Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 57 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dopady válečného konfliktu v Sýrii na úroveň migrace obyvatelstva
Zmitková, Adriána
Tato bakalářská práce popisuje a analyzuje proces vzniku konfliktu na území Syrské arabské republiky, změny v úrovni migrace způsobené tímto konfliktem a cílové destinace uprchlíků. Práce se zaměřuje na mezinárodní organizace zapojené do řešení humanitární krize v jednotlivých hostitelských zemích. V závěru jsou navrhnuta řešení problémů spojených s nevhodnými podmínkami pro život uprchlíků.
Působení mezinárodních mezivládních organizací při řešení humanitárních krizí: Případová studie
Božinovová, Anna ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá zemětřesením na Haiti v roce 2010 a humanitární pomocí, která byla poskytnuta mezinárodními mezivládními organizacemi. V této práci jsem se zaměřila na Organizaci spojených národů a Evropskou unii, jako klíčové aktéry v této oblasti. Cílem bylo zjistit, jak se liší humanitární pomoc těchto organizací a zda jejich vzájemná spolupráce pomohla zlepšit situaci v zemi po přírodní katastrofě. Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola charakterizuje základní pojmy, jako je humanitární krize, humanitární pomoc a klíčové principy humanitární pomoci. Druhá kapitola se věnuje OSN a EU. Třetí kapitola je případová studie - zemětřesení na Haiti a analyzuje, jak byla humanitární pomoc poskytnuta výše zmíněnými organizacemi, jestli jejich spolupráce byla efektivní a či pomoc zlepšila danou situaci.
Humanitarian aid of Finland
Belányiová, Veronika ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Humanitární pomoc můžeme definovat jako pomoc a činnost zaměřenou na záchranu lidských životů, zmírnění utrpení, udržování a ochranu lidské důstojnosti v přímém průběhu událostí anebo v důsledku mimořádných událostí. Mezi vymezující vlastnosti, které ji odlišují od jiných forem zahraniční pomoci a rozvojové pomoci, patří takzvané principy humanitární pomoci. Humanitární politika EU, která obsahuje účinné programy, nástroje a mechanizmy, je důležitou součástí zahraničních vztahů, kde se snaží přes poskytnutí, jak už finanční anebo nefinanční pomoci, předcházet lidskému utrpení anebo ho zmírnit. Finsko začalo svojí novou politiku humanitární pomoci v říjnu 2012, kde definuje klíčové principy, cíle, programy a priority svojí humanitární pomoci. Evropská unie a Finsko patří v rámci mezinárodního společenství mezi aktivní hráče v poskytování humanitární pomoci krajinám, které se v současné době nacházejí v humanitární krizi.
Humanitarian and development aid of the EU in Africa
Mačanga, Ondrej ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Sejkora, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji a aktuálnímu stavu rozvojové a humanitární pomoci Evropské unie se zaměřením na Afriku. Cílem této práce je přiblížit, co motivuje EU k rozvojové pomoci, jak je pomoc financovaná, jaké jsou její výsledky a v čem je potřebné zlepšení. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole je rozvojová pomoc vnímána z obecného hlediska. V druhé kapitole je přiblížena rozvojová pomoc EU, její vývoj a fungování. Třetí kapitola se zabývá konkrétními případy rozvojové a humanitární pomoci v Africe a jejími motivy.
Ochrana obyvatelstva z hlediska zdravotnického zabezpečení při povodni 2010 se zaměřením na situaci v Raspenavě
ŠTYNDL, Pavel
V úvodu bakalářské práce se zabývám základními obecnými pojmy, které souvisí s povodní. Povodně jsou přírodní jevy, kterým se lze jen stěží bránit, a představují největší přímé ohrožení v oblasti přírodních katastrof na území naší republiky. Způsobují vznik krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé přírodní a materiální škody, ale i ztráty na životech obyvatel v postiženém území. V postiženém území dochází taktéž k devastaci krajiny a ekologickým škodám. Povodním nelze zabránit, ale lze omezit jejich důsledky vhodnými přírodními, technickými nebo organizačními opatřeními. Povodně poukázaly na nutnost vybudování a doplnění protipovodňových opatření ve vymezených záplavových územích. Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Vyskytovaly se v minulosti, vyskytují se v současnosti a budou se vyskytovat i v budoucnosti. Je to v podstatě reakce zemského povrchu na srážky, důležitou roli hraje jejich intenzita, trvání a velikost zasaženého území včetně jeho sklonitosti a charakteristika povrchu. Potřebu protipovodňových opatření vyvolává umístění zástavby, která se historicky vyvíjela tak, že se lidé snažily bydlet co nejblíže u vody, kterou potřebovali jako zdroj pro svoji osobní potřebu, pro odvádění odpadní a dešťové vody, k využití vodní síly, chovu ryba rekreaci. Údolí podél vodních toků vytvářela lepší podmínky pro budování silnic, železnic a dalších cest. Rozvoj zástavby však na druhé straně neustále ubíral prostor, kterým by mohly povodňové průtoky plynule odtékat. Neobydlené krajiny, kde nejsou průtoky vodního toku ničím omezovány, má řeka k dispozici údolní nivu v celém údolí a může tak rozvíjet svoji korytotvornou činnost bez omezení, takže není potřeba se tam protipovodňovými opatřeními zabývat, jsou ve střední Evropě stále vzácnější. V druhé části bakalářské práce jsem se zaměřil na ochranu obyvatelstva v zasaženém území. Prostudoval jsem platnou legislativu a dostupné podklady poskytnuté obcemi Raspenava, Hejnice, Bílý Potok, ORP Frýdlant a krajským úřadem Libereckého kraje. Po povodni v srpnu roku 2010, kdy došlo ke značným škodám na majetku obce a občanů, řešila obec Raspenava protipovodňová opatření v ohroženém území obce, rekonstrukci zničených mostů a cest, obnovu infrastruktury. Při povodni bylo zničeno 11 lávek, 4 mosty, 13 domů, mateřská škola a zemřel 1 člověk. V rámci obnovy muselo město Raspenava řešit podanou stížnost na průběh vypsané veřejné soutěže, kterou musel řešit ÚOHS. Jako jedno z opatření k ochraně obyvatelstva v případě povodní se používá evakuace, což je opatření, které zabezpečují přemístění osob, majetku, zvířat, technického vybavení a nebezpečných látek z míst ohrožených povodní na jiná území, kde se následně zajišťuje pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. Jde o mimořádné opatření, které se používá v případech, kdy již nelze zabezpečit účinnou ochranu obyvatelstva jiným způsobem. Plán evakuace je zpracovaná v povodňovém plánu obce. Stanovená výzkumná otázka potvrdila, že v dnešní době jsou stanovená opatření na ochranu obyvatelstva zaměřená zejména na obyvatelstvo, které bylo evakuováno z ohroženého území a již méně se počítá se zabezpečením obyvatelstva, které nemuselo být evakuováno, ale zůstalo v postižené obci, kde nefunguje základní infrastruktura, dostupnost základních služeb v obci je omezena a lékařská péče je omezena ne-li zcela znemožněna.
Humanitární logistika
Nováková, Oldřiška ; Pernica, Petr (vedoucí práce) ; Koula, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá netradiční aplikací logistiky v oblasti humanitární pomoci, jelikož ta je nyní nedílnou součástí zahraniční politiky každého státu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů obou odvětví. Praktická část práce představuje jednotlivá schémata logistických řetězců humanitární pomoci České republiky. Cílem práce je charakterizovat průběh logistického řetězce v oblasti humanitární pomoci na a mimo území České republiky s uvedením jednotlivých případových studií (povodně na Novojičínsku a katastrofa v Japonsku). To autorce umožní porovnat jednotlivé procesy poskytování humanitární pomoci na a mimo území České republiky, navrhnout doporučení pro zlepšení dané situace a zdůraznit slabiny, které daný logistický systém má.
Využití nestátních neziskových organizací při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci při krizovém stavu na území Jihočeského kraje
POLLAK, Ondřej
Nestátní neziskové organizace nejsou v českém právním systému zcela definovaným pojmem. Jedná se o ustálený název slučující několik různých organizací, které nejsou zřízeny státem a mají za účel obecně prospěšnou činnost nebo neziskovou činnost pro soukromý prospěch. Na území Jihočeského kraje působí několik těchto organizací, které se zapojují do dění při krizových situacích a to v podobě např. organizování nouzového přežití a humanitární pomoci. Využití nestátních neziskových organizací je v současné době zpracováno v rámci Havarijního plánu Jihočeského kraje a Krizového plánu Jihočeského kraje. Tato bakalářská práce má za cíl definovat pojmy nestátní neziskové organizace, nouzové přežití a humanitární pomoc a zhodnotit, zda-li je v současné době využití nestátních neziskových organizací při nouzovém přežití a humanitární pomoci při krizových stavech na území Jihočeského kraje na dobré úrovni. V první části bakalářské práce jsou definovány na základě zákonných předpisů základní typy neziskových organizací a to občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, nadace, nadační fond a účelové zařízení registrované církve a náboženské společnosti. Při popisu nestátních neziskových organizací se práce zaměřuje na podmínky jejich vzniku a jejich organizační strukturu. Dále první část práce pojednává o samotném krizovém řízení a krizových stavech, kterými jsou stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Popisuje podmínky jejich vyhlášení a osoby¨k jejich vyhlášení odpovědné. Dále se v části o krizovém řízení rozebírají pojmy nouzového přežití a humanitární pomoci, což jsou oblasti, ve kterých spočívá velký podíl práce nestátních neziskových organizací při řešení krizové situace. Autor rovněž krátce ve své bakalářské práci popisuje jednotlivá odvětví nouzového přežití. Vzhledem k tomu, že pro řešení mimořádných událostí a krizových stavů jsou v současné době vypracovány právní předpisy, v nichž je mimo jiné uložena povinnost orgánům krizového řízení kraje vypracovat i dokumenty, které svým obsahem popisují jednotlivá opatření pro případy, kdy nastanou mimořádné události a krizové stavy, bakalářská práce popisuje dva z těchto základních dokumentů. Jsou jimi havarijní plán kraje a krizový plán kraje. V případě havarijního plánu kraje je nutno zmínit plány konkrétních činností, mezi kterými je pro tuto bakalářskou práci zásadní plán nouzového přežití. Ve druhé hlavní části bakalářské práce je podán přehled jednotlivých nestátních neziskových organizací na území Jihočeského kraje, které jsou schopny se podílet na řešení nouzového přežití a humanitární pomoci. V textu jsou popsány jednotlivé nestátní neziskové organizace v Jihočeském kraji a dále je popsán jejich podíl při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci. Cestou řízených rozhovorů se zástupci popsaných nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji byly získány informace k možnostem těchto organizací pro případ organizování nouzového přežití a humanitární pomoci při krizovém stavu na území Jihočeského kraje. Dále tato bakalářská práce ve své druhé části pojednává o panelu nestátních neziskových organizací, což je platforma pro kooperaci jednotlivých nestátních neziskových organizací a Jihočeského kraje při řešení krizových situací. Na základě výzkumu je porovnáno současné využívání nestátních neziskových organizací v Jihočeském kraji při řešení krizové situace s možnostmi vybraných nestátních neziskových organizací. Celá práce vychází z výzkumné otázky, jestli je využití nestátních neziskových organizací při organizování nouzového přežití a humanitární pomoci v současné době na dobré úrovni. Při jejím vypracování bylo vycházeno ze zákonných předpisů, odborné literatury a výzkumu, kdy bylo formou řízených rozhovorů hovořeno se zástupci vybraných nestátních neziskových organizací a orgánů krizového řízení v Jihočeském kraji.
Humanitární fotografie - prodej nebo svědectví
BUCHAROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá problematickou humanitární fotografie z hlediska procesu otherizace, a to na příkladu epidemie cholery v Zambii v roce 2010. Práce je postavena na kvalitativní metodice(konkrétně případové studii, analytické generalizaci). V práci argumentuji, že každá humanitární fotografie nutně obsahuje "dokumentující" a "prodávající" aspekty, neboť na jednu stranu vypovídá ve prospěch lidí v nouzi a dokumentuje určitou realitu a na druhou stranu je že zkoumám je jejím účelem získat další peníze pro poskytování pomoci, ale i udržení autority dané organizace a pracovních míst zaměstnanců.
Humanitární pomoc a neziskové organizace
Fontánová, Barbora ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Vývoj humanitární pomoci, jak ji dnes známe, započal před více než sto lety a prošel za tu dobu mnoha významnými změnami, obdobími a myšlenkovými proudy. Cílem této práce je zachycení měnícího se charakteru humanitární pomoci, překážek a selhání jejího poskytování a způsob jejich překonávání s důrazem na vývoj v posledních dvaceti letech. Práce řeší zejména selhání zapříčiněné chybným odhadnutím situace a potřeb v oblasti humanitární krize, překážky spojené s dodržováním základních principů humanitární pomoci, omezování suverenitou státu a problém zneužívání humanitární pomoci a korupce. Posun v řešení problémů a úrovni efektivnosti humanitární pomoci bude prezentován na případu české humanitární organizace Člověk v tísni.
Integrovaný záchranný systém České republiky, jeho participace na mezinárodních záchranných operacích a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.
LOVIČKA, Štefan
Tato diplomové práce se zabývá zmapováním poskytování humanitární pomoci do zahraničí a zapojení do mezinárodních záchranných operací základních a ostatních složek IZS ČR. Státní humanitární pomoc ČR do zahraničí je realizována z finančních prostředků, které jsou alokovány vládou pro daný rok ve státním rozpočtu do účelové vázané rezervy na humanitární pomoc Všeobecné pokladní správy. Cílem práce je předložit kompletní informace o mezinárodních záchranných misích a o poskytnutí jednotlivých druhů humanitární pomoci do zahraničí. Dílčím cílem bylo zjištění připravenosti ČR při poskytování jednotlivých druhů humanitární pomoci a poukázat na případné nedostatky. Přehled realizovaných zahraničních záchranných operací a poskytnutí humanitární pomoci byl zaměřen na základní složku IZS ČR, která se nejvíce zúčastňuje zahraničních misí a participuje největší mírou na poskytování humanitární pomoci do zahraničí, a to HZS ČR a jeho odřady. Z ostatních složek IZS ČR byl výzkum zaměřen na projekty jedné z nejvýznamnějších a největších neziskových nevládních organizací, kterou je Občanské sdružení ADRA.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 57 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.