|
|
VÝZNAM RODINY V PROCESU ZKVALITNĚNÍ INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE O KLIENTY S DEMENCÍ
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Práce se zabývá možnými okolnostmi, které ovlivňují spolupráci rodiny klientů s demencí a pečujícím personálem na oddělení se zvláštním režimem. Zkoumá, jaký význam má spolupracující rodina v procesu zkvalitnění institucionální péče o tyto klienty. V textu jsou představeny některé novodobé přístupy v péči o seniory s demencí, v nichž je důležité znát osobní biografii klienta. Nejen v tomto směru má velký význam spolupracující rodina, jež by se umístěním svého seniora do institucionálního zařízení neměla zbavovat odpovědnosti vůči němu. Záleží i na přístupu zařízení a aktivitě pečujícího personálu, který by měl vtáhnout rodinné příslušníky do procesu poskytování péče.
|
|
|
Další vzdělávání v sociálních službách
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání v sociálních službách. Teoretická část práce popisuje sociální práci, její druhy, formy, vysvětluje pojem kvalita v sociálních službách v souvislosti se Standardy kvality sociálních služeb a její součástí je i podkapitola o financování sociálních služeb. V teoretické části práce je samozřejmě zmíněn i pojem dalšího vzdělávání v sociálních službách, profesní rozvoj zaměstnanců a podkapitola o akreditaci vzdělávacích zařízení a akreditaci vzdělávacích programů. Cílem práce bylo zjistit nejčastěji používané formy dalšího vzdělávání využívané v sociálních službách, nejpřínosnější formy dalšího vzdělávání určené pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách a závislost finančních prostředků poskytovatelů sociálních služeb určených k dalšímu vzdělávání k jednotlivým formám dalšího vzdělávání. V praktické části jsou popsány výsledky získané ze smíšeného výzkumu pro zmapování problematiky ve větší šíři. Nejprve bylo realizováno kvalitativní šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vedoucími pracovníky ve vybraných zařízeních sociálních služeb. Pro zpracování problematiky ve větší šíři byl následně proveden výzkum kvantitativní pomocí ankety, která byla rozesílána mailem vedoucím pracovníkům zařízení, uvedená v Registru poskytovatelů sociálních služeb z celé republiky. Výsledky smíšeného výzkumu poskytly nejen odpovědi na výzkumné otázky, ale též přispěly ke splnění stanovených cílů. Práce by měla posloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách a případně i jako podklad pro další výzkum.
|
|
|
Představy studentů sociální práce o budoucí profesi
MACKOVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá představami studentů sociální práce o budoucí profesi. Teoretická část je zaměřena na definici a charakteristiku sociální práce, na její poslání, cíle a metody. Dále popisuje historii vzdělávání sociálních pracovníků v České republice, kde se podrobněji zabývá počátky tohoto vzdělávání, oblastmi působení sociálních pracovníků a vývojem sociální práce v souvislosti se vzděláváním od druhé světové války po současnost. Následující kapitola pojednává o systému vzdělávání v sociální práci v současnosti, kde se zaměřuje na vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. Poslední kapitola se zabývá sociální prací jako profesí. Zde jsou popsány a definovány pomáhající profese, dále jsou zmapovány oblasti uplatnění absolventů sociální práce a nakonec je popsána etika v sociální práci. Cílem mé práce bylo zjistit, jakou představu mají studenti sociální práce o budoucí profesi. Například na jakých pracovištích a s jakou cílovou skupinou by chtěli pracovat a zda chtějí vůbec pracovat ve studovaném oboru. V praktické části byla použita metoda kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Výzkumný soubor tvořili studenti sociální práce Zdravotně sociální fakulty a Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Dotazníkové šetření probíhalo v bakalářských i magisterských studijních oborech. Byli zahrnuti pouze studenti prezenční formy studia. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum. Byla stanovena hypotéza: ,,Studenti sociální práce chtějí pracovat ve studovaném oboru." Hypotéza byla statisticky testována pomocí neparametrického testování v programu SPSS. Byl použit McNemarův test, který prokázal, že hodnoty ,,chce pracovat ve studovaném oboru" a ,,nechce pracovat ve studovaném oboru" se od sebe signifikantně neliší a jsou stejně pravděpodobné. Na základě testu byl zjištěn dostatečný rozdíl mezi výslednou signifikancí na hladině významnosti 0,5, a proto byla zamítnuta nulová hypotéza ,,Studenti sociální práce nechtějí pracovat ve studovaném oboru" a potvrzena stanovená hypotéza. Z výsledků vyplývá, že studenti mají rozdílné plány vztahující se k budoucímu povolání. Zejména se to týkalo pracovišť a cílových skupin, se kterými by studenti chtěli pracovat a zda-li by vůbec chtěli pracovat v oboru, který nyní studují. Studenti by nejvíce chtěli pracovat ve státní správě, v nestátních neziskových organizacích, a to hlavně s dětmi. Objevila se také část studentů, kteří nechtějí pracovat v oboru, který nyní studují. Další značné rozdíly byly objeveny u konkrétních kategorií, které zkoumaly, zda-li studenti chtějí nebo nechtějí pracovat jako sociální pracovníci, důvody proč chtějí a nechtějí pracovat ve studovaném oboru, praxi v sociální oblasti (mimo školní praxe), hledání práce při studiu a hlavních činností sociálního pracovníka. Tyto rozdíly jsou podrobněji popsány v diskuzi. Závěr popisuje shrnutí výsledků z výzkumu a dále se v něm pozastavuji nad celistvou problematikou představ studentů sociální práce o jejich budoucím povolání, zejména problematické uplatnění této skupiny na trhu práce. Nastiňuji zde možná řešení této problematiky. Rovněž se zamýšlím i nad dalšími otázkami souvisejícími s tímto tématem. Na konci je pak popsáno možné využití této práce v praxi.
|
|
|
Vztah studentů vyšší odborné školy sociální práce k výkonu profese sociálního pracovníka po ukončení vzdělání
ČÁNI, Štefan
Práce se zabývá vztahem studentů Vyšší odborné školy sociální práce v Domažlicích k výkonu profese sociálního pracovníka po ukončení studia na této škole. Práce je koncipována způsobem, kdy jsou k teoretickým východiskům přiřazovány a analyzovány výsledky vlastního výzkumného šetření, které bylo prováděno mezi studenty na uvedené škole. Výzkumné šetření je zaměřeno na zjištění faktorů, které ovlivnily studenty školy k rozhodnutí studovat sociální práci konkrétně na uvedené škole, na zjištění, zda studenti chtějí po ukončení vzdělání vykonávat profesi sociálního pracovníka, k jakému pojetí sociální práce inklinují, a na zjištění, s jakým klientem by chtěli pracovat. V etické části je rozebírána otázka, zda se lze zbavit odpovědnosti za rozhodování při výkonu profese sociálního pracovníka zvolením organizace s určitým pojetím sociální práce.
|
|
|
Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory
HRUŠKOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce jsou Etická dilemata pracovníků v sociálních službách při práci se seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá sociálními službami, kde je sepsáno, co sociální služby jsou, komu jsou poskytovány a jaké zásady splňují. Dále kdo je pracovníkem v sociálních službách a jaké by měl mít předpoklady pro výkon a jaké zásady by měl dodržovat. Jsou zde uvedeny i zásady chování přístupu ke klientovi a jaké obtíže by se mohly vyskytnout při práci se seniory. Druhá kapitola je zaměřena na etiku a dilemata v sociální práci. Co je etika a morálka, jaké jsou etické principy a co je etický kodex. Dále také popisuje etická dilemata, jejich zvládání a možné důsledky, které mohou přinést. V neposlední řadě je tu zmínka o syndromu vyhoření, jelikož je podstatnou součástí každé náročné práce a je důležité o něm vědět, aby byla možnost se mu vyvarovat. Třetí poslední kapitola se zabývá psychohygienou, nebo-li duševní očistou, možností odpočinku a relaxace, která je nezbytně nutná, jakožto i odborná a pravidelná supervize na pracovišti, která je oporou před syndromem vyhoření. Cílem práce bylo zmapovat, jakým způsobem řeší pracovníci v sociálních službách etická dilemata vyskytující se při práci se seniory. Ke zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Hlavní výzkumná otázka zněla: ?Jak pracovníci v sociálních službách přistupují k etickým dilematům při práci se seniory a čím je ovlivněno jejich následné jednání?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky a následné podotázky, na které respondenti odpovídali při rozhovorech. Výzkumný soubor tvořili čtyři pracovníci v sociálních službách v Domově pro seniory G-centrum Tábor, dvě ženy a dva muži. Respondenti byli vybráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným šetřením byla zjištěna nejčastější dilemata, se kterými se pracovníci potýkají a které musí řešit. Tato dilemata se netýkala pouze klientů, ale z velké části i jejich rodinných příslušníků, kteří jsou mnohdy zapleteni do vzniklých etických dilemat. Tím náročnější pak může být řešení problému. Respondenti uvádějí, že se snaží jednat profesionálně a tak, aby klientovi nijak neuškodili, a aby v nich klient mohl mít i nadále důvěru. Velkým pomocníkem je pro ně praxe a dlouhodobé zkušenosti. Samozřejmě se při řešení přiklání i ke zdravému rozumu a dobré intuici, která je většinou nezklame. Jsou si vědomi, že při rozhodování je ovlivňuje hned několik faktorů. Od fyzických jako je např. únava a vyčerpanost, tak po psychické jako je stres, náladovost a další. I přesto se ale snaží, aby jejich úsudek nebyl ovlivněn, situace se vyřešila a klient byl spokojený. Čas na načerpání síly a odpočinek vyhledávají u sobě zvolené aktivity, která je dokáže nabít a oprostit se od stresových situací z práce. Ať už je to jízda na kole, procházky do přírody, chvilka klidu s dobrou knihou či chvíle strávené s vnoučaty. Důležité je umět si odpočinout. Respondenti se shodli, že času na duševní očistu mají vcelku dostatek. Jediné, co pokládají za nehodnotné je supervize na pracovišti. I přesto, že je supervize nástrojem duševní hygieny, pracovníci si k ní nenašli pozitivní cestu. Tato věc je zřejmě neúplně dořešenou v tomto zařízení. Tato bakalářská práce by mohla posloužit jako informační materiál pro studenty na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity, tak pro vedení Domova pro seniory G-centrum Tábor a nicméně i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Názory pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v jihočeském kraji
CANTILLOVÁ, Klára
Bakalářské práce se zabývá zmapováním názorů pracovníků v sociální oblasti na další vzdělávání v Jihočeském kraji. Další vzděláním je zde myšleno především vzdělání dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, kdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělání v rozsahu 24 hodin za kalendářní rok. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část se zabývá teoretickým pracovnám tématu dalšího vzdělávání, požadavků kladených na pracovníky v sociální oblasti a motivace k dalšímu vzdělání. Část druhá je koncipována jako část praktická, která obsahuje interpretaci výsledků prováděného výzkumu.
|
|
|
Přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi
ŘÍHOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Cílem práce je zjistit přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi. Dílčím cílem je zjistit přínos supervize pro pracovníky v sociálních službách. Zaměřila jsem se na jejich prožívání a zhodnocení postojů, ve vztahu k supervizi, ale i na to, jak reagují na stresové situace a jakým způsobem se snaží předejít syndromu vyhoření. Tyto rozhovory se staly součástí výzkumu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na tři základní kapitoly a to: sociální služby a standardy kvality, supervize a syndrom vyhoření. V praktické části jsem si v kvalitativním výzkumu zvolila deset pracovnic v přímé obslužné péči z Domova pro seniory Mistra Jana Křišťana v Prachaticích. Stanovila jsem jednu hlavní výzkumnou otázku: ?Jaký je přístup pracovníků v sociálních službách k supervizi?? a čtyři dílčí výzkumné otázky. Použila jsem metodu kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky jsou vyhodnoceny v přehledných tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že přístup pracovníků v sociálních službách je v devíti případech z deseti kladný. Přínos supervize vidí v možnosti společně se sejít v příjemném, bezpečném prostředí a v možnosti nerušeně si promluvit o tíživých bolestivých situacích, které s výkonem této profese průběžně přicházejí. Supervize pro ně má významný přínos také v dodávání naděje a projevu zájmu, empatie a úcty ze strany supervizora za nelehkou odvedenou práci. Výsledky bakalářské práce mohou být zdrojem informací o supervizi, jejím přínosu, rozvoji a poskytování v sociálních službách na Prachaticku. Práci mohou využít pracovníci v oblasti sociálních služeb, ale i školských a zdravotnických zařízení. Všude tam, kde pracují tzv. pomáhající profese.
|
|
|
Rozdíly v komunikaci se seniorem s různým stupněm závislosti na péči jiné osoby v Domově pro seniory Milevsko
JAROŠOVÁ, Jana
Význam komunikace se seniory bývá často opomíjen, abych na jeho význam upozornila, zvolila jsem si toto téma bakalářské práce. Komunikace je jednou z nejdůležitějších životních potřeb. Tím, že komunikujeme, se stáváme součástí společnosti. Mezilidská komunikace je přítomna u každého setkání dvou a více lidí. Nelze se obejít bez ní obejít a obzvlášť pomáhající profese by to měli mít na paměti. Je nepředstavitelné, aby péče o uživatele probíhala bez komunikace. V péči o uživatele si ošetřující personál nevystačí s běžnými dorozumívacími způsoby, které používá každý den. Je proto důležité, aby se naučili profesionálně komunikovat. Tím, že se seniorem hovoříme, ho můžeme informovat o právě probíhajících činnostech, ale také získávat informace, povzbudit ho, motivovat, atd. Kvalita poskytované péče se neprojevuje jenom používáním nejmodernější technologií a materiálů, ale také tím, jak zaměstnanci dokážou s uživateli komunikovat. Schopnost ošetřujícího personálu navázat kontakt, vést kvalifikovaně rozhovor a získat důvěru je v dnešní uspěchané době skoro vzácností. Komunikace je důležitou součástí života nás všech, doprovází nás už od narození a zvláště senioři potřebují mít možnost si s někým promluvit, sdělit mu své pocity. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku komunikace se seniory. Cílem práce bylo zjistit, zda má závislost na péči jiné osoby různého stupně vliv na způsob komunikace. Teoretická část vymezuje pojmy jako komunikace a její druhy ? verbální, neverbální a paralingvistiku, stáří a senior, domov pro seniory a specifiku komunikace se seniorem. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením. Výzkumný soubor tvořili zaměstnanci a senioři Domova pro seniory Milevsko. Technikou sběru dat bylo pozorování a rozhovory. Vše probíhalo se souhlasem vedení organizace. Rozhovory probíhali nezávisle na sobě a s různými zaměstnanci. Pozorování bylo prováděno skrytě u vybraných seniorů. V praktické části jsou zaznamenány důležité informace z rozhovorů se zaměstnanci a zjištěné informace z pozorování. Nejvýznamnější odpovědi na otázky jsou v textu uvedeny v autentickém znění a zvýrazněny kurzívou. Výsledky výzkumu v bakalářské práci informují o rozdílech v komunikaci se seniory. Bylo zjištěno, že dochází k infantilizaci seniorů, používaný způsob komunikace, bývá podobný hovorům s malými dětmi, při péči o špatně hovořící uživatele se personál baví o seniorovi jako o třetí osobě, nevěnují potřebnou pozornost sladění svých verbálních a neverbálních projevů. Často dochází ke stigmatizaci uživatelů ? skupinu seniorů zařazuje do určitých skupin. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení komunikace mezi personálem a uživateli domova pro seniory.
|
|
|
Vzdělávání a profesní růst pracovníků v sociální oblasti
RADOSTOVÁ, Iva
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části jsou zmapovány požadavky, které jsou kladeny na pracovníky v sociální oblasti, legislativu, která tyto požadavky upravuje, možnosti vzdělávání a motivaci k dalšímu vzdělávání a profesnímu růstu. Empirická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které je zaměřeno na přístup pracovníků v sociální oblasti na Jindřichohradecku k získávání nových znalostí a vědomostí. Dále pátrá po jejich názoru na nabídku dalšího vzdělávání, její dostatečnost a zajímavost. Dalším cílem bylo zjistit motivaci těchto pracovníků k celoživotnímu vzdělávání, zda jejich zaměstnavatelé mají zájem na zvyšování kvalifikace a vytváří pro další vzdělávání vhodné podmínky.
|
|
|
Pracovník v sociálních službách a jeho role při poskytování péče seniorům v domově pro seniory
TROCHOVÁ, Daniela
Bakalářské práce je zaměřen na osobu pracovníka v sociálních službách v domově pro seniory a jeho roli při poskytování péče seniorům. Teoretická část má za úkol definovat všeobecnou i konkrétní náplň práce těchto pracovníků, jejich kvalifikaci, vzdělávání a pracovní povinnosti v souvislosti s prostředím a cílovou skupinou. Dále uvádí osobnostní předpoklady a obecné dispozice, které jsou jedním z hlavních kritérií právě pro pomáhající profese. Praktická část prezentuje výsledky vlastního výzkumného šetření, ke kterému byly použity anonymní dotazníky. Tento kvantitativní způsob sběru dat měl zjistit, zda náročnost pomáhající profese, konkrétně profese pracovníka v sociálních službách může souviset s kvalifikací a osobnostními předpoklady pomáhající osoby. Výstupem této části práce je vymezit faktory, které pracovníci v sociálních službách mohou v závislosti na svou nedostačující kvalifikaci, vzdělání a osobnostní kvality, vnímat jako potenciální zdroj náročnosti této profese.
|
host ::
RSS.