|
|
Vliv jednotýdenní hospitalizace na pacienty s onemocněním žlučových cest léčeným chirurgickým zákrokem
ELLINGEROVÁ, Klára
Cílem této práce je zhodnotit, jak na pacienta po dobu hospitalizace, tedy od přijetí do propuštění, působí proces hospitalizace. Teoretická část popisuje anatomii a patologii žlučových cest. Tyto části jsou základem pro vytvoření souvislostí v problematice onemocnění žlučových cest. Dále je zmíněn průběh hospitalizace k utvoření představy, čím musí jedinec při hospitalizaci projít, a dietní omezení, které podporuje léčbu. V neposlední řadě přinášíme pohled na hospitalizaci z psychologického hlediska. Empirická část je zaměřena na zkoumání vlivu jednotlivých složek hospitalizačního procesu na psychiku pacientů. Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník, který vyplňovali pacienti (respondenti) hospitalizovaní v jedné z nemocnic Jihočeského kraje.
|
|
|
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči
MARKOVÁ, Ladislava
Nežádoucí události v ošetřovatelské péči jsou v současné době velice často diskutovaným tématem. Při poskytování ošetřovatelské péče se setkáváme každý den s nějakým druhem nežádoucí události. Ne vždy si uvědomujeme, že se jedná o nežádoucí událost. Nežádoucích událostí postupem let stále přibývá a toto téma se stává stále aktuálnější. Cílem bakalářské práce s názvem Nežádoucí události v ošetřovatelské péči bylo získat dostatek informací o stále diskutovaném tématu nežádoucích událostech. Praktická část bakalářské práce byla zpracována formou kvantitativního výzkumného šetření prováděné pomocí dotazníkové metody. Na základě získaných výsledků z dotazníkového šetření byly potvrzeny nebo nepotvrzeny stanovené hypotézy.Zjištěné výsledky byly zpracovány do grafů, jejichž analýzou byla potvrzena hypotéza č. 2 Průměrný věk klientů, u kterých dochází nejčastěji ke vzniku nežádoucí události je 65 ? 75 let. Hypotéza č. 3: Nejčastější nežádoucí události jsou pády. Hypotéza č. 4: Nejčastěji užívanými způsoby prevence jsou zábrany a signalizační zařízení. Hypotéza 5: Nežádoucí události se vyskytují ve větší míře na interních odděleních. Hypotéza č. 1 Četnost nežádoucích událostí se v roce 2011 zvýšila, ve srovnání s ostatními roky, na základě poskytnutých informacía výsledků potvrzena nebyla. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že tématu nežádoucích událostí není přikládána taková vážnost, jaká by měla a někdy jsou nežádoucí událostí zdravotnickým personálem podceňovány. Výsledky výzkumného šetření budou předloženy a prokonzultovány s hlavní sestrou nemocnice, která by s nimi mohla dále pracovat ve smyslu pořádání různých seminářů, informačních schůzek za přispění i mé účasti.
|
|
| |
|
|
Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacienů-cizinců
KASOVÁ, Simona
Abstrakt: Na území České republiky žije mnoho cizojazyčných minorit, proto ošetřovatelská péče o příslušníky jiných národností ve zdravotnických zařízeních není ničím neobvyklým. Vzájemná komunikace a porozumění velmi významně ovlivňuje kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty-cizince. Pokud sestra nezná potřeby pacienta-cizince z důvodu neefektivní komunikace, není schopna tyto potřeby uspokojit a tím poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči. Tato bakalářské práce na téma: ,,Tlumočník jako součást týmu při ošetřování pacientů-cizinců popisuje v teoretické části pohyb cizinců na území České republiky, zásady a prvky multikulturní komunikace pro zdravotnický personál, práci tlumočníka a jeho zapojení do multikulturního ošetřovatelství, ale i zajímavosti z oblasti komunikace určitých národností. Druhá část bakalářské práce je tvořena kvantitativním výzkumem, který je doplněn kvalitativním šetřením, prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s cizinci žijícími v České republice. Kvantitativní výzkum byl uskutečněn formou dotazníků pro sestry pracujících v jihočeských nemocnicích. Cíl práce: ,,Zjistit znalost sester vedoucí k zajištění úspěšné a kvalitní komunikace s pacientem-cizincem" byl splněn. Hypotézy k tomuto cíly byly stanoveny takto: H1 Sestry mají již zkušenost s ošetřováním pacientů-cizinců. H2 Sestry mají zkušenost s komunikací s příslušníky cizojazyčných minorit. H3 Sestry mají znalost postupů úspěšné komunikace s pacienty-cizinci. H4 Sestry znají příslušné kontakty, na které se obrátit, v případě potřeby tlumočníka. H5 Při péči o pacienta- cizince je do ošetřovatelského týmu zařazen i tlumočník. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny, ostatní hypotézy výzkumné šetření nepotvrdilo. Výsledky této bakalářské práce by mohly posloužit jako ukazatel potřeby, sestry dále vzdělávat v multikulturním ošetřovatelství. Také by v praxi mohly poukázat na vhodnost, více zapojit tlumočníka do ošetřovatelského týmu při péči o příslušníky cizojazyčných minorit.
|
|
|
Komunikace s pacientem seniorem na Neurochirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.
VOLDŘICHOVÁ, Petra
Komunikace je v obecné rovině definována jako sdělování informací prostřednictvím nejrůznějších signálů a prostředků: ústně, písemně, mimikou, gesty a dalším neverbálním chováním, a to především mezi dvěma či více lidmi. Často se také uvádí, že jde o způsoby nebo prostředky, které pomáhají ke spojení (dorozumění). Lékaři a zdravotní sestry všeobecně přiznávají komunikační potíže v určitých specifických náročných situacích, někteří z nich se však domnívají, že jsou díky své výchově, schopnostem a vzdělání dobrými zprostředkovateli, tj. dobrými komunikátory. Naopak pacienti senioři se vyjadřují o komunikačních dovednostech zdravotnických pracovníků spíše nepříznivě a projevují nespokojenost nad průběhem vzájemného dorozumívání. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem komunikují lékaři a zdravotní sestry s pacienty seniory na neurochirurgickém oddělení. Dalším cílem bylo dále zjistit, jaké způsoby komunikace vyhovují pacientům seniorům hospitalizovaným na neurochirurgickém oddělení. Z výzkumu vyplynulo, že senioři hospitalizovaní na neurochirurgickém oddělení upřednostňují verbální formu komunikace - tato forma komunikace jim nejvíce vyhovuje. Taktéž zdravotnický personál uvedl, že většinou verbální komunikaci používá - v některých případech ji doplňují o komunikaci neverbální, především gesta a tón hlasu. Tato práce by mohla být využita jako zpětná vazba v oblasti komunikace mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty seniory, hospitalizovanými na neurochirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.
|
|
|
Centrum pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě
TOMÁNKOVÁ, Barbora
V České republice je přibližně 0,5 milionu neslyšících a nedoslýchavých občanů, 7600 osob je zcela hluchých. Ročně u nás porodí přibližně 100 neslyšících maminek. Málokdo z nás, slyšících, si uvědomuje, jak komplikovaný a omezený přístup má neslyšící maminka k informacím, o to víc by měl být kladen důraz na určitá specifika v komunikaci, aby se i neslyšící mamince dostávaly plnohodnotné informace a ne pouze útržky, aby i neslyšící ženy mohly projít touto důležitou etapou jejich života se srovnatelnými podmínkami a vytvořily si tak základ pro plnohodnotné rodičovství. Cílem práce bylo popsat činnost Centra pro neslyšící matky při Ústavu péče o matku a dítě, komplexní péči o neslyšící klientky, způsoby komunikace zdravotnického personálu s neslyšícími klientkami. Dále byla práce zaměřena na zájem zdravotnického personálu o výuku znakového jazyka a možnosti vzdělávání v dané problematice. V práci jsem se dále zaměřila na popis subjektivních pocitů neslyšících maminek, které porodily v daném zdravotnickém zařízení. Práce je rozdělena do dvou částí a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám stručně dělením sluchových vad, komunikací z obecného hlediska, formami komunikace neslyšících včetně komunikačních systémů, zásadami komunikace s neslyšícími. V praktické části jsou využity metody a techniky kvalitativního výzkumu. Jako techniku terénního sběru dat jsem použila metodu dotazování a technikou je polořízený rozhovor se zdravotnickými pracovníky ( lékaři a porodními asistentkami) a s neslyšícími maminkami, které v daném zdravotnickém zařízení porodily v době od vzniku Centra do konce roku 2008. Výsledky kvalitativního výzkumu, které tato práce přináší : 1)Zdravotnický personál je ze strany zaměstnavatele málo motivován účastí na kurzech znakového jazyka. 2)Zdravotničtí pracovníci se domnívají, že každý neslyšící umí odezírat. 3)Podle neslyšících klientek, které porodily v ÚPMD v posledních dvou letech je přístup zdravotnického personálu stejný jako v jiných zdravotnických zařízeních. 4) Zdravotnický personál nerozlišuje druh sluchového vady u neslyšících klientek a tím pádem volí nevhodnou komunikaci. Přínosem této práce by mělo být to, že by zjištěné nedostatky mohly být použity pro návrh zkvalitnění péče pro neslyšící nejen v tomto zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Komunikace zdravotnického personálu s klienty.
KOLÁŘOVÁ, Markéta
Svou bakalářskou práci Komunikace zdravotnického personálu s klienty jsem rozdělila do několika kapitol. První kapitolu Současný stav jsem zaměřila na vysvětlení pojmu komunikace a objasnění procesu komunikace obecně. Dále se v práci zaměřuji již na komunikaci z konkrétního hlediska zdravotník- klient (pacient). Jde například o vztah klienta a zdravotníka, zásady správné komunikace při interakci zdravotnického personálu s klienty, produktivní chování, rozhovor ve zdravotnictví atd. V neposlední řadě se v této kapitole zaměřuji na devalvační prvky v komunikaci a neproduktivní chování zdravotníků. V následující kapitole jsou stanoveny cíle a hypotézy. Prvním cílem mé práce je zjistit subjektivně vnímanou úroveň komunikačních dovedností zdravotnického personálu s klienty z pohledu klientů v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově. Druhým cílem je posoudit vliv komunikačních dovedností zdravotnického personálu na informovanost klientů o diagnóze, vyšetření a průběhu léčby. Hypotézy znějí takto: {\clqq}Klienti vnímají úroveň komunikace zdravotnického personálu jako nízkou.`` a {\clqq}Informovanost klientů je přímo úměrná s úrovní komunikace.`` Pro splnění cílů a ověření hypotéz jsem zvolila kvantitativní výzkum, metodu dotazování technikou dotazníku. Základní soubor respondentů tvoří 65 dospělých klientů nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově ve věku od 18 do 65 let. Návratnost dotazníku byla 98%. Oba stanovené cíle se mi povedlo splnit na základě provedeného výzkumu. Respondenti ohodnotili úroveň komunikace zdravotníků jako velmi dobrou. Stejně tak ohodnotili i informovanost ze strany zdravotníků. Informovanost je tedy přímo úměrná s úrovní komunikace zdravotnického personálu. První hypotéza tedy potvrzena nebyla, klienti jsou s úrovní komunikace zdravotnického personálu spokojeni. Tuto hypotézu jsem si stanovila na základě osobní zkušenosti a jsem velmi ráda, že ji výzkum vyvrátil. Druhá hypotéza potvrzena byla, informovanost klientů je přímo úměrná s úrovní komunikace. Zjištěné výsledky mohou posloužit jak zdravotnickému personálu, tak i klientům nemocnice.
|
|
|
Role vojenských sester při poskytování ošetřovatelské péče u vojáků a civilistů v zahraničních misích
KRATOŠKOVÁ, Tereza
Byly stanoveny dva cíle: C1: Zjistit, jak ranění a nemocní civilisté vnímají účast žen ve vojenské ošetřovatelské péči v zahraničních misích K-FOR na území Kosova. C2: Zjistit, jak ranění a nemocní vojáci vnímají ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami {--} ženami během zahraničních misí K-FOR. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vnímají ranění a nemocní civilní obyvatelé rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? 2. Respektují poskytovatelé péče potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova? 3. Vnímají ranění a nemocní vojáci rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou? K dosažení cílů a výzkumných odpovědí byla využita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru. Na výzkumné šetření bylo vybráno celkem šest skupin raněných a nemocných, kteří byli ošetřováni vojenskou zdravotnickou službou na území Kosova a to : První skupina byli vojáci Armády České Republiky {--} 7 mužů, druhá skupina byly vojákyně {--} 5 žen. Do třetí skupiny patřili muži vojenského zdravotnického personálu {--} 7 mužů, čtvrtá skupina byla tvořena vojákyněmi zdravotnického personálu {--} 5 žen. Poslední dvě skupiny dotazovaného souboru bylo 5 mužů a 5 žen z místního obyvatelstva. Na základě analýzy odpovědí byly k výzkumným otázkám stanoveny hypotézy. H1: Ranění a nemocní civilní obyvatelé vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. H2: Poskytovatelé péče respektují potřebu víry u místních obyvatel na území Kosova. Na závěr vyplynula hypotéza a to ze třetí výzkumné otázky a to H3: Ranění a nemocní vojáci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče mezi mužem a ženou. Výsledky této práce je možné využít při vojenských přípravách pro jednotky vyjíždějící do zahraničních misí, ale i jako studijní materiál při přednáškách a prezentacích. Zodpoví se tím plno nevyřčených otázek a může přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče poskytované na zahraničních misích.
|
|
|
Profesionální poranění zdravotníků
KRÁTKÁ, Hana
Téma své práce, profesionální poranění zdravotníků, jsem si zvolila, neboť mě zajímalo vyhodnocení této problematiky, neboť každý z nás se jednou ocitl, či ocitne, ve zdravotnickém zařízení a všimne si, jak se zdravotničtí pracovníci chovají při své práci a jak svou práci vykonávají. Z mých předešlých poznatků ze zdravotnických zařízení jsem věděla, že ne všechny postupy zdravotníků jsou v pořádku, ale nevěděla jsem, zda porušují legislativu či provozní řád, nebo jsou-li jejich postupy správné. Proto jsem si také vybrala toto téma, abych pronikla do tajů profesionálních poranění a postupů zdravotníků při vykonávání jejich profese. Zdravotničtí pracovníci čelí denně rizikům poranění ostrým předmětem a s tím spojeným nebezpečím nákaz přenosných touto cestou. V České republice se sledují neprofesionální, ale i profesionální poranění. Zdravotničtí pracovníci čelí i nákazám v důsledku profesionálního poranění, jakou jsou virové hepatitidy A, B, C, D, E, HIV/AIDS, cytomegalovirová infekce, infekční mononukleóza a syfilis. Cílem této práce je vyhodnotit sledované počty poranění zdravotnických pracovníků v Ústí nad Labem dle stanovených kritérií se zaměřením na dodržování platných právních předpisů při manipulaci se zdravotnickým materiálem, se zdravotnickými prostředky a s nebezpečným odpadem. Dále je cílem seznámit zdravotníky s výsledky výzkumu a zúčastnit se školení o bezpečnosti práce ve zdravotnickém zařízení. Hypotézou v mé práci je, že při manipulaci se zdravotnickým materiálem, se zdravotnickými prostředky a s nebezpečným odpadem je dodržována platná legislativa. Jako výzkumnou metodu jsem použila rozdání dotazníků, které byly rozdány do pěti nemocničních oddělení, a sekundární sběr dat ze zdravotnických dokumentací z let 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007, které mi byly k dispozici na protiepidemickém odboru Krajské hygienické stanice v Ústí nad Labem. Myslím, že hypotéza, uvedená v bakalářské práci, nebyla potvrzena, neboť zdravotníci porušují legislativu platnou v České republice. Cíl mé práce byl splněn, neboť došlo k zpracování dotazníků formou tabulek a grafů, dále byl vyhodnocen sekundární sběr dat tabulkami a vše bylo porovnáno s ostatními zdroji v této problematice. Poznatky z této bakalářské práce budou interpretovány hlavní sestře Krajské zdravotní a.s. {--} Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, která poté provede školení vrchních sester. Dále budou tyto poznatky sloužit k vytvoření edukačního plánu zdravotníků a budou interpretovány osobám, kterých se tato problematika týká.
|
|
|
Znalosti zdravotnického personálu o onemocnění AIDS v České republice ve srovnání s Kanadou
LIŠKOVÁ, Kristina
HIV/AIDS. Jenda z nejobávanějších pohlavně přenosných chorob, která v současné době v naší republice zažívá prudký vzestup. O to větší důraz je klást na zdravotnický personál. Zdravotníci jsou nejvíce ohroženi poraněním o kontaminovanou jehlou, která může přenášet více než 20 přenosných chorob včetně HIV, hepatitidy B nebo hepatitidy typu C. Vystavení riziku jsou jak zdravotní sestry, lékaři, ale i pomocný personál a další zaměstnanci ve zdravotnictví. Cílem práce bylo zjistit míru informovanosti zdravotnického personálu v Českobudějovické nemocnici a.s. a zda využívají svých znalostí v preventivních opatření v praxi. Získané výsledky byly porovnány s výsledky informovanosti a ochrany sester v Kanadě. Výzkum byl prováděn kvantitativním sběrem dat, konkrétně pomocí dotazníkového šetření a skrytého pozorování. Výzkum byl zaměřen na zdravotní sestry z chirurgického, interního, neurologického, kožního a ORL oddělení. Výsledky dotazníkového šetření byly následně porovnány s výsledky výzkumu, od Mgr.Jolany Ročňové DiS., prováděné v roce 2006 zdravotními sestrami v Foot Hills Hospital in Calgary {--} kvantitativním sběrem dat, sekundární analýzou dat a dotazníkovým šetřením. Dále s bakalářskou prací na téma Úrazovost sester při výkonu povolání z roku 2004, od Renaty Pilečkové. Bylo pracováno s hypotézami, že informovanost zdravotnického personálu je v Českých Budějovicích dostačující, že zdravotnický personál, využívá preventivní opatření minimálně. Poslední hypotéza byla, že zjištěné výsledky o lepším využití znalostí v Kanadě.Výsledky z posledních dvou hypotéz byly nakonec potvrzeny.
|
host ::
RSS.