|
|
Herpetofauna okolí Vlkovské pískovny
RŮŽIČKA, Jan
Průběh sukcese je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím následné vlastnosti vytěžených lokalit. Sukcesi samotnou a její průběh ovlivňuje člověk svou činností nebo naopak nečinností. Například používáním různých typů rekultivací na daných plochách nebo ponecháním ploch ladem. Teoretická část práce obsahuje shrnutí literatury zabývající se tématikou sukcese, těžby, vlivu člověka na biodiverzitu, rekultivacemi a ekologickými nároky plazů a obojživelníků. Praktická část obsahuje pozorování těchto dvou modelových skupin živočichů a následné vyhodnocení jejich stavů. Během sedmi měsíců jsem provedl celkem 13 herpetologických pozorování, během nichž jsem zaznamenal výskyt sedmi druhů plazů a obojživelníků na pěti předem vybraných lokalitách. Při pozorování plazů a obojživelníků jsem použil neinvazivní metody pozorování. Mezi nalezenými druhy byla ještěrka živorodá, ještěrka obecná, skokan zelený, skokan skřehotavý, skokan krátkonohý, čolek obecný a užovka obojková. Druhově nejbohatší byla lokalita "Jezírka" (7 druhů), druhově nejchudší naopak lokalita "Přesyp" (2 druhy). Pomocí Chí kvadrát testu jsem vyvrátil nulovou hypotézu, že se jednotlivé lokality v abundanci studovaných skupin neliší (abundance skokanů, Chí Kvadrát = 2764; s. v. = 4; p < 0,001 a ještěrek, Chí Kvadrát = 119; s. v. = 4; p < 0,001).
|
|
| |
|
|
Monitorování změn výskytu obojživelníků v Novohradských horách a jejich podhůří
ŽALUD, Štěpán
Změny ve výskytu obojživelníků byly monitorovány v oblasti Novohradských hor a jejich podhůří v sezónách 2009-2010. Sledování bylo zaměřeno na přítomnost 11 druhů obojživelníků ve vybraných 31 lokalitách. Výsledky potvrdily výrazný pokles četnosti druhů: čolek obecný (Lissotriton vulgaris), čolek horský (Mesotriton alpestris), čolek velký (Triturus cristatus) a synklepton ?zelených? skokanů (Pelophylax synklepton esculentus). Mírný pokles u rosničky zelené (Hyla arborea) a blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). Vyrovnaný stav byl zjištěn u kuňky obecné (Bombina bombina) a kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana ostronosého (Rana arvalis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Druhy byly determinovány podle morfologických znaků. Zjištěná data byla porovnávána s výsledky průzkumů monitorovaných lokalit z let 1999-2004.
|
|
|
Habitatové preference obojživelníků u nás a ve světě.
BLAŽKOVÁ, Zuzana
Prozkoumala jsem současnou literaturu o příčinách v pozadí poklesů populací obojživelníků ve světě s důrazem na komplexitu těchto mechanismů. Dále jsem udělala přehled metod používaných k výzkumu obojživelníků s důrazem na důležitost znalosti terestrického habitatu a stanovila jejich ochranný status s doporučeními, kudy a jak by se měl ubírat budoucí výzkum.
|
|
|
Výskyt a podmínky existence obojživelníků a plazů
KUS, Lukáš
Diplomová práce pojednává o mapování výskytu druhů našich obojživelníků a plazů v oblasti Svatotomášské pahorkatiny a pravobřežní Lipna. Nálezy starších dat v atlasech rozšíření a absence prací monitorující biodiverzitu jejich druhů mě inspirovaly ke zmapování této lokality. Vytyčený kvadrát díky příhraniční poloze byl více jak 40 let uzavřen intenzivnější lidské činnosti. Z toho bylo usuzováno, že bohatost a pestrost jednotlivých druhů obojživelníků a plazů by mohla být protvrzena. Cílem bylo zmapovat vyznačené území a určit výskyt jednotlivých druhů obojživelníků a plazů. Lokalizovat jejich biotopy ve kterých byli nalezni a navrhnout ochranu tohoto přírodního dědictví do budoucna.
|
|
|
Výskyt a biotopové preference obojživelníků na bývalém tankovém cvičišti u Českých Budějovic
NĚMEC, Stanislav
Předkládaná práce se zabývá biotopovými preferencemi obojživelníků. Experimentální část práce proběhla na bývalém tankovém cvičišti u Českých Budějovic od března do června roku 2010. Biotopové preference byly zkoumány u těchto druhů: kuňka obecná, rosnička zelená, skokan štíhlý a ropucha obecná. Od roku 1990, kdy byla ukončena vojenská činnost, zde postupuje sukcese, která ovlivňuje jednotlivé druhy. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují jednotlivé druhy obojživelníků a výsledky srovnat s předchozími pracemi z let 1995 a 2008. Pozorování bylo prováděno ve dne, především ale hlavně v noci, kdy jsou žáby nejvíce aktivní. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny a bylo zjištěno, že rosničce zelené a ropuše obecné vyhovují velké plochy rybníků, naopak skokanu štíhlému a kuňce obecné postupující zarůstání vegetací nevadí, či vyhovuje. Data z roku 1995 uvádí výskyt rosničky zelené i na tůních. Mé výsledky potvrdily výskyt v roce 2010 však pouze na rybnících. Naopak skokan štíhlý se zde v předchozích letech vyskytoval jen ojediněle, v roce 2010 to byl však s kuňkou obecnou nejpočetnější druh. Ropucha obecná byl nejvzácnější obojživelník na sledované lokalitě. Bylo nalezeno jen několik jedinců. V roce 1995 byl výskyt ropuchy obecné zaznamenán na rybnících, v roce 2008 výskyt nebyl potvrzen vůbec.
|
|
|
Vliv způsobu rekultivace ploch po povrchové těžbě na biodiverzitu - modelová skupina obojživelníci, plazi
ZILVAROVÁ, Veronika
Povrchová těžba ovlivňuje všechny složky a funkce krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale také ukládáním skrývkového materiálu na výsypkách. Díky likvidaci ekosystémů dochází ke snížení rozmanitosti struktury krajiny a tím i snížení biodiverzity a ekologické stability. Plochy výsypek jsou procesem primární sukcese znovu osídlovány novými společenstvy organismů. Jedním z faktorů mající vliv na rozšiřování organismů na nové biotopy je i stav a charakter rekultivací těchto ploch. Cílem práce je studium herpeto- a batrachofauny na, různým způsobem rekultivovaných plochách výsypek po hnědouhelné těžbě (Velká podkrušnohorská výsypka, Smolnická výsypka) a lokalit v okolí Slavkovského lesa. Teoretická část práce obsahuje literární rešerši problematiky cenóz a biodiverzity obojživelníků a plazů. Praktická část obnáší herpetologické sledování lokalit. Pozorování během roku 2009 a 2010 ukázalo přítomnost ropuchy krátkonohé (Bufo calamita), ropuchy obecné (Bufo bufo), ropuchy zelené (Bufo viridis), skokana krátkonohého (Rana lesonae), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana zeleného (Rana esculenta), rosničky zelené (Hyla arborea), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Trituris vulgaris), čolka horského (Triturus alpestris), ještěrky obecné (Lacerta agilis), užovky obojkové (Natrix natrix). Práce tematicky zapadá do rozsáhlejší dlouhodobé studie hodnocení rekultivací krajiny ovlivněné povrchovou těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Na lokalitách již proběhlo podobné sledování jiných skupin obratlovců a výsledky jsou dány do vzájemných souvislostí. Téma je podpořeno projektem NAZV QH82106 a NPV 2B08006.
|
|
| |
|
|
Návrh výukového programu Obojživelníci a plazi
BALÍČKOVÁ, Lenka
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit návrh výukového programu s motivačními prvky, týkajícího se převážně našich obojživelníků a plazů. Program je určen žákům sedmých tříd základních škol především v okolí Horažďovic, protože zohledňuje konkrétní podmínky tohoto regionu. Sestavení programu předcházela pojmová i strukturální analýza témat obojživelníci a plazi v učebnicích přírodopisu používaných v České republice. Dalším teoretickým východiskem byl vlastní faunistický průzkum zájmového regionu a srovnání výsledků s odbornou literaturou. Výukový program obsahuje část {\clqq}Obojživelníci``, část {\clqq}Plazi`` a část {\clqq}Otázky a úkoly``. Některé úkoly byly prakticky ověřeny.
|
|
|
Obojživelníci CHKO Blaník
ČANDA, Jan
Hlavním cílem diplomové práce byla inventarizace vyskytujících se druhů obojživelníků na území CHKO Blaník. Terénní průzkum probíhal v sezónách let 2005 a 2006. Během výzkumu bylo nalezeno 8 druhů obojživelníků a 1 synklepton: čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), čolek horský (Triturus alpestris), kuňka obecná (Bombina bombina), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha obecná (Bufo bufo), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan hnědý (Rana temporaria) a synklepton (Rana synklepton esculenta). Determinace druhů byla provedena na základě morfologických znaků a hlasových projevů. Během terénního výzkumu byla hledána vhodná rozmnožiště, kde byla sledována jednotlivá vývojová stádia nalezených druhů a jejich početnost. Na základě výsledků byly vytipovány biotopově cenné lokality
|
host ::
RSS.