Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 53 záznamů.  začátekpředchozí34 - 43další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Konstrukce zastřešení zámeckého objektu
Hric, Fedor ; Barnat, Jan (oponent) ; Šmak, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá dřevěnou konstrukcí zastřešení barokového zámku ve Svatém Antonu a to ve variantním uspořádání. V první alternativě je analyzován současný stav, kterým je mansardová střešní konstrukce s původními dimenzemi konstrukčních prvků a s tesařskými spoji. Původní střecha je ověřená podle aktuálních platných standardů. V dalších alternativách je ponechán původní vnější tvar konstrukce (t. j. sklony a šířkové uspořádání střešní konstrukce) s přihlédnutím na možné nové využití vnitřního prostoru v budoucnosti.
Zabezpečení platformy iOS
Nidl, Michal ; Veber, Jaromír (vedoucí práce) ; Luc, Ladislav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na způsoby zabezpečení operačního systému iOS od společnosti Apple. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola představuje systém iOS a společnost Apple. Druhá kapitola se zabývá architekturou bezpečnosti systému iOS z hlediska bezpečnostního modelu a bezpečnostních mechanismů. Třetí kapitola se zabývá zabezpečením aplikací a možnostech jejich testování. Čtvrtá kapitola popisuje softwarové útoky v podobě malwaru a exploitu. Pátá kapitola popisuje možné zásahy do systému iOS a metody jejich detekce. Šestá kapitola práce se zabývá srovnáním zabezpečení systému iOS se zabezpečením platforem Android a Windows Phone. V této části je představeno zabezpečení konkurenčních platforem z hlediska bezpečnostního modelu, zabezpečení systému, zabezpečení aplikací a zásahu do systému. Součástí srovnání platforem je tabulka s vyhodnocením bezpečnosti. Cílem této práce je představit způsob zabezpečení jedné z nejpoužívanějších mobilních platforem současnosti. Současně je cílem srovnání zabezpečení systému iOS se zabezpečením dvou konkurenčních mobilních platforem. Výsledkem práce je rozbor zabezpečení systému iOS a jeho srovnání se zabezpečením systému Android a Windows Phone.
Vliv pratotechnických postupů na uplatnění Plantago lanceolata L. v trvalých travních porostech.
WORTNER, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, obhospodařováním, ošetřením a výživou. Dále pak botanickým složením travních porostů a nejvýznamnějšími druhy plevelných rostlin, uplatněním leguminóz a fixací N rostlinami. V další části pak popisem a uplatněním dvouděložných bylin a jejich hospodářským významem. Dále pak stanovením vodního a výživného režimu na sledovaných lokalitách a výživou a hnojením porostů dvouděložných bylin a konzervací a skladování píce. Stěžejním úkolem této práce je problematika jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata L.) jeho ekologie a zapojení v různých porostových typech. Samostatná kapitola se věnuje popisu biologie, opylení, fenologie a agrotechniky jitrocele. Poslední kapitola popisuje léčivé látky a využití jitrocele ve farmacii. Ve druhé části práce jsou pro dokreslení poznatků o výskytu Plantago lanceolata doplněny výsledky vlastního pozorování (tabulky a grafy) znázorňující zapojení P. lanceolata v různých typech travních porostů a to ve dvouletém sledovacím období.
Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002: Vyhodnocení geologických změn v údolních nivách a přilehlém okolí po povodních v srpnu 2002
GeoVision, s.r.o, Praha ; Geotest, Brno ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Raus, Miroslav ; Slavík, Josef ; Šebesta, Jiří
Stručné shrnutí výsledků jednotlivých projektů dílčího úkolu Vyhodnocení geologických změn v údolních nivách a v přilehlém okolí v srpnu 2002. Cílem projektu bylo připravit metodiku pro stanovování geologických změn po katastrofálních povodních a dodat podklady pro úpravu legislativy týkající se prevence před povodněmi a řešení krizových situací včetně doporučení a opatření ke zmenšení škod a k využití údolních niv.
Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002: Vyhodnocení geologických změn v údolních nivách a přilehlém okolí po povodních v srpnu 2002. Část C. Ložiska nerostných surovin
GeoVision, s.r.o, Praha ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Raus, Miroslav
Na modelovém území Třeboňska byly zkoumány dopady povodní na těžená ložiska a na kvalitu těžených surovin. Je uvedena stručná charakteristika ložisek, charakteristika toků a hlavních nádrží. Je zkoumána možnost využití ploch vzniklých hornickou činností jako retenčních ploch při povodních. Zpráva se zabývá problematikou ochrany vytěžených surovin před povodněmi i využitím skrývek pro budování protipovodňových hrází. Zpráva uvádí doporučení na opatření technická, legislativní a environmentální, jejichž zavedení by v oblasti střetu mnoha zájmů mohla vést k vzájemnému prospěchu při těžbě surovin, revitalizaci vzácných přírodních biotopů i ochraně před povodněmi.
Průmyslová výroba a její vliv na životní prostředí v ČR - obecné tendence
MALENICKÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá průmyslovou výrobou a jejím vlivem na životní prostředí v České republice. Člení se do třech hlavních kapitol - těžební průmysl, energetický průmysl a zpracovatelský průmysl. Obsahem jednotlivých kapitol je politika vztahující se k danému sektoru, vývoj průmyslových odvětví po roce 1989, jejich struktura, rozmístění a vliv na životní prostředí. Obecné dopady průmyslové výroby na životní prostředí jsou rozšířeny o konkrétní příklady. Textovou část doplňují tabulky, grafy, obrázky a kartografické výstupy.
Těžba a využití energetických surovin ve světě (geografický přehled)
MATĚJKA, Petr
Diplomová práce se zabývá vytvořením obecného aktuálního přehledu o stavu zásob, produkce, spotřeby a o obchodu jednotlivých energetických surovin se zaměřením na fosilní paliva (ropa, zemní plyn, uhlí). Úvod práce je věnován obecné reflexi odrážející současný stav v problematice paliv. Následují kapitoly pojednávající o cílech práce, rozboru literatury a metodice zpracování. Po této úvodní části navazují již konkrétní kapitoly zabývající se ropou, zemním plynem a uhlím. Všechny uvedené části práce jsou členěny do podkapitol obsahující všeobecný úvod, který popisuje samotnou energetickou surovinou. Následuje historie těžby dané komodity, obecný globální pohled doplněný o příklady vybraných významných světových regionů těžby určité strategické energetické suroviny. Práce přináší ucelená aktuální data těžených palivových surovin uspořádaných do přehledných tabulek. Tyto tabulky jsou doplněny názornými grafy. Sestavené tabulky udávají pořadí největších světových producentů, spotřebitelů, exportérů i importérů jednotlivých strategických energetických komodit. Závěr studie patří shrnutí vymezených cílů práce a nástinu úlohy a významu paliv v současném světě.
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 53 záznamů.   začátekpředchozí34 - 43další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.