|
|
Reologické chování roztoků polymeru vhodných pro elektrostatické zvlákňování
Divínová, Nikol ; Voráč,, Zbyněk (oponent) ; Chamradová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací vodných roztoků polyvinylalkoholu (PVA) vhodných pro elektrostatické zvlákňování. V teoretické části je popsána metoda elektrostatického zvlákňování, včetně parametrů ovlivňujících tento proces. Literární rešerže rovněž obsahuje kapitolu reologie, která se obecně zabývá reologickými vlastnostmi polymerů a zejména pak PVA. V experimentální části je popsána příprava a reologická studie vodných PVA roztoků, které byly následně zvlákněny. Pomocí zobrazovací techniky skenovací elektronové mikroskopie (SEM) byla studována morfologie připravených PVA nanovlákenných vrstev. Sledován je vliv molekulové hmotnosti, použitého rozpouštědla, koncentrace, reologických vlastností, elektrické vodivosti a povrchového napětí roztoků na zvláknitelnost, průměr a morfologii vzniklých vláken.
|
|
|
Techniky využívající svazek nabitých částic k zobrazení a analýze materiálů
Lamborová, Leona ; Kičmerová, Dina (oponent) ; Čupera, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá technikami využívající svazek nabitých částic pro zobrazení a analýzu materiálu. Mezi nabité částice využívající se pro tyto účely patří elektrony a ionty. Tato rešeršní práce je tedy rozdělena na podstatu elektronové a podstatu iontové optiky. Dále je zde pojednáno o principu funkce, konstrukci a detektorech, které slouží k obrazové a chemické analýze skenovací elektronové mikroskopie, transmisní elektronové mikroskopie a metody fokusovaného iontového svazku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mikronizace biopolymerního materiálu
Gistingerová, Radka ; Wikarská, Monika (oponent) ; Pospíšilová, Aneta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje přípravě mikročástic z poly(3-hydroxybutyrátu) pro kosmetické aplikace. Částice byly připravovány emulzní technologií, kdy byl chloroformový roztok poly(3-hydroxybutyrátu) dispergován ve vodném roztoku polyvinylalkoholu. Původní poly(3-hydroxybutyrát) byl rovněž v práškové formě, avšak předpokládalo se, že jeho vlastnosti mohou být touto úpravou vylepšeny. Odpařením veškerého chloroformu se vytvořily poly(3-hydroxybutyrátové) částice. Změnou vstupních koncentrací obou složek došlo ke změně distribuce velikostí částic. Všechny připravené prášky byly zkoumány pod skenovacím elektronovým mikroskopem a měřeny metodou laserové difrakce. Experimenty a následná měření ukázaly, že zvýšení koncentrace emulgátorového roztoku vede k celkovému zmenšení velikostí částic, naopak vyšší koncentrace poly(3-hydroxybutyrátu) způsobí jejich zvětšení. Pro zhodnocení potenciálu připravených částic v kosmetice byly všechny prášky hodnoceny senzoricky. Hodnotitelé mezi jednotlivými prášky nepozorovali téměř žádné rozdíly, pouze původní poly(3-hydroxybutyrátový) prášek byl hodnocen mírně hůře ve srovnání s námi připravenými prášky. Prášek, který se v současnosti používá v kosmetických produktech, byl hodnocen velmi podobně jako prášky, které byly připraveny emulzní technologií.
|
|
|
Preparation and characterization of nanostructured III-V semiconductor materials
Maniš, Jaroslav ; Kostelník,, Petr (oponent) ; Hospodková,, Alice (oponent) ; Šikola, Tomáš (vedoucí práce)
The aim of the presented PhD thesis was to develop and analyze gallium nitride (GaN) nanostructures in three different forms. Firstly, three dimensional GaN nanocrystals prepared on graphene were studied from the perspective of the intrinsic crystal properties as well as growth statistics. Adopting the method of droplet epitaxy allowed the formation of such nanostructures at a low substrate temperature (T = 200°C). In order to demonstrate possible applications, the proof of concept of an UV sensitive device was designed and tested with the successful results and the great promise to the future work. Secondly, two dimensional GaN nanostructures were prepared on a pristine silicon surface also at low temperature (T = 200°C). Following experiments were focused on a study of a crystal structure and an elemental analysis as these structures have been observed for the first time. Two dimensional structures are promising candidates into the high power applications which are emerging in these days. Thus, preparation of such 2D GaN nanostructures serves as a solid foundation for the further research. Thirdly, one dimensional GaN horizontal nanowires were fabricated on different sapphire planes. The prepared nanowires provided adequate dataset for the subsequent data analysis related to the growth kinetics. Collected dataset was used for verification of the developed theoretical model of the nanowire growth. It has been shown that the theoretical model describes the growth of nanowires with great precision and, thus, provide a useful insight into the growth mechanisms.
|
|
|
Programově řízená lyofilizace pro přípravu nosičových systémů na bázi polysacharidu a hydrofobních molekul
Dufková, Michaela ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Proces lyofilizace upřednostňuje hydrofobní efekt mezi jednotlivými řetězci dextranu. Tento hydrofobní efekt umožňuje hydrofobním léčivům se usadit a setrvat v rámci biopolymeru. Dextran může díky hydrofobnímu efektu sloužit jako nosič pro distribuci hydrofobních léčiv. Cílem této diplomové práce bylo připravit pomocí programově řízené lyofilizace nosičový systém na bázi nativního dextranu. Hydrofobní léčiva byla modelována pomocí fluorescenčních sond pyrenu a prodanu. Účinnost podpory hydrofobního efektu byla studována pomocí infračervené spektrometrie, fluorescenční spektrometrie a skenovacího elektronového mikroskopu. Pomocí ATR-FTIR spektrometrie byl pozorován posun absorpčního pásu valenční vibrace C–O vazby v OH skupinách v alkoholu. Pomocí fluorescenční spektrometrie byl u pyrenu vypočítán emisní polaritní index z 1. a 3. maxima intenzity fluorescence a u prodanu byl pozorován posun maxima intenzity fluorescence k nižším vlnovým délkám. SEM snímky ukázaly, že při procesu lyofilizace struktura dextranu vytvořila hustou síť vláken, což naznačuje přítomnost mnoha míst s vyšším obsahem hydrofobních domén. Těmito metodami byly získány pozitivní výsledky, které dokázaly pozitivní vliv lyofilizace na tvorbu hydrofobního efektu mezi jednotlivými řetězci polysacharidu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji nosičových systémů pro hydrofobní léčiva.
|
|
|
Hydrogely na bázi semi-interpenetrovaných sítí polyethylenglykolu
Kadlecová, Michaela ; Kalina, Michal (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá optimalizací přípravy hydrogelů na bázi polymerních sítí polyethylenglykolu s inkorporací semi-interpenetrující polymerní sítě a následnou chemicko-fyzikální charakterizací připravených hydrogelů. Z řad modifikací polyethylenglykolů byl vybrán polyethylenglykol diakrylát jako modelový materiál pro tvorbu hydrogelů. Na základě toho došlo k optimalizaci přípravy využívající UV fotopolymerizaci. Po optimalizaci přípravy došlo k výběrů a následné inkorporaci polyelektrolytu. Jako modelový polyelektrolyt byl vybrán polystyrensulfonát sodný. Následně došlo k základní charakterizaci a porovnání připravených hydrogelů na bázi polyethylenglykol diakrylát s přídavkem polyeletrolytu a bez něj. K základní charakterizaci bylo využito botnání, reologie, rastrovací elektronové mikroskopie a pomocí experimentálního studia difúze byly zkoumány transportní vlastnosti.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.