkochovů a 210 vajec z malochovů. V porovnání s velkochovy obsahovala vejce z malochovů přibližně 3,2 krát méně jódu. Vejce z velkochovů se podílejí na pokrytí denní potřeby jódu dospělého člověka z 2 {--} 25% a vejce z malochovů jen z 0,4 {--} 12%. Obsah jódu ve vejcích závisí na jeho denním příjmu a na vlivu snáškového období. Koncentrace jódu ve vejcích byla stanovena spektrofotometrickou metodou založenou na Sandell-Kolthoffově reakci.
|
|
|
Obsah jodu ve výkalech krav
SRB, Josef
Obsah jodu ve výkalech. Byla zjištěna hodnota od 430 {$\pm$} 142,4 {$\mu$}g {$\bullet$} kg-1 do 6182,5 {$\pm$} 2625,6 {$\mu$}g {$\bullet$} kg-1 sušiny a průměr 2299,2 {$\pm$} 884,3 {$\mu$}g . kg-1 sušiny. Závislost mezi obsahem jodu ve výkalech a příjmem jodu byla nízká. Životní prostředí nebylo znečištěno.
|
host ::
RSS.