|
|
Možnosti vzniku mimořádné události v Jihočeských papírnách Větřní
SAMKOVÁ, Jaroslava
Možnosti vzniku mimořádné události v Jihočeských papírnách Větřní Tato práce je koncipována tak, aby postihla základní události, které lze zahrnout do uceleného systému opatření k zajišťování ochrany před mimořádnými událostmi v provozu JIP a.s., Větřní. V souladu se současným stavem znalostí je lidská bezpečnost definována jako bezpečnost lidského systému, ve kterém jsou zvažovány dále uvedené chráněné zájmy :  Životy, zdraví a bezpečí lidí  Životní prostředí  Majetek a veřejné blaho  Technologie a infrastruktura V současné době se vyskytuje řada definic, které charakterizují to, že v různých oblastech lidské činnosti se vyskytuje něco, co neodpovídá běžným podmínkám. Za sjednocující pojmenování lze použít termín {\clqq} mimořádná událost {\clqq}, kterou lze definovat jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy ale také jako havárie ( většinou v důsledku činnosti člověka ), které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací. Při zpracování této práce jsem se snažila postihnout část problematiky spojené s řešením možných mimořádných situací. Cílem této práce bylo sestavit materiál poskytující souhrnné informace z hlediska možných ohrožení mimořádnou událostí a systém řešení v případě ohrožení a vzniku mimořádné události. Pro zpracování této práce jsem využívala současně platné zákony a vyhlášky k nim, které dle mého úsudku odpovídají potřebám jak prevence závažných havárií, tak i provádění záchranných a likvidačních prací.
|
|
|
Historie četnictva a policie, jejich úloha ve společnosti a začlenění této složky do integrovaného záchranného systému a krizového řízení
NOVÁK, Petr
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na vývoj policie a četnictva a podíl práce policie v době řešení mimořádné události včetně nutnosti koordinace s dalšími složkami, která vyústila zřízením integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Policie České republiky je řízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Jako výkonný orgán státní moci plní své specifické poslání při ochraně pořádku, bezpečnosti občanů i ochraně majetku jak osobního, tak veřejného. Vzhledem ke své struktuře a organizaci a neustálé pohotovosti je předurčena i v době mimořádných událostí plnit své odpovědné úkoly bezpečnostní složky. Příprava a způsob zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti ze strany Policie ČR při vzniku mimořádné události je proto jedním z důležitých úkolů. Toho se dosáhne především zodpovědným přístupem, znalostí regionu, informovaností o vzniku mimořádné události, jejím správným vyhodnocením, dokonalou součinností, rychlým monitorováním situace, včasným a účelným nasazením sil a prostředků pro předcházení narušení veřejného pořádku a bezpečnosti. V bakalářské práci byl zdokumentován postup policie při taktickém cvičení ``Zimní stadion 2006{\crqq}, při cvičném svolání policistů a proveden průzkum mezi policisty provedený formou dotazníku. Mezi zasahujícími, to znamená i mezi policisty, musí být vytvořeno odpovídající právní prostředí v oblasti krizového řízení a IZS a musí být k dispozici moderní a účinná technika. Bakalářskou prací bylo prokázáno, že stanovená hypotéza se potvrdila, neboť zřízením IZS a krizového řízení a začleněním policie do tohoto systému je jednoznačným přínosem pro její činnost při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracích.
|
|
|
Zpracování plánu provedení cvičení na téma: Nález radioaktivního zářiče v kovovém šrotu
VOJTA, Jiří
Zákon č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ukládá každému, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, povinnost dodržovat takovou úroveň radiační ochrany, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek, a omezovat ozáření fyzických osob tak, aby celkové ozáření nepřesáhlo v součtu stanovené limity ozáření. Z uvedeného vyplývá, že je třeba podrobit dalšímu šetření všechny případy, kdy jsou zachyceny radioaktivní materiály nebo je podezření na záchyt radioaktivních materiálů. Základním cílem šetření podezřelé zásilky vždy bude vyloučit riziko, že může dojít k nekontrolovanému ozáření osob nebo k nelegálnímu uvádění radionuklidů do životního prostředí. Doposud získané zkušenosti svědčí o tom, že většina případů souvisí s manipulací (sběrem, tříděním, převozem) s druhotnými (kovovými) surovinami nebo se týká používání strojů a zařízení vyrobených z kontaminovaných kovových materiálů. Z výše uvedeného vyplívá potřeba shrnout materiál, jež by byl podkladem pro velitele jednotlivých složek IZS pro přípravu a výcvik zasahujících a napomohl by při vymezení kompetencí u samotného zásahu. V současnosti probíhají dílčí cvičení jednotlivých složek IZS na různých úrovních nebo naopak cvičení na radiační havárii velkého rozsahu. Cílem práce je vytvoření reálného podkladu plánu cvičení, které má prověřit akceschopnost a koordinovanost hlavních a vedlejších složek IZS při nálezu radioaktivního zářiče v kovovém šrotu.
|
|
|
Přeprava nebezpečných chemických látek na okrese Znojmo
VALOUŠKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku přepravy nebezpečných chemických látek. Analyzuje platnou legislativu v dané oblasti, rozložení chemické výroby na okrese Znojmo, dále řeší kapacitu základních složek Integrovaného záchranného systému k řešení havárií spojených s únikem nebezpečných chemických látek.
|
|
|
Krizové řízení po použití tzv. špinavé bomby se zaměřením na činnost integrovaného záchranného systému, zejména složky Policie ČR
VILDMAN, Radek
Cílem této práce bylo zjistit, zda v současné době existuje nějaká metodika činnosti integrovaného záchranného systému pro tento druh zásahu při vzniklé mimořádné události a vytvořit plán scénáře a plán odezvy na tuto mimořádnou událost. Tato práce obsahuje jednoduchou pomůcku pro základní orientaci příslušníků Policie ČR, případně i příslušníků a pracovníků dalších složek integrovaného záchranného systému zasahujících při mimořádné události vzniklé po výbuchu špinavé bomby. Obsahuje konkrétní modelovou situaci mimořádné události tohoto typu a stručně funkci a popis práce jednotlivých zúčastněných složek, zejména Policie ČR s odkazy na současně platné zákonné akty. Práce poukazuje na rozdíly mezi teorií a praxí, které vyplynuly bližším prostudováním jednotlivých činností a z materiálové vybavenosti jednotlivých zasahujících složek integrovaného záchranného systému s návrhem na jejich řešení.
|
|
|
Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza informací v mimořádných událostech
Horňáková, Markéta ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl předložit stručný přehled a analýzu bezpečnostních informačních systémů a jejich konfiguraci s ohledem na chemické provozy a rafinérie. Nejprve představuje informace obecně, představuje jejich životní cyklus a typy komunikace. Také popisuje modely komunikace. Druhá část popisuje použití informačních systémů v běžném životě. Třetí část popsuje konkrétní aplikace bezpečnostních informačních systémů ve skutečném chemickém provozu. Tato část také ukazuje hlavní problémy návrhů a aplikací těchto systémů. Třetí část představuje za použití různých příkladů klasifikaci, popis a topologii bezpečnostních infor-mačních systémů. Znalost teoretických principů a výsledků jejich analýzy byly použity pro návrh bezpečnostního informačního systému. V závěru práce je zhodnocen současný stav s výhledem do budoucnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.