|
| |
|
|
Život homosexuálů v současné české společnosti
STUHLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou života homosexuálních jedinců v české společnosti. Úvodní část je věnována teoretickým poznatkům a základním pojmům spojeným s homosexualitou. Teoretická část seznamuje čtenáře s legislativním vymezením práv homosexuálů nejen v České republice, ale i na dalších místech ve světě. V návaznosti na téma registrovaného partnerství se další kapitola věnuje právní úpravě, která zakazuje homosexuálním párům adoptovat děti. Současná práva homosexuálů umožňují pouze adopci jednotlivců nebo pěstounství. I tomu se věnuje jedna kapitola teoretické části. Poslední část teoretické oblasti se věnuje výzkumům, které se v minulosti zabývaly otázkou homosexuality a homofobie. Praktická část práce je věnována vlastnímu výzkumu homosexuality v České republice. Kvalitativní výzkum realizovaný formou rozhovoru s jednotlivými respondenty přibližuje čtenáři podmínky života gayů a leseb v české společnosti. Pomocí polostrukturovaného rozhovoru byly odhaleny zásadní okamžiky v životě jedince a zároveň i jeho běžné denní starosti. Mezi základní témata probíraná během rozhovoru patřil coming out, registrované partnerství, adopce a respondentovy zkušenosti s homofobií. Bakalářská práce přináší vhled do života lidí, kteří tu žijí s námi.
|
|
|
Životní zkušenosti a názory mladých homosexuálů
HANISCHOVÁ, Nela
Bakalářská práce se zabývá mladými lidmi s homosexuální orientací. Cílem práce je zachytit a popsat klíčové životní zkušenosti mladých homosexuálů tak, jak je reflektují ve vztahu ke své sexuální orientaci. Práce je členěna do dvou částí. První část je teoretickým východiskem pro část praktickou. Seznamuje čtenáře s informacemi, které úzce souvisí s problematikou homosexuality. Obsahuje například druhy sexuální orientace, možné příčiny homosexuality, dále nastiňuje problematiku coming outu, homofobie a registrovaného partnerství. Praktická část práce je tvořena kvalitativním výzkumem. Výzkumný soubor se skládal ze tří gayů a čtyř leseb ve věku 1926 let. Metodou sběru dat byly hloubkové polostrukturované rozhovory. Následovalo zpracování dat. Data byla podle společných znaků zařazena do kategorií, které jsou v praktické části interpretovány.
|
|
| |
|
|
POHLED DO ŽIVOTA HOMOSEXUÁLŮ NA ÚZEMÍ JIŽNÍCH ČECH
ZHORNÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá životem homosexuálů a dopadem orientace na jejich psychiku. Práce se snaží o srovnání poznatků z vlastního výzkumu provedeného v jihočeském kraji a výsledků, které jsou dostupné v odborné literatuře. Diplomová práce se zabývá především tím, jaké dopady má homosexualita na psychiku jedince. Jsou zde však i nastíněné základní informace o této orientaci včetně definice, příčiny, historie a variantách homosexuálního života. Také se zde zabývám postoji veřejnosti k homosexualitě, které mají bez pochyby vliv na psychiku jedince. V poslední kapitole je zmíněné rodičovství homosexuálních párů. Cílem práce bylo zjistit, jaký má homosexualita vliv na psychiku jedince. Pro splnění cíle byly stanoveny výzkumné otázky. Pro sběr informací byla použita technika dotazování - hloubkový rozhovor. Získaná data jsou zpracována a podrobena komparaci s dosavadním poznáním daného jevu. Je zde upozorněno na shodu a také rozpor odborné literatury a vlastního výzkumu. Práce může pomoci obohatit dosavadní znalosti daného jevu a může být východiskem pro další zkoumání.
|
|
|
Mezigenerační vnímání sexuální odlišnosti ve Vrchlabí
HAVLÍČKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá mezigeneračním vnímáním homosexuality lidí ve Vrchlabí a v jeho nejbližším okolí. Práce se zaměřuje na tři základní věkové kategorie: mladí dospělí (18-30), střední dospělost (31-64) a senioři (65+). Teoretická část je rozdělena do pěti hlavních okruhů. Úvod je věnován definici homosexuality a dalších pojmů, které s homosexualitou úzce souvisejí. Další část se zabývá procesem coming out a objasňuje, o jaký proces se jedná, a blíže specifikuje jeho jednotlivé části. Další kapitola poskytuje stručný náhled do historie homosexuality a na její proměny v čase od dob starověku a přes středověké stíhání až do počátku 90. let, kdy došlo k dekriminalizaci homosexuality a začalo osvětové hnutí za tuto menšinu. Kapitola č. 4 stručně pomáhá pochopit, jak je homosexualita vnímána v biblickém kontextu, jaké jsou teologické postoje k homosexuální menšině, a v neposlední řadě, jak se k minoritě staví církev. Poslední okruh je zaměřen na homosexualitu v rámci legislativy v České republice. Nabízí náhled do procesu dekriminalizace, náhled na otázku diskriminace, registrovaného partnerství a možnosti adopce dětí homosexuálními páry. V empirické části jsou zhodnocovány výsledky výzkumu, kde byla hodnocena informovanost a míra tolerance k homosexuální menšině ve Vrchlabí. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazování. Anonymní dotazník byl rozdán mezi 150 respondentů s návratností 84,6 % (127). Osloveni byli lidé v prostorách restauračního zařízení Partyzán, výrobního závodu ARGO-HYTOS (oblast výroby, obchodu i služeb), Gymnázia Vrchlabí a Domova pro seniory ve Vrchlabí. Tímto výběrem byla snaha zajistit pokud možno co nejširší okruh respondentů z několika hledisek (identifikace). Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak homosexualitu vnímá mladší generace oproti generaci starší a seniorům ve městě Vrchlabí. Dílčím cílem bylo zkoumání, do jaké míry je společnost informovaná, kde informace získala a jak je nakloněna k dalším otázkám, které kolem homosexuality vyvstávají. Otázka informovanosti poukázala na silný vliv médií, nicméně prostředí školy se co se tématu homosexuality týče, ukázalo být značně nepodnětným. V souvislosti s cíli práce stanovená hypotéza H1, které předpokládala, že vyšší toleranci vůči homosexuálům má mladší generace oproti seniorům, se potvrdila. Respondenti mladších ročníků vykazují vyšší míru tolerance než senioři. Hypotéza H2, která přepokládala, že senioři nadále vnímají homosexualitu jako nemoc (úchylku) se potvrdila pouze částečně. Z výzkumu vyplývá, že homosexualitu jako duševní poruchu sice vnímá nejvíce lidí v seniorském věku, nicméně mluvíme o pouhých 16 %. Vzhledem k tomuto výsledku nemůžeme s jistotou potvrdit hypotézu č. 2.
|
|
|
Coming out jako rizikové období pro užívání návykových látek
DĚDIČOVÁ, Barbora
Coming out je proces sebepřijetí, který může být definován jako vnitropsychický konflikt mezi internalizovanou homofobií a nově rozpoznaným nebo alespoň si podstatně uvědomovaným vlastním erotickým zaměřením. V tomto období se zvyšuje riziko společenské diskriminace a psychopatologických jevů včetně depresí, sebevražednosti a užívání návykových látek (Weiss, 2010). Ve své práci jsem se věnovala procesu coming out jako rizikovému období pro užívání návykových látek. Má práce sestává ze dvou částí. Z teoretické a praktické. V teoretické části jsem se zaměřila na objasnění termínu coming out, jeho definici, fáze a pokusila jsem se v literatuře hledat informace o coming out jako rizikovém období. Dříve, než jsem se ale dostala k objasňování samotného coming out, musela jsem napsat něco málo o vnímání homosexuality v současnosti a o homofóbii. V následující kapitole jsem se věnovala identitě, jejímu vývoji, rodové identitě, genderové identitě, homosexuální identitě a jejím stádiím s jejímž přijetím či nepřijetím coming out souvisí. V poslední třetině teoretických východisek nazvané návykové látky, jsem se zabývala vymezení návykových látek, jejich klasifikaci a účinkům. Také jsem se zaměřila na užívání návykových látek mezi homosexuály obecně a dále užívání návykových látek v období coming out. V praktické části zaměřené na prožívání coming out jsem použila strategii kvalitativního výzkumu, metodu dotazování a techniku narativního rozhovoru, to z důvodu vystihnutí komplexního procesu coming out. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou účelového výběru a metodou sněhové koule. Získaná data jsem vyhodnotila metodou vytváření trsů. Cílem mé práce bylo popsat subjektivní prožívání homosexuálně orientovaných mužů v období coming out ve vztahu k návykovým látkám. S ohledem na cíl jsem stanovila následující výzkumnou otázku: Prožívají homosexuálové coming out jako rizikové období pro užívání návykových látek? Na základě vyhodnocení získaných dat jsem zjistila, že komunikační partneři prožívají coming out jako rizikový pro užívání návykových látek. Prožívají strach, pocit viny a sebenenávisti stejně tak jako zmatení. Jako důvody užívání návykových látek v období coming out se jeví touha začlenit se do party, zvýšení sebevědomí nebo samotná realizace coming out. Rodiny komunikačních partnerů jsou vůči homosexuálům ne příliš tolerantní, komunikační partneři nemají v rodinu dostatečnou důvěru a také v jejich rodinách příliš nefunguje komunikace. Na rizikovosti období coming out ve vztahu k návykovým látkám se podílí také sociální prostředí, v němž jsem popsala vliv porna, prostředí gay barů, školy, internetu a náboženství. Dospěla jsem k závěru, že homosexuálové užívající v období coming out návykové látky, subjektivně realizují coming snáze než ti, kteří je neužívají. Tento závěr se ale nedá generalizovat, protože může být zkreslen mnoha fakty, například tím, že jsem použila příliš selektivní výběr, tedy nepracovala jsem s jedinci, kteří návykové látky během období coming out neužívali, ale bylo by určitě zajímavé zjistit, jakým způsobem se se svým coming out vyrovnávali. Možné přínosy pro praxi spatřuji ve zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti. Poznatky mohou čerpat i rodiny samotných homosexuálů. Čím více o tématu víme, tím lépe a efektivněji ho můžeme řešit. Práce může být také využita jako předvýzkum dalším výzkumům, zabývajících se například poskytováním sociálních služeb pro příslušníky sexuálních menšin.
|
|
|
Coming out - Rodiče, děti a homosexualita
KLÍROVÁ, Monika
Práce se zabývá procesem coming out z pohledu homosexuálů a rodičů. V teoretické části jsou popsány procesy a pojmy, které s coming outem přímo souvisí a popisují prožívání homosexuála i rodiče. V první části je vysvětleno co to je homosexualita, posléze se zaměřuji na proces coming out a následně na postoje společnosti. A to jak na postoje k homosexualitě pramenící z minulosti, tak dnešní postoje majoritní společnosti v ČR. S tím je spojen stručný popis a funkce organizací, které jsou hlavními aktéry v pomoci homosexuálů v ČR. Závěr teoretické části tvoří pojednání o rodině, jejích funkcích a postojů k homosexualitě jako takové Výzkumná část práce vychází z přímých rozhovorů s homosexuály a rodiči. Na základě popsaných procesů a pojmů v teoretické práci, byl veden rozhovor s oběmi stranami a výsledky ukazují, jak proces coming out prožívá každá skupina zvlášť. Výsledky jsou podloženy úryvky rozhovorů s respondenty. Cíl práce a hlavní body rozhovorů jsou uvedeny v přehledných tabulkách. Závěr práce tvoří diskuze nad výsledky a vyvození závěrů z výsledků celé práce.
|
|
|
Názory české společnosti na registrované partnerství
CALETKOVÁ, Dagmar
Diplomová práce se zabývá problematikou registrovaného partnerství a postoji české veřejnosti k tomuto ze společenského i právního hlediska novému institutu.V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy vztahující se k této problematice. Záměrem práce bylo zjistit názory převládající v české společnosti na homosexualitu a homosexuální orientaci jako takovou, včetně názorů na registrováné partnerství. Hypotézy byly stanoveny tři. H 1: Větší část české veřejnosti vnímá uvedení zákona o registrovaném partnerství jako pozitivní krok pro homosexuálně orientované občany. H 2: Více než polovina respondentů nemá dostatek informací o problematice registrovaného partnerství. H 3: Více než polovinu respondentů v jejich názorech nejvíce ovlivňují média. Obsahem výzkumné části bylo zpracování a vyhodnocení dat získaných kvantitativní metodou dotazování technikou dotazníku, kdy pomocí anonymního dotazníkového šetření byly zjišťovány názory široké veřejnosti na homosexualitu a registrovaná partnerství. Ze zjištěných dat lze vyvodit, že česká veřejnost ví o institutu registrovaného partnerství jako takovém, ale znalost konkrétních aspektů, které jsou významné ze sociálního či právního hlediska, není na potřebné úrovni. Potěšujícím zjištěním je, že česká veřejnost má k institutu registrovaného partnerství otevřený přístup a s jeho uvedením do praxe prostřednictvím schválení zákona č.115/2006 Sb. souhlasí.
|
|
|
Etické otázky spojené s problematikou partnerství homosexuálů
TAUBROVÁ, Květa
Bakalářská práce se zabývá problematikou, která je spojena s partnerstvím homosexuálů, kde je popsáno několik etických problémů, jako například registrované partnerství, adopce dětí homosexuálními páry, zvyklosti či postoje různých kultur a náboženství k homosexualitě. Zmíněna jsou i některá významná jména, jako například Jiří Hromada, šéfredaktor gay časopisů a gay aktivista, který dodnes bojuje za práva homosexuálů, či významné organizace, jako například SOHO, STUD, HRHO a mnoho dalších organi ací, které významným způsobem ovlivnily životy homosexuálů a napomohly k prosazení jejich práv. Homosexualita byla, je a do budoucna pravděpodobně ještě stále bude velmi diskutovaným tématem. Jedná se o celosvětový etický, ale i náboženský "problém". Přestože v Bibli není slovo homosexualita nikde vyřčeno, tak i přesto se dá říci, že je v Písmu svatém odmítána. (Lv 18,22; 20,13) Možnost adopce dítěte může, ale také nemusí být přáním mnoha homosexuálně orientovaných spoluobčanů. I tak jsou zde vysvětleny pojmy týkající se náhradní rodinné péče, postup, jak žádat o náhradní rodinnou péči, a možnost "dítěte ze zkumavky".
|
host ::
RSS.