|
|
Postoje sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání
DVOŘÁKOVÁ, Olga
Důležitým společenským tématem v současné době je celoživotní vzdělávání, což bylo i důvodem mého výběru tématu diplomové práce. Tato diplomová práce s názvem "Postoje sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání" je rozdělená na část teoretickou shrnující existující znalosti různé literatury týkající se celoživotního vzdělávání a vzdělávání obecně. Výzkumná, druhá část, je zaměřena na cíl výzkumu, použitou metodiku, charakteristiku výzkumného souboru, zpracování a vyhodnocení dat a diskuzi. Teoretická část popisuje vymezení pojmu celoživotního vzdělávání, legislativu ve vzdělávání, vývoj celoživotního vzdělávání. Dále se zabývá klíčovými dokumenty pro sledované oblasti celoživotního vzdělávání, strukturálními fondy a komunitárními programy, lidským potenciálem, lidskými zdroji a lidským kapitálem. Součástí teoretické části je kapitola o systému počátečního vzdělávání zahrnující formální, neformální a informální vzdělávání a dále další vzdělávání. Následující teoretická část je zaměřena sociální pracovníky, kteří v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, mají povinnost dalšího vzdělávání, kterým si upevňují, doplňují a obnovují kvalifikaci. Další teoretická část se zabývá předpoklady pro výkon povolání sociálních pracovníků, jejich dalším vzděláváním, akreditací vzdělávacích zařízení a programů. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce. Zjištění postojů sociálních pracovníků v Jihočeském kraji k nastavení celoživotního vzdělávání v sociální práci. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hypotéza: "Postoj sociálních pracovníků je pozitivnější k celoživotnímu vzdělávání zaměřenému na praxi, než na teoretické vzdělávání". Pro potvrzení této hypotézy byla stanovena nulová hypotéza, předpokládající, že v konečném základním souboru sociálních pracovníků v Jihočeském kraji bude mít 75% sociálních pracovníků pozitivnější vztah k celoživotnímu vzdělávání zaměřenému na praxi a 25% pozitivnější vztah k teoretickému vzdělávání. Výzkumná část uvnitř této diplomové práce byla realizována formou kvantitativního výzkumu. Potřebná data byla získána metodou dotazování, technikou dotazníku. Vypracovaný dotazník se skládal celkem z 27 otázek. Byly použity otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené. Dotazník byl rozeslán elektronickou poštou na e-mailové adresy zařízení i jednotlivým zaměstnancům. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci v sociálních službách v Jihočeském kraji. Výsledná data byla vyhodnocena a zpracována pomocí kontingenčních tabulek a grafů v Microsoft Office Excel 2007. Hodnoty výzkumu byly statisticky zpracovány. K ověření hypotéz o struktuře základního souboru podle jednoho či více znaků byl použit Pearson chí-kvadrát test dobré shody na hladině významnosti alfa = 0,05. Provedený výzkum v rámci diplomové práce podpořený dotazníkovým šetřením, samotnými odpověďmi respondentů a v neposlední řadě statistickým výpočtem, potvrdil hypotézu o pozitivnějším postoji sociálních pracovníků k celoživotnímu vzdělávání zaměřenému na praxi. Vezme-li sociální pracovníky v Jihočeském kraji, výsledky diplomové práce prokazují evidentní skutečnost, že sociální pracovníci preferují vzdělávání zaměřené na praxi. Po zhodnocení všech otázek v dotazníku jsem zjistila postoje sociálních pracovníků k nastavení celoživotního vzdělávání v sociální práci a domnívám se, že vztah majority dotázaných k celoživotnímu vzdělávání je na vysoké úrovni.
|
|
|
Další vzdělávání sociálních pracovníků
VEJVODOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. V teoretické části práce jsou zmapovány podmínky pro výkon povolání sociální pracovník a podmínky pro další vzdělávání sociálních pracovníků. Cílem praktické části práce je zjistit, jaký je zájem sociálních pracovníků o kurzy dalšího vzdělávání, jaký je jejich názor na povinnost doplňovat si vzdělávání dle zákona č. 108/2006 Sb. a motivace k němu.
|
|
|
Problematika dalšího vzdělávání a jeho realizace v podmínkách konkrétní společnosti
REITINGEROVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání. Teoretická část popisuje zmapování pohledů na koncepční a systémové řešení dalšího vzdělávání zaměstnanců v ČR. Dále sledování role státu v podpoře dalšího vzdělávání, jaké jsou typické rysy charakterizující firemní vzdělávání v ČR a jaké obecné přístupy a motivy lze spatřovat u dospělých účastníků dalšího vzdělávání. Praktická část je zaměřena na deskripci stavu dalšího vzdělávání v podmínkách konkrétní společnosti vhodnými metodami, dále je zaměřena na analýzu problémů, který tento stav doprovází. Vyústěním praktické části práce je doporučení pro realizaci dalšího vzdělávání v podmínkách společnosti, kde byl výzkum realizován.
|
|
|
Vzdělávání sester (v praxi)
KAŠKOVÁ, Markéta
Zvyšování vzdělanosti ošetřovatelského personálu je celospolečenskou záležitostí, která je ovlivněna neustálým vývojem medicíny a zdravotnických technologií. Na poskytování ošetřovatelské péče jsou oprávněně kladeny vysoké nároky. Jediným způsobem, jak udržet krok s novými trendy, je celoživotní vzdělávání sester. Vzdělávání sester na konkrétním pracovišti má za cíl především reagovat na aktuální problémy oddělení a potřeby sester. V teoretické části se zabýváme vlivem vzdělání na kvalitu ošetřovatelské péče. Uvádíme strukturu vzdělávání nelékařských zdravotnických povolání. Definujeme a objasňujeme pojmy pedagogika, didaktika, edukace a učení. Zabýváme se specifiky vzdělávání, didaktickými principy a zásadami vzdělávání dospělých. V další části konkretizujeme výukové strategie pro ošetřovatelský tým. Poslední součástí teoretické části je motivace sester k celoživotnímu vzdělávání. Pro účely diplomové práce byly stanoveny čtyři cíle. V prvním z nich jsme chtěli zjistit, jaký je systém a proces vzdělávání sester na oddělení. Z šetření vyplynulo, že vzdělávací akce nejsou pořádány na všech odděleních. Ta oddělení, která je pořádají, uvádí nejčastěji četnost nepravidelnou nebo měsíční. Účelem druhého cíle bylo zjistit názor na efektivitu vzdělávání na oddělení. Zjistili jsme rozdílnost mezi názory řadových sester a vrchních sester. Třetí cíl měl odpovědět na otázku, zda pořádané vzdělávací akce vycházejí z požadavků sester. Přesvědčili jsme se, z odpovědí vrchních a řadových sester, že ne vždy tomu tak je. Posledním cílem bylo zjistit, zda sestry implementují znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče. Z dotazníků vyplynulo, že řadové sestry se snaží znalosti a dovednosti do běžné ošetřovatelské péče začleňovat. Pro potřeby diplomové práce byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního šetření. K realizaci kvalitativní části výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku s uzavřenými a polozavřenými otázkami. Pro kvalitativní šetření jsme stanovili 2 výzkumné otázky. V první výzkumné otázce jsme chtěli zjistit, z jakých impulzů vychází management při plánování vzdělávání v nemocnici a na oddělení. Zjistili jsme, že nejčastěji vychází z podnětů, které iniciují právě vrchní sestry a sestry staniční. V druhé výzkumné otázce jsme zjišťovali, jaké překážky vidí management v efektivitě vzdělávání a implementaci získaných znalostí a zkušeností do běžné praxe. Vrchní sestry vidí problém v samotné účasti na vzdělávání na oddělení. Pro kvantitativní šetření jsme stanovili 5 hypotéz. Hypotéza 1 zněla: Vzdělávání sester na pracovišti je organizovanou činností managementu bez ohledu na požadavky řadových sester. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 2 zněla: Management vnímá pozitivně efektivitu vzdělávání na pracovišti na rozdíl od řadových sester. Hypotéza se také nepotvrdila. Třetí hypotéza zněla: Vzdělávání je vnímané jako nutná, rutinní záležitost, ne jako motivující prvek pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza 4 zněla: Řadové sestry postrádají motivaci pro aktivní účast na vzdělávacích akcích. Hypotéza se potvrdila. Poslední hypotéza zněla: Implementace získaných znalostí ze vzdělávacích akcí do aplikace ošetřovatelské péče je managementem sledována. Hypotéza se nepotvrdila, sestry mají o začleňování znalostí snahu. Při hodnocení výsledků jsme narazili na další velmi zajímavé výsledky, které by si podle našeho názoru zasloužili pozornost. V neposlední řadě je překvapivé, že pořádání vzdělávacích akcí nezohledňuje směnný provoz sester. Jeden z důvodů může být, že některé vrchní sestry nesestavují plán a harmonogram vzdělávání sester. Pokusili jsme se takový návrh harmonogramu vzdělávání sester na oddělení sestavit.
|
|
|
Plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené
TRÁVNÍKOVÁ, Hana
Celoživotní vzdělávání, a s ním spojené plnění podmínek registrace u sester, je velmi diskutované téma. Hlavním důvodem jsou stále měnící se podmínky k registraci. Cílem je poskytnout kvalitní ošetřovatelské péče poskytované vysoce kompetentními a vzdělanými sestrami. Celoživotní učení podporuje vysokou úroveň odborné praxe. Moje práce se zabývá problematikou plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené. Cílem výzkumu bylo zjistit nejčastější problémy při plnění podmínek registrace u sester na rodičovské dovolené a porovnat rozdíl při plnění podmínek registrace u sester v pracovním procesu a u sester na rodičovské dovolené. Výzkumem jsem chtěla potvrdit mojí hypotézu, že podmínky registrace se hůře plní sestrám na rodičovské dovolené. Pro sběr dat byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu jsem rozdala 150 dotazníků, které byli anonymní, sestrám v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Zpět se mi vrátilo 119 dotazníků. V kvalitativní části výzkumu jsem oslovila 7 sester na rodičovské dovolené, se kterými jsem vedla rozhovor. Výzkumem bylo zjištěno, že sestry na rodičovské dovolené mají málo informací o vzdělávacích akcích. Dále, že sestry na rodičovské dovolené nedostávají informace o akcích od svého zaměstnavatele, nemůžou se jich zúčastnit a nedostávají příspěvky na vzdělávací akce. Sestrám na rodičovské dovolené chybí na vzdělávacích akcích hlídání pro své děti. Sestrám v pracovním procesu zaměstnavatel pořádá vzdělávací akce ale i dostávají příspěvky na vzdělávací akce. Všechny sestry se shodly v přínosu celoživotního vzdělávání pro ně samotné.
|
|
|
Motivace k celoživotnímu učení a řízení lidských zdrojů
VYHNALOVÁ, Soňa
V dnešní době neustálého rozvoje je důležité, aby organizace zůstaly flexibilní. A co je nejdůležitějším subjektem v organizaci? Lidé. Proto je neustálé vzdělávání zaměstnanců tak nepostradatelné. Cílem této práce bylo zkoumat úroveň motivace k celoživotnímu vzdělávání a řízení lidských zdrojů ve vybrané organizaci. Vybranou organizací byla Komerční banka. Pro tento výzkum byl vytvořen dotazník. Po sečtení odpovědí bylo provedeno vyhodnocení. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů. Výsledky vyšly pro organizaci velice dobře. Většina respondentů má pozitivní postoj k sebevzdělávání. Hlavním důvodem, proč se respondenti vzdělávají je jejich sebeuspokojení. Organizace pořádá mnoho školení pro zaměstnance. Problémem je, že mnoho zaměstnanců navštěvuje tato školení pořád dokola. Téměř polovina respondentů navštívilo kurz, kde se nic nenaučili. Oddělení lidských zdrojů by se mělo starat o to, jaké zaměstnance posílá na jaký kurz. Dalším problémem je, že vedoucí se dostatečně nezajímají o to, co se zaměstnanci na kurzu naučili. Měli by ukázat více zájmu. Celkem vzato má organizace schopné zaměstnance, kteří se chtějí vzdělávat. To je velice důležité pro přežití v konkurenční společnosti.
|
|
| |
|
|
Odborný růst předškolního pedagoga a jeho význam pro vzdělávání dítěte v MŠ
DOLEŽALOVÁ, Ivana
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou celoživotního vzdělávání učitelek mateřských škol, zejména oblastí dalšího vzdělávání a přístupem předškolních pedagogů k profesnímu rozvoji. První část práce vychází z teoretického zpracování požadavků na odbornou vybavenost předškolních pedagogů a ukazuje některé možné cesty dalšího vzdělávání podle uvedené literatury. Druhá část přináší pohled učitelek mateřských škol na vlastní potřebu zvyšování profesní odbornosti. Zabývá se příležitostmi k dalšímu vzdělávání v běžné praxi předškolního pedagoga a snaží se nastínit, jaké formy vzdělávacích aktivit učitelky mateřských škol nejvíce preferují. Hledá odpovědi na otázky využití získaných informací v procesu inovací předškolního kurikula. Tato část se opírá o zpracované výsledky dotazníkového šetření, které se uskutečnilo mezi učitelkami mateřských škol v Kraji Vysočina.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání v porodní asistenci.
BOUDOVÁ, Monika
Téma této bakalářské práce je ?Celoživotní vzdělávání v porodní asistenci?.Odborná způsobilost porodní asistentky je podmíněna tříletým bakalářským studiem a následně opakovaně získávaným Osvědčením o způsobilosti pracovat bez odborného dohledu. Toto je podmíněno nejen dosaženým bakalářským vzděláním, ale také plněním programu celoživotního vzdělávání. Tyto podmínky nebyly vždy. Ve starověku nebyl na vzdělání tehdejší porodní asistentky kladen žádný důraz, postupně znalosti a vzdělání nabyly na významu a v současné době nestačí pouze absolvovat bakalářské studium, ale moderní porodní asistentka je nucena své znalosti stále doplňovat. Přesto, že dříve nabídka vzdělávacích akci již existovala, neměly porodní asistentky povinnost se jich účastnit a nemusely tedy dokazovat žádné průběžné sbírání nových poznatků. Po vstupu do společenství Evropské unie byly v systému vzdělávání nelékařských pracovníků učiněny změny, které mimo to, že dosavadní středoškolské studium nebo studium vyšší odborné školy je nehostečné a výuka se musí přesunout na vysoké školy. Současně musí porodní asistentka formou dosažených kreditů dokazovat, že se průběžně vzdělává. Cílem tohoto snažení je kvalitní ošetřovatelská péče a péče v porodní asistenci. Cílem výzkumu je zmapovat zájem porodních asistentek o akce celoživotního vzdělávání a odhalení možných nedostatečností v některých částech přípravy. Toho lze následně využít v praxi k rozšíření nabídky celoživotního vzdělávání. K výzkumné činnosti byla použita metoda dotazování pomocí originálního dotazníku, který byl vyplněn anonymně, a byly osloveny porodní asistentky ústeckého kraje. Přesto, že byl předpoklad, že porodní asistentky s nižším stupněm dosaženého vzdělání se zajímají o vzdělávací akce méně a naopak asistentky s vyšším vzděláním si vzdělávací akce vybírají cíleně pro svou praxi, nebyl tento předpoklad správný. Zájem obou typů porodních asistentek byl srovnatelný. Z větší části chtějí porodní asistentky také pokračovat ve studiu. Dále se splnilo očekávání, že témata školících akcí jsou dostatečná a porodní asistentky jsou s nabídkou akcí spokojeny. Žádaná témata byla dle porodních asistentek v nabídce zastoupena v celém rozsahu, poptávka byla pouze po minimálním množství témat, která by se dala v nejbližší době do nabídky zařadit. Výzkum, také ukázal mírné nedostatky ve znalosti cizího jazyka a je proto potřeba podpořit a motivovat porodní asistentky nejen v rozšiřování odborných znalostí, ale také znalostí jazykových.
|
|
|
Možnosti celoživotního vzdělávání pracovníků v IT
Heřman, Jiří ; Benáčanová, Helena (vedoucí práce) ; Marešová, Zdena (oponent)
Tato práce se zabývá jedním z aktuálních témat současnosti, a to celoživotním vzděláváním. Klade si za cíl umožnit orientaci v této oblasti a představit hlavní možnosti, jaké nabízí pracovníkům v IT. Práci lze rozdělit na dvě části. První je teoretická, kde je definován proces celoživotního vzdělávání, formy vzdělávání a další důležité pojmy z této oblasti. Druhá přináší přehled nejčastěji používaných metod při vzdělávání pracovníků v IT. U každé je popsáno v čem spočívá a jaké jsou její hlavní výhody a nevýhody. Dále jsou zde specifikována jednotlivá kritéria, jež jsou sledovány u všech možností vzdělávání a dohromady tvoří jejich charakteristiky. V závěru jsou tyto charakteristiky porovnané v přehledné tabulce, což umožňuje zájemců o studium snadno zjistit, který typ vzdělávání je pro něj asi vhodný, a následně si o něm zjistit podrobnosti.
|
host ::
RSS.