|
|
Edukace pacienta anesteziologickou sestrou
KUKRÁLOVÁ, Hana
Naše bakalářská práce nese název "Edukace pacienta anesteziologickou sestrou". Zabývá se předáváním informací pacientovi anesteziologickou sestrou. Dále se věnujeme edukační činnosti anesteziologické sestry u pacientů před plánovaným výkonem. Pro výzkumnou část jsme stanovili dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda se anesteziologické sestry podílí na edukaci pacienta před plánovaným výkonem. Druhým cílem bylo porovnat a najít rozdíl v edukaci pacienta anesteziologickou sestrou ve dvou nemocničních zařízeních. Analýza dat prokázala, že edukace pacienta anesteziologickou sestrou před vstupem na operační sál neprobíhá, přestože multioborová spolupráce funguje v těchto dvou zařízeních perfektně. Edukace pacienta anesteziologickou sestrou probíhá až na předsálí, kde se sestra stává pacientovým průvodcem. Nejprve se představí a následně na to začne pacienta edukovat o budoucím děním na operačním sále. Anesteziologická sestra se především snaží zmírnit pacientovy obavy a srozumitelnou komunikací si získat jeho důvěru. Podle našeho názoru by se anesteziologické sestry mohly více zapojit do edukace pacienta před vstupem na sál.
|
|
|
Vztah lékař - pacient
Šimečková, Irma ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Téma vztah lékař - pacient je natolik široké, že tato práce nemůže zdaleka obsáhnout všechny jeho aspekty. Cílem bylo zejména vystihnout nejzákladnější instituty vztahu lékaře a pacienta, a to ve světle přelomového období před nástupem reformy zdravotnictví. Historický vývoj zdravotnického práva v České republice je shrnut hned v první kapitole práce, jejímž cílem bylo převážně vyjádřit složitou úlohu postkomunistických zemí v souvislosti s jejich snahou zařadit se do moderního systému, v té době pro zbytek Evropy naprosto přirozeného. Druhá kapitola obsahuje výčet základních prvků ovládajících vztah mezi lékařem a pacientem včetně definice velmi významného pojmu lege artis, jehož vysvětlení je nezbytnou součástí každé publikace zabývající se zdravotnickým právem. Kapitola poskytuje komplexní pohled na instituty, které jsou pak z velké části podrobněji rozebrány v dalších kapitolách. Následující tři kapitoly se zabývají problematikou informovaného souhlasu, povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků a nakládání se zdravotnickou dokumentací. Informovaný souhlas je stěžejním institutem zdravotnického práva a nejdůležitějším prvkem vztahu mezi lékařem a pacientem. V poslední době vychází množství publikací zabývajících se velmi podrobně informovaným souhlasem, poskytujících tolik informací, že...
|
|
|
Problematika náboru pacientů do klinických hodnocení
Hrubá, Dagmar ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Štegmannová, Ingrid (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématikou náboru pacientů do klinických hodnocení. Jde o problematiku aktuální a palčivou, která není dostatečně zakotvena ve způsobech uvažování lékařů a pacientů a v jejich způsobu komunikace a vůbec v tradičním vztahu lékař pacient, který je dosud zatížen post-socialistickým paternalismem. Formální rámec, etická pravidla hry jsou relativně nová a jejich uplatnění přináší všem účastníkům řadu dilemat, jak v konkrétním případě jednat. Volba tématu a zejména způsobu jeho uchopení je motivována i tím, že není ještě příliš odborně zpracováno či publikováno. Teoretická část práce definuje klinický výzkum a jeho fáze, seznamuje se základní terminologií vztahující se ke klinickému výzkumu a dokumenty, které s realizací klinického výzkumu úzce souvisí. Zabývá se také etickými otázkami klinického výzkumu a podrobně se věnuje problematice informovaného souhlasu, stěžejnímu dokumentu, který je nutný pro vstup pacienta do klinické studie. V neposlední řadě je jedna kapitola teoretické části věnována problematice zdravotní gramotnosti, neboť její úroveň u účastníků (pacientů) klinického výzkumu je významná pro pochopení významu celého procesu klinického výzkumu a rozhodování o účasti. Empirická část práce je rozdělena na dvě části. První část tvoří rozhovory s lékaři. Díky rozhovorům...
|
|
|
Informovaný souhlas v nemocnici - teorie a praxe
SÝKOROVÁ, Marta
Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části je popsán současný stav problematiky informovaného souhlasu v obecných souvislostech a s ním související témata. K získání dat byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika sběru dat polořízený rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientů/ek a dva lékaři. Cílem práce bylo zjistit a popsat rozdíly mezi teorií a praxí informovaného souhlasu v nemocnici a zjistit, je-li patrný nějaký posun v chybách a omylech informovaného souhlasu, které uvádí Haškovcová (2007). Výsledky výzkumu ukázaly, že pojem informovaný souhlas není u dotazovaných pacientů/ek známý. Žádný z dotázaných pacientů/ek neměl od informovaného souhlasu před nástupem do hospitalizace žádná očekávání. V otázce vnímání přínosu informovaného souhlasu z odpovědí respondentů/ek jednoznačně vyplývá, že informovaný souhlas je vnímán především jako právní ochrana lékařů před případnými stížnostmi, popř. žalobami ze strany pacientů při výkonu svého povolání tím, že je pacient seznámen s komplikacemi, které mohou v rámci daného výkonu nastat. Tento přínos je vnímán jak pacienty/kami, tak lékaři. Lékaři vidí jeho přínos také jako ochranu pacienta. Další výhodu vidí dotázaní lékaři v písemném informovaném souhlasu. Šest z dotazovaných pacientů uvedlo, že jim byl předložen zdravotní sestrou/bratrem k podpisu informovaný souhlas bez předchozího náležitého poučení. Dále z odpovědí lékařů vyplývá, že načasování poučení závisí na povaze operace, zda je plánovaná či akutní. Přesto jsem se setkala u některých pacientů/ek s odpovědí, že nebyli/y poučeni/y ani u plánovaného výkonu s dostatečným časovým odstupem od udělení informovaného souhlasu. Nejčastěji uváděnou formou byla kombinace písemného a ústního poučení, tzn., že je pacient poučen ústně s tím, že je mu předáno písemné poučení, které popisuje detailnější popis konkrétního zákroku. V otázce množství podaných informací nebyli jednotní ani dotázaní/é pacienti/ky ani lékaři ? někteří/é upřednostňují podání pouze základních informací, někteří chtějí znát všechny informace. Jeden z dotazovaných lékařů upřednostňoval adekvátní informovaný souhlas a detailní informovaný souhlas viděl spíše jako problematický, druhý lékař upřednostňoval uvedení všech detailů, byť v písemné podobě, a to především z důvodu právní ochrany. Z hlediska kvality poskytovaných informací je z výpovědí pacientů/ek patrné, že je pro ně nejdůležitější skutečnost, že je daný výkon v jejich prospěch a doba hospitalizace. Všichni/y pacienti/ky se shodli/y na skutečnosti, že je velice dobré, že jsou informováni/y o zákroku, který jim bude proveden. V otázce spolurozhodování však již jednotní nebyli ? zde jeden pacient a jedna pacientka uvedli, že si myslí, že by ani náležitě poučený pacient neměl spolurozhodovat o léčbě. Postoj k spolurozhodování pacientů vyjádřil pouze jeden z dotazovaných lékařů, který uvedl, že se snaží pacienta/ku přesvědčit,že jím navrhované řešení je nejoptimálnější. Pro pacienty/ky je již samozřejmostí v případě, že je něco zajímá, kladení otázek lékařům. Dále však z výpovědí vyplynulo, že ne vždy dostanou na svou otázku odpověď, se kterou by byli spokojeni/y. V případě, že pacienti/ky uvedli/y, že nekladou lékařům/kám otázky, byly jako důvody uváděny dostatek informací, nedostatek personálu a pocit z neochoty lékařů. V případě, že pacienti/ky nezískali/y dostatek informací od zdravotnického personálu hledali/y jiné zdroje informací. Tato práce poukazuje na širší psychosociální souvislosti informovaného souhlasu, její výsledky tak mohou sloužit ve vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích.
|
|
|
Interrupce u nezletilých - etické souvislosti
FILIPOVÁ, Petra
FILIPOVÁ, P. Interrupce u nezletilých ? etické souvislosti. České Budějovice, 2013. Diplomová práce na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, vedoucí práce Mgr. et Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D. Tato diplomová práce nastiňuje problematiku interrupcí u nezletilých žadatelek a další souvislosti, které jsou s tím vázány. Tuto citlivou problematiku upravuje Zákon ČNR č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První část se věnuje současnému stavu interrupce u nezletilých v obecných souvislostech. Dále jsou rozebírány následující položky: interrupce v České republice z historické perspektivy, vztah interrupce a medicíny, důvody ospravedlňující umělé přerušení těhotenství a etické souvislosti s touto citlivou problematikou spojené. Následně práce popisuje metody interrupce. Jednou z nejstěžejnějších kapitol je informovaný souhlas a jak se v této záležitosti postupuje u nezletilých pacientek. Ve výzkumné části diplomové práce byla použita strategie kvalitativního výzkumu, který byl proveden metodou dotazování. Jako technika dotazování byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo 5 lékařů a 3 lékařky z gynekologických ordinací a ženských oddělení nemocnic z různých částí České republiky. Cílem diplomové práce bylo zmapovat současnou situaci v poskytování informovaného souhlasu o provedení interrupce v případě nezletilých žadatelek o tento zákrok; dále pak zjistit a popsat, jak lékařky a lékaři gynekologických ordinací a ženských oddělení nemocnic řeší celou problematiku podstoupení zákroku u nezletilých a jak se s tím sami vypořádávají. Posledním vytyčeným cílem bylo na základě zjištěných údajů poukázat na etické souvislosti s tím spojené. K naplnění výše zmíněných cílů byl použit soubor otázek, které se týkaly postupu interrupce u nezletilých žadatelek a otázky informovaného souhlasu o provedení tohoto zákroku. V kapitole ?diskuse? jsou pak shrnuty odpovědi z rozhovorů, které jsou porovnány s dostupnou literaturou a argumentačně podpořeny. V závěru byly stanoveny teze, které mohou sloužit jako hypotézy pro eventuální kvantitativní výzkum. Z výzkumu vyplynulo, že dotazování lékaři a lékařky upřednostňují právní stránku rozhodování ve zdravotní péči oproti etickým aspektům a rovněž vnímají konflikt mezi právní úpravou interrupce u nezletilých a ostatními lékařskými zákroky u této věkové skupiny. Dále pak vyplynulo, že by zákony měly vznikat hluboko v přesvědčení celé společnosti, protože nikdo si nemůže být jist, jak by jednal v situaci on sám. Dotazovaní lékaři a lékařky zdůrazňují, aby se nezletilá dívka učila pracovat se zodpovědností. Pokud se totiž cítí být zralá k sexuálnímu životu, měla by si také nést všechny důsledky svého rozhodnutí. Je také poukázáno na otázku vzniku života, kdy moderní biologie dokazuje jedinečnost individua již od početí. Výsledky výzkumu by mohly být využity pro zmapování celé situace týkající se interrupcí u nezletilých, odkrytí této problematiky a rozšíření informovanosti u laické i odborné veřejnosti. Výzkum dále může být přínosem pro pracovníky pomáhajících profesí.
|
|
|
Problematika invazivních prenatálních diagnostických metod z pohledu žen
POSAVÁDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá invazivními prenatálními diagnostickými metodami z pohledu žen. Teoretická část se zabývá problematikou screeningových metod v perinatologii, přípravou ženy k těmto vyšetřením a specifickou péčí o tyto ženy po výkonu. Cílem práce bylo zjistit znalosti žen o metodách prenatální invazivní diagnostiky. Dále byly stanoveny dílčí cíle, které se zabývaly problémy u žen po prodělání prenatální invazivní diagnostické metody a postojem žen k informovanému souhlasu. Jako metoda výzkumného šetření byla použita kvalitativní výzkumná kazuistika zpracovaná za využití řízeného rozhovoru, který probíhal individuálně. Ženy byly vybrány autorkou záměrně. Pomocí těchto rozhovorů bylo zjištěno, že ženy po amniocentéze mají fyzické i psychické problémy, mezi fyzické patří bolestivost vpichu, ale především jsou to psychosomatické problémy, jsou následkem psychického vypětí ženy, která celý průběh vyšetření prožívá v neklidu, nejistotě a strachu o plod v děloze. Postoj žen k informovanému souhlasu je takový, že ženy důvěřují informacím od lékařů, ale přesto si ho přečtou, i když ne podrobně. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti žen o této problematice. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že ženy znají nejlépe amniocentézu, ale při hledání informací o odběru plodové vody se také mnoho dozvídají o biopsii choria nebo intrauterinním odběru fetální krve z pupečníku. Ženy znají především průběh amniocentézy a jaké výsledky mohou očekávat. Informace nejvíce čerpají z internetu a časopisů.
|
|
|
Informovanost pacientů o přípravě a průběhu vyšetření na radiodiagnostickém oddělení
DOČEKALOVÁ, Blanka
Záznam o informovaném souhlasu s poskytnutím zdravotní péče je stanoven vyhláškou č.385/2006 O zdravotnické dokumentaci. Formulace informovaných souhlasů je v nemocnicích rozdílná. Uvádím příklady těchto souhlasů, které se v současné době používají v některých nemocnicích v České republice, na Slovensku a v USA. Ve své práci jsem se zaměřila na možnost zlepšení informovanost pacientů o přípravě a průběhu vyšetření na radiodiagnostickém(RDG) oddělení. Vytvořila jsem souhrnný popis jednotlivých vyšetření prováděných na našem RDG oddělení. Popis je psán s ohledem na pacienta. U každého vyšetření je jednoduchou formou popsáno jak se má pacient na vyšetření připravit, jak vyšetření probíhá, kde se dozví výsledek a jaká jsou možná rizika. Tento popis lze pacientovi poskytnout např. jako leták nebo na internetových stránkách nemocnice. Dále je možné tento souhrnný popis vyšetření použít jako výukový materiál na zdravotních školách.
|
|
|
Etické aspekty transplantace orgánů
ČANDOVÁ, Jana
Práce v úvodu věnuje pozornost proměně paradigmatu medicíny a nastiňuje vývoj a proměny transplantačních postupů. Uvádí klasifikaci transplantací a zmiňuje obecné podmínky a biologická hlediska, která se úzce dotýkají lékařské etiky orgánových transplantací. Jsou zde představeny a diskutovány významnější etické aspekty kadaverózních transplantací, otázky dárcovství od žijících dárců a problematika xenotransplantací. Uvedeny jsou také mezinárodní etické kodexy a přijatá legislativní opatření v naší zemi, regulující rozvoj a realizaci transplantačních metod. Rozbor problematiky v závěru poukazuje na nutnost kultivovat tuto oblast rozšířených možností, nezbytnost odvahy k přijetí hranic i potřebu odborně zdatných, odpovědných a soucítících lékařů, hledajících ta nejlepší řešení.
|
|
|
Edukační činnost sestry v předoperační přípravě
PROKOP, Jiří
Edukace, jako výchova, vzdělávání a vyučování, je běžnou {--} samozřejmou součástí {\clqq}profesionální{\crqq} činností sestry a také v současné době převratných reforem ve zdravotnictví, se stává rovnocennou, ale i samostatnou, členkou zdravotnického týmu {--} stále častěji považovanou, za základní zdroj strategií pro reformu. Tím její význam neustále vzrůstá, ale se změnou role sestry v ošetřovatelského procesu, dochází i ke změně role pacienta, z tradiční ({\clqq}víceméně{\crqq}) pasivní na aktivní {--} uvědomováním si odpovědnosti péče o své zdraví a také operace. Jednou z důležitých činností, kterou sestra v předoperační přípravě uskutečňuje, je i edukační činnost, ta by měla přispět k podpoře klientského komfortu a zabránění či minimalizaci vzniku komplikací. Mezi hlavní cíle patří vhodnými metodami a postupy dosáhnout informovanosti v předoperační přípravě a předejít tak dezinformovanosti, nedorozuměním a komplikacím. Kompetence upravuje §23 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb. O péči o zdraví lidu, který říká, že zdravotník může poskytovat informace pouze o zdravotních výkonech, které je sám oprávněn provádět (sestra tedy nejčastěji o výkonech, které jsou součástí ošetřovatelské péče). Dle zákona 424/2004 Sb. sestra poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy i standardy a poskytuje informace, tedy i edukuje, v souladu se svou způsobilostí. Rozdíl je pouze mezi všeobecnou sestrou a sestrou se specializovanou způsobilostí, v jejich kompetencích, ale všeobecná sestra se může podílet na vysoce specializované ošetřovatelské činnosti pod dohledem sestry se specializovanou způsobilostí. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, provádí-li se v rámci předoperační přípravy edukace sestrou a mají-li pacienti informace o možnosti předoperační edukace sestrou. Cíl práce byl splněn. Výzkum byl zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Jako technika sběru dat byl použit dotazník, který byl anonymní. Celkem bylo rozdáno 396 dotazníků, z toho 198 pacientům po operaci a 198 sestrám z operačních oddělení v Praze v březnu 2008. Z tohoto celkového počtu mohlo být použito pro výzkum 349 dotazníků, z toho 175 od pacientů a 174 od sester. Byly stanoveny dvě hypotézy. A to - Pacienti před zahájením předoperační přípravy nemají informace o možnosti edukace sestrou v předoperační přípravě a další zní - Pacienti jsou sestrou edukováni v předoperační přípravě. První hypotéza se nepotvrdila, druhá hypotéza byla potvrzena. Z výsledků výzkumu tedy plyne, že převážná část respondentů {--} pacientů ví o možnosti edukace sestrou v předoperační přípravě a že pacienti jsou sestrou edukováni v předoperační přípravě, ale její kvalita není špatná, avšak rozhodně je co zlepšovat. Bohužel podhodnocena byla skupina sester operantů v předoperační přípravě. Proto je třeba veřejnost, ale i sestry, o edukaci v předoperační přípravě více informovat. Práce je sestavena tak, aby se dala využít k edukaci pacientů, ale i sester o tomto tématu a výsledky výzkumu jsou možné publikovat v odborném časopise nebo např. informovat formou přednášky o výsledcích sestry operačních oborů provádějící předoperační edukaci ke zlepšení péče a nebo sestavit nový standard o předoperační péči či poopravit stávající.
|
|
|
Mediální obraz vztahu zdravotníka a pacienta
SÝKOROVÁ, Marta
Mediální obraz vztahu zdravotníka a pacienta Předložená bakalářská práce popisuje mediální obraz vztahu zdravotníka a pacienta v zrcadle televizních seriálů a to nejen z pohledu současnosti, ale také s ohlédnutím třiceti let a vzájemném porovnání. Teoretická část se dotýká jednak problematiky lékařské etiky (základní pojmy, transformace vztahu zdravotníka a pacienta, základní principy, Práva pacientů, Informovaný souhlas), dále také komunikace ve zdravotnictví a masové komunikace (především vztah vzájemného ovlivňování se mezi masmédii a realitou). V praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu, pozorování vybraných dílů televizních seriálů Nemocnice na kraji města a Ordinace v růžové zahradě 2. Výsledky pozorování byly rozděleny do šesti částí charakterizujících nejen celkový pohled na vztah zdravotníka a pacienta (z hlediska paternalismus x partnerství), ale také dílčí skutečnosti, které jsou pro tento vztah důležité (informování pacientů, běžná komunikaci zdravotníků a pacientů, komunikace zdravotníků s blízkými osobami pacientů, povolování návštěv, dodržování povinné mlčenlivosti zdravotníky a obraz lékaře). Nejznatelnější posun vztahu zdravotníka a pacienta lze podle výsledků pozorovat v jejich běžné komunikaci, nejméně znatelný pak v dodržování povinné mlčenlivosti. V praxi by bylo možné využít poznatky získané výzkumem k publikaci v odborné literatuře a vytvoření edukačního materiálu pro pracovníky v pomáhajících profesích.
|
host ::
RSS.