|
|
Raynaudův fenomén.
ZABLOUDILOVÁ, Hana
Tato práce je o Raynaudově fenoménu, někdy také nazývaném jako Raynaudův syndrom nebo choroba. Popisuji typické znaky i rozdíly mezi primárním a sekundárním fenoménem. Zabývám se zde také patofyziologií, diagnostikou a především způsoby léčby.
|
|
|
Management pacientů s diagnózou bipolární afektivní porucha
Fixová, Pavlína ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pirožek, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížení často podceňovaného psychického onemocnění - bipolární afektivní poruchy. Podstatou onemocnění jsou prudké změny nálad doprovázené výrazně intenzivními projevy emocí. Vzhledem k příčinám a projevům se jedná o onemocnění se složitou diagnostikou a následnou léčbou. Bipolární afektivní poruchu není možné vyléčit, lze pouze stabilizovat její projevy. Opodstatněně je řazena mezi jedny z finančně nejnákladnějších onemocnění.
|
|
|
Sexuální delikvence mladistvých
PEŠEK, Jan
Primárním cílem bakalářské práce je deskripce a klasifikace nejčastějších sexuálních deviací, jejich projevů a kategorizace. Dále uvedení typických charakteristik mladistvých sexuálních delikventů a na základě několika kazuistik popsání jejich sociální situace a ontogeneze. V další části práce bude popsán legislativní rámec sexuální delikvence a možnosti intervence a léčby u pachatelů sexuální delikvence. V závěru práce bude nastíněna možnost resocializace sexuálních delikventů. Sekundárním cílem práce je zmapování přístupu odborných pracovníků k těmto delikventům.
|
|
|
Agresivní chování osob s mentálním postižením v zařízeních sociální péče
ZEMANOVÁ, Martina
Agresivnímu chování lidí s mentálním postižením se v České republice věnuje stále málo pozornosti. Od roku 2007 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb. Služby se transformují a od restriktivních opatření se postupně přechází k podpůrným a preventivním postupům v přístupu ke klientům. První kapitola se věnuje charakteristice mentálního postižení. Druhá kapitola obecně popisuje sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a vymezuje službu Domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve třetí kapitole píši o problémovém chování, hlavně pak o agresi, jejích příčinách, průběhu, zvládání, prevenci a možnostech terapií. Čtvrtá kapitola popisuje význam komunikace jako prevence vzniku agrese. V páté kapitole se věnuji vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Dalším tématem kapitoly je supervize jako pomoc a podpora pracovníkům při práci s lidmi s mentálním postižením a zvládání agresivního chování. V poslední kapitole teoretické části popisuji restriktivní opatření, což jsou následné postupy při zvládání agrese. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byli zaměstnanci v přímé péči, kteří zde pracují alespoň pět let. Rozhovory s vybranými respondenty probíhalo od prosince 2012 do února 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají zaměstnanci povědomí o příčinách agresivního chování, o prevenci a restrikci. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že všichni dotazovaní pracovníci se setkali s agresivním chováním člověka s mentálním postižením a vnímají ho jako problémové. Agresi popsali jako fyzické či slovní napadení druhé osoby nebo majetku. Projev agresivního chování je i autoagrese. Je nějaká možnost, jak agresivnímu chování předejít? Všichni respondenti se shodli na tom, že příčinou agresivního chování lidí s mentálním postižením jsou nenaplněné základní potřeby člověka. Co se týká úlohy pracovníků v prevenci agrese, všichni respondenti si myslí, že důležitou roli hrají terapie, zaměstnání klientů a vhodná komunikace, kterou je třeba individuálně přizpůsobit. Všichni respondenti vnímají jako prevenci i supervizi, která je přínosem v jejich práci. Stejně tak vzdělávání, které je pro ně ze zákona povinné. Co jsou restriktivní opatření? Všichni respondenti odpověděli, že jsou to prostředky, které omezují pohyb člověka. Také prokázali znalost jejich použití. Respondenti se v rozhovoru nezmínili o tom, že tyto opatření se mohou používat jen na dobu nezbytně nutnou. Tento údaj, je ale nutné uvést v zápisu o použití restriktivních opatření, který jak uvedli všichni dotazovaní, vyplnili. Proto si myslím, že ve své podstatě, tuto informaci znají. Další věc o které se nezmínili, byla informovat samotného klienta o tom, že proti němu bude použito restriktivní opatření. To přisuzuji možnému stresu při rozhovorech na toto téma. Celkově si dovolím tvrdit, že zaměstnanci znají problematiku agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Stejně tak ví, co agresi vyvolává, jak jí lze předejít a jaké jsou následné postupy, pokud k agresivnímu chování u klienta dojde.
|
|
|
Rehabilitace u pacientů s výhřezem meziobratlové ploténky v oblasti bederní páteře při chirurgické terapii a při konzervativní terapii
KOTT, Petr
Předkládaná bakalářská práce má název: Rehabilitace u pacientů s výhřezem meziobratlové ploténky v oblasti bederní páteře při chirurgické terapii a při konzervativní terapii. Herniace lumbálního disku patří mezi nejčastější degenerativní změny na páteři. Jedná se také o jednu z nejčastějších diagnóz v neurologii a neurochirurgii indikovanou k operačnímu řešení. Osobně si myslím, že toto zjištění je alarmující a je nutné se této problematice podrobně věnovat. Tato práce je rozdělena na dvě části. První část je čistě teoretická, obsahuje anatomii a kineziologii páteře, dále charakteristiku, dělení, diagnostiku výhřezu, popis konzervativní a chirurgické terapie. V druhé části se věnuji výzkumu, který obsahuje 2 skupiny respondentů: V první skupině jsou tři pacienti, kteří podstoupili pěti týdenní intenzivní rehabilitační plán, který jsem jim sestavil. S každým pacientem jsem se scházel v pátek po dobu pěti týdnů, během týdne si cvičili sami. První sezení se týkalo kompletního vyšetření a edukací cviků. Na poslední terapii jsem si po cvičení každého pacienta opět vyšetřil a navrhl jim dlouhodobý rehabilitační plán a doporučení. Krátkodobý rehabilitační plán byl sestaven z prvků zaměřujících se především na úlevu od bolesti. S pacientem jsme hledali úlevové polohy. Dále jsme se zabývali posílením hlubokého stabilizačního systému, zapojením břišních svalů, pánevní cviky, uvolňováním spasmů, uvolňováním SI skloubení, cvičením senzomotoriky, protahováním kořene a kinesiotapingem. Každý pacient byl seznámen se sekundární prevencí a kontraindikacemi pro toto onemocnění. Druhá skupina obsahuje dva pacienty, kteří podstoupili chirurgický zákrok na neurochirurgii v nemocnici v Českých Budějovicích. Následně na to absolvovali rehabilitaci na rehabilitačním oddělení v tamní nemocnici. Tato skupina podstoupila kompletní péči na oddělení ? vyšetření, léčbu, aplikaci fyzikální terapie a záznamy do karet. Nijak jsem nezasahoval do průběhu terapie, pouze jsem pozoroval a výsledky porovnal s první skupinou. Prvky používané při terapii: kondiční skupinové LTV, individuální LTV, speciálně zaměřené skupinové LTV (prvky z Fledenkraisovy metody, McKenzie, pánevní cviky), měkké techniky na jizvu, LTV v bazénu. Cílem vlastního výzkumu bylo popsat rozdíly mezi konzervativní a chirurgickou terapií. Cílem praktické části byla příprava a realizace sestaveného intenzivního rehabilitačního plánu pro konkrétní pacienty, kteří nebyli indikováni k operaci a výsledky porovnat s pacienty po operaci. Pro účely výzkumu byl použit kvalitativní výzkum. Pro sběr dat jsem použil následující techniky: rozhovor, anamnézu, kineziologický rozbor vstupní a výstupní, nahlížení do zdravotnických karet pacientů, fotografování a sekundární analýzu dat. Praktická práce je zakončena vyhodnocením výsledků. Z výsledků vyplývá, že sestavený kineziologický rozbor byl ve dvou případech velice funkční a pacientům pomohl. V jednom případě pomohl pouze částečně, zde ale musím dodat, že pacient sám necvičil, neměl motivaci a zjevně marodit potřeboval. Výsledky dále objasňují, že chirurgický zákrok se ve většině případů neobejde bez správné rehabilitace. Pokud během rehabilitace nedojde k aktivaci lokálních stabilizátorů a nápravě patologických pohybových vzorů, je velice pravděpodobná recidiva, která s každou reoperací procentuálně roste. Podle mého názor byly cíle splněny. Klíčová slova, rehabilitace, terapie, výhřez, ploténka.
|
|
| |
|
|
Deskripce zubní úrazovosti u adolescentních chlapců v mikroregionu České Budějovice a návrh zdravotně edukačního materiálu
ČAPKOVÁ, Martina
Stomatologie je lékařským oborem, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčením chorob a úrazů orofaciální soustavy. Chceme-li mít čisté, zdravé zuby bez bolestí, zánětu dásní a jiných problémů, musíme o ně pečovat správným způsobem. Abychom to mohli provádět, k tomu nám účinně dopomůže znalost stavby a vývoje zubu. S úrazy zubů se stomatologové setkávají velmi často, dentální traumatologie je dnes vnímána jako specifický obor stomatologie, dokonce se pořádají samostatné mezinárodní kongresy o této problematice. Protetická stomatologie se zabývá nahrazováním zubů v případech, kdy zuby byly znehodnoceny kazem, úrazem anebo z jiných důvodů. Pomocí protetiky lze nahradit jednotlivé chybějící zuby, jejich části, skupiny chybějících zubů a dokonce doplnit všechny zuby ve zcela bezzubé čelisti. Dnešní trend však jednoznačně směřuje k používání fixních neboli nesnímatelných náhrad, která jsou pro pacienta tím nejlepším řešením jak z hlediska funkčního tak estetického. Teoretická část se zabývá anatomií chrupu, jednotlivými úrazy, diagnostikou a léčbou úrazů, estetickým řešením poúrazových stavů, dentální hygienou a první pomocí při úrazech zubů. Praktická část uvádí výsledky o tom, jaké jsou nejčastější úrazy zubů, příčiny úrazů, dopad na zdraví jedinců a zda úrazy ovlivňují dentální hygienu.
|
|
|
Významný předěl v životě člověka - odchod do důchodu
MÜLLEROVÁ, Hana
Odchod na odpočinek je významný mezník v životě člověka, který odděluje dlouhotrvající pracovní část života od období stáří. Práce je zaměřena na seniory, na projevy stáří a na změny ke kterým v tomto období dochází. V teoretické části se věnuji vysvětlení pojmů jako je stáří a stárnutí, vysvětluji změny ve stáří a možné reakce na stárnutí. Také zde nastiňuji možnosti trávení volného času a vzdělávání seniorů. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu s cílem zjistit, zda se senioři dokážou snadno přizpůsobit velkému životnímu předělu ? odchodu do důchodu. Výzkum probíhal v Domově pro seniory ve Víceměřicích a Klubu seniorů v Prostějově.
|
|
| |
|
|
Péče o osoby s demencí (Alzheimerova choroba) komparace domácí a ústavní péče ve Východočeském kraji
BOROVKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním možností ústavní a domácí péče o nemocného trpícího demencí (Alzheimerovou chorobou) a následně vlivu jednotlivého druhu péče na nemocného jako takového. Díky obsahové analýze publikačních zdrojů jsem sestavila teoretickou část práce, v níž se snažím rozebrat zvolené téma tak, aby bylo co možná nejvíce srozumitelně vysvětleno. Zaměřuji se především na paměť, proces stárnutí, diagnostiku, terapii a specifikaci Alzheimerovy choroby. Následně jsem vytvořila dotazník, na jehož základě jsem díky dotazníkovému šetření mohla porovnat oba typy péče. Péče mě zajímala především z hygienického hlediska, možnosti socializace, komunikace a volnočasových aktivit nemocného. Každý typ péče jsem rozebrala zvlášť a následně porovnala shody a rozdíly každé z nich. Zjistila jsem tak i celkový vliv na nemocného a jeho spokojenost.
|
host ::
RSS.