|
|
Vědomostní úroveň o problematice zdraví u studentů, adolescentů na středních školách technického zaměření
BLÁHOVÁ, Věra
V diplomové práci je proveden rozbor literatury k charakteristice zdraví a zdravého životního stylu. Cílem diplomové práce je získat přehled o šíři vědomostí v oblasti zdraví a pohybové aktivity, o vědomostní úrovni o problematice zdraví ve vybrané skupině studentů středních technických škol. Teoretická část je zaměřena na vymezení termínů zdravého životního stylu. K danému tématu práce je zvolen kvantitativní výzkum, založený na vědomostním testu. V praktické části jsou prezentovány výsledky od 120 studentů a to jak z vědomostního testu týkajícího se problematiky zdraví a pohybové aktivity, tak i z dotazníku zdravého životního stylu. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost a znalost v dané oblasti u studentů SPŠ strojní a elektrotechnické je průměrná a významně se neliší od vědomostní úrovně studentů gymnázií. Práce může sloužit ke zvýšení nejenom vědomostní úrovně studentů v oblasti zdraví, ale i ve zvýšení motivace v aplikování a dodržování zdravého životního stylu ve svém životě.
|
|
|
Vliv předmětu výchova ke zdraví na vědomosti a znalosti žáků v deváté třídě
HAVLOVÁ, Jana
Bakalářská práce Vliv předmětu výchova ke zdraví na vědomosti a znalosti žáků v deváté třídě se v teoretické části zabývá především definováním pojmů zdraví a determinanty zdraví, které jsou rozděleny podle vlivu životního stylu, prostředí, genů a zdravotní péče. V dalších kapitolách se věnuje charakteristice vývoje dítěte staršího školního věku. Soustředí se na biologické, psychické, sociální změny a emoční vývoj. V další kapitole se věnuje výchově ke zdraví, její definici, metodám a historii. Zaměřuje se na význam výchovy ke zdraví v životě člověka a náplní výuky předmětu výchova ke zdraví na 2. stupni základních škol. Ve výzkumné části jsem si kladla za cíl zmapovat znalosti žáků po absolvování předmětu výchova ke zdraví. Porovnáním dětí ze dvou škol, které měly v rámci výuky zařazenou výchovu ke zdraví a dvou škol, kde výchovu ke zdraví mají plněnou v rámci jiných předmětů. Výzkum práce byl realizován pomocí vědomostních dotazníků sestavených na základě pracovního sešitu určeného přímo pro výuku výchovy ke zdraví. Z výsledků dotazníků jsem vyhodnotila, že žáci, kteří neabsolvovali předmět výchova ke zdraví, mají méně znalostí z tohoto oboru než žáci, kteří výchovu ke zdraví absolvovali. Závěrečná část mé práce obsahuje odpovědi na hypotézu a navržení oblastí edukačního plánu, na které je třeba se více zaměřit tak, aby žáci bez výchovy ke zdraví dosahovali stejných vědomostí jako žáci, kteří prošli výukou výchovy ke zdraví.
|
|
|
Životní styl studenta PF JCU
BLÁHA, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na životní styl vysokoškoláka JCU PF, oboru výchovy ke zdraví, prezenčního a kombinovaného studia v Českých Budějovicích. Z dostupných materiálu jsme se zaměřili na kvantitativní výzkum, kde hlavní metodou je dotazování. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Práce popisuje zdraví, determinanty zdraví, prevenci zdraví, pohybovou aktivitu, duševní hygienu aj. Líčí životní styl z obecného hlediska. Popisuje složky životního stylu (spánek, strava a pitný režim, volný čas, stres, alkohol, kouření, sexuální chování, užívání drog). Následně prostřednictvím dotazníkového šetření analyzuje postoje a zkušenosti studentů vysoké školy se svým životním stylem a vše co s životním stylem souvisí a náleží mu. Důležité bylo ze současných poznatků zjistit, zda lze životní styl studentů považovat za zdravý a jaký je současný životní styl studentů výchovy ke zdraví, prezenčního a kombinovaného studia.
|
|
|
Nezaměstnanost a její vliv na zdraví
PULTAROVÁ, Lucie
Diplomová práce ?Nezaměstnanost a její vliv na zdraví? se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části jsou shrnuty podstatné pojmy, které se váží k nezaměstnanosti a trhu práce. Dále je v textu věnován prostor definici pojmu zdraví, jsou zde uvedeny faktory a determinanty, které jej ovlivňují. Zmíněn je taktéž pojem nemoci a problematika psychosomatiky. Praktická část práce je soustředěna na zkoumání vlivu nezaměstnanosti na zdraví. Využit byl kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika dotazníku. Sběr dat probíhal na Krajské pobočce Úřadu práce v Českých Budějovicích, výzkumný soubor tvořili uchazeči o zaměstnání registrovaní na této pobočce. V práci byly zadány dva cíle. Zmapovat vliv nezaměstnanosti na zdravotní stav nezaměstnaných a zjistit působení nezaměstnanosti na vznik psychických a somatických onemocnění. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny následující hypotézy: H1: Nezaměstnaní uvádějí zhoršení zdravotního stavu po dobu nezaměstnanosti, H2: Nezaměstnanost má negativní vliv na psychické zdraví nezaměstnaných, H3: Nezaměstnanost má negativní vliv na somatické zdraví nezaměstnaných. Hypotézy nebyly na základě statistického testování potvrzeny. Z uvedených výsledků se lze tedy domnívat, že délka nezaměstnanosti nemá vliv na subjektivní hodnocení fyzického a psychického zdraví, s narůstající délkou nezaměstnanosti se u respondentů nezhoršuje psychické ani fyzické zdraví. Závěry výzkumu však vzhledem k počtu respondentů a lokalitě nelze generalizovat. Statistické testování však odhalilo některé zajímavé výsledky. Jsou jimi například vztah mezi délkou nezaměstnanosti a hodnocením dopadu na jednotlivé oblasti života. Dále je to závislost mezi délkou nezaměstnanosti a hodnocením zdravotního stavu v průběhu posledního zaměstnání. Samotný výzkum by tak mohl sloužit jako podkladový materiál či východisko pro příští studie v této oblasti. Výše uvedená zjištění by po rozsáhlejším výzkumu mohla přinést poznatky uplatnitelné pro následnou praktickou činnost s nezaměstnanými osobami.
|
|
|
Kvalita života pacientů před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠIDÁKOVÁ, Alena
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu života pacientů před a po provedené totální endoprotéze kyčelního kloubu. A to pomocí standardizovaného dotazníku SF- 36 O kvalitě života podmíněné zdravím (HRQoL- Health Related Quality of Life), který hodnotí osm základních kvalit (domén) života. Tato práce je má 2 části: teoretickou a praktickou. V teoretické části byla popsána anatomii kyčelního kloubu, TEP, kvalita života obecně a při chronickém onemocnění pohybového aparátu. Praktická část byla zpracována za využití kvantitativního výzkumu, technikou anonymního dotazníku SF {--} 36. Výběrovým souborem respondentů byli klienti ortopedické ambulance Klatovské nemocnice a. s. V konečném souboru bylo 18 žen a 11 mužů. Vyhodnocení zajistilo Pracoviště klinické farmakologie českobudějovické nemocnice, a. s. Získaná data probandů byla porovnána s výsledky Oxford Healthly Life Survey a zároveň navzájem proti sobě. Výsledky byly přehledně zpracovány do grafů a tabulek. Uspořádání grafů je jednotné, vedle sebe byla uvedena vždy hodnota vlastního výzkumu a hodnota pro Oxford (vždy 100 %). Získané výsledky z praktické části mohou být použity k doplnění edukačních materiálů, které se vztahují k dané problematice. Výsledky jsou velice povzbudivé. Kvalita života se zlepšila. Zejména v doméně Bolesti (P) kde probandi dosáhli výsledku 86,79 % . Rozdíl oproti Oxfordu {--} 100 % (zdravé populaci) je tedy jen 13, 21 %. Nejlepšího výsledků dosáhli probandi v doméně Všeobecné vnímání vlastního zdraví (GHP) 141, 38 %. V úvodu byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza číslo 1 zněla: Kvalita života pacientů se po totální endoprotéze zlepší. Druhá hypotéza zněla: Spotřeba analgetik se po operaci sníží. Obě dvě hypotézy se potvrdily. Samozřejmě, že v některých doménách budou výsledky stále nižší oproti zdravé populaci, ale celkově ke zlepšení kvality života pacientů po TEP došlo. Domnívám se, že cíl práce byl splněn. V závěru práce byl přiložen seznam použitých zdrojů. Do přílohy byl dán např. dotazník SF {--} 36 či informační leták se zjištěnými daty, který bude použit k edukaci pacientů v čekárnách na ambulancích.
|
|
|
Životní styl osob pracujících v oblasti ochrany veřejného zdraví.
DVOŘÁK, Vít
Tato bakalářská práce je zaměřená na životní styl osob pracujících osob pracujících v oblasti ochrany veřejného zdraví. Zahrnuje vysvětlení základních pojmů, které dávají základ této práci. Jsou zde uvedeny nejnovější poznatky z odborné literatury týkající se životního stylu, zdraví, nemoci, podpory zdraví, prevenci. Jsou zde zmíněny otázky týkající se taktéž tolik potřebné legislativy.
|
|
|
Životní styl studentů ZSF JCU
PEŠEK, Zdeněk
Tato bakalářská práce shrnuje základní informace o životním stylu a zabývá se jeho problematikou. Upozorňuje na současné vědecké poznatky a doporučení v této oblasti. Teoretická část je zaměřena na oblasti životního stylu. Zabývá se faktory, které ovlivňují zdraví člověka, a jejich rozdělením z hlediska jejich závažnosti. Zejména se zaměřuje na pět hlavních prvků, jimiž jsou: výživa, pohybová aktivita, kouření, požívání alkoholu a užívání drog. Pro tyto faktory jsem se rozhodl, protože jsou nejvíce ovlivněny lidským rozhodováním a tím jsou tedy nejvíce závislé na lidské vůli. Jako první se zabývám stravou, zejména optimální skladbou a následným vlivem na zdraví. Dále jsem se zaměřil na pohybovou aktivitu a její pozitivní vliv na člověka. Následuje kouření a rozbor jeho negativního účinku na lidské zdraví. Konzumace alkoholu je začleněna jako čtvrtý atribut ovlivňující člověka pozitivně v malých dávkách, tak i negativně v nadměrných dávkách. Užívání drog jsem začlenil jako poslední člen negativně ovlivňující člověka. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na výše zmíněnou problematiku. Výzkumná část práce, realizovaná formou dotazníku, se věnuje identifikaci zkoumaného vzorku, alkoholu, pohybové aktivitě, stravě, nemocem a spánku. Výzkumem jsem zjistil, že obor Všeobecná sestra kouří více než ostatní obory. Konzumace alkoholu je u všech oborů na stejné úrovni. Pohybová aktivita je podle šetření na nejlepší úrovni u oboru Zdravotnický záchranář. Má práce tedy poukazuje, jak studenti Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dbají o své zdraví a jak se zajímají nebo nezajímají o svůj životní styl.
|
|
|
Životní styl pracovníků působících v poradenství zdravého životního stylu.
JANOŠOVÁ, Kateřina
Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. Životní styl většiny lidí je na počátku 21. století poněkud alarmující. Poradenství zdravého životního stylu poskytuje základní spektrum vyšetření, která určuje hladinu individuálního rizika klienta. Rozbor těchto rizik umožňuje doporučit optimální změnu ve výživě, spotřebě alkoholu, v kuřáckých návycích, pohybové aktivitě a ve zvládání stresu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. První část představuje teoretické vymezení zkoumané problematiky. Zabývá se popisem pojmu zdravý životní styl, otázkami ovlivňujícími faktory zdraví. V empirické části jsou interpretovány výsledky realizovaného výzkumu, který byl zaměřený na zmapování životního stylu pracovníků působících v poradenství zdravého životního stylu. V empirické části jsem použila metodu dotazníku a získaná data jsem statisticky zpracovala. Výzkumný vzorek tvořilo 153 respondentů působících v poradenství zdravého životního stylu. Kontrolní skupinu tvořilo 438 zaměstnanců OOVZ. Výzkumem jsem došla k závěru, že pracovníci působící v poradenství zdravého životního stylu si uvědomují důležitost dodržování zdravého životního stylu, ale ne vždy jednotlivá doporučení dodržují. Mezi hlavní problémy bych zařadila zejména nedostatek pohybové aktivity, nedostatečná konzumace ryb a luštěnin.
|
|
|
Hodnocení životního stylu studentů oboru Ochrana veřejného zdraví
SCHOVÁNKOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce shrnuje teoretické poznatky v několika oblastech životního stylu. Přináší základní informace o výživě, o pozitivním působení přiměřené pohybové aktivity, poukazuje na negativní důsledky kouření a konzumace alkoholu, zmiňuje se o vlivu stresu a nedostatečného spánku. Výzkumná část práce mapuje životní styl studentů oboru Ochrana veřejného zdraví na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ukázalo se, že studenti se sice stravují pravidelně, ale chybí jim dostatek ovoce a zeleniny ve výživě, malé procento z nich se věnuje pravidelné pohybové aktivitě. Celkem 52 % dotázaných studentů je spokojeno s vlastním životním stylem. Na otázku, zda si myslí, že studium právě daného oboru nějak ovlivnilo jejich životní styl, odpovědělo 38 % kladně. Výsledky této práce tedy poukazují na to, jak studenti oboru Ochrana veřejného zdraví dodržují zásady zdravého životního stylu a jak jsou se svým životním stylem spokojeni.
|
|
|
Analýza determinant zdraví ve vztahu ke zdravotní politice
Hobzová, Veronika ; Ježková, Alena (vedoucí práce)
Záměrem této práce je analyzovat vliv determinant zdraví na jeho zástupnou proměnou střední délku života. Na datech získaných z Českého statistického úřadu a z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR jsem provedla vícenásobnou regresní analýzu, jejímž výsledkem bylo určeno, které determinanty z vybraných proměnných v modelu jsou relevantní a které ne. Jako nejvýznamnější se ukázaly čtyři determinanty: počet obyvatel na jednu lékárnu, podíl městského obyvatelstva, náklady nemocnic na jednoho obyvatele, hrubá míra rozvodovosti.
|
host ::
RSS.