|
|
Dynamika rozvoje fytoplanktonu Brněnské přehrady v závislosti na podmínkách prostředí
Straková, Lucie
Brněnská přehrada je typickým příkladem oslabené ekologické stability vodního prostředí. Tato vodní plocha se již několik let potýká s problémem antropogenní eutrofizace, jež vznikla v důsledku neustálého přísunu biogenních prvků z povodí. Nadměrné množství živin a příznivý vliv teplotní stratifikace zvyšuje konkurenceschopnost sinic. Ty se stávají každoročně dominantou fytoplanktonu a jejich abnormální množství zhoršuje vlastnosti vody a její využití. Odolné klidové stádium sinic tzv. inokulum je navíc uloženo v horních vrstvách dnového sedimentu po mnoho let. Nadměrnou primární produkci nejsou následně schopni redukovat ani přirození konzumenti sinic a řas. Sinice uvolňují do svého okolí toxické sekundární produkty metabolismu jež působí nepříznivé na produkci ryb, zdravotní stav ostatních vodních organizmů i člověka. Obrovský nárůst vodního květu se stává již po několik let předmětem výzkumu po celém světě. Bylo upuštěno od užívání jednorázových aplikací algicidních látek. Základem je nyní hledání dlouhodobého řešení, jež bude zlepšovat kvalitu vody a alespoň částečně navracet stabilitu celému ekosystému. Po dlouhodobém sledování vývoje fytoplanktonu se na Brněnské přehradě začaly uskutečňovat opatření k omezení rozvoje vodního květu. Pozornost je primárně věnována přítoku minerálních živin z povodí a ošetření sedimentů, v nichž je uloženo inokulum sinic. Následují zásahy přímo v těle nádrže. Důraz je kladen zejména na snížení konkurenceschopnosti sinic a omezení kyslíkových deficitů vznikajících v důsledku rozkladu nezpracované biomasy. Nové řešení spočívá v promíchávání jednotlivých vrstev vodního sloupce a nastolení rovnováhy. V neposlední řadě jsou součástí opatření také změny ve složení rybí obsádky. Odlov herbivorních ryb a vysazení dravých druhů by mělo pomoci k obnovení funkčního potravního řetězce.
|
|
|
Studium sezónních změn jakosti vody ve vírské nádrži
Navrátilová, Martina ; Dolejš, Petr (oponent) ; Chocholáčová, Hana (vedoucí práce)
Práce se zabývá měřením vybraných ukazatelů jakosti vody ve vodárenské nádrži Vír (teplota, pH, barva, zákal, fluorescence fykocyaninu, koncentrace chlorofylu-a, feopigmentů, microcystinu-LR, orthofosforečnanů, dusičnanů, atd.). Vzorky byly odebírány v odběrových profilech 10, 30 a 50 metrů od absolutní hladiny a v sezóně od května do října byl měřen vertikální profil pomocí sondy YSI 6600 přímo v nádrži.
|
|
|
Odstraňování různých druhů fytoplanktonu flotací rozpuštěným vzduchem
Sukopová, Martina ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
V práci byla hodnocena účinnost flotace rozpuštěným vzduchem (DAF) při odstraňování různých druhů fytoplanktonu. Jako naprostou nezbytnou se v procesu úpravy vody ukázala aglomerační fáze, neboli koagulace a flokulace. Ta neutralizuje částice, aby se na ně mohly navázat bubliny vzduchu. Účinnost procesu však závisí na více proměnných: druhu použitého koagulantu, dávce, pH koagulace, délce a intenzitě flokulace, recirkulačním poměru i použití polymeru při koagulaci. Jistý vliv na odstranění fytoplanktonu má i distribuce velikosti odstraňovaných částic a obsah organických látek v surové vodě. Flotace rozpuštěným vzduchem je v současnosti nejvhodnější metodou k odstranění fytoplanktonu, dokáže odstranit 93-98 % sinic, a dokonce 99-99,9 % řas. Z ekonomických důvodů byly srovnány i účinnosti flotace se sedimentací, kterou flotace v procesu úpravy vody nahrazuje.
|
|
| |
|
|
Kvalita vody a složení planktonních společenstev vodní nádrže Opatovice
Hylák, Tomáš
Náplní diplomové práce byl sedmiměsíční výzkum na údolní vodárenské nádrži Opatovice u Vyškova na Moravě. Odběry vody se prováděly jednou měsíčně ze dvou odběrných míst, které se nacházely na závětrné a návětrné straně. Z odebraných vzorků se na Mendelově univerzitě v Brně na oddělení rybářství a hydrobiologie tentýž den stanovovaly fyzikálně-chemické parametry vody, kvantitativní a kvalitativní složení planktonních společenstev. Výsledky byly porovnány s mojí bakalářskou prací: Vývoj jakosti vody vodní nádrže Opatovice, s výsledky z minulých let, které mi poskytla společnost VAK, a. s. Vyškov, s platnou legislativou České republiky a s některými nádržemi nacházejícími se na jižní Moravě.
|
|
|
Spatial heterogeneity of diatom silicification and growth in a eutrophic reservoir
VISOCKÁ, Veronika
Tato práce se zabývala měřením silifikace a rychlosti růstu rozsivek na třech odběrových místech nádrže Římov v roce 2011. Byly sledovány jak dva nejhojnější druhy (Fragilaria crotonensis, Asterionella formosa), tak druhy méně významné (Aulacoseira italica, Nitzschia acicularis, Synedra acus a Stephanodiscus sp.). Bylo zjištěno, že rychlost silifikace měřená pomocí metody PDMPO u třech dominantních druhů rozsivek (Fragilaria crotonensis, Asterionella formosa,Aulacoseira italica) je závislá na jejich rychlosti růstu. Zároveň bylo zjištěno, že rychlost růstu dvou nejhojnějších druhů rozsivek významně závisela na intenzitě světla.
|
|
|
Metody omezení nadměrného rozvoje fytoplanktonu
CHADTOVÁ, Gabriela
Cílem práce bylo zpracovat literární přehled metod boje proti nadměrnému rozvoji fytoplanktonu. Práce také zahrnuje kritické zhodnocení použitelnosti, úspěšnosti a rizik těchto metod. Metody boje proti rozvoji nadměrné biomasy sinic a řas lze rozdělit na přímé a nepřímé. Zatímco metody přímé působí přímo proti fytoplanktonu, metody nepřímé jsou založeny většinou na snížení množství živin dostupných pro růst fytoplanktonu. Obě tyto metody lze dále rozdělit na biologické, fyzikálně-mechanické a chemické. Mezi přímé metody fyzikálně-mechanické patří ultrazvuk a proplachovaní a ředění, metody přímé chemické zahrnují použití algicidů, koagulantů či flokulantů. Metody přímé biologické jsou speciálně rozděleny na principu parazitismu (viry, baktérie a houby), konkurence (řasy), alelopatie (extrakty z vyšších rostlin), predace (prvoci a býložravé ryby). Mezi metody nepřímé mechanické patří těžba a překrývání sedimentu. Chemickými metodami se rozumí vazba živin do nerozpustných sloučenin v sedimentu a biologickými využití společenstev bakterií pro mineralizaci sedimentů. V dalších částech práce se věnuji charakteristice řas a sinic a také faktorům ovlivňujícím vznik a vývoj vodního květu. V této části práce se zaměřuji hlavně na sinice, jejich toxiny a vliv, který mají na jednotlivé složky vodních ekosystému.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.