|
|
Synchronizace líhnutí vajec u ptáků
Tippeltová, Zuzana ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Synchronizace líhnutí vajec u ptáků. Obecně se mezi ptáky můžeme setkat se dvěma typy líhnutí - asynchronním a synchronním - a tento typ líhnutí je primárně určen okamžikem, ve kterém samice začíná inkubovat vejce. U mnoha ptačích druhů, včetně většiny prekociálních, není inkubace vajec zahájena dříve, než je dokončena snůška, a v důsledku toho se vajíčka vylíhnou v rámci několika hodin. V synchronním potomstvu jsou mláďata velikostně uniformní., z toho důvodu žádné z nich nemá výrazné výhody nad ostatními sourozenci v hnízdě. Šance na přežití je tedy pro všechna mláďata přibližně stejná, což zvyšuje šanci na přežití co nejvyššího počtu mláďat v optimálních podmínkách. Na druhou stranu některé druhy zasedají k inkubaci vajec již během kladení, a jejich vejce se proto líhnou asynchronně v průběhu několika dní. Z toho vyplývá, že poslední narozené mládě je velikostně znevýhodněně oproti svým starším sourozencům. V minulosti bylo navrženo několik hypotéz, které se snaží vysvětlit, proč některé samice začínají inkubovat vejce dříve, a předpokládá se, že asynchronní líhnutí je rodičovská strategie zajišťující větší šanci na přežití takovému množství mláďat, jaké dovolí potravní zdroje. Selektivní tlaky vedoucí evoluci aynchronního nebo synchronního líhnutí jsou produktem...
|
|
|
Význam vitaminu D a vápníku ve výživě člověka
Bártová, Magdaléna ; Hejtmánková, Alena (vedoucí práce) ; Michlová, Tereza (oponent)
Vitamin D patří do skupiny v tuku rozpustných steroidů. Zahrnuje dvě formy, a to
cholekalciferol, který se vyskytuje v potravinách živočišného původu a ergokalciferol
přítomný v potravinách rostlinného původu. Člověk vitamin D může přijímat v potravě,
přičemž významným zdrojem jsou tučné ryby a rybí játra a některé další potraviny, jako
mléko, vejce nebo kvasnice. Na rozdíl od ostatních vitaminů však může být v těle
syntetizován. Cholekalciferol je tvořen v kůži z prekurzoru 7 - dehydrocholesterolu účinkem
UVB záření. Účinnost přeměny je závislá na různých faktorech.
Pro aktivaci vitaminu D jsou nezbytné dvě po sobě následující hydroxylace, z nichž první
probíhá v játrech a druhá v ledvinách. V játrech vzniká kalcidiol. Je to hlavní forma vitaminu
D v krvi a ukazatel zásobenosti organismu. V ledvinách z něho vzniká kalcitriol, který
je aktivní hormonální formou vitaminu D. V těle působí prostřednictvím vazby na receptory
pro vitamin D - VDR. Jeho nejznámější a nejprozkoumanější funkcí je vliv na homeostázu
vápníku a fosforu. Vitamin D ovlivňuje také správnou funkci svalů a imunitního systému
a různými mechanismy snižuje riziko vzniku nádorových a kardiovaskulárních onemocnění.
Předpokládají se i další účinky vitaminu D na lidský organismus, které zatím nejsou zcela
objasněny a jsou předmětem dalších výzkumů.
Vápník je hlavní minerální složka kostí a zubů. Je esenciální a je nutné dodávat
ho potravou. Jeho obsah v potravinách je různý a stejně tak i jeho využitelnost z těchto
potravin. Za hlavní zdroj jsou považovány mléčné výrobky a mléko. Dále je přítomný
ve vejcích, minerálních vodách, některých rybách a rostlinných potravinách. Především
v rostlinných zdrojích je využitelnost vápníku limitována obsahem látek, které s ním tvoří
nerozpustné komplexy. Vápník je nezbytný pro stavbu kostí a zubů. Kromě stavební funkce
má roli i ve srážení krve, nervosvalovém přenosu či svalové kontrakci.
Vitamin D má vliv na využitelnost vápníku, protože zvyšuje účinnost jeho absorpce
ve střevě. Při nedostatku obou mikronutrientů dochází ke vzniku kosterních onemocnění,
osteoporóze, osteomalacii a křivici. Dostatečný příjem vitaminu D i vápníku je důležitý
především u rostoucích dětí, starších osob a těhotných i kojících žen.
|
|
|
Změny mikrobiální kontaminace vajec v průběhu skladování
Zemanová, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá změnami mikrobiální kontaminace vajec v průběhu skladování. U testovaných vzorků jsou sledovány následující mikrobiologické ukazatele: celkový počet mikroorganismů (CPM), bakterie z čeledi Enterobacteriaceae, bakterie rodu Enterococcus, psychrotrofní mikroorganismy, kvasinky a plísně. Mikrobiologická analýza byla provedena u vajec zakoupených v tržní síti, pocházejících ze třech různých chovů: chov v obohacených klecích, na podestýlce a ve volném výběhu. Skladování pořízených vzorků je ve třech různých teplotních režimech: při 5 °C v chladničce po celou dobu skladování, při 28 °C v termostatovaném boxu po celou dobu skladování a při střídání skladovacích teplot 5 a 28 °C v týdenních intervalech. Analýza získaných vzorků prokázala, že se CPM statisticky významně nelišil mezi jednotlivými chovy, ani mezi různými teplotními režimy skladování. U vajec pocházejících z podestýlky se prokázalo zvyšování CPM během dlouhodobého skladování (21 dnů). Počet mikroorganismů z čeledi Enterobacteriaceae byl vyšší mezi vzorky vajec pocházejících z podestýlky a volného výběhu. Při hodnocení počtu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae v rámci teplotního režimu, docházelo k průkaznému rozdílu mezi vzorky vajec skladovaných při 28 °C a při střídavé teplotě. Nejnižší počet bakterií z čeledi Enterobacteriaceae byl zaznamenán u vzorků skladovaných při střídavé teplotě. Dlouhodobým skladováním docházelo u vzorků vajec pocházejících z podestýlky k průkaznému vzestupu bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Přítomnost bakterií rodu Enterococcus, psychrotrofních mikroorganismů a plísní byla zaznamenána pouze u nepatrného množství vzorků.
|
|
|
Vývoj spotřebitelských preferencí na trhu vajec v ČR
Němcová, Monika
Bakalářská práce se zabývá tím, jaké má spotřebitel preference na trhu vajec. Úvodem pojednává o agrárním trhu, specificích poptávky a také vybrané komoditě, tedy vejci. Vejce jsou velmi důležitou potravinou ve výživě, a tak jsou součástí jídelníčku většiny lidí. Cílem práce je zjistit, jaké informace spotřebitele zajímají při nákupu vajec. Tyto informace jsou získány pomocí dotazníkového šetření a jsou zaměřeny na základní charakteristiky, jako jsou cena, barva skořápky, nebo zda jsou informace uváděné na obalu pro spotřebitele dostačující, případně, které další informace by dále uvítali.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na snášku nosnic a kvalitu vajec
ZDICHYNEC, Martin
Ve smyslu zadání této diplomové práce jsem vypracoval metodiku cílového programu a sledoval jsem ji ve čtyřech identických halách, které mají rozdílnou technologii ustájení nosnic. V diplomové práci jsou analyzovány ukazatele snášky ve vybraném drůbežářském podniku Jihočeského kraje z hlediska vlivu ustájení nosnic, jejich výživy a krmení. Ve zvoleném podniku se využívá jednak technologie obohacených klecí EUROVENT - EU od firmy Big Dutchman a jednak technologie voliérového ustájení s použitým systémem LIBRA od italské společnosti SKA.
|
|
|
Úprava krmné dávky pro nosnice za účelem zlepšení pevnosti a tvrdosti skořápek vajec.
HEINDL, Jakub
Tato diplomová práce rozšiřuje problematiku bakalářské práce na téma "Problematika chovu nosnic z pohledu zavádění obohacených klecí" o poznatky související s oblastí krmných směsí a jejich vlivu na výslednou produkci. V teoretické části práce jsou rozebrány základní teoretické pojmy související s touto oblastí, s důrazem vytvořit ucelený přehled o skladbě a kvalitě vajec, základních složek v krmných směsích, kvalitativních vlastnostech bobulí vinné révy - jakožto námi upraveného aditiva - a v neposlední řadě je zpracován aktuální přehled o stavu velkokapacitních chovatelů v ČR. Praktická část práce si klade za cíl ověřit vliv námi navrženého krmiva s aditivem, v podobě drcených jader vinné révy, na pevnost skořápky vajec u homogenních vzorků chovů prostřednictvím námi navrženého měřicího přístroje. Následně je provedeno statistické zhodnocení naměřených výsledků a závěrem je úvaha rozšířena o ekonomické zhodnocení nákladové a ziskové stránky pro případ implementace navržené krmné směsi do praxe, s cílem vyčíslit rozdíl oproti běžně užívané krmné směsi.
|
|
|
Porovnání kvality vajec v závislosti na způsobu krmení
PROCHÁZKOVÁ, Alice
Tématem diplomové práce je Porovnání závislosti kvality vajec na způsobu krmení. Cílem této práce bylo sledovat, zda se změní kvalita slepičích vajec po přidání drcených vinných semen do krmné směsi nosnic. Vinná semena vznikají jako vedlejší produkt při výrobě vína a obsahují velké množství biologicky aktivních látek a vhodných kyselin, které mohou zlepšit konverzi krmiva a současně zlepšit technologické vlastnosti vajec. Zpracováním vinných semen zároveň dochází k efektivnímu využití obtížně likvidovatelných rostlinných zbytků ve vinicích. Pokus probíhal ve 2 pokusných období a do každého období bylo zařazeno 100kusů nosnic, které byly rozděleny do pokusné a kontrolní skupiny. V kontrolní skupině byly nosnice krmeny standardní směsí N2 a v pokusné skupině byl v krmné směsi přídavek 5 hmotnostních procent drcených vinných semen. Vejce byla odebírána denně a jednou za dva týdny proběhla analýza technologických vlastností vajec. Výsledky pokusu ukázaly, že přídavek drcených vinných semen, obsahujících biologicky aktivní látky neměl statisticky významný vliv na kvalitu a vybrané technologické parametry vajec. Jako statisticky významný byl potvrzen pouze vliv na sílu skořápky vajec.
|
|
|
Vliv potravy na výši fertility u zákeřnic druhu \kur{Platymeris biguttatus}
ZVONEK, Dalibor
Tato práce byla vypracována za účelem zjištění, zda vybrané druhy nejčastěji chovaného krmného hmyzu ovlivňují fertilitu v zajetí chovaných ploštic druhu \kur{Platymeris biguttatus}. Jako krmný hmyz byli použiti švábi druhu \kur{Blaptica dubia}, cvrčci druhu \kur{Acheta domestica} a larvy druhu \kur{Tenebrio molitor}. Důvodem pro použití ploštic druhu \kur{Platymeris biguttatus} byla jejich oblíbenost mezi chovateli, jejich nenáročnost na chov a vysoká množivost. Ploštice byly chovány v klimatizované místnosti s konstantními teplotními podmínkami a světelným režimem. Jednou týdně byla sbírána vejce a nabízena potrava. Bylo prokázáno, že předkládaná potrava nemá vliv na fertilitu u tohoto druhu ploštic a také, že chov ve skupině má negativní dopad na fertilitu těchto zákeřnic. Výsledky této práce by mohly prokázat důležitost správného krmení v chovu těchto ploštic a napomoci k lepším chovatelským výsledkům.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností pštrosa dvouprstého
KULÍK, Pavel
Diplomová práce se zabývá analýzou užitkových vlastností pštrosa dvouprstého. Data byla získána z pěti vybraných farem v České republice. Celkem bylo od 14 pštrosích samic získáno 407 vajec. Snáška vajec se na sledovaných farmách pohybovala v rozmezí od 15 do 50 kusů (průměr 29,07 ks). Hmotnost vajec byla od 1,22 do 1,89 kg (průměr 1,51 kg). Mezi sledovanými pštrosími samicemi, resp. chovy byly v hmotnosti vajec nalezeny statisticky významné rozdíly. Oplozenost vajec byla v rozpětí od 54,55 do 86,00 % (průměr 73,36 %). Líhnivost byla zjištěna v rozmezí od 31,82 do 52,77 % (průměr 44,61 %). Produkční ukazatele byly získané od 62 pštrosů. Produkce masa se pohybovala od 30 do 50 kg (průměr 39,74 kg). Plocha kůže byla v rozmezí od 1,10 do 1,50 m2 (průměr 1,34 m2). Mezi sledovanými chovy byly zjištěny v produkci masa a v ploše kůže statisticky významné rozdíly. Průměrná produkce peří v jednotlivých chovech byla od 1,36 do 1,50 kg.
|
|
|
Environmentální dopady produkce vajec z hlediska produkce skleníkových plynů
KALKUŠ, Václav
Studie porovnává chovy drůbeže zaměřené na produkci vajec v konvenčním a ekologickém způsobu hospodaření. Byly získány podrobné informace v daných podnicích pomocí dotazníků a poskytnuté odborné literatury. Byla sledována emisní zátěž na životní prostředí zejména při spotřebě krmiva, použité energie a z managementu statkového hnoje. Ze získaných údajů byla pomocí databáze Ecoinvent vypočtena emisní zátěž pomocí ekvivalentu CO2. Byly porovnány jednotlivé systémy hospodaření a vyhodnoceny jejich produkce skleníkových plynů. Cílem práce bylo zjistit, zda produkce ekologických vajec má menší vliv na životní prostředí než konvenční.
|
host ::
RSS.