|
|
Vliv rodiny na utváření zdravého životního stylu dítěte s ohledem na geografické a generační faktory
JIŘINCOVÁ, Dagmar
Teoretická část práce seznamuje s hodnotou zdraví, se zdravým životním stylem, vývojovými etapami dětství, s významem rodiny pro dítě. Představuje význam životosprávy a zdravých stravovacích návyků v rodině, aktivního pohybu dětí, společného trávení volného času dětí s rodiči jako prevenci nemoci dětí a užívání drog. Uvádí výsledky výzkumné studie HBSC Health Behaviour in School- aged Children. Praktická část práce prezentuje použitou výzkumnou dotazníkovou metodu. Obsahuje statistické vyhodnocení získaných dat, jejich porovnání vzhledem k věku rodičů a místu bydliště rodin dotazovaných dětí. Odhaluje aktuální stav vlivů v rodinách na utvářející se životní styl dětí ve zkoumaných lokalitách v České republice.
|
|
| |
|
|
Legislativa a dodržování hygienických požadavků na letních dětských táborech v Jihočeském kraji
KOFROŇOVÁ, Iveta
Téma mé bakalářské práce je Legislativa a dodržování hygienických požadavků na letních dětských táborech v Jihočeském kraji. Uvádí základní legislativní požadavky na pořádání letních táborů stanovené zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění a vyhláškou č. 106/2002 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 320/2010 Sb. Dalšími okruhy této práce jsou pojem letní dětský tábor a účel zotavovací akce a státní zdravotní dozor nad dodržováním hygienických předpisů zotavovacích akcí, stravování dětí během dětského tábora. Dále se práce zabývá osobou zdravotníka a uvádí základy první pomoci při zraněních a poraněních, které mohou nastat v průběhu konání letního dětského tábora. Praktická část je zaměřena na mapování úrovně znalostí pořadatelů letních dětských táborů v Jihočeském kraji o legislativě zotavovacích akcí a mapování hygienické úrovně těchto táborů konaných v roce 2011.
|
|
|
Hodnocení nutriční kvality školních obědů a sledování stravovacích návyků a jejich změn u studentů víceletého gymnázia
HAVEL, David
Cílem diplomové práce bylo hodnocení stravovacích návyků studentů na víceletém gymnáziu. Sledováni byly studenti primy, tercie, kvinty a septimy gymnázia v Třeboni ve školním roce 2010/2011. Výzkum lze rozdělit do více částí. První část diplomové práce spočívala ve vyhodnocení nutriční kvality obědů z hlediska obsahu makronutrientů a vybraných mikronutrientů a porovnání s normou potřeby pro osoby dané věkové kategorie. V druhé části byla vyhodnocena pestrost jídelníčků z hlediska zastoupení jednotlivých potravin a pokrmů a následně byla toto data porovnána s doporučeným spotřebním košem. V třetí části byly sledovány stravovací návyky studentů pomocí dotazníkového šetření. Ve čtvrté části byly porovnány hodnoty BMI jednotlivých žáků na začátku a konci školního roku včetně přiřazení percentilu. V páté části došlo k vyhodnocení testovací hypotézy. Z rozboru jednotlivých jídelních lístků bylo zjištěno, že příjem energie z obědů v ročním průměru u studentů primy a terci nedosahoval doporučených hodnot, toto naopak splňovaly obědy kvinty a septimy. Příjem bílkovin z oběda byl u všech sledovaných tříd vysoký. Příjem tuků v případě obědů studentů prima a tercie byl v rozmezí doporučené normy. U obědů studentů kvinty a septimy došlo k mírnému navýšení tohoto makronutrientu. Příjem sacharidů byl v celoročním průměru u obědů primy o 3,3 %, u tercie o 3,6 % a u septimy o 2,05 % DDD nižší než je doporučené množství, u obědů kvinty došlo k naplnění požadovaného množství. Z rozboru dále vyplývá, že příjem potravní vlákniny byl u studentů všech čtyř tříd v dostatečném množství. Příjem vápníku byl u všech tříd nižší než doporučuje norma potřeby. Příjem hořčíku byl u všech tříd vyšší než je doporučeno. Ostatní sledované minerální látky jsou v obědech všech tříd v dostatečném zastoupení. Příjem vitamínu A byl u všech tříd vyšší než zní doporučení. Vitamín C byl přijímán v množství 108 % u primy, 117 % u tercie, 128,4 % u kvinty a 125,6 % DDD u septimy. Vitamín B6 a B12 byl dle výzkumu přijímán v nadbytku. Porovnáním pestrosti jídelních lístků jednotlivých tříd s doporučením bylo zjištěno, že zastoupení drožďové polévky bylo nedostatečné, luštěninové polévky byly zastoupeny dle normy. Nedostatečně byla zastoupena jídla bezmasá, luštěninová a z kuřecího masa, naopak v nadbytku byla vybírána jídla smažená, sladká a z vepřového masa. Nutno poznamenat, že pestrost je ovlivněna výběrem samotných studentů z více nabízených jídel. Z dotazníkového šetření vyplývá, že pravidelně snídajících studentů je stejně jako studentů nepravidelně snídajících a nesnídajících, dopolední a odpolední svačiny jsou spíše nepravidelné, pravidelnost obědů je u všech studentů a většina obědvá ve školní jídelně, žádný dotazovaný neodpověděl, že nejí ovoce nebo zeleninu denně, pitný režim byl ve většině případů nedostatečný. BMI u většiny studentů je v normě, je jen minimum respondentů s nízkou váhou, nadváhou nebo obezitou, Testovací hypotéza neprokázala, že nepravidelně snídající nebo nesnídající studenti mají vyšší BMI než studenti pravidelně snídající. Úroveň stravování ve sledované jídelně víceletého gymnázia u většiny hodnocených parametrů odpovídá nutričním požadavkům dětí příslušné věkové kategorie. Spotřební koš je plněn, avšak pestrost jídelního lístku je do značné míry ovlivněna výběrem samotnými konzumenty.
|
|
|
Uplatnění biopotravin ve školních jídelnách: mateřské školy (České Budějovice)
MESÁROŠOVÁ, Michaela
Práce vychází z projektů Biopotraviny do škol a Bioškoly a představí současnou situaci i perspektivy v oblasti uplatnění biopotravin v jídelnách mateřských škol.Realizace průzkumu na úrovni zřizovatelů a vedení jednotliých MŠ v Českých Budějovicích. Následně výzkum zájmu rodičů ve 2 vybraných MŠ. Vyhodnocení dotazníkových šetření a vymezení základních regionálních bioproduktů vhodných k uplatnění ve školních jídelnách mateřských škol.
|
|
|
Vybrané somatické znaky a výživa dětí mladšího školního věku
SLAVATOVÁ, Dana
Součástí diplomové práce je porovnání vybraných somatických charakteristik současných dětí mladšího školního věku, určení výskytu obezity a nadváhy u dětí mladšího školního věku pomocí výpočtu Body Mass Indexu. Dále byly zjištěny informace týkající se pohybových aktivit, stravovacích návyků a pitného režimu dětí mladšího školního věku pomocí dotazníků. Navržena a ověřena byla vyučovací jednotku zaměřená na téma zdravé výživy. Výzkum byl proveden autorkou práce ve třech náhodně vybraných základních školách (ZŠ Pacov, ZŠ Mladá Vožice, ZŠ Načeradec). Antropometrické charakteristiky (tělesná výška, tělesná hmotnost, obvod hrudníku a kožní řasy nad tricepsem a subskapulární) byly měřeny standardní metodou podle Martina a Sallera nebo její modifikací. Výsledky měření byly porovnány pomocí Studentova t-testu a Z-skóre s předcházejícími výzkumy českých dětí. Prostřednictvím dotazníku byly zjištěny další údaje o dětech a jejich rodičích.
|
|
|
Kvalita výživy dětí mladšího školního věku
JURÁSKOVÁ, Petra
V diplomové práci se zabývám výživou a stravováním dětí mladšího školního věku. Vlastní výzkum probíhal na ZŠ a ZUŠ Vltava, Bezdrevská 3, České Budějovice a lze ho rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve vyhodnocení jídelních lístků v období od září 2009 do června 2010. Jednotlivá jídla byla analyzována pomocí moderního nutričního programu NutriDan a následně porovnávána s normou potřeby energie a vybraných makronutrientů a mikronutrinetů dle Nevorala a kol., (2003). Podle vyhlášky č. 107/2008 Sb., o školním stravování je počítáno v průměru s 35 % z celkové denní výživové dávky na oběd. Ve druhé části výzkumu byla posuzována pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých jídel v měsíci ve školní jídelně. Ve třetí části výzkumu byly sledovány stravovací návyky žáků pomocí dotazníkového šetření. Čtvrtá část spočívala v testování hypotéz. Z provedeného výzkumného šetření bylo zjištěno, že příjem energie byl splněn pouze u žáků první třídy, u třetího a pátého ročníku byl příjem energie nízký. Příjem bílkovin z oběda byl vysoký u všech sledovaných ročníků. Hodnoty přesahovaly 100 % DDD. Plnění tuků bylo u žáků prvního ročníku velmi vysoké, dosahovalo v průměru u chlapců 44,60 % DDD a u dívek 47,27 % DDD. U žáků třetí a páté třídy bylo plnění dostačující. Plnění sacharidů bylo u žáků prvního ročníku dostačující, nízké plnění bylo po celý školní rok u žáků třetího ročníku, kde průměr činil 29,62 % DDD a u pátého ročníku byl průměr 27,67 % DDD. Potravní vláknina byla hrazena u všech dotazovaných žáků v dostatečném množství. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník. Plnění vybraných vitamínů bylo vysoké, zvlášť u vitamínů skupiny B. Na nízké hranici plnění se pohyboval vitamín A, který v průměru dosahoval u žáků prvního ročníku 31 % DDD, u žáků třetího ročníku 27,13 % DDD a u žáků pátého ročníku 26,60 % DDD.Z posouzení pestrosti jídelních lístků lze poukázat na nedostateční zastoupení luštěninových polévek, ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso bylo v některých měsících zastoupeno nadměrně. Z dotazníkové šetření vyplývá, že s přibývajícím věkem docházelo k poklesu konzumace snídaní, dopoledních svačin a odpoledních svačin, též se snižovala návštěvnost školní jídelny. Pitný režim byl dostatečný. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: BMI index je u dívek vyšší než u chlapců, příjem sacharidů u dětí je vysoký, pitný režim je dostačující.
|
|
|
Sledování kvality školního stravování a posouzení stravovacích návyků a jejich změn u starších žáků na vybrané základní škole
MILERETOVÁ, Jana
Diplomová práce byla řešena na Základní škole T. G. Masaryka v Blatné ve školním roce 2009/2010. Cílem práce bylo, po dohodě s vedením školy, posoudit potravinovou a nutriční skladbu obědů dle nutričních požadavků pro školní mládež. Hodnocení bylo soustředěno na žáky páté, sedmé a deváté třídy. Po sběru jídelních lístků za školní rok 2009/2010, byly obědy analyzovány v počítačovém programu NutriDan. Potom porovnány s potřebnou normou pro školní mládež, která udává, že školní oběd obsahuje 35 % z celkové denní doporučené výživové dávky (DDD). Dále byla zjištěna pestrost jídelních lístků podle návrhu Ministerstva zdravotnictví ČR, která je založena na střídání pokrmů v měsíci. Pro výzkum stravovacích návyků děti byla použita dotazníková metoda. Dotazník, týkající se stravovacích návyků dětí, byl sestaven za účelem rozboru zvyklostí dětí s cílem poukázat na převládající chování dětí při stravování doma a ve škole. V poslední části byly statisticky vyhodnocené sestavené tři testovací hypotézy. Z vyhodnocení jídelních lístků bylo stanoveno, že z energetického plnění pro oběd, které činí v průměru 35 % z celkové denní výživové dávky, dosáhly dívky z 5. třídy, u nichž bylo průměrné energetické plnění dokonce 38 % a dívky ze 7. třídy, kde bylo průměrné plnění na úrovni 35 %. Ostatní nesplňovali denní doporučenou dávku energie. Plnění bílkovin bylo ve třech třídách nadlimitní. U žáků 5. třídy se doporučený denní příjem bílkovin pohyboval v rozmezí 92-151 % (průměr byl 103 %), u žáků 7. třídy se pohyboval v rozmezí 70-114 % DDD (průměr byl 80 %) a u žáků 9. třídy se příjem bílkovin pohyboval v rozmezí 53-95 % DDD. Doporučená denní dávka tuků byla překročena ve všech třídách mimo chlapců z 9. třídy. U chlapců z 5. třídy se rozmezí pohybovalo 34-69 % DDD (průměr byl 42 %), u dívek, v 5. třídě bylo rozmezí 39-79 % DDD (průměr byl 48 %). Chlapci ze 7. třídy měli plnění mírně nadlimitní, jejich rozmezí bylo 29-58 % DDD (průměr činil 36 %), u dívek z téže třídy bylo rozmezí 36-72 % DDD (průměr činil 44 %). U dívek z 9. třídy se rozmezí pohybovalo 30-46 % DDD (průměr byl 37 %), ovšem u chlapců z 9. třídy se rozmezí pohybovalo 24-37 % DDD (průměr byl pouze 30 %). Plnění sacharidů ve všech třídách bylo nevyhovující. Žáci 5. třídy měli rozmezí 23-36 % DDD (průměr byl 28 %). U školáků ze 7. třídy bylo rozmezí 20-33 % DDD (průměr byl 25 %). Rozmezí u žáků 9. třídy bylo 18-33 % DDD (průměr činil 23 %). Nízký příjem potravinové vlákniny odhalila analýza jídelních lístků pouze u žáků 9. třídy, kde se rozmezí pohybovalo 21-41 % DDD (průměr byl 29 %), v ostatních třídách byl příjem vlákniny optimální. Ze sledovaných minerálních látek, bych zmínila nedostatečný příjem vápníku. U žáků 5. třídy byl vápník hrazen nejvýše na 25 % DDD, u žáků 7. třídy na 23 % DDD. U žáků 9. třídy hrazení vápníku nepřesáhlo 22 % DDD. U sledovaných vitamínů bylo zjištěné zvýšené plnění zejména B6 a B12.Z posouzení pestrosti byla zjištěna nedostatečná frekvence drožďové polévky a luštěninových polévek, malé zastoupení ryb, bezmasých zeleninových pokrmů, ovoce a zeleniny. Vepřové maso a houskové, bramborové knedlíky byly zastoupeny více, než se doporučuje. Pomocí testovacích hypotéz bylo shledáno, že pitný režim není dostatečný a pravidelná snídaně nemá vliv na BMI dotazovaných. Vliv pohybové aktivity na pohlaví respondentů byla prokázána pouze u žáků sedmé třídy. V ostatních třídách nebyl prokázán vliv pohlaví na pohybovou aktivitu.
|
|
|
Analýza jídelních lístků na vybrané základní škole z hlediska dodržování doporučených výživových dávek
BARTOŠ, Ladislav
Diplomová práce vychází z šetření, které bylo provedeno na Základní škole Velešín ve školním roce 2007/2008 a bylo zaměřeno na žáky pátých, sedmých a devátých ročníků. Cílem diplomové práce byla analýza jídelních lístků z důvodu zjištění saturace makronutrienty a vybranými mikronutrienty dle nutričních požadavků pro školní mládež. Výzkumné šetření lze rozdělit na čtyři části. První část spočívala ve sběru jídelních lístků za školní rok, jejich analyzování v programu NutriDan a následném porovnání s normou potřeby pro školní oběd, která činí 35 % z celkové denní výživové dávky. V druhé části byla posouzena pestrost jídelních lístků na základě četnosti opakování jednotlivých pokrmů ve školní jídelně v měsíci. Třetí částí bylo provedení dotazníkového šetření stravovacích návyků u žáků. Ve čtvrté části byly statisticky vyhodnoceny tři testovací hypotézy pomocí chí-kvadrát testu. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že energie splňovala požadované plnění pouze u dívek 9. ročníku. Plnění se pohybovalo na úrovni 36,14{--}38,29 % doporučené denní dávky (DDD). U ostatních ročníků byla energie podhodnocena. Bílkoviny byly hrazeny celoročně nadlimitně. U žáků 5. ročníku se plnění pohybovalo v rozmezí 72,66{--}98,24 % DDD (průměr činil 84,7 %), u žáků 7. ročníku v rozmezí 55,28-74,22 % DDD (průměr činil 64,2 %) a u žáků 9. ročníku v rozmezí 64,93{--}103,15 % DDD (průměr činil 82 %). Plnění sacharidů bylo nedostatečné. U 5. ročníku bylo v rozmezí 18,81{--}25,35 % DDD, u 7. ročníku pouze v rozmezí 16,27{--}23,52 % DDD a u 9. ročníku v rozmezí 21,54{--}29 % DDD. Příjem lipidů byl zjištěn nadměrný u dívek 9. ročníku (37,56-46,21 % DDD). Potravní vláknina byla hrazena v normě potřeby. Ze sledovaných mikronutrientů byl deficitně hrazen vápník, plnění nepřekračovalo v žádném měsíci u žáků 5. ročníku 21,62 % DDD, u žáků 7. ročníku 19,82 % DDD. U žáků 9. ročníku bylo plnění v rozmezí 21,37{--}27,86 % DDD. Celoročně nadlimitně byl plněn vitamín B6 a B12. Posouzením pestrosti bylo zjištěno nízké zastoupení luštěninových polévek, ryb, ovoce a zeleniny. Nadměrně bylo zastoupeno v několika měsících vepřové maso a sladké pokrmy. U chlapců byl zřetelný stoupající trend hodnoty Body Mass Index (BMI) v závislosti na jejich věku, s přibývajícím věkem vynechávalo více respondentů snídani a obědvalo více mimo školní jídelnu, což může být jedna z příčin nadváhy či obezity u dětí. Nedostatečná byla konzumace ovoce a zeleniny. Testované hypotézy prokázaly tyto závěry: fyzická aktivita nebyla závislá na pohlaví respondentů, BMI respondentů byl závislý na pravidelné konzumaci snídaně, doba strávená u televize a počítače nebyla závislá na věku respondentů.
|
|
|
Analýza školní jídelny ve vybraném zařízení
Martinásková, Marie ; Mlejnková, Lena (vedoucí práce) ; Jarolímková, Liběna (oponent)
Školní stravování, jakožto jedna z forem účelového stravování, navazuje v České republice na dlouholetou tradici. Při přípravě pokrmů se řídí zdravou výživou a dodržuje přísná pravidla, jako doporučené denní dávky a hygienické předpisy. Školní stravování plní významnou výchovnou funkci. Děti se ve školní jídelně učí správně stolovat a jsou vedeny ke zdravému životnímu stylu. Tato funkce školní jídelny by neměla být podceňována. Návštěva jídelny je ale pro každé dítě dobrou zkušeností do života. Součástí práce bylo dotazníkové šetření, které ukázalo, že školní jídelna ve FZŠ Barrandov II je špičkovým, profesionálním pracovištěm. Výsledky dotazníkového šetření dopadly dle mého názoru pozitivně, jídelně se nedá nic vážnějšího vytknout. Můj průzkum (v rozpracovanější verzi) bude vedení jídelny brzy předán a jsem si jistá, že své služby ještě vylepší.
|
host ::
RSS.