|
| |
|
|
Inkluze očima pedagogů 1.stupně ZŠ a asistentů pedagoga
POČTOVÁ, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá postoji pedagogů a asistentů pedagoga působících na 1. stupni základních škol k inkluzivnímu vzdělávání. Věnuje se tomu, jaké názory mají pedagogové a asistenti pedagoga na zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních škol, zda si přijdou dostatečně připraveni na práci s těmito žáky, jak hodnotí vzájemnou spolupráci, či jak se k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami dle jejich názoru chovají spolužáci. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část představuje pojmy inkluze, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, klima třídy a pojednává též o požadavcích na práci pedagoga a asistenta pedagoga v inkluzivní škole a o jejich vzájemné spolupráci. Praktická část pak představuje výzkum ve smíšeném designu, tedy kvantitativní výzkum formou dotazníků, doplněný o kvalitativní sondu v podobě hloubkových rozhovorů, které pomáhají zachytit, jak vybraní aktéři vnímají inkluzivní vzdělávání a vzájemnou spolupráci. Odpovědi pedagogů a asistentů pedagoga jsou následně porovnávány kvůli zjištění rozdílů v jejich vnímání inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Potřeby pedagogů 1. stupně ZŠ v kontextu inkluzivního vzdělávání
ŠŤÁVOVÁ, Sabina
Diplomová práce reflektuje situaci charakterizující situaci učitele 1. stupně základní školy v kontextu uplatňování principů společného vzdělávání. Cílem práce je zachycení vnímání podpory poskytované učitelům, kteří se podílejí na práci s dětmi začleněnými do školní výuky na prvním stupni ZŠ ve vybraném regionu, a identifikace jejich vzdělávacích potřeb (kvalitativní část výzkumu). Zároveň se práce snaží zmapovat různé vzdělávací a rozvojové potřeby, které pociťují učitelé v kontextu přípravy na práci s dětskými kolektivy, v nichž jsou začleňovaní i žáci vyžadující podporu (kvantitativní část studie). Předpolím výzkumu je teoretická část, kde jsou zmiňovány názory na uplatňování principů inkluze v českých podmínkách, analýza stávajících problémů a shrnutí požadavků na práci učitele v inkluzívní škole. Dále byl podle možností daných objektivními podmínkami realizován výzkum ve smíšeném výzkumném designu s akcentem na jeho kvalitativní část. Výstupem práce je pak zformulování doporučení pro další vzdělávání a profesní podporu učitelů.
|
|
|
Vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu
FOREJTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na základní škole. Inkluzivní vzdělávání je stále často ve společnosti probírané a některými lidmi nepochopené téma. Proto jsem se rozhodla získat a vyhodnotit data o inkluzivním vzdělávání u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly bakalářské práce jsou teoretické a jedna kapitola je praktická. První kapitola vymezuje specifika a možnosti vzdělávání žáků s Downovým syndromem v běžné základní škole. Druhá kapitola popisuje inkluzivní vzdělávání a legislativu českého školství. Ve druhé kapitole jsou také popsána podpůrná opatření, která zahrnují např. asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. Ve třetí kapitole je vymezeno a popsáno distanční vzdělávání na základní škole. Tato kapitola vznikla jako reakce na pandemii nemoci Covid-19, která v České republice plošně uzavřela všechny školy. A z tohoto důvodu bylo nutné přejít z prezenční formy vzdělávání na formu distanční. Kapitola čtvrtá je praktická, která je zaměřená na inkluzivní vzdělávání dvou vybraných dívek s Downovým syndromem. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na běžných základních školách. Výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím kvalitativní výzkumné metody za použití techniky rozhovoru a měla být použita metoda pozorování. Byly zvoleny polostrukturované rozhovory s pedagogy, asistentkami žákyň s Downovým syndromem a s jejich zákonnými zástupci.
|
|
|
Žák se zrakovým postižením v běžné mateřské škole
PŘÍPLATOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku inkluzivního vzdělávání dětí předškolního věku s těžkou zrakovou vadou v běžné mateřské škole. Hlavním cílem práce bylo zmapovat postoj rodičů nevidomého žáka, pedagogů školy, spolužáků a jejich rodičů, kteří mají zkušenost s procesem společného vzdělávání. Výsledky zachycené pomocí rozhovorů a pozorování byly zpracovány formou případové studie, která je stěžejní pro tento kvalitativní výzkum. Výsledky výzkumu ukazují, že inkluzivní vzdělávání žáka s těžkým zrakovým postižením v běžné mateřské škole lze pokládat za nezdařilé. Za příčiny tohoto neúspěchu je možné považovat nepřipravenost pedagogů, špatnou komunikaci mezi rodiči a školou či neprofesionální jednání paní asistentky.
|
|
|
Postoje žáků 2. stupně základní školy ke spolužákům se zdravotním postižením
REISINGEROVÁ, Alena
Cílem této bakalářské práce je zjistit postoje žáků 2. stupně základní školy ke spolužákům se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě aktuální literatury a zabývá se jedincem se zdravotním postižením, definicí zdravotního postižení a osobností jedince se zdravotním postižením. Dalším tématem je žák se speciálními vzdělávacími potřebami, jeho možnosti vzdělávání a inkluzivní vzdělávání. Poslední kapitola je zaměřena na problematiku postojů, jejich změnu a postoje společnosti k jedincům se zdravotním postižením. Závěr této kapitoly i celé teoretické části se zabývá prosociálním chováním a morálkou v období dospívání. Praktická část je zpracována na základě kvantitativního výzkumného šetření a jejím cílem je zjistit postoje žáků 2. stupně základní školy ke spolužákům se zdravotním postižením.
|
|
|
Změna přístupu učitele k edukaci ve vztahu k inkluzi
PELTANOVÁ, Nikol
Tato bakalářská práce se zabývá tématikou inkluze a jejími didaktickými specifiky edukace ve vyučování, která jsou navázána zejména na vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Pohled je zaměřen zejména na pedagoga chápaného jako důležitého účastníka inkluzivního vyučování. Tématy této práce se tak stává porovnání inkluzivního modelu výuky zaměřeného na pedagoga s tradičním vzděláváním. Teoretická část je věnována představení inkluze jako takové a následnému srovnání výuky bez a s inkluzivní tendencí. Tato komparace je zaměřena na komplexní vnímání pedagoga v procesu vzdělávání. Praktická část sleduje změny či tendence učitelů při samotné edukaci. Z potřeby hlubšího poznání této problematiky je zvolen kvalitativní design s metodou sběru dat rozhovoru. Ke zkoumání je využita vícepřípadová studie se 4 participanty.
|
|
|
Specifika trávení volného času u dětí s Aspergerovým syndromem
MAREŠOVÁ, Kristýna
MAREŠOVÁ, K. Specifika trávení volného času u dětí s Aspergerovým syndromem. České Budějovice 2020. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce P. Samcová. Práce se zabývá specifikami trávení volného času dětí s Aspergerovým syndromem. Teoretická část charakterizuje autismus, triádu problémových oblastí a poruchy autistického spektra, mezi které se na základě symptomů řadí také Aspergerův syndrom. Dále je popsán samotný Aspergerův syndrom, diagnostika, která je pro stanovení této diagnózy důležitá, a určité problémy typické pro Aspergerův syndrom. V teoretické části je také vymezen pojem volný čas, hra, školní družina, inkluzivní vzdělávání a asistent pedagoga. Praktická část obsahuje zjištění z jednotlivých rozhovorů s respondenty, kteří mají dítě s Aspergerovým syndromem v mladším školním věku, identifikované skupiny a následné shrnutí celého výzkumu.
|
|
|
Postoje učitelů k inkluzivnímu vzdělávání
KOKEŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá inkluzivním vzděláváním. Právě problematika inkluzivního vzdělávání představuje v současnosti stále velmi diskutované téma, a to jak mezi laickou veřejností, tak i mezi pedagogy. Hlavním cílem této práce je tedy zjistit, jaké jsou postoje pedagogů působících na základních školách ke společnému vzdělávání - jak moc se cítí býti připraveni a vzděláni a jaké jsou jejich zkušenosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické rovině jsou přiblíženy základní pojmy týkající se inkluze, legislativy či žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Praktickou část pak tvoří výzkum realizovaný prostřednictvím smíšeného výzkumného designu (dotazníkové šetření a hloubkové rozhovory). Na základě získaných dat jsou pak veškeré výsledky analyzovány a okomentovány.
|
|
|
Sociální pedagog jako asistent pedagoga na základní škole
ZAHRADNÍK, Daniel
V minulých letech došlo ke změně legislativy v zajištění péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, resp. dětí s potřebou podpory ve všech typech škol. To mimo jiné znamená, že ve školách se častěji objevují děti se SVP, které budou pro úspěšné zapojení potřebovat podporu asistenta. Jako asistent pedagoga může pracovat také absolvent oboru Sociální pedagogika. Cílem práce bude jednak zjistit a popsat, jak probíhá spolupráce asistenta pedagoga s žákem (žáky), učiteli a rodiči v běžné ZŠ a jak tuto spolupráci jednotliví aktéři vnímají a hodnotí. Dalším cílem bude zjistit, jak hodnotí asistenti pedagoga s různým typem vzdělání svou připravenost na tuto práci v některých oblastech. V teoretické části bude na základě rešerší z literatury reflektována problematika vzdělávací a společenské inkluze a popsány související žádoucí změny v přístupech školy a pedagogů. Bude vymezena role asistenta pedagoga, zmapován obsah jeho práce a definovány potřebné kompetence. Pro praktickou část práce, zaměřenou na asistenty pedagoga v konkrétní základní škole, bude zvolen kvalitativní výzkumný přístup.
|
host ::
RSS.