Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Péče o dítě po rozvodu v podmínkách střídavé péče
BOČKAYOVÁ, Jitka
Střídavá péče o děti po rozvodu, resp. po odloučení rodičů je nejen v České republice stále více se rozšiřujícím jevem. Přestože má u nás mezi ostatními modely péče o dítě po rozvodu dosud minoritní zastoupení, každoročně přibývá počet rozpadlých rodin, které se k tomuto druhu péče uchylují. Bakalářská práce analyzuje model střídavé péče o děti. V teoretické části jsou osvětleny jednotlivé modely péče o dítě po odloučení rodičů. V práci je prezentován vývoj rozvodovosti a svěřování dětí do péče ve světě a v Evropě. Dále jsou uváděny důsledky odloučení rodičů na dítě, je zdůrazněna genderová nezastupitelnost rodičovských rolí. Práce popisuje možné působení odloučení rodičů na dítě z krátkodobého i dlouhodobého hlediska a poukazuje na nepříznivé důsledky na dítě v případě, že se jeden z rodičů neangažuje v životě dítěte. Zabývá se předpoklady fungování střídavé péče, jejími možnými pozitivy a negativy pro děti i jejich rodiče. Cílem výzkumné části je diskutovat různé pohledy na střídavou péči. Jednak rodičů, kteří střídavou péči u svých dětí praktikují, a dále odborníků z řad psychologů a psychoterapeutů, kteří se ve své praxi se střídavou péčí setkávají. Hlavní výzkumnou otázkou bylo zjišťování rodičovského pohledu na pozitiva a negativa modelu střídavé péče pro své děti. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami je analyzována problematika střídavé péče, jsou sledovány souvislosti mezi jednotlivými jevy vyskytujícími se u střídavé péče. Výsledky výzkumu obou výzkumných skupin ukazují, že střídavá péče je za předpokladu dodržení určitých podmínek většinou z dotazovaných respondentů přijímána pozitivně.
Život pozůstalých matek po řidicích profesionálech zemřelých při výkonu povolání
ČURDOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je upozornit na ovdovělé matky s dětmi, které se dostávají do velice problematické sociální situace v důsledku náhlé smrti jejich životního partnera. Teoretická část začíná rozsáhlou částí o smrti blízkého člověka, a to náhlou smrtí. Dále se zabývá tím, jak je vnímána smrt manžela manželkou a smrt otce dětmi, což je provázáno důležitým obdobím truchlení. Dále popisuje reakce okolí na zármutek pozůstalých a nastiňuje kdy a kde hledat pomoc a také jak ji správně poskytovat. Vysvětluje pojem neúplná rodina, situaci ovdovělých matek, ať již ze sociálního či ekonomického hlediska. Poslední úsek je věnován pomáhajícím organizacím, podrobněji Nadaci Truck HELP. Praktická část je úzce propojena s částí teoretickou, protože se jedná o případovou studii jednoho případu, kterou chci poukázat na problematiku ovdovělých matek. Myslím si, že práce tím může být ku pomoci i ostatním matkám, které se mohou do této situace dostat.
Problematika osamělých matek s dětmi
MERHAUTOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí: Teoretické a praktické. Teoretická část se v úvodu krátce zabývá rodinou, uvádí její různé definice a popisuje její proměny v historii, s poukázáním na současnou krizi rodiny, která je zapříčiněna zejména nárůstem rozvodovosti, zvyšujícím se počtem neúplných rodin a vysokým počtem single domácností. Dále je popisována rodina osamělé matky, jako jeden z možných typů monoparentálního uspořádání rodiny, s přihlédnutím k tomu, že v čele těchto rodin stojí v naprosté většině případů právě osamělá matka. Uvádím také pojem neúplná rodina a poukazuji na nejčastější příčiny jejich vzniku, mezi které patří: svobodné mateřství, smrt partnera a rozvod. Tyto příčiny posloužily k následnému rozdělení jednotlivých kapitol, které popisují: rodinu svobodné, ovdovělé a rozvedené matky. Poslední kapitola je věnována aspektům života osamělých matek, které se pro ně stávají nejvíce problematickými, jsou to zejména: ekonomická a bytová situace, osobní život a každodenní péče o děti a domácnost, na kterou zůstávají samy. Praktická část se zabývá výzkumem osamělých matek. V úvodu popisuje samotnou metodologii výzkumu, výzkumné otázky, cíle, harmonogram, základní a výzkumný soubor. Výzkum byl prováděn kvalitativní výzkumnou metodou, která proběhla formou narativních rozhovorů s osamělými matkami. Hlavní část výzkumu tvoří vyprávění vlastního příběhu každé osamělé matky, do kterého nebylo zasahováno, ale byl spontánně vyprávěn. Následně byly kladeny otázky pro vyjasnění, které ve vyprávění nezazněly, ale byly nezbytné pro výzkum. Cílem výzkumného šetření pak je, analyzovat skutečnou situaci osamělých matek, které se ve výchově svých dětí ocitají samy, jakým způsobem se osamělými matkami staly a odhalení jejich sociální reality.
Šikana na odborném učilišti
PEŠOVÁ, Olga
Téma předkládané bakalářské práce {\clq}qŠikana na odborném učilišti`` se stává v dnešní době stále diskutovanějším. Jako jeden z hlavních důvodů se jeví neutuchající mediální zájem o předmětnou problematiku. Některé případy šikany a agresivity vůbec jsou velmi často prezentovány jak v televizních a novinových zprávách, tak i na internetu. Za vysoce alarmující je považován hlavně fakt, že věková hranice dětí, projevujících se značně agresivně, se posouvá stále níže. Domnívám se, že stejně jako u většiny mezilidských problémů, i zde platí pravidlo hledat počátek negativních projevů v rodinné výchově. Dle mých zkušeností vyrůstali pachatelé šikany zpravidla v neúplných či nefunkčních rodinách, přičemž důsledkem tohoto poznání je obsah předložené bakalářské práce. V teoretické části jsem se zaměřila na přesné definování šikany, agresora, oběti, na zvláštnosti u dětí a mládeže a rovněž tak na přesné definování rodiny a její funkce. V praktické části bylo mým cílem zmapovat problematiku šikany na Odborném učilišti v Třešti a ověřit si její přímou souvislost s výchovou v rodině. K výzkumu byl v praktické části využit kvantitativní dotazník pro žáky odborného učiliště, polostandardizovaný rozhovor s učiteli a vychovateli odborného učiliště. Pro názorný příklad je v závěru praktické části uvedena jedna kasuistika žáka Odborného učiliště v Třešti. Z výzkumu vyplynulo, že jedním z nejdůležitějších předpokladů pro harmonický vývoj dítěte je správná výchova v rodině bez nadbytečného trestání a bez patologických projevů v rodině.
Rodina a její význam
HATÁKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je zaměřena na téma rodiny. Má dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se snažila, na základě prostudované literatury, ukázat cestu rodiny od minulosti až po současnost. Chtěla jsem poukázat na její současné problémy, kterými jsou rozvod a život dětí v neúplných rodinách. V praktické části jsem se formou pozorování zaměřila na to, jak se děti z neúplných rodin začleňují do sociální skupiny dětí v mateřské škole. Vyslovila jsem předpoklady, které jsem chtěla na základě rozboru pozorování buď potvrdit, nebo vyvrátit.
Dlouhodobá nezaměstnanost matek samoživitelek
WANKA, Pavel
Tato diplomová práce se věnuje dlouhodobé nezaměstnanosti u jedné z velmi rizikových skupin osob na trhu práce, kterou jsou matky samoživitelky. Jedná se o aktuální téma. V posledních letech vzrůstá v České republice podíl mimomanželsky narozených dětí a zvyšuje se rozvodovost. V čele neúplné rodiny s nezaopatřenými dětmi stojí mnohem častěji žena, než muž. Osamělé matky mají před sebou nelehký úkol. Musí zvládnout zajistit denní péči o své dítě na jedné straně a na straně druhé plnit úlohu živitele rodiny. Pro zaměstnavatele, je matka samoživitelka pečující o nezaopatřené dítě problematickou pracovní silou se specifickými nároky na pracovní dobu a s vyšší pravděpodobností častějších absencí při ošetřování člena rodiny. Tyto ženy jsou proto ochotné přistoupit na {\clqq}horší`` zaměstnání, které neodpovídá jejich kvalifikaci a vzdělání. Rodina osamělé matky je závislá pouze na příjmu jednoho z rodičů. Otec nezaopatřeného dítěte má sice vyživovací povinnost stanovenou zákonem o rodině, nezřídka jí však neplní. Nezaměstnanost, zvláště trvající dlouhodobě, představuje pro rodinu v čele s osamělou matkou významný sociální problém. Dochází ke snížení životního standardu, ohrožení chudobou, které je o to významnější, že se týká i dětí. Dlouhodobě nezaměstnané samoživitelky jsou častými příjemci sociálních dávek, které jim umožňují přežívání v oblasti životního minima. Osamělé matky v této situaci volí různé strategie spojené se zajištěním alternativního příjmu, či různá úsporná opatření. Často hledají a nacházejí pomoc ve své situaci v neformálních sociálních sítích, které se v této situaci jeví jako velmi významné. V některých případech může dojít k postupnému přivykání na život v chudobě a rezignaci na neúspěšné hledání zaměstnání. Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti mohou být příčinou až sociální exkluze. Teoretická část této diplomové práce mapuje životní situaci matek samoživitelek s ohledem na jejich specifické možnosti uplatnění na trhu práce. Dále se zabývá nabídkou služeb denní péče o dítě a systémem podpory ze strany státu. Seznamuje také s opatřeními politiky zaměstnanosti a s flexibilními formami zaměstnání jako prostředku pro sladění oblastí práce a rodiny. Součástí diplomové práce jsou i informace o připravovaných prorodinných opatřeních schválených vládou v listopadu roku 2008. Výzkumná část práce je zaměřená na identifikaci postojů a strategií dlouhodobě nezaměstnaných matek.
Názor veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá názory veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Teoretická část objasňuje pojmy osamělá matka a neúplná rodina. Poukazuje na fakt, že v současné době ve všech evropských zemích počet neúplných rodin roste. Popisuje změny rodinného chování, ke kterým v průběhu posledních desetiletí došlo, a faktory, kterými jsou vysvětlovány. Práce dále informuje o základních faktech neúplných rodin v České republice (zastoupení osob v čele neúplných rodin dle věku, příčiny osamělosti, sociální pozice atd., počet a podíl narozených dětí mimo manželství během posledních dvaceti let, apod.), dále popisuje jednotlivé příčiny osamělosti matek - rozvod, svobodné mateřství bez partnera a ovdovění. Jelikož je s problematikou osamělých matek v nouzi úzce spjat fenomén domácího násilí, věnuje se práce také tomuto tématu. V závěru teoretické části se práce zabývá nejzásadnějšími příčinami vedoucími matky do nouzové životní situace. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor tvoří veřejnost českokrumlovského regionu. Cílem práce je zmapování názorů veřejnosti českokrumlovského regionu na situaci osamělých matek v nouzi. Výzkumem bylo zjištěno, že právě rodiny osamělých matek považuje většina veřejnosti za vůbec nejrizikovější skupinu dle jejího ohrožení nízkou životní úrovní. Zároveň se více než padesát procent respondentů domnívá, že nejzásadnější příčinou vedoucí osamělé matky do nouzové životní situace je právě jejich finanční situace. Významnou roli zde pravděpodobně hraje fakt, že výběrový soubor tvoří více než čtvrtina respondentů, kteří svou současnou finanční situaci považují za spíše problematickou či dokonce kritickou. Co se týče problematiky domácího násilí, z výzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů se domnívá, že k domácímu násilí páchanému na ženě ze strany partnera dochází nejčastěji v důsledku mužovy agresivity - zde byly nejčastěji zvoleny možnosti agresivity vyvolané v důsledku požití alkoholu či jiných omamných látek, dále agresivity {\clqq}vrozené``, tedy genetických predispozic k agresivnímu chování, a možnost agresivního chování jakožto řešení vyhrocené situace, kdy agresor není schopen ovládnout své chování (tzv. afekt). Domácí násilí je veřejností chápáno jako závažný problém týkající se značnou měrou života osamělých matek, nejvyšší podíl respondentů totiž považuje právě domácí násilí (páchané na ženě či jejím dítěti) za hlavní důvod vedoucí k podání žádosti o ubytování v azylovém domě. Dalším zásadním důvodem vedoucím k tomuto kroku je dle mínění veřejnosti opět problematická finanční situace. Výsledky dále ukazují, že pro více než šedesát procent respondentů je postoj oběti domácího násilí, která se často nikomu nesvěří a pachatele neprozradí, přestože násilí trvá i mnoho let, pochopitelný. Lze předpokládat, že s touto skutečností vidí veřejnost souvislost s týráním oběti již v období jejího dětství. Více než šedesát procent respondentů totiž zastává názor, že se značná část žen týraných v dětství v dospělosti opět stane obětí domácího násilí právě díky prožitým zkušenostem (snížené sebevědomí, násilí se pro ně stane vlastně jakousi součástí života, byť těžce snesitelnou).
Vliv rodiny na dítě
MAREČKOVÁ, Marie
Práce se zabývá rodinou. Popisuje jednotlivé typy rodin, jejich klady a zápory. Základně se zmiňuji o funkcích rodiny a stručně charakterizuji orhrožené rodiny. V druhé kapitole popisuji vliv otcovství a mateřství na dítě.Dále se věnuji důvodům vedoucím k neúplnosti rodiny - úmrtí rodiče a rozvod. Zabývám se péčí o dítě i o rizika vlivu výchovy jedním rodičem. Dalším tématem je doplněná rodina, tedy noví partneři či partnerky biologických rodičů. Práci úzavírám několika typy výchovných stylů.
KOMPLEXNÍ ANALÝZA SITUACE OPUŠTĚNÝCH MATEK V NOUZI
MAROUŠKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou osamělých matek v nouzi. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část objasňuje pojem osamělá matka a poukazuje na fakt, že neúplných rodin rychle přibývá jak v České republice tak v celém světě. Informuje o tzv. ohrožených typech rodin a rizikových oblastech jejich života. Dále se práce zabývá konkrétními příčinami, pro něž se osamělé matky dostávají do obtížné životní situace. Popisuje příčiny jako nemoc, ztrátu zaměstnání či dlouhodobou nezaměstnanost matky, probíhající rozvodové řízení nebo domácí násilí páchané na ženě či dětech. Vzhledem k šířce problematiky domácího násilí je v teoretické části bakalářské práce věnován tomuto tématu větší prostor. V závěru teoretické části je uveden přehled nejvýznamnějších českých organizací poskytujících pomoc ženám v nouzové životní situaci. V praktické části je popsán výzkum zaměřený na zmapování zdravotně sociální situace osamělých matek v nouzi. K výzkumu byla použita metoda dotazování, technika dotazník. Výběrový soubor je tvořen osamělými matkami v nouzi {--} klientkami azylových domů v Jihočeském kraji.
Státní sociální podpora ve vztahu k matkám samoživitelkám
BÁRTEK, Lukáš
Práce si klade za cíl přehledně popsat současný systém státní sociální podpory a představit jednotlivé dávky, podmínky jejich nároku a jejich výši.Součástí práce je jak právě platná právní úprava, tak i změny jednotlivých dávek, které přináší novela zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře s platností od 1.1.2008. Dále se zaměřuje na neúplné rodiny, zvláště pak na fenomén tzv. matek samoživitelek. Pokouší se popsat specifika, která jsou typická pro tuto skupinu žadatelů dávek státní sociální podpory a zmapovat problémy a rizika se kterými se musí ženy samoživitelky při výchově svých dětí potýkat.Práce rovněž popisuje různé důvody, které nejčastěji vedou ženy k výchově dítěte bez partnera a reflektuje současný pohled společnosti na tuto znevýhodněnou skupinu obyvatel. Dále si klade otázku, zda je stávající model konstrukce dávek, schopný adekvátně kompenzovat znevýhodnění těchto žen, jak v rovině ekonomicko-zabezpečovací, tak i sociální.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí32 - 41  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.