|
|
Výskyt a interakce jodu v přírodním prostředí se zaměřením na hydrosféru.
ŠEDA, Martin
Jód je významný, pro vyšší živočichy esenciální prvek. Velká část světové populace trpí nedostatkem jódu; objasnění přenosu a mobility tohoto elementu v životním prostředí, ve vodách, v půdě, ve vzduchu i v organismech, je proto velice důležité. Cílem práce bylo zejména vypracování a optimalizace metody stanovení velmi nízkých koncentrací jódu ve vodách technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Bylo prokázáno, že vliv typu filtru během úpravy vzorku nemá statisticky významný vliv na zvýšení obsahu nečistot v analytu. Jako interní standard byl doporučen antimon oproti běžně užívaným prvkům (tellur nebo indium). Vzorky nebyly konzervovány, kyselina dusičná způsobovala vytěkání části jódu ze vzorku, přídavek vodného roztoku amoniaku neměl statisticky průkazný vliv. Metodika stanovení byla ověřena na několika souborech vzorků vod, a to jak srážkových, tak povrchových a lyzimetrických. U povrchových vod byla v období podzimu 2009 až léta 2010 sledována část řeky Blanice (oblast jihočeské části Šumavy) včetně hlavních přítoků. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích z řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 1,48 ? 0,30 ?g?dm-3 (duben 2010) a 3,05 ? 0,38 ?g?dm-3 (červenec 2010). Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích ze všech přítoků řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 2,52 ? 1,63 ?g?dm-3 (březen 2010) a 3,67 ? 1,37 ?g?dm-3 (červenec 2010). Koncentrace jódu ve sledovaných povrchových vodách se v průběhu toků nijak významně neměnila. Další dva sledované potoky se nacházely v okolí Rapotína (oblast Jeseníků). Průměrné hodnoty obsahu jódu na odběrných místech byly následující: Annov (horní část) 1,60 ? 0,65 ?g?dm-3, Annov (dolní část) 1,88 ? 1,18 ?g?dm-3, Salaš (horní část) 1,77 ? 0,92 ?g?dm-3, Salaš (dolní část) 1,42 ? 0,58 ?g?dm-3. Obecně vzato data naznačují, že oblast Šumavy je na jód mírně bohatší než Jeseníky. Srážkové vody odebírané v jižních Čechách (Arnoštov na Šumavě a České Budějovice) i v Jeseníkách (Rapotín) obsahovaly jódu méně, jen výjimečně překračovaly 3 mikrogramy na litr vody. Situace byla odlišná na jaře roku 2010 během výskytu sopečného prachu a popela nad Českou republikou. Ten pocházel z náhlé aktivity islandské sopky Eyjafjallajökull. V tomto období byly koncentrace několikanásobně zvýšené na všech sběrných stanovištích, což nepřímo dokazuje, že se jód během sopečných erupcí může uvolňovat a přenášet atmosférou na velké vzdálenosti. Ukázalo se, že čistírny odpadních vod (ČOV) jód v odpadních vodách eliminují jen částečně, avšak ČOV ve sledovaném regionu byly příliš malé na to, aby mohl být zhodnocen celkový dopad na životní prostředí. Maximální hodnota obsahu jódu na výpusti ČOV Prachatice byla 28,5 ?g?dm-3, což je několikanásobně více, než činí přirozené hodnoty v Živném potoce, kam odtok ústí. U velkých čistíren by byl výzkum této problematiky mnohem zajímavější. Z vlastních lyzimetrů instalovaných na Šumavě v lokalitě Arnoštov byly odebrány vzorky lyzimetrických vod ze tří blízkých pozemků. Nejvyšší koncentrace jódu byly nalezeny na pozemku, kde je pasen dobytek. Tyto hodnoty byly statisticky významně vyšší (průměr 4,38 ? 1,74 ?g?dm-3) oproti hodnotám na pozemcích využívaných jako sečená louka (průměr 2,69 ? 1,19 ?g?dm-3) nebo nesečených, ponechaným ladem (průměr 2,25 ? 1,39 ?g?dm-3). Jód tedy pravděpodobně pocházel z moči a výkalů skotu. Tato práce přispívá k celkovým současným poznatkům o jódu, zejména k části týkající se stanovení jódu v oblasti hydrosféry.
|
|
| |
|
|
Postnatální změny koncentrace hormonů štítné žlázy jehňat
BURLEOVÁ, Barbora
Cílem této práce bylo sledování postnatální dynamiky hormonů štítné žlázy, volného trijódtyroninu (FT3), volného tyroxinu (FT4), vázaného trijódtyroninu (TT3) a vázaného tyroxinu (TT4) u jehňat od narození do 60 dnů jejich věku a možného vlivu pohlaví na hladinu těchto hormonů. Postnatální změny obsahu hormonů štítné žlázy v krevním séru jehňat byly sledovány celkem u 26 jehňat plemene šumavská ovce. Jehňata pocházela od 25 bahnic ze dvou pokusů s odlišným obsahem jodu, případně selenu v krmné dávce bahnic.
|
|
|
Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob
GRUBEROVÁ, Michaela
Bakalářská práce na téma ?Možnosti dodržení doporučeného příjmu sodíku dle výživových doporučení u zdravých dospělých osob? se zabývá problematikou sodíku a jodu ve výživě člověka. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda příjem sodíku ve stravě studentů vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením, a zda obsah sodíku v pokrmech připravovaných menzami vysokých škol odpovídá současným výživovým doporučením. Dalším cílem bylo zjistit, zda při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku lze zároveň dodržet výživová doporučení pro příjem jodu. Výzkum byl zpracován kvalitativní metodou. Ke sběru dat byla použita technika analýzy dokumentů, tj. záznamů stravovacích zvyklostí vysokoškolských studentů, frekvenčních dotazníků a jídelních lístků univerzitních menz. K odhadu obsahu sodíku a jodu ve stravě studentů a v pokrmech připravovaných menzami byl použit nutriční software Nutriservis, Dietní systém pro nemocnice II, Kompilovaná online databáze nutričního složení potravin a On-line databáze složení potravin ČR, verze 2.11. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku se ve stravě českobudějovických studentů pohyboval v rozsahu 1 993-4 807 mg a v rozmezí 1 227-5 806 mg ve stravě ostravských studentů. Odhadované průměrné denní množství jodu se ve stravě českobudějovických studentů pohybovalo v rozsahu 26-795 ?g a v rozmezí 25-523 ?g ve stravě ostravských studentů. Nejčastějšími zdroji sodíku a jodu ve stravě studentů byly běžné pečivo, mléko a mléčné výrobky, uzeniny, vejce, minerální vody a jedlá sůl. Odhadovaný průměrný denní obsah sodíku v pokrmech českobudějovické menzy se pohyboval v rozmezí 2 909-4 037 mg a v rozsahu 4 397-6 259 mg v pokrmech ostravské menzy. Odhadované průměrné denní množství jodu se v pokrmech českobudějovické menzy pohybovalo v rozsahu 73-338 ?g a v rozmezí 62-584 ?g v pokrmech ostravské menzy. Výživová doporučení pro příjem jodu byla při plnění výživových doporučení pro příjem sodíku dodržena jen v několika málo případech. Doporučena byla výchova k racionálnímu stravování, která by měla probíhat po celý život jedince a dále změna normování soli při přípravě pokrmů menzami.
|
|
|
Koncentrace hormonů štítné žlázy v krevní plazmě ovcí
DŘÍZHALOVÁ, Blanka
Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem hormonů štítné žlázy ? tyroxin, trijodtyronin a jejich aktivní (volné) formy v krevní plazmě. Je zde popsána štítná žláza, ve které se tyto hormony tvoří, tvorba samotných hormonů a jejich působení na organismus. Praktická část sleduje a vyhodnocuje vzájemné vztahy a dynamiku tyroidních hormonů ovcí v jejich krevné plazmě v závislosti na zvýšeném příjmu jodu a měnícím se příjmu selenu. Výsledky jsou zpracovány statisticky.
|
|
|
Koncentrace hormonů štítné žlázy v krevní plazmě dojnic
KŘÍŽOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá hodnocením vlivu různého množství a formy jódu v krmné dávce dojených krav na koncentraci hormonů štítné žlázy v krevní plazmě. Jód byl podáván v anorganické (Vitamix S7+) a organické (UNI-SATURAN J) formě. Pokus probíhal na dojnicích stáda Červeného strakatého skotu v převodném křížení do plemene Holštýn v zájmovém chovu v okrese Klatovy. Průměrná koncentrace thyroxinu (TT4) před pokusem byla 50,91?12,96 nmol?l-1 a trijódthyroninu (TT3) 1,60?0,53 nmol?l-1. Volné formy hormonů vykazovaly koncentraci: FT4 1,09?0,06 pmol?l-1 a FT3 2,5?0,08 pmol?l-1. Výraznější odchylky prokazovaly volné formy hormonů, zejména v souvislosti s příjmem organického jódu.
|
|
|
Obsah jodu v mléce a moči dojnic
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce přináší údaje o obsahu jodu v mléce, moči a krevní plazmě dojnic při podávání krmné dávky s různým množstvím a formou jodu. Do pokusu byla zařazena skupina 9-ti dojnic s různou užitkovostí z chovu v okrese Klatovy. Vzorky mléka, moči a plazmy byly odebírány od ledna do května 2011 v intervalu 3-4 týdnů. Obsah jodu byl stanoven spektrometricky po alkalickém spalování vzorku. Zdrojem jodu byly minerální krmné přísady Vitamix S7+ obsahující anorganický jod a UNI-SATURAN J s obsahem organického jodu. Při zkrmování krmné dávky obohacené pouze o anorganický jod v množství 80 mg.kg-1 MKP byl obsah jodu v mléce 33,07 +-31,13 mikrogramů.l-1, v moči 192,87 +-65,56 mikrogramů.l-1 a v krevní plazmě 76,18 +-26,22 mikrogramů.l-1. Při zkrmování diety s přídavkem organické formy jodu v množství 1 mg.kg-1 MKP a nižším obsahem anorganického jodu (40 mg.kg-1 MKP) byl jeho průměrný obsah v mléce 51,13 +-26,29 mikrogramů.l-1, v moči 221,20 +-137,65 mikrogramů.l-1 a 83,13 +-44,24 mikrogramů.l-1 v krevní plazmě. Nízký obsah jodu v mléce a zvýšený obsah jodu v moči svědčí o sníženém využití jodu v organizmu i při jeho optimálním příjmu. Uvedené stavy souvisí často s účinkem strumigenních látek. V krevní plazmě dosáhl jod fyziologické hodnoty.
|
|
|
Mléko jako zdroj stopových prvků
BOUCHALOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o obsahu významných stopových prvků v kravském mléce (jod, zinek, měď, mangan) a zhodnotit význam mléka jako jejich přirozeného zdroje ve výživě člověka. Průměrný obsah jodu v kravském mléce v chovech Jihočeského kraje v roce 2009 byl 360,91 ?g/l, v roce 2010 440,62 ?g/1 a v roce 2011 337,14 ?g/1. Průměrný obsah zinku v kravském mléce v roce 2009 byl 4825,15 ?g/1. Průměrný obsah mědi v kravském mléce v roce 2009 byl 38,78 ?g/1. Průměrný obsah manganu v kravském mléce v roce 2009 byl 16,49 ?g/1. Průměrná spotřeba 0,16 litru mléka na osobu za den zajistila příjem jodu v roce 2009 z 39%, v roce 2010 z 47%, v roce 2011 z 36%, příjem zinku v roce 2009 z 6%, příjem mědi z 0,3% a příjem manganu z 0,07%.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.