|
|
Úloha brassinosteroidů v odpovědi různých genotypů kukuřice na změny v zásobování vodou.
Trubanová, Nina ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Brassinosteroidy (BR) zmírňují poškození způsobené vodním stresem a zlepšují toleranci rostlin k vodnímu deficitu. Máčení obilek kukuřice před výsevem v roztoku 24-epibrassinolidu o různých koncentracích (zejména 10-8 M) mělo před a v průběhu období stresu pozitivní vliv na růst rostlin, přestože neovlivnilo hodnoty relativního obsahu vody a fotosyntetické parametry. Po zotavení rostlin v optimálních podmínkách nebyly mezi ošetřeními pozorovány žádné rozdíly. Obecně nebyly prokázány žádné výhody máčení obilek ve srovnání s postřikem, ačkoli pozitivní vliv máčení obilek na klíčení rostlin je možný v podmínkách vodního deficitu. Na základě výsledků z druhé série pokusů není možné usuzovat na roli exogenní aplikace BR (postřik 24-epibrassinolidem) a endogenní biosyntézy BR (postřik inhibitorem biosyntézy - brassinazolem) v rostlinách vystavených vodnímu deficitu. Avšak pokles relativního obsahu vody v protikladu s nárůstem obsahu chlorofylů v dnech následujících po nástupu stresu suchem v obou kultivarech (lišících se citlivostí vůči suchu) vybízí k dalšímu zkoumání této problematiky. Pochopení role BR v toleranci a odolnosti rostlin vůči suchu je důležité nejenom pro základní výzkum, ale mohlo by se stát důležitým předpokladem pro šlechtění plodin tolerantních vůči suchu v určitých podmínkách prostředí.
|
|
|
Studium abiotického stresu u rostlin na úrovni proteomu
Barabášová, Kamila ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Klíčová slova: Arabidopsis thaliana, fytoremediace, abiotický stres, ibuprofen, doxorubicin, dvoudimenzionální elektroforéza Farmaceutický průmysl v dnešní době zažívá značný rozvoj, který je určován stále se zvyšujícím počtem onemocnění, životním stylem a z toho vyplývající zvýšenou poptávkou po léčivech. Přímo úměrně s tímto trendem roste i zájem o analýzy obsahu reziduí léčiv v životním prostředí, která se do něj dostávají jakožto důsledek nedokonalého zpracování odpadních vod. Předložená diplomová práce se zabývá studiem působení cytostatik, konkrétně doxorubicinu a jednoho z nejpoužívanějších analgetik - ibuprofenu, na úrovni proteomu modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Proteiny izolované z rostlin vystavených účinku léčiv byly dále separovány dvojdimenzionální elektroforézou. Srovnáním proteinových map programem PDQest (Bio-Rad, USA) bylo nalezeno několik proteinů, jejichž exprese by mohla být ovlivněna přítomností léčiva v kultivačním médiu. Vybrané proteiny byly identifikovány pomocí LC - MS/MS.
|
|
|
Regulation of cytokinin metabolism in tobacco plants and chloroplasts
Havlová, Marie ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Malá, Jana (oponent)
Cytokininy (CK) jsou jednou z nejvýznamnějších skupin rostlinných hormonů, které ovlivňují mnoho fyziologických dějů probíhajících v rostlinách. Jelikož je známo, že mnoho procesů je regulováno jak fytohormony, tak světlem, byla první část této práce zaměřena na diurnální rytmy regulace hladin jednotlivých cytokininů a dalších fytohormonů - auxinu (kyseliny indol-3-octové, IAA), kyseliny abscisové (ABA) a polyaminů (PA). Současně byly sledovány i změny v aktivitách enzymů účastnících se metabolismu CK a PA. Diurnální změny byly měřeny v listech rostlin tabáku (Nicotiana tabacum L. cv. Wisconsin 38), které byly pěstovány v režimu osvětlení 16/8 h světlo/tma. Maximální hladina fyziologicky aktivních CK, naměřená po 9 h světla (tj., uprostřed světelné fáze), velmi dobře odpovídá maximům IAA a PA a je rovněž v souladu s aktivitami odpovídajících enzymů. Tyto údaje nasvědčují tomu, že metabolismus výše uvedených hormonů vykazuje diurnální rytmus. Další část práce byla zaměřena na změny hladin CK, IAA a ABA v transgenních rostlinách tabáku, které měly pozměněný metabolismus cytokininů způsobený zvýšenou expresí vybraných enzymů zapojených do jejich metabolismu (biosyntézy, degradace a reverzibilní konjugace).Vzhledem k tomu, že CK hrají důležitou roli ve funkci a diferenciaci plastidů a zároveň velká...
|
|
|
Study of cytokinin role in abiotic stress response
Dobrá, Jana ; Vaňková, Radomíra (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent) ; Brzobohatý, Břetislav (oponent)
Během evoluce si rostliny, vzhledem ke svému přisedlému způsobu života, vyvinuly řadu mechanismů, které jim umožňují vyrovnat se s nepříznivými vlivy prostředí. Reakce rostlin na abiotický stress je regulována rostlinnými hormony, zejména cytokininy (CK) a kyselinou abscisovou (ABA). Vztah mezi odolností rostlin vůči suchu, zvýšené teplotě a kombinovanému stresu a regulací hladin rostlinných hormonů (CK, auxin a ABA) a polyaminů (PA) byl sledován u rostlin tabáku se zvýšenou hladinou osmoprotektantu prolinu a u výchozího genotypu. Vystavení rostlin zvýšené teplotě (40řC) způsobilo přechodný nárůst hladiny aktivních CK, doprovázené poklesem ABA, což indikuje stimulaci transpirace, procesu důležitého pro snížení ohřevu listů, zejména v počáteční fázi teplotního stresu. Současně byl pozorován přechodný nárůst hladin spermidinu a sperminu, výraznější v odolnějším transformantu. Aktivity jednotlivých enzymů metabolismu PA dobře korelují s jejich hladinami. Sucho vedlo ke tvorbě gradientu aktivních CK ve prospěch nejmladších listů, který zásadním způsobem přispívá k jejich přednostní ochraně. Teplotní stres aplikovaný na konci sucha, spojený s další ztrátou vody zvýšenou transpirací, výrazně zvýšil sílu stresu. Zachování vyšší hladiny CK, rychlejší odezva na stres a stimulace obranných mechanismů v...
|
|
|
Úloha polyploidizace v evoluci rodu Chenopodium (merlík) se zaměřením na Chenopodium quinoa
Babčanová, Natália ; Štorchová, Helena (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Chenopodium (merlík) je kosmopolitně rozšířený polyfyletický rod. Patří do čeledi Amaranthaceae a monofyletické podčeledi Chenopodioideae. V tomto rodu najdeme diploidní, tetraploidní i hexaploidní druhy téměř u všech vývojových linií podčeledi, u Chenopodium album se dokonce vyskytují různé stupně ploidie v rámci druhu. Stupeň ploidie je důležitý při objasňování evoluce a detailních fylogenetických vztahů jednotlivých druhů, má vliv na morfologii rostliny a může se uplatnit při speciaci. Kromě planě rostoucích druhů do tohoto rodu patří i druhy hospodářsky využívané, jako například Chenopodium quinoa, Ch. pallidicaule, Ch. ambrosioides nebo Swaeda foliosa. Quinoa (Chenopodium quinoa) je nejznámějším zástupcem rodu Chenopodium. Je allotetraploidní (2n = 4x = 36), blízce příbuzný Ch. berlandieri, se kterým sdílí zatím neznámé diploidní rodiče. Při segregaci některých alel se však chová jako funkčně diploidní, což značně komplikuje genetické analýzy a šlechtění nových kultivarů. Díky genovému toku mezi planými a pěstovanými populacemi a působení některých evolučních procesů souvisejících s polyploidií si tento druh udržuje vysokou genetickou variabilitu. Quinoa se řadí mezi pseudoobilniny a jako hospodářská plodina byla v Jižní Americe využívána již za dob Inků. Vysoká variabilita, schopnost adaptace a...
|
|
|
Je syntéza cukerných alkoholů obecným mechanismem stresové odpovědi rostlin?
Peldřimovská, Jitka ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
Rostliny se s nepříznivými podmínkami prostředí vyrovnávají různými obrannými mechanismy. Jedním z nich je akumulace kompatibilních solutů, mezi něž patří i sacharidy včetně cukerných alkoholů. Kompatibilní soluty se zapojují do osmotického přizpůsobení buněk, zhašení volných radikálů a mohou chránit makromolekuly a buněčné membrány díky simulaci vodního obalu. Cukerné alkoholy se vyskytují v řadě rostlin, kde slouží jako primární produkty fotosyntézy a transportovatelné nebo skladovatelné formy uhlíku. Homology enzymů zapojených do metabolizmu polyolů byly ovšem v poslední době nalezeny i druhů, které cukerné alkoholy pro uvedené základní funkce sacharidového metabolizmu nevyužívají, a kde je tedy jejich role nejasná. Je známo, že některé rostliny jsou schopny přepínat mezi různými sacharidy (včetně cukerných alkoholů) při odpovědi na rozdílné stresy a některé produkují polyoly pouze v určité fázi vývoje. Je proto otázkou dalšího studia, zda neobjevíme polyoly při stresové odpovědi i u dalších rostlin pokud je vystavíme určitému typu stresu v určitém vývojovém stádiu. Cílem této práce je shrnout poznatky o úloze manitolu a především sorbitolu a jejich zapojení při odpovědi rostliny na stres.
|
|
|
Hodnocení experimentálních linií ječmene z hlediska tolerance k suchu a rezistence vůči padlí
Slabá, Veronika
Sucho je považováno za jeden z nejzávažnějších abiotických stresových faktorů, který výrazně ohrožuje zemědělskou produkci. Šlechtění nových odrůd ječmene se proto stále více zaměřuje na zvyšování úrovně odolnosti k abiotickému stresu, zvláště k suchu, za současného udržení dobrého zdravotního stavu a odpovídajícího výnosu a kvality zrna. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že syrská odrůda Tadmor adaptovaná na podmínky extrémního sucha by mohla být využita jako zdroj vyšší odolnosti k suchu, při šlechtění jarních ječmenů. Hodnocení bylo provedeno u linií F5 generace vytvořených z reciprokého křížení mezi odrůdou Tadmor a sladovnickou odrůdou Jersey. Linie byly pěstované na dvou lokalitách, v Brně a v Žabčicích, a po sklizni byly vyhodnoceny vybrané parametry výnosu (HTS, podíl zrna nad sítem 2,0 mm, výnos zrna na rostlinu) a kvality (obsah dusíkatých látek a škrobu). Vlivem nedostatku srážek na lokalitě Žabčice došlo ke snížení výnosotvorných parametrů, především u HTS a podílu zrna nad sítem 2,0 mm. Z hlediska těchto parametrů se jako lepší jevily linie, které měly odolnější odrůdu Tadmor jako matku. Z hlediska kvalitativních parametrů bylo zjištěno, že zrno sklizené na sušší lokalitě Žabčice vykazovalo vyšší obsah dusíkatých látek a méně škrobu než zrno sklizené na lokalitě v Brně. Statisticky průkazný vliv genotypu však byl zjištěn jen pro obsah dusíkatých látek. U vybraných linií byla v nezávislém experimentu vyhodnocena úroveň reakce na osmotický stres pomocí stanovení osmotického potenciálu a koncentrace osmoticky aktivní látky prolinu. Linie, které měly odrůdu Tadmor jako matku, vykazovaly ve stresových podmínkách vyšší hodnoty osmotického potenciálu (zápornější). Byl zjištěn silný vztah mezi hodnotami osmotického potenciálu a obsahu prolinu. V polních podmínkách bylo provedeno hodnocení úrovně tolerance k padlí travnímu a mezi jednotlivými liniemi byly pozorovány viditelné rozdíly ve stupni napadení. Molekulárními analýzami zaměřenými na detekci alel genu mlo byla u vybraných linií s nízkým stupněm napadení potvrzena přítomnost alely mlo9. Po vyhodnocení všech sledovaných parametrů, dobré reakce rostlin na fyziologické sucho a detekce přítomnosti genu rezistence byly vybrány dvě linie, které by mohly být doporučeny pro další využití ve šlechtění ječmene.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.