|
|
Využití kognitivně-behaviorální terapie v sociální práci s osobami bez přístřeší
MERHAUTOVÁ, Eliška
Diplomová práce obsahuje 2 části, které na sebe navazují: První část charakterizuje fenomén bezdomovství a osobu bez přístřeší v České republice, s hlavním poukazem na jejich nejednoznačné definování. Charakterizuje pomoc věnovanou osobám bez přístřeší a to od sociální práce až po terapeutickou pomoc. Popisuje základní formy terapeutického působení a jeho zaměření, vyzdvihuje psychoterapeutické směry, které jsou vhodné pro skupinu osob bez přístřeší, s hlavním důrazem na kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Na první část navazuje část výzkumná, která popisuje organizaci Dům sv. Pavla (DsP), ve které proběhl nejdříve orientační výzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda je KBT nejvhodnějším psychoterapeutickým směrem v psychoterapeutické práci s osobami bez přístřeší v DsP, a také jakým způsobem je psychoterapie v DsP realizována. Po orientačním výzkumu proběhl výzkum, jehož cílem bylo zjistit zpětnou vazbu, zkušenost a názor uživatelů azylového domu v DsP s realizací a průběhem psychoterapie.
|
|
|
Problematika osamělých matek s dětmi
MERHAUTOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí: Teoretické a praktické. Teoretická část se v úvodu krátce zabývá rodinou, uvádí její různé definice a popisuje její proměny v historii, s poukázáním na současnou krizi rodiny, která je zapříčiněna zejména nárůstem rozvodovosti, zvyšujícím se počtem neúplných rodin a vysokým počtem single domácností. Dále je popisována rodina osamělé matky, jako jeden z možných typů monoparentálního uspořádání rodiny, s přihlédnutím k tomu, že v čele těchto rodin stojí v naprosté většině případů právě osamělá matka. Uvádím také pojem neúplná rodina a poukazuji na nejčastější příčiny jejich vzniku, mezi které patří: svobodné mateřství, smrt partnera a rozvod. Tyto příčiny posloužily k následnému rozdělení jednotlivých kapitol, které popisují: rodinu svobodné, ovdovělé a rozvedené matky. Poslední kapitola je věnována aspektům života osamělých matek, které se pro ně stávají nejvíce problematickými, jsou to zejména: ekonomická a bytová situace, osobní život a každodenní péče o děti a domácnost, na kterou zůstávají samy. Praktická část se zabývá výzkumem osamělých matek. V úvodu popisuje samotnou metodologii výzkumu, výzkumné otázky, cíle, harmonogram, základní a výzkumný soubor. Výzkum byl prováděn kvalitativní výzkumnou metodou, která proběhla formou narativních rozhovorů s osamělými matkami. Hlavní část výzkumu tvoří vyprávění vlastního příběhu každé osamělé matky, do kterého nebylo zasahováno, ale byl spontánně vyprávěn. Následně byly kladeny otázky pro vyjasnění, které ve vyprávění nezazněly, ale byly nezbytné pro výzkum. Cílem výzkumného šetření pak je, analyzovat skutečnou situaci osamělých matek, které se ve výchově svých dětí ocitají samy, jakým způsobem se osamělými matkami staly a odhalení jejich sociální reality.
|
host ::
RSS.