Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 82 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Posouzení rizika ve vybrané obci s rozšířenou působností s návrhem opatření na snížení ztrát a škod na veřejných aktivech
Struhařová, Ivana ; Sedlačík, Kamil (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce „Posouzení rizik ve vybrané obci s rozšířenou působností s návrhem opatřeni na snížení ztát a škod ve veřejných aktivech“ se zabývá analýzou a hodnocení stávajícího stavu ve vybrané obci s rozšířenou působností. Vize první části je analyzovat současný stav problematiky analýzy a hodnocení rizik na území. Druhá část práce obsahuje použité metody k problematice analýzy rizik území, zhodnocení současného ohrožení v obci, zajisti návrh z opatření pro cílené řízení rizik.
Modelový příklad krizového scénáře pro rozsáhlý výpadek elektrické energie
Bláha, Michal ; Radil, Lukáš (oponent) ; Ptáček, Michal (vedoucí práce)
V bakalářské práci je popsána legislativa, která se zabývá problematikou výpadků elektrické energie. Je zde vysvětlena problematika blackoutu spolu s obecnými dopady na společnost. V práci jsou dále popsány historicky nejvýznamnější blackouty ve světě a stavy nouze, které nastali v České republice. V další části je vytvořeno fiktivní město, na kterém jsou demonstrovány následky blackoutu. Dále je v práci popsáno, jak by se město s takto vzniklým blackoutem vypořádalo. V závěru je navrženo doporučení pro fiktivní město, díky kterému by bylo město více odolné proti dalšímu blackoutu.
Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí v ČR
Jandáková, Simona ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí v ČR. Cíle Cílem této bakalářské práce je přehledně utřídit a charakterizovat vybrané neantropogenní mimořádné události a shrnout tyto události v historickém kontextu. Úkoly Úkolem této práce je vyhledat vhodné literární prameny, vybrat z nich důležitá fakta a přehledně zpracovat problematiku vybraných neantropogenních mimořádných událostí v České republice s důrazem na historický kontext událostí. Metody V této práci jsou využity metody komparace a kompilace literatury, která souvisí s charakteristikou vybraných neantropogenních mimořádných událostí a popisů událostí, které se staly v minulosti. Klíčová slova Mimořádná událost, neantropogenní, integrovaný záchranný systém, přírodní, hrozba
Analýza povodní v Moravskoslezkém kraji
Siebeltová, Kateřina ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Analýza povodní v Moravskoslezském kraji Cíl práce: Porovnat a zhodnotit povodně v Moravskoslezském kraji, které se udály v letech 1997, 2009 a 2010 Metody: Analýza a rozbor získaných informací orientovaných na problematiku mi- mořádných událostí se zaměřením na povodně Výsledky: Přijetí krizových zákonů přineslo výrazné zlepšení výsledků. Došlo k vý- raznému zlepšení všech zkoumaných dílčíchčástí. Snížily se škody povodní, ať už na majetkunebo obětech na životech. Klíčováslova: integrovanýzáchranný systém,mimořádná událost, povodně, analýza, krizové zákony
Management rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb
KOCOUREK, Filip
Cílem diplomové práce bylo zjistit současný stav fungování managementu rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření společně s formou rozhovoru, kdy by vytvořen dotazník pro vybrané poskytovatele zdravotních služeb (Příloha 1). Pro výběr poskytovatelů zdravotních služeb bylo potřeba stanovit si určitá kritéria. První kritérium zahrnovalo celou Českou republiku poskytovatelů zdravotních služeb. Druhé kritérium stanovovalo, že se musí jednat o lůžkové zařízení. Třetí kritérium definovalo, že se musí jednat o nemocnici. Čtvrté kritérium vyčlenilo z výběru fakultní nemocnice. Páté kritérium ukládalo, že nemocnice musí mít více jak 400 lůžek ve svém zařízení. Pro implementaci kritérií do výběrů poskytovatelů zdravotních služeb, bylo zapotřebí provést rešerši výročních zpráv nemocnic, z té pak vyčlenit pouze ty, jež spadají do hodnoty 400 lůžek a více. Teoretická část práce se zabývá zdravotnictvím v České republice definující poskytovatele zdravotních služeb a systému zdravotnictví. Dále krizovým řízením ve zdravotnictví zahrnující krizovou připravenost zdravotnictví, krizovou dokumentaci a cvičení. Managementem rizik ve zdravotnictví specifikující management rizik v oblasti zdravotnictví a metodami analýzy rizik. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro vybrané poskytovatele zdravotních služeb, který obsahoval 13 otázek uzavřených a 12 otevřených otázek. Dotazník byl rozdělen do pěti kategorií, které vyplývají z definice zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, a to analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace, kontrola činnosti (Příloha 1). Dotazník byl distribuován pomocí internetového portálu Click4Survey, jednalo se tedy o online dotazníky, přičemž dotazované osoby byly kontaktovány i telefonicky. Mezi dotazované patřily osoby zabývající se managementem rizik u konkrétního vybraného poskytovatele zdravotních služeb. Šetření se zúčastnilo 18 nemocnic z celkového počtu 33 dotazovaných nemocnic. Výsledky byly zpracovány do grafů, tabulek a interpretovány v diskuzi diplomové práce. Cílem diplomové práce bylo "Zjistit současný stav fungování managementu rizik u vybraných poskytovatelů zdravotních služeb." Z výsledků je patrné, že management rizik v dotazovaných nemocnicích, bohužel v některých případech nedosahuje dostatečných znalostí a zkušeností.
Statistické šetření vybraných kynologických parametrů krajských ředitelství Policie České republiky
TUPÁ, Aneta
Předmětem diplomové práce bylo statistické šetření vybraných kynologických parametrů krajských ředitelství Policie České republiky a identifikace úrovní služební kynologie Policie České republiky. Úrovně služební kynologie Policie České republiky popisuje úroveň vědecko-výzkumná (kap. 1.1), úroveň legislativní (kap. 1.2), úroveň strukturální (kap. 1.3, 1.5, 1.6), úroveň institucionální (kap. 1.4) a úroveň aplikované informatiky (kapitoly spojené se sběrem dat). Splnění druhého cíle, spojeného se šetřením vybraných parametrů služební kynologie PČR, lze popsat prostřednictvím ověřování operacionalizovaných hypotéz. Výzkumem bylo potvrzeno, že rozdělení služebních psů PČR v rámci jednotlivých krajských ředitelství policie se chová normálně a vystihuje jej Gaussova křivka. Částečně lze potvrdit i druhou hypotézu z hlediska předpokládané vazby mezi počty služebních psů a délkou výcviku. Rovina aplikované informatiky není v této oblasti dostatečně vyspělá a nezachycuje v databázi PČR potřebná data. Třetí hypotéza potvrdila, že vybrané kynologické parametry (počty nasazení jednotlivých typů služebních psů PČR a počty dosažených aktivních výsledků) spolu korelují sice jen slabě pozitivně, pozitivní korelace však byla prokázána. Rovněž lineární regrese (po vyloučení typu SV) se ukázala být kompatibilní s provedenou korelační analýzou. Sběr dat byl proveden ze statistik Českého statistického úřadu a statistik PČR. Úroveň aplikované informatiky policejních statistik není na dostatečné úrovni a tak nebylo možné pracovat podle původního záměru. Chyběla exaktní data týkající se výcviku psů. Přínos diplomové práce lze spatřovat v rovině teoretické (aplikabilita dvojrozměrných statistických analýz na úrovně služební kynologie PČR) a rovině praktické. Mezi počty nasazení jednotlivých typů služebních psů a počty aktivních výsledků byla statistickým šetřením prokázána korelace.
Připravenost krajských vzdělávacích a výcvikových středisek poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob
BRAMSKIY, Illya
Diplomová práce je zaměřena na problematiku připravenosti jednotlivých krajských vzdělávacích a výcvikových středisek poskytovatelů zdravotnických záchranných služeb, potažmo zaměstnanců těchto organizací na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Za účelem získání potřebných dat pro vytvoření empirické části diplomové práce byly sestaveny dva dotazníky, přičemž v prvním případě se jednalo o kvalitativní průzkum, cílený pouze na vedoucí pracovníky vzdělávacích a výcvikových středisek jednotlivých krajských zdravotnických záchranných služeb. V druhém případě byl za pomoci dotazníkového šetření proveden kvantitativní průzkum, formou anonymního nestandardizovaného dotazníku, který byl určen pro zaměstnance poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Na základě provedených dotazníkových šetření bylo po jejich vyhodnocení zjištěno, že navzdory povětšinou kvalitnímu zajištění ze strany poskytovatelů zdravotnické záchranné služby a poměrně častým školením, jsou znalosti samotných zaměstnanců v dané problematice nedostatečné. Ze získaných výsledků je patrné, že jednotlivá vzdělávací a výcviková střediska poskytovatelů zdravotnické záchranné služby by se měla více zaměřit na odborný výcvik svých zaměstnanců v dané problematice. Tyto výsledky budou na vyžádání předloženy zástupcům jednotlivých vzdělávacích a výcvikových středisek, a měly by posloužit k zefektivnění přípravy jejich zaměstnanců pro případy mimořádných událostí s hromadným postižením osob.
Problematika třídění při mimořádné události s hromadným postižením osob
HAVRDOVÁ, Jitka
Mimořádné události s hromadným postižením osob a jejich častý výskyt jsou stále reálnější hrozbou nejen pro společnost jako takovou, ale i pro poskytovatele zdravotní záchranné služby, která v tu chvíli zcela musí změnit přístup k poskytování péče a přejít do režimu mimořádné události. Přitom jsou na celý integrovaný záchranný systém kladeny vysoké nároky jak v zajištění bezpečnosti a preventivních opatřeních, tak v organizaci činností na místě mimořádné události s hromadným postižením osob a hlavně v poskytnutí rychlé a odborné pomoci. Tato bakalářská práce se zaměřuje hlavně na poskytovatele zdravotní záchranné služby při mimořádných událostech s hromadným postižením osob a na problematiku třídění postižených. Mimořádná událost s hromadným postižením osob vyžaduje zcela jiný přístup k ošetřování postižených. Neplatí zde model individuální medicíny, kdy posádka zdravotnické záchranné služby poskytuje péči jednomu pacientovi od prvotního kontaktu až po jeho předání do zdravotnického zařízení. V režimu mimořádné události s hromadným postižením osob je nutné stanovit priority ošetření, toto ošetření provést a pak nemocného transportovat do zdravotnického zařízení. Prioritou při takové události, je zachránit život všem postiženým, kteří mají možnost na přežití. Ošetřování postižených na místě události s hromadným postižením osob je komplikováno mnoha faktory, které celou situaci negativně ovlivňují. Jedná se zejména o nedostatek času při rozhodování a ošetření, chaos, stres, panika, v úvodní fázi i nedostatek prostředků a sil nejen u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, ale u celého integrovaného záchranného systému. Vzhledem k tomu, že situace na místě události se optimalizuje v průběhu třiceti až šedesáti minut od zahájení činností, je v úvodní fázi naprosto klíčové zaměřit svoji pozornost na organizaci a řízení složek integrovaného záchranného systému. Tématem bakalářské práce je problematika třídění postižených na místě mimořádné události s hromadným postižením osob. V teoretické části se věnuje tématům medicíny katastrof, integrovanému záchrannému systému a nakonec samotné problematice třídění. Teoretická část je vystavěna na odborné literatuře a opírá se o aktuální legislativu. V části zaměřené na problematiku třídění postižených jsou podrobně rozebrány jednotlivé metody třídění raněných a skórovací systémy, zejména metoda START a třídicí identifikační karta, které v našich podmínkách dominují. Praktická část bakalářské práce je provedena formou kvalitativního výzkumu a porovnává odpovědi dvou skupin respondentů získané polostrukturovaným rozhovorem. Respondenti byli z řad nelékařského zdravotnického personálu zdravotnické záchranné služby, jedna skupina z Kraje Vysočina a druhá z Jihočeského kraje. Obsah rozhovoru tvořily otázky rozdělené do čtyř kategorií, z nichž každá byla zaměřena na určitou oblast problematiky mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Jednotlivé kategorie se věnovaly obecným a konkrétním postupům na místě mimořádné události s hromadným postižením osob, dále spolupráci integrovaného záchranného systému a problematice třídění. Cílem práce bylo zjistit, jak se zdravotničtí záchranáři cítí být připraveni na mimořádnou událost s hromadným postižením osob po teoretické i praktické stránce a jak hodnotí spolupráci v rámci celého integrovaného záchranného systému. Cílem práce bylo i ověřit teoretické znalosti respondentů v dané problematice a jejich znalost postupů. Výsledky získané rozhovorem a jejich rozbor jsou zpracovány v kapitole Vyhodnocení rozhovorů. Stanovené výzkumné otázky a jejich výstupy jsou představeny v kapitole Diskuze. Celkové shrnutí práce je provedeno v kapitole Závěr.
Postižené obyvatelstvo v domácnostech při mimořádných událostech
VLÁŠKOVÁ, Stanislava
Abstrakt Tématem bakalářské práce je ochrana postiženého obyvatelstva v domácnostech při mimořádných událostech. Hlavním cílem této práce je porovnat ochranu osob se zdravotním postižením při mimořádných událostech v domácnostech s ochranou osob se zdravotním postižením v sociálních zařízeních. Vlastní průzkum v rámci této práce tak bude spočívat v návštěvě domácností s osobami zdravotně postiženými bydlícími na vesnicích a ve městě České Budějovice a okolí. Dále bude tato práce zaměřena na zjištění obdobné situace v ústavech nacházejících se v okolí Českých Budějovic.
Řešení mimořádné události v Aquaparku v Uherském Hradišti
KUBÍČKOVÁ, Kamila
Diplomová práce se zabývá problematikou úniku chlóru z Aquaparku v Uherském Hradišti. Chlor je toxická látka, která je hojně rozšířena a využívaná v průmyslu. Podle zákona o prevenci závažných havárií, ale množství chlóru v tomto podniku neodpovídá tabulkovým hodnotám. Jedná se tedy o podlimitní množství a nelze objekt zařadit ani do skupiny A ani skupiny B. Vzhledem k tomu, že aquapark spadá mezi nezařazené zdroje, nevztahují se na něj některé povinnosti, které z toho zákona vyplývají, například zpracování havarijní dokumentace. Přesto v případě úniku většího množství této látky je nutné, aby byla zajištěna bezpečnost osob nacházejících se nejen v areálu aquaparku, ale také v jeho bezprostředním okolí. Cílem práce tedy je zjistit zda je zajištěna připravenost aquaparku na mimořádné události, především na únik chloru. Chlor je středně toxická látka, která dráždí především dýchací cesty, sliznice a oči, ve vysokých koncentracích může způsobovat otok plic až smrt. V práci jsou definovány jeho základní fyzikálně-chemické vlastnosti, způsob použití a zejména způsob poskytování první pomoci v případě zasažení touto látkou. Dále jsou zde uvedeny základní pojmy související s mimořádnou událostí a únikem nebezpečných látek a základní právní předpisy zabývající se danou problematikou. Mezi tyto právní předpisy spadá především zákon o integrovaném záchranném systému, o chemických látkách a chemických směsích nebo o požární ochraně. Práce se zabývá analýzou a hodnocením rizik, k tomuto účelu byla použita Cause-Consequence Analysis neboli analýza příčin a následků. Metoda se používá pro lepší porozumění poruch, které mohou v podniku nastat. Zabývá se s především vyhodnocením pravděpodobnosti selhání systémů a hledá příčiny poruch. Pomocí softwarových programů Aloha a TeRex byl simulován únik chloru do okolí v letním a zimním období. V obou programech byl simulován únik chloru o celkovém množství 975 kilogramů za stejných meteorologických podmínek pro obě období. Na základě zadaných vstupních informací byly stanoveny zóny ohrožení, ve kterých je nezbytné provést evakuaci osob.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 82 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.