|
|
Problematika povinného očkování a proočkovanosti
Borovcová, Anna ; Bezchlebová, Daniela (vedoucí práce) ; Fabiánová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou povinného očkování a proočkovanosti v České republice. Věnuje se tedy infekčním nemocem, proti kterým se dnes povinně očkují všechny děti: spalničky, příušnice, zarděnky, záškrt, tetanus, pertuse, virová hepatitida B, dětská obrna a onemocnění způsobená Haemophilus influenzae typu b. Cílem je ilustrovat důležitost a přínos očkování na vývoji incidence a úmrtnosti na tato infekční onemocnění. Součástí práce je popsání metodiky, kterou se data o proočkovanosti sbírají a jaké jsou její výsledky, což je uvedeno na příkladu Libereckého kraje. V důsledku nevhodně zvolené metodiky, kterou v České republice sběr těchto dat probíhá, nebylo možné zhodnotit, zdali se postupem času proočkovanost snižuje nebo ne. Práce však poskytuje přehled informací o očkování, které jsou z demografického hlediska podstatné a mohla by být impulsem pro změnu současného systému sběru dat.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika očkování
OLIVOVÁ, Vladimíra
V České republice má systém očkování dlouholetou tradici a ochrana veřejného zdraví a vysoká proočkovanost populace byla vždy prioritou. Hlavním cílem bakalářské práce bylo provést analýzu počtu onemocnění dětí a dospělých infekčními nemocemi, u kterých je k dispozici povinné či dobrovolné očkování a jejich zdravotně sociální dopady, zdůvodnit proč se očkuje a jaké následky má odmítání očkování. Teoretická část bakalářské práce vychází ze studia odborné literatury, a je uceleným úvodem do problematiky očkování, včetně stručného přehledu o průběhu, následcích a současném výskytu vybraných infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat. Praktická část bakalářské práce je kombinací sekundární analýzy dat a z kvantitativního výzkumného šetření technikou anonymního dotazníku, jehož cílem bylo získat názory občanů na očkování dětí a dospělých. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza H1, že "Názory respondentů na očkování se s ohledem na jejich věk liší", hypotéza H2, že "Respondenti s vysokoškolským vzděláním mají více informací o průběhu a případných následcích infekčních onemocnění, proti kterým lze očkovat" a hypotéza č. 3, že "Mladší respondenti častěji využívají příspěvky zdravotních pojišťoven na nepovinná očkování". Problematika očkování je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem, především v otázce povinnosti očkování. Objevují se odpírači očkování i organizovaná antivakcinační hnutí, jejichž následkem je kladen nepřiměřený důraz na vedlejší a nežádoucí účinky očkování, ale zapomíná se na hrozbu infekčních nemocí, na jejich zdravotní i sociální následky.
|
|
|
Surveillance infekčních onemocnění z pohledu mezinárodní spolupráce v podmínkách EU
NYAMBE, Anayawa
Infekční choroby jsou jednou z příčin nemocnosti a úmrtnosti v celosvětovém měřítku. Vzhledem ke zvyšující se globalizaci musí mít Evropa nástroje k rychlé reakci na hrozby infekčních onemocnění, a to v podobě efektivních kontrolních mechanismů a preventivních programů k ochraně veřejného zdraví. Z pohledu mezinárodní spolupráce je Česká republika zavázána zajistit ohlašování infekčních onemocnění z národní úrovně na úroveň společenství EU a Světové zdravotnické organizace. Předkládaná práce je věnována studii o surveillance infekčních chorob. Tato práce se zabývá počátečním vznikem surveillance infekčních chorob, vývojem surveillance v České republice a nedávnými pokroky Evropské unie v problematice dané oblasti. Výzkum se také krátce věnuje obecným principům surveillance a globální situaci tak, aby byla podána komplexní studie o surveillance onemocnění jako způsobu kontroly šíření infekčních chorob. Nakonec práce popisuje změny, které se vyskytly v surveillance infekčních chorob v České republice a Evropské unii během posledních deseti let.
|
|
|
Subsaharská Afrika: infekční nemoci jako bariéra rozvoje
Nováková, Gita ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Region Subsaharské Afriky patří dlouhodobě k oblastem světa s obrovským růstovým potenciálem. Současně ale řeší stále stejné problémy svého rozvoje - chudobu, negramotnost, zadlužení aj. Mezi nejzávažnější příčiny omezeného rozvoje lidského kapitálu patří zdravotní stav obyvatelstva. Infekční nemoci se v tomto regionu vyskytují u velmi vysokého procenta obyvatelstva v porovnání s ostatními oblastmi ve světě. Ve svém výsledku mají dopad na společnost ve všech jejích aspektech - demografickém, sociálním i ekonomickém. Důležité nejsou pouze přímé následky a náklady nemocnosti, léčby a úmrtnosti. Mnohem větší význam představují jejich dlouhodobé zásahy do společnosti a její struktury. První kapitola této práce se zabývá obecnou rozvojovou problematiku sledovaného regionu. Ve druhé části jsou rozebrány konkrétní nemoci, jejich rozšíření a dopady na společnost. Poslední kapitola je zaměřená na konkrétní situaci v Ghaně, zdravotní profil jejího obyvatelstva a v současnosti probíhající reformy, které naznačují možný vývoj ve financování zdravotnického systému afrických zemí.
|
host ::
RSS.