|
|
Morfologie zbroje
Bařák, Hynek ; Zálešák, Jan (oponent) ; Kvíčala, Petr (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci jsem velmi inspirován středověkem, který má velký vliv na moji tvorbu. Je to období, o které se aktivně zajímám, a provází mě prakticky od dětství. V obrazech se objevují hlavně motivy rytířské zbroje, která je zásadní a takový základní kámen mé tvorby. Zbrojí jsem fascinován, pro svou v pozdnějším období středověku technickou dokonalost, zdobnost a majestátnost. Vlastně zbroj už neplnila funkci ochrannou, ale reprezentativní, a můžeme ji brát jako umělecké dílo, sochu. Po technické stránce hodně experimentuji s různými technikami, ve většině případu nikdy nezůstávám u jedné. Pracuji s vrstvami, podkladem, s kresbou i malbou zároveň. Různým vymýváním, vyrýváním se vracím zpět a odkrývám spodní vrstvy, reaguji na ně, následně přemaluji, prostě experimentuji.Je to i taková archeologie zpět do starých vrstev obrazu. Objevovaní, spojení, provázání původních vrstev s novými. Z malířů mě inspirují především Josef Bolf, Vladimír Kokolia, Jaroslav Róna, Giger, Wolfli, Jackson Pollock.
|
|
|
Vztah dítěte staršího školního věku ke konkrétní sakrální architektuře
ŠUCHMANOVÁ, Karolína
Cílem této diplomové práce je zjištění vztahu žáků staršího školního věku k sakrální architektuře. Teoretická část obsahuje literární komparaci dostupných pramenů vztahující se ke gotické a barokní architektuře. Také se věnuji psychologickému popisu pubescenta a jeho charakteristice z emocionálního a sociálního hlediska. V praktické části jsem zpracovala kvantitativní výzkum, který se zabýval tím, jaké mají žáci znalosti a vědomosti o barokní a gotické architektuře a o památkách ve svém okolí. Výzkum proběhl u žáků šestých a devátých tříd základních škol formou dotazníkového šetření.
|
|
|
Zpracování architektonického prvku jako haptické pomůcky pro zrakově postižené
BOUŠKOVÁ, Veronika
Teoreticko-praktická práce se zabývá architektonickým detailem české rané středověké architektury. Teoretická část seznamuje s historií gotického umění a popisuje kamenickou výzdobu staveb vznikajících od třetí čtvrtiny 13. století do jeho konce na českém území. Blíže se zaměřuje na historii města Českých Budějovic a hlavní pozornost věnuje popisu klášterního kostela Obětování Panny Marie. V praktické části je stěžejní tvorba tří konzol jako haptické pomůcky pro zrakově postižené. Vytvořené objekty jsou tvarovou i polychromovanou rekonstrukcí reálných konzol ze severní stěny zmíněného klášterního kostela. Práce je doplněna ostatními materiály, postupem realizace, skicami a fotodokumentací.
|
|
|
Analýza významu specifického prostředí v anglo-americké literatuře 19. století.
HANUSOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zabývá analýzou specifického prostředí angloamerické gotické literatury 18. a 19. století. První část práce je věnována různým aspektům gotické prózy v teoretické rovině. V této části je vysvětleno dvojí možné chápání klíčového termínu "gotický". Následně jsou popsány typické rysy gotické prózy a je stručně načrtnut její vznik a vývoj. Dále je vyložena klíčová typologie prostoru podle Františka Všetičky a Libora Pavery a s touto kategorií související termín Michaila Bachtina chronotop. Závěr teoretické části tvoří výklad subverzivního charakteru gotické prózy a jejímu vztahu k podobně nekonvenčním přístupům, jakými jsou psychoanalýza a genderová literární teorie. Praktická část této diplomové práce se zabývá analýzou konkrétních děl žánrů gotické prózy z let 1764-1897. Je zde aplikována výše zmíněná typologie prostoru a jsou připojeny stručné medailonky autorů.
|
|
|
Prachatice, město gotické a renesanční. \nlPraktický kurz výtvarné výchovy pro žáky II. stupně ZŠ
KOPÁČKOVÁ, Stanislava
Předkládaná bakalářská práce sestává ze dvou částí. První sleduje orientační přehled historie města Prachatice v období gotiky a renesance, a to v kontextu místních nejdůležitějších památek v těchto slozích, dále základní jevy středověkého a raně novověkého života konkretizované na reálie Prachatic, včetně kulturně historických souvislostí každodennosti měšťanstva té doby (především obchod na Zlaté stezce a s tím související ekonomické vazby na rozvoj města, architektura, politika, obranná strategie města). Druhá část se věnuje didaktické transformaci získaných informací pro žáky druhého stupně ZŠ. Obsahuje naznačení možností výuky sledované problematiky, s návrhem metod zaměřených na rozvíjení kreativity, estetické citlivosti, vnímavosti a komunikačních dovedností žáků. Zaměřuje se především na metody v běžné praxi méně často využívané (hra na průvodce, dramatické výstupy) a také na metody spojené s moderními informačními technologiemi (práce s fotografií) a zkoumá jejich možnosti. K práci je připojena obrazová příloha.
|
|
|
České gotické výtvarné umění a jeho význam pro osobní rozvoj člověka
ŠTOCHL, Michal
Bakalářská práce se zabývá popisem výtvarného umění v českých zemích za období gotiky. Představuje vývoj tohoto umění a chce poukázat na možný rozvoj osobnosti prostřednictvím pozorování vývoje ve výtvarného umění. První kapitola se zaměřuje na dějinné události v době gotiky na území českých zemí. Druhá kapitola se zaobírá samotným uměním a poukazuje na vnitřní svět lidí, umělců i ostatního obyvatelstva. Třetí kapitola se věnuje popisu vývoje výtvarného umění v českých zemích. Představuje na velké množství vzniklých památek a dává jejich vznik do historického kontextu. Čtvrtá závěrečná kapitola směřuje k významu výtvarného umění pro výchovu dětí a výkladu symbolických hodnot.
|
|
|
SEBEPOŠKOZOVÁNÍ V ADOLESCENCI
BOBÁKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií. Důraz je kladen na adolescenci jako rizikové období a na subkultury mládeže jako na rizikové prostředí pro vznik tohoto fenoménu. Pozornost je také věnována internetovému a reálnému prostředí a jejich roli v sebepoškozujícím chování adolescentů. Cílem práce bylo zjistit možné příčiny sebepoškozování adolescentů, kteří jsou součástí subkultury Emo a případný vliv této subkultury na sebepoškozující chování. Dalším cílem bylo zjistit, kde se asolescenti o tomto chování dozvěděli a jakou roli při něm hraje ?sociální nákaza?. Výzkum byl proveden kvalitativně. Data byla získána pomocí polostrukturovaných online rozhovorů. Ty byly provedeny se čtyřmi dívkami ve věku 13?15 let, které se identifikují s rizikovou subkulturou Emo a mají osobní zkušenost se sebepoškozováním. Data byla posléze zpracována do kazuistik jednotlivých respondentek. Výsledky výzkumu ukázaly, že příčiny sebepoškozování dotazovaných adolescentek jsou individuální a vždy hraje roli více faktorů. Nejčastěji to jsou:komplikované vztahy doma, problémy ve škole, deprese, pocit samoty a problematický vztah k vlastnímu tělu. Přímou souvislost mezi subkulturou Emo a sebepoškozováním jsem nezjistila. Všechny respondentky vliv subkultury popřely. Avšak co se týká ?sociální nákazy? sebepoškozujícího chování, ta určitou roli hrála u všech respondentek.
|
|
|
Umění v životě Františka Matouše
ČERNÁ, Kateřina
Diplomová práce {\clqq}Umění v životě Františka Matouše`` se věnuje životu a tvorbě jihočeského historika umění Františka Matouše. Jde o první pojednání, které se zabývá touto osobností, jež stála nejen u přeměny Jihočeského muzea v Českých Budějovicích ve vědeckou instituci, ale hlavně u zrodu dnešní sbírky jihočeské gotiky v Alšově jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Dalším cílem spisu je také představení Matouše jako budějovického rodáka, kterému se jižní Čechy staly celoživotním tématem, inspirací a osudem. Práce je rozdělena na dvě základní části {--} sleduje Matoušův život pracovní a soukromý a jeho vědeckou tvorbu. V sedmi kapitolách je Matouš zobrazován jako student, ředitel, vědecký pracovník a muzejník. Jeho dílo je prezentováno drobnými pracemi a studiemi, další podkapitoly tvoří tři zásadní Matoušovy studie o gotickém umění a jižních Čechách Jihočeská gotika, Třeboň a Corpus vitrarum medii aevi. Poslední kapitola představí osobu Františka Matouše v kontextu českého dějepisu umění.
|
|
|
Tři fragmenty neznámého figurálního náhrobku
Benešovská, Klára
Příspěvek chce upozornit na tři fragmenty neznámé sepulkrální plastiky z lapidaria Pražského hradu (opukové zlomky i.č. 4060-4062). Jsou svědectvím o neznámém náhrobku jednoho z přemyslovských panovníků (postava lva, dlouhý plášť, doprovodné figury andělů), pohřbených v basilice sv. Jiří. Uvažovat by se dalo zejména o knížeti Boleslavovi II. (zakladatel kláštera benediktinek), který byl tehdy v klášteře uctíván jako Beatus. Za objednáním náhrobku mohla stát abatyše Kunhuta Přemyslovna (+1321) a královna Eliška, její neteř.
|
|
| |
host ::
RSS.