|
Historický vývoj zámeckého parku v Lysé nad Labem
Kabíčková, Marie ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Broscheová, Lucie (oponent)
Tato práce si klade za cíl podrobně popsat historický vývoj zámecké zahrady v Lysé nad Labem a související problémy vzniklé majetkovými změnami na panství. Každý majitel se totiž na vzhledu zámku a zámecké zahrady nějak podepsal a provedl změny, které se projevily na nynějším stavu. Některé změny přispěly nynějšímu stavu kladně a park se tak jimi může pyšnit i dnes. Jedná se například o řešení parku Františkem Antonínem Sporckem, který park obohatil o jedinečný soubor soch. Tento soubor se tak stal skvostem zámecké zahrady a návštěvníci jej obdivují dodnes. Některé změny provedené v minulosti v zámeckém areálu však nynějšímu stavu neprospěly, a proto se s těmito problémy areál potýká i v současné době. Jedná se například o staré náletové dřeviny v anglickém parku a proschlé habrové špalíry v parku francouzském. Tyto problémy jsou důsledkem špatného hospodaření posledních majitelů panství. Dále je v práci zmínka o městě Lysá nad Labem a o souvisejících památkách. Město je plné nádherných skvostů, proto je také často pojmenováváno jako barokní Lysá. V práci jsou uvedeny i základní znaky barokní architektury a barokního sochařství, protože zámek je přestavěn do barokního stylu a sochy umístěné v zámeckém parku též pocházejí z dob baroka. Zajímavostí soch je, že celý soubor plastik byl nejprve zadán M. B. Braunovi, který však dílo přenechal svému žákovi. V práci je zájem zaměřen i na architekturu zahrady, neboť zámecký park je ukázkou barokního zahradního umění. Je zde francouzský park, který je zajímavý pro svou osovost a upravenost. Obsahuje také již zmíněné sochy. Kontrastem k francouzskému parku je přírodní park anglický, který je dnes bohužel ve špatném stavu a potřeboval by obnovu. Práce je zpracována jako podklad pro navazující diplomovou práci. V bakalářské práci je zámecký park historicky zmapován, popsán a jsou zde vyhledány nedostatky související s jeho historií. V navazující diplomové práci by pak vyhledané nedostatky byly shrnuty a mohl by tak být vypracován návrh obnovy parku.
|
|
Historický skleník v areálu zámku Konopiště
Nohejlová, Kristýna ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Cílem práce bylo provést inventarizaci všech rostlinných taxonů v historickém skleníku. Bylo zjištěno, že ve sklenících se celkově nachází přes 200 druhů rostlin. Sortiment se zde neustále mění, proto není možné určit přesný počet rostlin. Některé druhy zde rostou stále na stejném stanovišti (zasazené v půdě) po mnoho let jako např. Phoenix canariensis, který je dominantou celého skleníku. Většina taxonů je zde pěstována v květináčích, a je tak umožněna jejich manipulace po celém skleníku. Inventarizace jednotlivých lodí probíhala v období od března 2015 až do února roku 2016. Rostliny byly zinventarizovány dle jejich umístění v daném období.
Literární rešerše je věnována zejména historii zámku a jejího okolí včetně Růžové zahrady s historickým skleníkem. Bohužel historie zámeckého skleníku je v odborné literatuře popsána velmi okrajově, z tohoto důvodu není v bakalářské práci mnoho detailnějších informací, jsou také popsány technické a ekonomické parametry týkající se např. vytápění, rozvodu vody, způsobu otevírání oken aj.
Co se týče určování druhů, jako základní publikace byly použity Encyklopedie zahradních rostlin (Ch. Brickell, 2008) a Palms - throughout the world (D. Jones, 1995). Latinská jména taxonů byla sjednocena dle mezinárodního rejstříku jmen rostlin (www.ipni.org).
Speciální část práce zahrnuje vlastní inventarizaci. Každá skleníková loď je popsána obecně s uvedením nejzajímavějších taxonů, které jsou podrobněji charakterizovány dle odborné literatury, dále obsahuje soupis všech determinovaných taxonů příslušné lodi.
Dále jsou uvedeny návrhy a doporučení z pohledu autorky. Autorka např. navrhuje změnu značení jednotlivých druhů za čitelnější tabulky z kvalitního materiálu (např. kovové se smaltováním) a doporučuje pokračovat v inventarizaci druhů, neboť se jí nepodařilo přesně do druhů určit všechny taxony (v době určování nebyly k dispozici všechny potřebné diakritické znaky).
Fotografická příloha obsahuje vlastní autorčiny snímky z areálu včetně vybraných druhů rostlin jednotlivých lodí, které jsou výjimečné, nebo okrasné květem či jinou částí.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce)
Tato práce řeší zajištění kvality a životnosti zámeckého parku a umožnění jeho bezpečného užívání ze strany veřejnosti. Data jsou zpracována podle zásad obnovy parku, práce jsou řešeny s přihlédnutím na praktické aspekty památkové péče ve vztahu k parkům a dle dochovaných historických materiálů. Vytvořené řešení poskytuje obnovu typických průhledů na zámek a město. Na základě zjištěných údajů je možno provést taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
|
|
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze
Vopičková, Lucie ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Cílem diplomové práce je návrh rekonstrukce vybrané části areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze (VÚRV). Ten vychází ze zhodnocení současného stavu a historického průzkumu daného území.
Areál VÚRV, jehož rozloha činí 5 ha, se nachází na území hlavního města v městské části Praha 6 - Ruzyně a celý prostor je ze třech stran obklopen poli. Součástí areálu je okrasný park, který vznikl ve 30. letech 20. století. Tehdy park sloužil jako názorná ukázka a účelová pomůcka pro studenty Zemského pomologického ústavu, který zde měl své sídlo. Díky svému prvotnímu účelu se v parku vyskytují vzácné okrasné dřeviny. Porosty jsou v dobrém stavu, více jak polovina dřevin se řadí do kategorie nejhodnotnějších a velmi hodnotných dřevin. V dnešní době je areál veřejnosti nepřístupný, proto park mohou využívat pouze zaměstnanci.
Na základě podkladových údajů byl vypracován návrh, který se věnuje centrální části areálu, jež je tvořena hlavní budovou a přilehlým okrasným parkem. Ačkoliv se jedná o reprezentativní část celého areálu, v současné době i přes podstatu daného prostoru toto území žádoucí atmosféru nenavozuje. Snahou mého návrhu je proto povznést stávající úroveň a řešenému prostoru vrátit jeho původní funkci.
Hlavní myšlenka spočívá v zachování stávajících porostů a obnově či doplnění technických prvků, které jsou v nevyhovujícím stavu. Jedná se především o povrchy cest, pergolu, lavičky, odpadkové koše a lampy. V návrhu je zahrnuto i obohacení volného travnatého prostoru v centrální části parku, na který je vidět při východu z hlavní budovy.
Celá práce je doplněna o fotodokumentaci současného stavu území, inventarizační tabulky a grafické přílohy s projektem rekonstrukce a samostatné přílohy s inventarizačními plány celého území.
|
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
Československo-francouzský projekt výrobny koncentrovaného radonu v Gif u Paříže (1935-1939)
Těšínská, Emilie
Příspěvek představuje okolnosti dojednání, technické realizace a nejasného konce společného projektu čs. ministerstva veřejných prací a francouzské Société Nouvelle des Substances Radioactives z let 1935-1938, jehož předmětem bylo vybudování výrobny koncentrovaného radonu v areálu pokusných laboratoří uvedené francouzské společnosti v Gif u Paříže. Radon měl sloužit především k lékařským účelům. Přístroj typu Mund-Porter vyrobila brněnská firma Pavel Meissel. Potřebné radium (502 mg Ra-el.) pronajal čs. stát. Na realizaci projektu spolupracoval fyzik František Běhounek a ruský emigrant Alexis Jakimach. Projekt byl ukončen krátce po uvedení výrobny do provozu, za dramatického vývoje historických událostí let 1938-1939.
|
|
Historický vývoj budování bodových polí na území České republiky
Minařík, Michal ; Tollingerová, Dana (vedoucí práce) ; Loula, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje zeměměřictví na našem území od jeho počátku v 11. století, především pak vznik a vývoj bodových polí od 19. století do současnosti, použitá kartografická zobrazení, souřadnicové systémy a způsob jejich využití. Práce je rozdělena do šesti okruhů, z nichž první popisuje samotné počátky zeměměřictví a katastrů, následující čtyři okruhy mapují vznik a postupný vývoj zeměměřictví v jednotlivých obdobích a poslední šestý okruh je věnován vzniku, popisu a využití České sítě permanentních bodů pro určování polohy (CZEPOS).
|
|
Historická vodní díla v Krušných horách
Jirásek, Jan ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na zmapování historických vodních děl, spjatých s hornickou činností, vyskytujících se na území české části Montanregionu Krušné hory - Erzgebirge. Tyto báňské vodohospodářské systémy byly charakterizovány v literární části práce spolu s historickým vývojem jejich okolí. Dále byly popisovány vodotěžné stroje poháněné vodou, která byla těmito díly přiváděna. Veškerá popisovaná díla patřila do čtyř historických rudních revírů. Těmi byly Jáchymov, Horní Blatná, Hřebečná a Přebuz.
Mapování probíhalo v terénu pomocí GPS zařízení. Souřadnice získané během terénních prací, byly exportovány do Geografického informačního systému (GIS), ve kterém proběhlo jejich následné zpracování. Výsledkem práce byly mapové výstupy. Mapy byly tvořeny v měřítku 1:10000.
|
|
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku
Kyzlíková, Michaela ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Náplní této diplomové práce je návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku na základě zhodnocení současného stavu a historického průzkumu. Diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala inventarizací vybrané části. Pro potřeby této diplomové práce byla vybraná část rozšířena.
Literární rešerše charakterizuje přírodně krajinářský park a jeho historii, poněvadž Průhonický park je realizován právě v tomto stylu. Dále je řešena problematika obnovy přírodně krajinářského parku a průhledy. V neposlední řadě jsou popsány zásady tvorby a náležitosti naučných stezek, protože jedna byla v řešeném území navržena.
Další kapitola se věnuje podrobnému zhodnocení mapových podkladů, na jejichž základě byl vytvořen návrh rekonstrukce. Podle výsledků provedené reinventarizace lze říci, že v řešeném území se nachází stabilní a hodnotný porost. Na vybraném území Průhonického parku bylo zreinventarizováno celkem 1377 kusů dřevin, z toho je 435 listnatých stromů, 816 jehličnatých a 126 keřů. Hodnocení dřevin probíhalo podle metodiky Prof. Ing. Jaroslava Machovce, CSc. (1982). Za zmínku stojí drahocenné exempláře vzácných stromů a keřů, jejichž výskyt byl impulzem pro vytvoření naučné stezky.
Součástí práce je fotodokumentace současného stavu území pořízená v každém ročním období, mapy s navrhovaným řešením rekonstrukce a ukázky zpracování vybraných informačních tabulí.
Hlavní myšlenkou bylo vytvoření naučné stezky v řešené části, která vede z oblasti "vějíře průhledů" k rybníku Labeška. Naučná stezka je vytvořena především pro studenty odborných škol se zaměřením na dendrologii. Na umístěných informačních tabulích by se studenti měli dozvědět více o zajímavých, méně známých dřevinách v řešené části. V Průhonickém parku se nachází značný počet dendrologických unikátů a je velká škoda, že je poznají jen odborníci z oboru. Tímto způsobem by mohla odlehlá, méně navštěvovaná část parku "Obora" přilákat více návštěvníků z řad studentů. V návrhu je park také doplněn o nový mobiliář, rekonstruované cesty a upravené technické prvky.
|
|
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku
Čechová, Kateřina ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V diplomové práci byl na základě inventarizace hodnocen současný stav ve vybrané
části Průhonického parku u Prahy. Dále byl proveden historický průzkum a detailní
fotodokumentace. Na základě těchto podkladů byl sestaven návrh.
V literární rešerši byla detailně řešena historie a vznik přírodně krajinářského parku.
Dále byly popsány způsoby a podmínky obnovy historických zahrad, kterou Průhonický park
bezesporu je. Kromě toho byly charakterizovány důležité kompoziční prvky pro území "Vějíř
průhledů", kterými byly průhled a zrcadlení ve vodní hladině. Nakonec byl popsán příměstský
park a jeho funkce, protože Průhonický park plní funkci příměstského parku pro Prahu.
Metodika pro inventarizaci byla zvolena dle Machovce, jelikož bylo navazováno na
práce, které se touto metodikou řídily. Historický průzkum byl proveden na základě literárních
i mapových podkladů. Byly popsány i přírodní podmínky v parku, které jsou pro budoucí návrh
nezbytně nutné.
Reinventarizace vycházela z přechozích inventarizací řešeného území. Výsledky byly
zaneseny do grafů, které slouží jako ukazatel kvality porostu. Na základě inventarizace byl
vytvořen návrh kácení. Ke kácení byly navrženy neperspektivní dřeviny, dřeviny rostoucí
v zahuštěném sponu nebo dřeviny zasahující do průhledu.
V rámci návrhu byla navržena dosadba dřevin a trvalek. Dřeviny byly vybrány na
základě jejich současného výskytu v parku, aby byly historicky i stanovištně správné. Dále byla
řešena obnova mobiliáře a cestní sítě. Cestní síť byla navržena s historicky správným mlatovým
povrchem. Mobiliář byl vybrán s ohledem na historickou vhodnost. Pro zobytnění prostoru bylo
navrženo molo na břehu rybníka a nová dřevěná cesta na místě živelné stezky.
Vzhledem k dendrologické cennosti porostů v parku bylo navrženo umístění
informačních tabulek o druhu dřeviny, především podél cestní sítě.
Závěrem práce byl sestaven rozpočet.
|
host ::
