|
Zobrazovací metody při vyšetřování skoliotických deformit dětské páteře
HLADÍKOVÁ, Ilona
Dlouhodobý vliv statické zátěže a nedostatek pohybové aktivity vede u dětí ke vzniku vadného držení těla, což je v dnešní době čím dál tím častější jev. Ortopedické deformity vzniklé v dětském věku se zpravidla projeví pozdními následky v dospělosti. Je prospěšné a důležité tyto deformity včas rozpoznat a podchytit, aby se co nejvíce zabránilo progresi onemocnění. V tom má radiologie nezastupitelnou roli. V bakalářské práci s názvem "Zobrazovací metody při vyšetřování skoliotických deformit dětské páteře" přibližuji problematiku poškození dětských páteří, převážně dětských skolióz, a jejich vyšetřování pomocí zobrazovacích metod. V úvodu mé práce jsem připomněla anatomii a fyziologii páteře. Poté jsem popsala dělení a typy skolióz. Rychlý rozvoj zobrazovacích metod a vznik nových v posledních desetiletích přinesl změny také do zobrazování páteří. Popsala jsem princip jednotlivých metod, jež se při vyšetření páteře uplatňují. Velký pokrok pro celou radiologii a změny v pracovních postupech radiologických asistentů přinesla digitalizace. Proto se o ní ve své práci zmiňuji a porovnávám ji s konvenční analogovou radiologií. Vyšetřování dětí má svá specifika a dětské radiologii jsem věnovala samostatnou kapitolu. V kapitole radiační ochrana jsem popsala základní principy ochrany před škodlivým ionizujícím zářením, zmínila jsem platnou legislativu, základní jednotky a veličiny v radiační ochraně. Cílem mé práce je přiblížit vyšetření dětských skoliotických páteří, porovnat četnost jednotlivých vyšetřovacích metod vedoucích k diagnostice. Jako druhý cíl jsem si stanovila porovnat radiační zátěž při vyšetření dětské páteře na analogovém přístroji oproti vyšetření na přístroji digitálním. U prvního cíle je vycházeno z hypotézy, že i v dnešní době navzdory rozvoji nových vyšetřovacích metod, jakými jsou CT, MR, UZ, zůstává skiagrafické vyšetření dětské páteře tím prioritním. U cíle druhého jsem vycházela z hypotézy, že díky digitalizaci se radiační zátěž pacienta při vyšetření snížila. Kvantitativní výzkum jsem prováděla ve FN Motol. Počty vyšetřených dětských páteří ukázaly, že naprostá většina dětí s deformitami páteře byla vyšetřena skiagraficky. Hypotéza číslo jedna se tímto potvrdila. Pro splnění druhého cíle jsem vyselektovala skupinu 30-ti děti s diagnózou idiopatická skolióza, kterým byl v roce 2008 na přístroji Chiralux 2 (6a) proveden analogový snímek páteře. Stejným způsobem jsem vybrala skupinu 30-ti dětí vyšetřených v první polovině roku 2013 na stejném pracovišti digitální radiografií na přístroji Siemens Ysio 2 Fluorospot Compact. To bylo možné, jelikož v průběhu roku 2009 proběhla na dětském radiodiagnostickém oddělení FN Motol přímá digitalizace. Parametry použité při vyšetřeních jsem zprůměrovala a dále matematicky zpracovala. Hypotéza číslo dvě byla též splněna, jelikož výpočty ukázaly, že při vyšetření páteře digitální radiografií je radiační zátěž dítěte o 31,3 % nižší. Do mé práce jsem ještě navíc zahrnula výpočet dávky záření, kterou obdrží mléčná žláza při skiagrafickém vyšetření páteře v AP i PA projekci. Ukázalo se, že hodnoty jsou výrazně rozdílné. Toto zjištění má z hlediska radiační ochrany poměrně velký význam, jelikož ICRP ve svém doporučení zvýšila hodnoty tkáňového váhového faktoru u mléčné žlázy. Vyšetřování dětí zobrazovacími metodami s použitím ionizující záření představuje pro dítě radiační zátěž. Radiologický asistent může svou kvalifikovanou prací a zkušenostmi přispět k tomu, aby tato zátěž byla co možná nejnižší.
|
|
Ošetřovatelská problematika u nemocných podstupujících chemoterapii, se zaměřením na výživu.
KULÍŠKOVÁ, Eva
U pacientů podstupujících chemoterapii je výživa velmi důležitá. Často se u nich objevuje nádorová malnutrice, jejíž příčinou může být jak samotné nádorové onemocnění, tak i podávání cytostatik, která mají mnoho nežádoucích účinků ovlivňujících výživu pacienta, jako například nechutenství, zvracení, mukozitidy, ale i průjmy a zácpa. Podle závažnosti malnutrice stoupají rizika komplikací protinádorové terapie a zhoršuje se kvalita života pacientů. Již ztráta 5% hmotnosti má nepříznivý vliv na dlouhodobé přežívání onkologicky nemocných. Teoretická část práce se zabývá pojmem chemoterapie, způsoby podání cytostatik a jejich nežádoucími účinky. Dále je popsána patogeneze nádorové malnutrice, klinický obraz, role sestry při diagnostice a základní výživová opatření při výskytu nežádoucích účinků cytostatik. Prvním cílem bylo zjistit rozsah znalostí sester o problematice výživy pacientů, kteří podstupují chemoterapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda pacienti znají možnosti ovlivnění nežádoucích účinků chemoterapie pomocí výživových opatření. Třetím cílem bylo zjistit, jestli sestry, které aplikují chemoterapii, poskytují pacientům informace o výživových opatřeních, kterými lze ovlivnit nežádoucí účinky chemoterapie. Pro splnění cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Praktická část bakalářské práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které bylo uskutečněno pomocí hloubkového rozhovoru. Výzkumné šetření bylo provedeno v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Rozhovory byly uskutečněny v březnu 2013 se svolením náměstkyně pro ošetřovatelskou péči a náměstkem pro vědu, výzkum a výuku. O spolupráci bylo požádáno celkem pět sester, které aplikují chemoterapii a pět pacientů, kterým je podávána. První výzkumná otázka: ?Mají sestry potřebné znalosti v oblasti výživy u pacientů podstupujících chemoterapii?? Z odpovědí vyplynulo, že sestry nemají úplné znalosti o výživových opatřeních při chemoterapii. Jejich odpovědi byly většinou strohé a neúplné. Všechny sestry se shodly, že je důležité mít správné znalosti v oblasti výživy při chemoterapii, ale pouze jedna sestra uvedla, že by uvítala vzdělávací kurz na toto téma. Druhá výzkumná otázka: ?Znají pacienti možnosti ovlivnění nežádoucích účinků chemoterapie výživou?? Zde byly odpovědi pacientů obdobné jako u sester. Pacienti většinou znali pouze základní opatření, celkově lze zhodnotit jejich znalosti jako nedostačující. Třetí výzkumná otázka: ?Informují sestry pacienty o možnostech výživy při aplikaci chemoterapie?? Zde sestry i pacienti shodně uváděli, že nejčastějším zdrojem informací je edukační brožura, ve které jsou jen základní poznámky. Většina pacientů uvedla, že jim byly poskytnuty dostatečné informace o výživě, což neodpovídá jejich znalostem. Čtvrtá výzkumná otázka: ?Znají pacienti možnosti, kde získat informace o výživě při chemoterapii?? Zde většina dotazovaných odpověděla, že by hledali odpovědi na internetu nebo by se dotázali sester na oddělení. Na otázku, jaké informační zdroje doporučují sestry pacientům, odpověděly všechny shodně, že pouze předají informační brožuru a kontakt na oddělení. Možností, jak dosáhnout zlepšení znalostí jak sester, tak i pacientů, by mohla být větší obsáhlost edukačních materiálů na téma ovlivnění nežádoucích účinků chemoterapie, popřípadě větší znalost i jiných zdrojů informací, jako například internetové odkazy či možnost kontaktu nutričního terapeuta. Výsledky této práce by mohly být použity jako informační materiály, které mohou pomoci zkvalitnit ošetřovatelskou péči o pacienty, kteří podstupují chemoterapii.
|
|
Laboratorní diagnostika mykobakterií se zaměřením na bakteriologický průkaz
VELKOVÁ, Martina
Laboratorní metody hrají důležitou roli v diagnostice onemocnění. I když jsou v současné době k dispozici rychlé molekulárně - genetické metody a metody založené na imunitní odpovědi organismu, základní vyšetřovací metodou přímého průkazu stále zůstává mikroskopický a kultivační průkaz. Mikroskopie je základní metodou pro většinu patologických vzorků, především pro sputum. Citlivost této metody není vysoká, přesto je důležitá. Umožňuje rychle odhalit rozsáhlá klinicky i epidemiologicky závažná onemocnění. U kultivačního průkazu se za ?zlatý standard? považuje kultivace na pevných vaječných půdách. V současné době bývá doplňována kultivací v automatickém detekčním systému, který urychluje dobu detekce. Tato práce byla prováděna v období 1.1. - 6.6. 2013 v Nemocnici Č. Budějovice a.s. v Laboratoři lékařské mikrobiologie, Pracoviště bakteriologie. Do studie bylo celkem zahrnuto 400 sput, které byly zpracovány a vyšetřovány. Cílem bylo ověřit a porovnat účinnost dekontaminačních metod za použití HCl a NALC. Zároveň byla sledována výtěžnost a doba detekce v klasické kultivaci a v automatickém detekčním systému BACTECTM MGITTM 960. Automatický systém využívá neradiometrickou fluorescenční technologii. Kultivace probíhá v tekutém Middlebrook 7H9 médiu s přídavkem antimikrobiálních látek (polymyxin B, amfotericin B, kyselina nalidixová, trimetoprim, azlocilin). U klasické kultivace byly použity pevné vaječné půdy: Löwenstein-Jensenova a půda podle Ogawy. Jednotlivé výsledky pak ukazují, že u metody s HCl byla kontaminace celkem u 1 % vzorků. Pro jednotlivé metody pak v 5 % v BACTECTM MGITTM 960 a 4 % v klasické kultivaci. Ve srovnání u metody s NALC byla kontaminace celkem u 21 % vzorků a z toho pro jednotlivé metody 26 % v BACTECTM MGITTM 960 a 50 % v klasické kultivaci. Z těchto výsledků je tedy patrné, že metoda s NALC má nižší účinnost, podíl kontaminace oproti metodě s HCL se zvýšil o 20 %. Dekontaminační metoda s NALC je doporučena výrobcem pro BACTECTM MGITTM 960. Byla ale shledána nevyhovující a nebylo v ní možné nadále pokračovat. Porovnáním výtěžnosti a doby detekce izolovaných kmenů u jednotlivých metod bylo prokázáno, že BACTECTM MGITTM 960 vykazuje větší citlivost než klasická kultivace, neboť ze 17 celkem izolovaných kmenů BACTECTM MGITTM 960 zachytil 15 oproti 10 izolovaným kmenům v klasické kultivaci. Patrný je i výrazně kratší čas detekce pozitivních vzorků. Průměrný čas detekce u BACTECTM MGITTM 960 byl 16,2 dní, zatímco u klasické kultivace 31 dní. Potvrdilo se, že systém BACTECTM MGITTM 960 dosahuje lepších výsledků, ale optimalizace je dosaženo kombinováním obou používaných metod. Ze zpracovaných statistických údajů za období 2010 - 2012 je patrný pokles, ale k výraznému snížení nedochází. Znatelný je pouze pokles Mycobacterium bovis BCG, což se dá vysvětlit tím, že očkování proti tuberkulóze není již od roku 2011 prováděno plošně, ale podle nové platné legislativy pouze u rizikových skupin. Zajímavou skutečností je i to, že každoročně je v laboratoři nejvyšší záchyt ve věkové skupině nad 60 let.
|
|
Laboratorní diagnostika poruch fagocytózy
POLÍVKOVÁ, Ivona
Fagocytóza je jeden z nejstarších dějů, podobný pohlcování částic amébami, a patří mezi základní obranné mechanismy imunitního systému při postižení oraganismu infekcí. Porucha fagocytózy se klinicky manifestuje pod obrazem imunitní nedostatečnosti a může být příčinou velmi závažných onemocnění, jejichž neléčení ústí ve smrt postiženého člověka. Je to proces, při kterém jsou specializované buňky (makrofágy, dendritické buňky, neutrofilní granulocyty a ostatní fagocytární myeloidní buňky) schopné pohltit cílové částice, především mikroorganismy, odumřelé buňky a cizí tělesa. Tento proces je klíčový pro udržení homeostázy, kdy dochází po pohlcení mikroorganismů k aktivaci adaptivní imunitní odpovědi, odstranění apoptotických a jinak změněných buněk a nastartování opravných mechanismů u poškozené tkáně. Jedná se o složitý proces, který můžeme rozdělit na několik fází: aktivní pohyb fagocytů do místa zánětu, adherenci, ingesci a intracelulární degradaci, která vede k zabíjení patogenů pomocí mnoha mechanismů. Ty mohou být jednak na kyslíku nezávislé, kde jsou antimikrobiální látky uložené v azurofilních granulích uvolňovány do fagolysozomu, anebo na kyslíku závislé, tzv. oxidační (respirační) vzplanutí, vedoucí k tvorbě biologicky aktivních kyslíkových mediátorů a molekul se značným oxidačním potenciálem. Defekty postihující fagocytární systém jsou převážně v poruchách počtu či ve funkci neutrofilních granulocytů. Poruchy fagocytózy se projevují infekcemi, způsobenými zejména stafylokoky, enterobakteriemi či plísněmi. K funkčním poruchám fagocytózy patří např. LAD I a LAD II syndrom. Dalšími poruchami funkce fagocytózy je defekt v enzymatickém systému NADPH oxidázy, která je stěžejnějším enzymem baktericidního mechanismu fagocytů. Tento defekt je příčinou vzácného závažného vrozeného onemocnění, chronické granulomatózní choroby. Autosomálně recesivní porucha enzymu myeloperoxidáza, který částečně nebo úplně chybí v azurofilních granulích neutrofilů a monocytů, je další a častější poruchou fagocytózy. K odhalení těchto vzácných a závažných poruch obrany organismu máme celou řadu laboratorních metod, od hodnocení počtu neutrofilů v krevním obraze, po stanovení jejich respirační aktivity pomocí průtokové cytometrie, které jsem v této práci použila. Jedná se o tzv. Burst test, kde se kvantitativně hodnotí respirační vzplanutí granulocytů v heparinizované krvi měřením na průtokovém cytometru. Princip testu spočívá ve využití oxidační redukce dihydrorhodaminu 123 na zeleně fluoreskující rhodamin 123 pomocí peroxidu, hydroxylových radikálů a superoxidových aniontů, vznikajících při aktivaci respiračního vzplanutí Respirační vzplanutí je jednou z vlastností fagocytárních buněk a je charakterizováno vícestupňovou aktivací NADPH oxidázy, která katalyzuje elektronové snížení molekulárního kyslíku na superoxid. Hraje velmi důležitou roli imunitního systému v obraně organismu, umožňuje usmrtit a degradovat fagocytárním buňkám pohlcené částice a bakterie. V období let 2009 ? 2012 jsem vyhodnotila výsledky 611 pacientů, u kterých byl proveden test respiračního vzplanutí na základě požadavku ošetřujícího lékaře. Z celkového počtu vyšetřených pacientů byl jen u 2 pacientů zaznamenán snížený SI za současného výrazného snížení procenta aktivovaných granulocytů. Oba tyto parametry snížené procento aktivovaných granulocytů stimulovaných PMA a E. coli a nízký SI ukazoval na možnou závažnou poruchu fagocytózy. V následných testech byl zjištěn defekt enzymu, jenž v rámci imunodeficiencí fagocytózy bývá častější, a který se v Burst testu projeví právě výrazným snížením SI i procenta aktivovaných granulocytů. Z výsledků je patrné, že závažné primární defekty v mechanizmu fagocytózy jsou velmi vzácné a jejich zachycení dochází většinou již v dětském věku, jelikož se jedná o primární imunodeficienci. Proto má toto vyšetření stěžejní význam u dětí s podezřením na imunodeficienci.
|
|
Kompetence sester a možnosti jejich zvyšování u praktických lékařů (v primární péči)
HLÁVKOVÁ, Blanka
Diplomová práce se zabývá problematikou zvyšování kompetencí sester u praktických lékařů v primární péči. Teoretická část shrnuje informace o primární a komunitní péči, definuje kompetence a odborné činnosti všeobecných sester a lékařů, zabývá se rolemi sester v primární péči a vztahy všeobecné sestry a lékaře. Cílem diplomové práce bylo zmapovat názory sester na možné zvyšování jejich profesních pravomocí. Zjistit, zda jsou sestry připraveny převzít některé kompetence. Dále bylo zjišťováno, jaký názor zastávají lékaři na možné předávání některých kompetencí sestrám. Zmapování spokojenosti sester s narůstající samostatností a odpovědností v souvislosti se zvyšujícími se nároky na výkon jejich profese. Vyhodnocení výsledků kvalitativního šetření bylo provedeno shrnutím do tematických oblastí a podoblastí, v textu je použito doslovného citování respondentů (psáno pomocí kurzívy). Výzkumný soubor se skládal z 15 respondentů a byl proveden záměrným výběrem. Soubor se skládal z 6 lékařů (praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, praktický zubní lékař). Soubor všeobecných sester byl tvořen 9 sestrami pracujících u praktických lékařů. Ve vzorku se nacházely všeobecné sestry s různou dobou praxe a s různým stupněm vzdělání - středoškolsky vzdělané sestry, s vyšším odborným vzděláním a jedna sestra vysokoškolsky vzdělaná. Z výzkumného šetření jednoznačně vyplynulo, že sestry nechtějí přebírat žádné činnosti z pravomocí lékařů, velká část respondentek je velmi pracovně vytížená a další kompetence by byly nad rámec únosnosti. Lékaři by sestrám nepředali mnoho odborných výkonů, zato by jim chtěli předat většinu administrativy ? př. psaní posudků k autonehodám, psaní lázní, psaní nejrůznějších žádanek. Sestry se navýšení kompetencí neobávají, ale shodují se, že jim kompetence převážně přinesou větší zodpovědnost a administrativní zátěž. Sestry si myslí, že jsou jasně dány hranice mezi kompetencemi sester a lékařů. Jasné hranice převážně uvádějí v diagnostických a terapeutických výkonech, dále v ošetřovatelské činnosti, v předepisování léků, podávání i.v. injekcí, sdělení diagnózy. Všeobecné sestry jsou nad rámec svých kompetencí pověřovány úkony převážně administrativního charakteru, psaní žádanek, neschopenek, dále pak bez odborného dohledu aplikují intravenózní léky, psaní různých doporučení, sledování warfarinizace pacienta.
|
|
Využití taxonomie NANDA II v ošetřovatelské péči o seniory v domově pro seniory
ČERVENÁ VRÁTNÍKOVÁ, Michaela
Domovy pro seniory představují jednu z možností péče o seniory.Posláním domovů pro seniory je umožnit svým klientům prožít důstojné a spokojené stáří a udržet a podporovat jejich soběstačnost. O seniory zde pečuje multidisciplinární tým.Všeobecné sestry domova pro seniory pracují podle standardů ošetřovatelské a sociální péče a pracují metodou ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelská diagnostika je jeho nedílnou součástí. Teoretická část práce popisuje stárnutí a stáří, možnosti péče o seniory, péči v domovech pro seniory. Dále se věnuje geriatrickým syndromům, taxonomii NANDA, její historii a významu a tvorbě ošetřovatelských diagnóz.Praktická část práce je rozdělena na dvě části. Cílem první části práce je zmapovat využívání taxonomie NANDA II v ošetřovatelské péči o seniory v domovech pro seniory a zmapovat postoj sester v domovech pro seniory k využívání taxonomie NANDA II. Ke zjištění cílů byly zvoleny tyto výzkumné otázky: ?Jak sestry využívají taxonomii NANDA II?? a ? Jaký je postoj sester k využívání taxonomie NANDA II?? Cílem druhé části výzkumu je zmapování vlivu edukace na postoje sester k využívání taxonomie NANDA II. K zjištění cíle byla zvolena tato výzkumná otázka: ?Jak se změní postoj sester k používání taxonomie NANDA II po edukačním semináři?? Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a pravého experimentu, technika hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly nahrávány na diktafon, následovala jejich přesná transkripce. Získaná data z rozhovorů byla zpracována technikou otevřeného kódování metodou tužka a papír a utříděna do jednotlivých kategorií a podkategorií. Součástí výzkumného šetření byla edukace sester formou prezentace v programu PowerPoint.Výzkumný soubor tvořilo pět všeobecných sester, poskytujících odbornou ošetřovatelskou péči klientům domova pro seniory. Analýzou získaných dat z rozhovorů, které se uskutečnily před edukačním seminářem, vznikly kategorie Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelská diagnostika a Postoj sester k ošetřovatelské diagnostice, které byly dále děleny na jednotlivé podkategorie. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že sestry mají základní vědomosti o ošetřovatelském procesu a metodou ošetřovatelského procesu pracují. Mají však neuspokojivé znalosti v oblasti ošetřovatelské diagnostiky, s ošetřovatelskými diagnózami nepracují pravidelně a jejich postoj k ošetřovatelské diagnostice je většinou negativní. Analýzou dat z rozhovorů po edukačním semináři vznikla kategorie Změna postoje sester, která odhaluje změnu postoje sester po edukaci k taxonomii NANDA II, významu a tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Ve svých odpovědích sestry nejčastěji uvedly, že správně a přesně určená diagnóza je přínosem pro sestru i pro klienta, stejně jako vhodně zvolené intervence. Všech pět dotazovaných se shodlo, že předpokladem pro kvalitní práci s ošetřovatelskými diagnózami je jednotný postup sester při práci s nimi, jejich pravidelné kontroly a také zvýšení míry znalostí o taxonomii NANDA II a ošetřovatelské diagnostice sester, které v domově pro seniory pracují.S výsledky výzkumu byla seznámena vrchní sestra domova pro seniory, ve kterém výzkumné šetření probíhalo a ke kterému dala souhlas. Projevila zájem o uspořádání edukačního semináře týkajícího se Taxonomie NANDA II a ošetřovatelské diagnostiky pro všechny sestry, které v domově pracují. Výsledky bakalářské práce mohou být také prezentovány v odborném časopise nebo mohou sloužit jako podklad pro cílenou edukaci sester v oblasti ošetřovatelského procesu a využití taxonomie NANDA II v jejich každodenní práci.
|
|
Stanovení nádorové mRNA u kolorektálního karcinomu jako screeningové a prognostické metody
Rupert, Karel ; Holubec, Luboš (vedoucí práce) ; Hoch, Jiří (oponent) ; Pešková, Marie (oponent) ; Dostalík, Jan (oponent)
Souhrn Hladina exprese mRNA MMP-7, TIMP-1 a MMP-2 byla signifikantně vyšší v nádorové maligním tkáni kolorektálního karcinomu než v normální kolorektální tkáni. Pomocí vhodných protilátek by mohlo být možné aktivitu matrixových metaloproteináz inhibovat, což by mohlo mít na nádorovou tkáň a její okolí léčebý efekt. Klinicky se již některé preparáty testují (Bay 12-9566 /fa Bayer/, BB94 /fa British Biotechnologi/). Neprokázali jsme korelaci mezi expresí těchto genů a stádiem onemocnění a diagnózou. Podařilo se nám prokázat, že při dodržování chirurgických pravidel při resekci střeva pro kolorektální karcinom, nemá resekční linie známky přítomnosti nádorových buněk - chybí přítomnost mRNA pro CEA. Hladina mRNA pro TIMP-1 je v resekční linii přítomna v nižší hladině než v nádorové tkáni, což však souvisí s úlohou, kterou TIMP-1 ve střevě hraje. Její hladina je zvýšená při všech nádorových, ale i zánětlivých onemocněních tlustého střeva. Zda je zvýšená exprese mRNA pro TIMP-1 i mimo resekční linii, jedná-li se tedy o reakci tlustého střeva jako orgánu bude předmětem dalšího výzkumu, stejně tak i možné srovnání se vzorky nádorem a zánětem nepostiženého tlustého střeva. Úloha TIMP-1 jako prognostického markeru je předmětem dalšího zkoumání, ze všech studií však vyplývá, že použití TIMP-1 při screeningu...
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u dětí s podezřením na syndrom CAN
ZASADILOVÁ, Klára
Tématem diplomové práce je Problematika ošetřovatelské péče u dětí s podezřením na syndrom CAN. Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte patří k nejzávažnějším prohřeškům dnešní společnosti páchaných na dětech. Jedním z nejdůležitějších kroků je odhalení či samotné vyslovení podezření na syndrom CAN, následováno komplexní péčí o dítě. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá historickým pohledem na péči o děti, jednotlivými formami týrání, zneužívání a zanedbávání, klinickým obrazem syndromu CAN, vyšetřováním dítěte, ošetřovatelskou problematikou, rolí sestry, léčbou CAN a konečně prevencí a výskytem CAN. V diplomové práci bylo stanoveno 5 cílů. Prvním cílem bylo zmapovat specifické aspekty ošetřovatelské péče u dětí s podezřením na syndrom CAN. K tomuto cíli byly stanoveny 2 výzkumné otázky: Jaké jsou aspekty ošetřovatelské péče u dětí s podezřením na syndrom CAN? a druhá výzkumná otázka V jakých případech se dodržují specifické aspekty ošetřovatelské péče u dětí s podezřením na syndrom CAN? Druhým cílem bylo zjistit, zda jsou zdravotničtí pracovníci schopni rozpoznat příznaky syndromu CAN. Třetím cílem bylo vyhodnotit teoretické i praktické znalosti zdravotnických pracovníků při ošetřování dětí s podezřením na syndrom CAN. A posledními dvěma cíli bylo vytvořit standard ošetřovatelské péče o děti s podezřením na syndrom CAN a zjistit četnost výskytu syndromu CAN. K výzkumným cílům byly dále stanoveny 3 hypotézy: H1 Informovanost dětských sester o problematice syndromu CAN je větší než informovanost ostatních zdravotnických pracovníků, H2 Informovanost vysokoškolsky vzdělaných zdravotnických pracovníků je větší než středoškolsky vzdělaných zdravotnických pracovníků, H3 Informovanost zdravotnických pracovníků s delší praxí je větší než informovanost zdravotnických pracovníků s kratší praxí. K dosažení vytýčených cílů bylo použito kvantitativně kvalitativního výzkumného šetření. Výsledky výzkumného šetření lze využít jako zdroj informací pro zdravotnické pracovníky pro následné zkvalitnění ošetřovatelské péče a studijní materiál při výuce budoucích zdravotnických pracovníků. Výstupem diplomové práce je standard ošetřovatelské péče, který by podle výsledků výzkumného šetření přivítala většina respondentů, což by ošetřovatelskému personálu pomohlo v diagnostice a péči o dítě se syndromem CAN.
|
|
Prožívání rizikového těhotenství z pohledu ženy
TŘEBÍNOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá prožíváním rizikového těhotenství z pohledu ženy. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladě odborné literatury. V teoretické části je nejprve shrnut současný stav dané problematiky a poté byl definován pojem těhotenství. Následně jsou popisovány kapitoly oplození, implantace, nidace plodu, vývoj plodu, diagnostika těhotenství, těhotenské změny a úloha porodní asistentky v prenatální poradně v I., II. a III. trimestru těhotenství. Dále se práce zaměřovala na rizikové těhotenství a to především na rizikové faktory. Poté je popisována kapitola hospitalizace ženy na oddělení rizikového těhotenství, kde jsou popisovány podkapitoly hrozící předčasný porod, vícečetné těhotenství, krvácení v těhotenství, nepravidelné polohy plodu, choroby ženy ovlivňující těhotenství a péče porodní asistentky o ženu s rizikovým těhotenstvím. Teoretická část je uzavřena popisem potřeb žen při hospitalizaci na oddělení rizikového těhotenství. Cílem práce bylo zjistit, zda těhotenství ovlivňuje ženy během hospitalizace na oddělení rizikového těhotenství. Byla položena jedna výzkumná otázka: Jakým způsobem ovlivňují riziková těhotenství potřeby žen během hospitalizace? K výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl rozčleněn do předem připravených okruhů otázek. Rozhovory byly vedeny na oddělení rizikového těhotenství v období března a dubna roku 2015. Výzkumný soubor byl tvořen deseti ženami, které byly hospitalizované na oddělení rizikového těhotenství v Nemocnici České Budějovice. Rozhovory s ženami probíhaly v klidných a předem určených místech. Ženy předem písemně souhlasily s poskytnutím rozhovorů a s jejich následným použitím pro praktickou část bakalářské práce. Získaná data byla analyzována metodou barvení textu a následně byly vytvořené hlavní významné kategorie a jejich podkategorie. K interpretaci výsledků byly použity přímé řeči žen, které jsou v textu označeny kurzivou. Byly stanoveny dvě kategorie a jejich podkategorie. První kategorie se jmenuje Informace a zahrnuje tyto podkategorie: Zdroj podaných informací a Spokojenost s informacemi. Druhá kategorie nazvaná Potřeby obsahuje tři podkategorie: Fyziologické potřeby, Sociální a Psychické potřeby. První kategorie zjišťovala informace, které jsou podávány ženám na oddělení rizikového těhotenství. Tato kategorie obsahuje dvě podkategorie a zabývala se spokojeností s podávanými informacemi a zdrojem podaných informací. Druhá kategorie se zaobírala potřebami žen a její podkategorie se zaměřila na fyziologické, sociální a psychické potřeby. Z výzkumného šetření vyplynulo, že hospitalizace žen na oddělení rizikového těhotenství ovlivnilo především jejich vyprazdňování stolice, spánek, odpočinek, aktivitu a výživu. Některé respondentky uváděly nespokojenost s podanými informacemi ohledně jejich zdravotního stavu a výsledků vyšetření od lékařů. Naopak většina žen uváděla spokojenost s podáváním informací od porodních asistentek. S podáváním informací byla většina žen celkem spokojena. V podkategorii sociální potřeby uváděly všechny respondentky, že mají omezený kontakt s rodinou a přáteli, ale snažily se spolu komunikovat přes telefon a počítač. Hospitalizace také ovlivnila jejich rodinný život, který se týkal péče o starší děti a o domácnost. V oblasti psychiky hrála hospitalizace v nemocnici velkou roli. Ženy díky hospitalizaci pociťovaly velkou obavu o zdravotní stav svůj a svého nenarozeného dítěte. Respondentky uvedly, že největší psychickou podporu v průběhu hospitalizace jim poskytoval manžel / partner, rodina, přátelé, ale také porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro porodní asistentky, které pracují na oddělení rizikového těhotenství nebo jako vzdělávací materiál pro širokou veřejnost.
|
|
Vliv epilepsie na těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí
PATOČKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce, která se nazývá " Vliv epilepsie na těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí ", se zabývá problematikou žen s diagnózou epilepsie v období těhotenství, porodu, šestinedělí a následnou ošetřovatelskou péčí o novorozence.Epilepsie je závažné neurologické onemocnění, které se projevuje epileptickými záchvaty. Postihuje lidi všech věkových kategorií bez ohledu na pohlaví. Teoretická část bakalářské práce popisuje onemocnění epilepsie, její patofyziologii a etiologii, zaměřuje se na klasifikaci epileptických záchvatů, zdůrazňuje hlavní úlohu sestry v diagnostice, léčbě a prevenci tohoto onemocnění. Dále se teoretická část zabývá vlivem epilepsie na těhotenství, porod, šestinedělí a ošetřovatelskou péčí o novorozence. Snaží se zdůraznit role porodní asistentky v jednotlivém období a specifika ošetřovatelské péče u žen s diagnózou epilepsie. Cílem bakalářské práce je zmapovat vliv epilepsie na těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka - "Jak epilepsie ovlivňuje těhotenství, porod a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí?" Druhý cíl je zaměřený na porodní asistentky a má za úkol zjistit znalosti porodních asistentek o problematice epilepsie v souvislosti s těhotenstvím, porodem a ošetřovatelskou péčí o novorozence v šestinedělí. K tomuto cíli je položena tato výzkumná otázka: "Jaké jsou znalosti porodních asistentek o epilepsii v souvislosti s těhotenstvím, porodem a ošetřovatelskou péčí o novorozence v šestinedělí?"Bakalářská práce pracuje se dvěma výzkumnými soubory. První výzkumný soubor tvořilo 5 žen s diagnózou epilepsie, které byly maximálně rok od porodu. Druhý výzkumný soubor byl složen z porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení nebo na oddělení fyziologických novorozenců.Z výsledků vyplývá, že ženy s diagnózou epilepsie mohou prožít nekomplikované těhotenství, porod a šestinedělí. Vždy musí žena spolupracovat s neurologem, dodržovat předepsanou léčbu a následné jeho doporučení. Porodní asistentky jsou informované o problematice epilepsie v souvislosti s těhotenstvím, porodem a ošetřovatelskou péči o novorozence v šestinedělí. Míra informovanosti se vždy odvíjí od oddělení, na kterém pracují. Na základě výsledků z výzkumné části byl vytvořen pro matky s diagnózou epilepsie edukační materiál, který lépe přiblíží problematiku epilepsie v souvislosti s těhotenstvím, porodem a následnou ošetřovatelskou péčí o novorozence v šestinedělí.
|
host ::
