|
Historické a současné pojetí eutanazie a paliativní péče
Škochová, Tereza ; Brabec, Jan (vedoucí práce) ; Sálus, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem eutanazie. Vymezuje její vývoj od Antiky, přes středověk, novověk až do současné eutanazie 21. století. Dále se věnuje vymezení základních pojmů, problematikou její diferenciace, legislativě a legalizaci na území Evropy jako i ve zbylém světě. Její další kapitoly jsou věnovány názorům světové lékařské asociace či přímo názorům české lékařské komory. Neopomíjí ani pohled na eutanazii z různých úhlů zvolených náboženství nebo vybrané nejpádnější argumenty pro či proti její samotné legalizaci. Neposledně přibližuje i alternativní možnosti péče v podobě paliativní a hospicové, které jsou považovány za přijatelnou odpověď na stejnou životní situaci. Vlastní práce přináší zanalyzované výsledky dotazníkového šetření, jehož úkolem bylo potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz.
|
|
Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích
Sobotková, Nicol ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je v rámci bakalářské práce "Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích" uvedena do klimatohistorické problematiky, zejména z hlediska četnosti meteorologických extrémních jevů a jejich vlivu na společnost. Důležitost umocňuje pouhý fakt, že pro obyvatele Českomoravské vrchoviny byla znalost tehdejšího podnebí klíčem k úspěchu nejen v hospodářském rozvoji, ale především v soukromém životě, kde šlo doslova o přežití.
Základem práce je vymezení řešeného území, definice dokumentárních zdrojů z klimatického pohledu a charakteristika extremity počasí. Historická data jsou získána z archivních záznamů, zejména z přilehlých archivů a od kronikářů z oblasti Žďárských vrchů a okolí. Důraz je kladen na období před rokem 1900, kdy nebyla používána přístrojová měření. Za hodnotné zprávy lze považovat zápisy
o povětrnostních vlivech, klimatických podmínkách, katastrofách, ale i o smrtích zvoníků. Velmi důležitou roli také mají informace o výnosech obilí, úrodách nebo žních. Z hlediska charakteru počasí v řešené oblasti jsou záznamy řazeny do vytvořené sedmi hodnotové škálové stupnice extrémních jevů a uvedeny do lokálního i regionálního měřítka. Vyhodnocení je provedeno za pomocí tabulek, ve kterých jsou roky charakterizovány dle přirozených klimatických období. I přes odchylky způsobené nedostatečným množstvím dat nebo z nepřesného měření, vykazují studované údaje shodnost s jinými pozorovanými proxy daty. Rozbor klimatu CHKO Žďárské vrchy v historickém kontextu může doplnit klimatohistorickou databázi a další výzkumy.
Klima minulých století na území Žďárska vypovídá o četnosti extrémních jevů. Každoročně se lidé setkávali s drsným rázem počasí. Proč je tedy problematika extrémních jevů neustále řešenou otázkou? Budoucnost hrozí globální změnou klimatu, pokud člověk nepřestane vládnout přírodě, přirozený cyklus podnebí naruší antropogenní vývoj.
|
|
Historický vývoj krajiny s prvky sakrální architektury v okolí k.ú. Chyše (Karlovarský kraj)
Duřt, Jan ; Kottová, Blanka (vedoucí práce) ; Vlasák, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sledováním a hodnocením vývoje struktury krajiny na území obce Chyše v Karlovarském kraji. Nadále se práce zaměřuje na studii drobné sakrální architektury a její vliv na celkovou podobu dnešní krajiny. Pro analýzu území byly využity mapové podklady ze tří časových období. Nejstarším podkladem byly císařské povinné otisky map stabilního katastru z roku 1841. Dále se jednalo o černobílé letecké snímky z roku 1952 a aktuální ortofotomapu z roku 2014.
První část práce se věnuje vymezení obecných pojmů a problematice v oblasti krajiny. V druhé části se práce zaměřuje na charakteristiku a historii zájmového území. Třetí část se zabývá samotným zpracováním podkladových dat v programu ArcGIS 10.2. Podklady byly zvektorizovány na základě třech časových horizontů. Poté následovalo jejich rozřazení do kategorií LU/LC. V konečné fázi proběhlo analyzování dat včetně interpretace.
Výsledky práce poukazují na současné i minulé trendy změn v krajinné struktuře. Je možné sledovat především klesající mozaikovitost a tedy celkové zvětšování krajinných plošek. Od 50. let 20. století dochází ke zvětšování ploch lesů na úkor zemědělské půdy. Krajina v okolí Chyší si přesto částečně zachovává svůj typický charakter navzdory všem okolním vlivům.
Dosažené výsledky umožňují sledovat vývoj krajinné struktury se značným přispěním člověka za bezmála 180 let. Značný přínos mohou výsledky přinést i jako zdroj pro budoucí vývoj území, především pak v oblasti krajinného plánování, územního plánování a pozemkových úprav.
|
|
Porovnání výkonnosti valachů a hřebců v dostihovém sportu
Johánková, Dominika ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kastrace hřebce je významný zásah do jeho anatomie, fyziologie, temperamentu i chování. Pro výbornou výkonnost a úspěšnost na závodní dráze je však nezbytná výborná kombinace tělesných i charakterových vlastností závodního koně a jeho souhra s jezdcem. Stále se však vedou diskuse na téma, jak může kastrace hřebce ovlivnit jeho výkonnost a úspěšnost na závodní dráze. My chceme v této práci potvrdit, že kastrace výborného závodního hřebce neovlivní jeho následnou výkonnost a úspěšnost na závodní dráze. Proto budou porovnány výsledky několika skupin hřebců a valachů v překážkovém dostihu s nejdelší tradicí v České republice - Velké pardubické. Bude přihlédnuto i ke zkušenostem trenérů a jezdců na rozdíly práce s hřebcem nebo valachem. Výsledky této práce mohou přinést nové konkrétní argumenty do této nekončící diskuze.
V úvodní části jsou shrnuty poznatky o anatomii a fyziologii pohlavní soustavy hřebce. Ty jsou klíčové pro porozumění části následující, kde jsou popsány postupy při kastraci hřebců, případné komplikace a vliv na fyziologii, tělesnou stavbu i povahu jedince.
Velká pardubická je právem považována za nejtěžší dostih kontinentální Evropy, jehož historie se začala psát v 70. letech 19. století. Průběh závodu se v minulosti několikrát měnil, v důsledku obou světových válek a později i s ohledem na bezpečnost koní i jezdců. V současnosti kurs měří 6 900 metrů a startující překonávají 31 překážek.
Velké pardubické se zúčastnilo 1043 koní, z nichž se někteří dostihu účastnili vícekrát. Celkově tak bylo zaznamenáno 1658 startů koní, z nichž 455 bylo hřebců, 397 klisen a 806 valachů. Všichni tito koně byli rozděleni do 5 skupin. Koně byli hodnoceni na základě umístění na 1. - 5. místě. Veškerá data byla zanesena a následně vyhodnocena ve statistickém programu SAS Enterprise Guide 4.3. U každého období byly provedeny popisné statistiky jednotlivých pohlaví a poté u celého souboru. K porovnání výkonu mezi hřebci byla použita metoda dvouvýběrových testů.
|
|
Rozbor vlivu neolitické revoluce na postupné změny v nutriční strategii člověka až po jeho výživu a zdraví v 21.století
Pilařová, Markéta ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Bohumil, Bohumil (oponent)
Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo na základě analýzy historického vývoje lidské společnosti
zjistit změny v nutriční strategii člověka a jejich následky v současné postindustriální
společnosti. Záměrem práce bylo upozornit na možná rizika těchto změn na zdraví člověka.
Metody práce: Jako zdroj informací jsem použila prostudovanou odbornou literaturu a vytvořenou
anketu. Výzkumný soubor ankety byl složen z odpovídajících respondentů. Výsledky
jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů prostřednictvím funkcí v programu Excel.
Výsledky práce: Konečné výsledky jsou interpretované na základě prostudované odborné
literatury a získaných informací prostřednictvím mnou rozeslané ankety respondentům. Analýza
historických souvislostí příčin a následků ve vývoji nutričních strategií lidské společnosti,
umožní predikovat stravovací návyky i zdravotní rizika pro člověka v 21. století.
|
| |
|
Vývoj krajiny na Jáchymovsku
Končelová, Zuzana ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje montánní krajiny na Já-chymovsku v Krušných horách. V práci je pozornost věnována historii horního města Jáchy-mova založeného v 16. století, která je úzce spjatá s rozmachem hornictví v Krušných horách. Zároveň se práce soustřeďuje na události, které nejvýrazněji poznamenaly tuto kulturní krajinu, v období od poloviny 20. století v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnou exploatací uranových rud.
Práce se věnuje všem výrazným faktorům, které ovlivnily a formovaly tuto specifickou kulturní krajinu a dále analyzuje data využívání krajiny (land use) z databáze LUCC. Pro přesnější a názornější hodnocení změn v krajině byly použity nejen písemné podklady s historickými popisy, ale také podklady grafické. Srovnáváním starých fotografií především z první poloviny 20. století s dnešním stavem je pozornost orientována nejen na krajinný po-kryv a změny terénu, ale také změny v zástavbě. Součástí práce je dále také srovnávání Císař-ských otisků stabilního katastru a leteckého snímkování s mapami současnými prostřednictvím programu ArcGis. Zde jsou hodnoceny lokální změny související se zástavbou a změnou terénu. Dále byl ruční vektorizací zaznamenán krajinný pokryv (land cover) v mapách stabil-ního katastru a nejnovější ortofotomapě. Krajinný pokryv byl zjednodušen na tři nejvýraznější kategorie: lesní plochy, nelesní plochy a zástavba. Výstupem je samostatná mapa katastrálního území Jáchymov, kde jsou promítnuty nejvýraznější změny, tedy přírůstek a úbytek lesa, a přírůstek zástavby.
Tato bakalářská práce poukazuje na extrémy v míře antropického tlaku v této specifické krajině. Na jedné straně stavění pracovních táborů, masivní změny terénu a ponechávání hlušin po těžbě, na straně druhé opuštěná půda a sídelní celky po vystěhovalém obyvatelstvu, dílo sukcese a mizení mikrostruktury krajiny.
|
|
Zlaté Hory v kontextu krajinných památkových zón
Gladišová, Kateřina ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Bakalářské práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe plynule navazují. Úvodní část je zaměřena na vymezení a obecnou charakteristiku území Zlatých Hor. Následně se zabývá detailní historií hornictví města a okolí od 13. století, kdy se dochovaly první písemné zmínky. Práce dále popisuje postupný vývoj těžby, způsoby dobývání rudy, novodobou těžbu a celkovou produkci zlata. V další kapitole jsou stručně nastíněny historické kulturní památky a jejich okolí postižené těžbou. Samostatnou část tvoří místní rýžoviště, rozdělená podle dochovaných montánních reliktů. Poslední kapitoly jsou zaměřeny na obecnou charakteristiku krajinných památkových zón a metodiku tvorby mapy, která je výstupem literární rešerše a zahrnuje pozůstatky po těžbě rud a povrchovém dolování. V závěru je prověřen potenciál lokality v kontextu krajinných památkových zón.
Součástí literárního přehledu, ale i celé práce jsou vlastní fotografie, které se snaží vhodně doplňovat a lépe orientovat v obsahu práce.
|
|
Dokumentace dendroflóry obory Hvězda (Praha)
Beranová, Zuzana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou charakteristiku pražské obory Hvězda a na determinaci dřevin a stanovení základních dendrometrických hodnot.
První část je literární rešerše shrnující poznatky o dané lokalitě a to popisem především z hlediska historického a biologického. Historie obory Hvězda je zde shrnuta již od 16. století, jelikož v této době vznikla. Důraz je kladen především na letohrádek Hvězda, který je její součástí. Práce se dále zabývá faunou a flórou daného území a v neposlední řadě zhodnocením zdravotního stavu dřevin. Doplněna je fotografiemi a mapami.
Druhá část je zaměřena na samotnou determinaci a měření dendrometrických veličin. V metodice vystihuji jednotlivé kroky měření, které musely být pro zjištění dendrometrických veličin provedeny. Dále popisuji veškeré pomůcky, které byly při měření použity. Výsledky práce obsahují tabulky a grafy, jež jsou vysvětleny a okomentovány v diskuzi. Závěr představuje zhodnocení celkového stavu stromů v oboře, především zdravotního stavu a sadovnické hodnoty.
Dřeviny byly nejprve determinovány, následně proběhlo zjištění jejich souřadnic dle GPS Garmin Dakota 20 a vyznačení na mapě. Z dendrometrických veličin byly zjišťovány obvod kmene pomocí třicetimetrového pásma Cabrio Komelon, výška stromu za použití výškoměru značky Nikon Laser 550A, výška nasazení živé koruny a šířka koruny. U dřevin byl v rámci průzkumu hodnocen jejich zdravotní stav, fyziologické stáří a sadovnická hodnota. Zároveň byla provedena fotodokumentace stromů zařízením LG l90.
Na zájmovém území bylo dendrometricky šetřeno 50 dřevin, které lze zařadit do 5 rostlinných čeledí. Potvrzen byl výskyt dubu zimního (Quercus petraea), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), břízy bělokoré (Betula pendula) a borovice černé (Pinus nigra). Nejvíce zastoupený je dub zimní (Quercus petraea), který je zde hojně vysazován a pokrývá převážnou většinu obory Hvězda. Nejmenší zastoupení zaujímají jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a bříza bělokorá (Betula pendula). Bříza bělokorá (Betula pendula) by se z území měla postupně likvidovat, jelikož se jedná o náletovou dřevinu. Stejně tak je to u nepůvodní borovice černé (Pinus nigra), která zde byla v minulosti vysázena a v současné době má negativní vliv na vývoj lesa. Většinu území přírodní památky zaujímají listnaté lesy. Fyziologické stáří bylo u většiny stromů ohodnoceno známkou 4, což znamená, že převažovaly dospělý jedinci, u kterých se začíná projevovat stagnace růstu. Zastoupeny byly také dospívající jedinci (známka 3). Zdravotní stav většiny dřevin byl dobrý až výborný. Z výsledků plyne, že v zájmovém území není žádný ze stromů v havarijním či silně narušeném stavu. Většina stromů také projevuje vysokou sadovnickou hodnotu, v zájmovém území tedy najdeme, až na pár výjimek, kvalitní dřeviny. Výskyt naměřených druhů byl v oboře Hvězda potvrzen i ve dvou předchozích průzkumech v letech 1986 a 2010.
|
|
Vliv struktury a zbarvení srsti psů na jejich uplatnění v canisterapii
Šedová, Markéta ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce má charakter vědecké literární rešerše. Práce je věnována canisterapii, kde je pes lékařem lidské duše. Práce se dále zabývá strukturou a zbarvením srsti psů.
Cílem je předložit rešerši dostupných poznatků o faktech souvisejících se strukturou, zbarvením srsti psů a canisterapií.
První kapitola se týká kožní soustavy, kde je zmíněna struktura kůže, její funkce a rozdíly ve stavbě. Druhá kapitola pojednává o chlupovém folikulu. Zde se nachází informace o různých typech chlupů, o jejich uspořádání a výměně. V této kapitole se taktéž řeší srst psa, péče o ni a vyšetření srsti, dále kožní žlázy a nemoci kůže. Předposlední kapitolou je dědičnost zbarvení srsti u psů. Zde jsou zmíněny geny ovlivňující zbarvení srsti, chemická podstata pigmentace srsti a genotypy zbarvení srsti u plemene malý münsterlandský ohař, pyrenejský horský pes a shih-tzu. Tato plemena jsem zvolila proto, že s nimi vykonávám canisterapii v různých zařízeních po boku zkušené canisterapeutky Moniky Posekané. Poslední kapitola se zabývá canisterapií. V této části je zmíněn vývoj canisterapie v ČR, zvířata v terapii ve 20. století, využití canisterapie, typy zooterapie dle metody, formy canisterapie, důležité předpoklady, kritéria výběru vhodného psa pro canisterapii, přičemž poslední částí je canisterapie u seniorů. Tato část je rozsáhlejší proto, že s mou fenkou navštěvujeme především různá sociální zařízení a domovy pro seniory.
|
host ::
