|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí při konstrukci výrobních strojů z pohledu emise vybraných skleníkových plynů
Krbalová, Maria ; Pačaiová,, Hana (oponent) ; Demeč, Peter (oponent) ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na hodnocení vlivu výroby strojírenských materiálů, používaných v konstrukci výrobních strojů, na životní prostředí. Ekologický profil stroje jako takového se zakládá již ve fázi vypracování jeho konstrukčního návrhu. Jedná se nejenom o volbu parametrů budoucího stroje a materiálů, ze kterých bude vyroben, ale také o technologie použité při jeho výrobě a podmínky provozu hotového stroje (spotřeba energie a provozních kapalin). Práce se detailně zabývá analýzou vlivu konstrukce výrobního stroje na životní prostředí a to z pohledu výroby materiálů, jež uvedený stroj tvoří. Výstupem z provedené analýzy je metodika hodnocení konstrukce stroje z pohledu emisí skleníkových plynů. Vytvořena metodika umožňuje posouzení ekologického profilu výrobního stroje a jeho případnou úpravu ještě během předvýrobní etapy. V první části práce je uvedena analýza současného stavu legislativy v oblasti boje proti klimatickým změnám, snížení energetické náročnosti výrobků a zvýšení energetické účinnosti výrobních strojů. V této části práce je uveden popis metod, které byly použity k dosažení jednotlivých cílů dizertační práce. Dále je zde uvedena analýza výrobního stroje jako systému konstrukčních uzlů, plnicích určité funkce, a popis použitých základních strojírenských materiálů. Druhá část práce se věnuje analýze ekologických dopadů konstrukčního procesu výrobního stroje. Je zde popsán samotný postup konstruování a vliv konstrukce stroje na životní prostředí. Dále následuje popis životního cyklu výrobního stroje a podrobná analýza emisí nežádoucích látek emitovaných během předvýrobních fází životního cyklu stroje (tj. v průběhu těžby surovin a výroby materiálů). Z této analýzy byly odvozeny jednotlivé složky předvýrobních fází, které jsou zdroji emisí nežádoucích látek (např. emisí skleníkových plynů). Práce rovněž obsahuje analýzu životního cyklu těchto složek předvýrobních fází a popis výroby elektrické energie, jako nejzákladnější složky jakékoliv fáze životního cyklu výrobku. Jsou zde uvedeny výpočty množství jednotlivých druhů paliv, které je potřeba pro výrobu 1 MWh elektrické energie, a množství oxidu uhličitého vyprodukovaného během výroby elektrické energie. Třetí část práce obsahuje vytvořené modely výrobních procesů základních strojírenských materiálů a výpočty s nimi spojených emisí vybraných skleníkových plynů. Praktickým výstupem této části práce je metodika umožňující posouzení dopadů na životní prostředí konstrukce stroje z pohledu strojírenských materiálů použitých v jeho konstrukci.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí při konstrukci výrobních strojů z pohledu emise vybraných skleníkových plynů
Krbalová, Maria ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na hodnocení vlivu výroby strojírenských materiálů, používaných v konstrukci výrobních strojů, na životní prostředí. Ekologický profil stroje jako takového se zakládá již ve fázi vypracování jeho konstrukčního návrhu. Jedná se nejenom o volbu parametrů budoucího stroje a materiálů, ze kterých bude vyroben, ale také o technologie použité při jeho výrobě a podmínky provozu hotového stroje (spotřeba energie a provozních kapalin). Práce se detailně zabývá analýzou vlivu konstrukce výrobního stroje na životní prostředí a to z pohledu výroby materiálů, jež uvedený stroj tvoří. Výstupem z provedené analýzy je metodika hodnocení konstrukce stroje z pohledu emisí skleníkových plynů. Vytvořena metodika umožňuje posouzení ekologického profilu výrobního stroje a jeho případnou úpravu ještě během předvýrobní etapy. V první části práce je uvedena analýza současného stavu legislativy v oblasti boje proti klimatickým změnám, snížení energetické náročnosti výrobků a zvýšení energetické účinnosti výrobních strojů. V této části práce je uveden popis metod, které byly použity k dosažení jednotlivých cílů dizertační práce. Dále je zde uvedena analýza výrobního stroje jako systému konstrukčních uzlů, plnicích určité funkce, a popis použitých základních strojírenských materiálů. Druhá část práce se věnuje analýze ekologických dopadů konstrukčního procesu výrobního stroje. Je zde popsán samotný postup konstruování a vliv konstrukce stroje na životní prostředí. Dále následuje popis životního cyklu výrobního stroje a podrobná analýza emisí nežádoucích látek emitovaných během předvýrobních fází životního cyklu stroje (tj. v průběhu těžby surovin a výroby materiálů). Z této analýzy byly odvozeny jednotlivé složky předvýrobních fází, které jsou zdroji emisí nežádoucích látek (např. emisí skleníkových plynů). Práce rovněž obsahuje analýzu životního cyklu těchto složek předvýrobních fází a popis výroby elektrické energie, jako nejzákladnější složky jakékoliv fáze životního cyklu výrobku. Jsou zde uvedeny výpočty množství jednotlivých druhů paliv, které je potřeba pro výrobu 1 MWh elektrické energie, a množství oxidu uhličitého vyprodukovaného během výroby elektrické energie. Třetí část práce obsahuje vytvořené modely výrobních procesů základních strojírenských materiálů a výpočty s nimi spojených emisí vybraných skleníkových plynů. Praktickým výstupem této části práce je metodika umožňující posouzení dopadů na životní prostředí konstrukce stroje z pohledu strojírenských materiálů použitých v jeho konstrukci.
|
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře její složení a reakce jednotlivých institucí. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého a chlor-fluorovaného uhlovodíku. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
|
|
Využitelnost alternativních paliv v letecké dopravě
Dvorský, David ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Nastálek, Ondřej (vedoucí práce)
Cíle diplomové práce je celkový přehled dostupných paliv v letectví a jejich možných alternativ. Zhodnocení využitelnosti alternativních paliv v letecké dopravě. Dále pak posoudit celkovou připravenost jednotlivých technologií napříč letectvím, tj. od všeobecného letectví, pres hromadnou leteckou dopravu nákladu a osob, až po dopravu vrtulníky. Vyhodnotit ekonomickou situaci v jednotlivých sektorech a určit nejlepší variantu alternativního paliva.
|
|
|
Summer fluxes of nitrous oxide from boreal forest
Macháčová, Kateřina ; Pihlatie, M. ; Halmeenmäki, E. ; Pavelka, Marian ; Dušek, Jiří ; Bäck, J. ; Urban, Otmar
Boreal forests cover almost one-third of the global forest area, and results of soil measurements show them to be a natural source of the important greenhouse gas nitrous oxide (N2O). Nevertheless, N2O fluxes from boreal tree species have been excluded from calculations of N2O exchanges from forest ecosystems. Therefore, our objective was to quantify and scale up the N2O fluxes from stems of mature silver birch (Betula pendula), Scots pine (Pinus sylvestris), and Norway spruce (Picea abies), as well as from the forest floor of a boreal forest in Finland during June and July 2014. This study shows that boreal tree species emit N2O from their stems under natural field conditions and significantly contribute up to 8% of forest floor fluxes of N2O. Spruce trees seem to be the strongest N2O emitter among the studied tree species. Moreover, the N2O flux rates from both coniferous tree species increased with decreasing soil water content. This study highlights the necessity to include N2O fluxes from trees within the total greenhouse gas budget of forest ecosystems.
|
|
| |
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem skotu a jejich snižování.
ŠINDELÁŘ, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí skleníkovými plyny a amoniakem ze zemědělské výroby. Celosvětově je zemědělství považováno za největšího producenta amoniaku. Vlastní práce je zaměřena na změření a stanovení koncentrace emisí plynů amoniaku, oxidu dusného, oxidu uhličitého, metanu a vodních par. Vlastní měření probíhalo ve stáji s plemenem Česká straka v zemědělském družstvu FARMA JAVOŘICE JIHLÁVKA s.r.o. Pro měření koncentrací byl použit přístroj firmy INNOVA 1412. V závěrečné části jsou uvedeny návrhy na snižování emisí plynů.
|
|
|
Vliv typu hospodaření na emise skleníkových plynů z travních porostů
HAJŠMANOVÁ, Klára
Tato práce představuje grantovou žádost na projekt zabývající se vlivem typu hospodaření a hnojení na emise skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O) z travních porostů. Projekt hodnotí denní variabilitu toků sledovaných plynů a změny v sezóně na pastvinách a strojově kosených a mulčovaných loukách ekologické farmy Borová u Českých Budějovic a dále se zabývá vlivem přidaného dusíkatého hnojiva (NH4+, NO3-, organické hnojivo) na procesy vedoucí k emisím CO2, N2O a CH4.
|
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu chovu prasat a návrh na jejich snižování.
PRAŽÁK, Jakub
Omezení emisí amoniaku a skleníkových plynů je v současné době jedním z hlavních předpokladů pro zlepšení vztahu mezi zemědělstvím a životním prostředím. Vliv zemědělství významně působí nejen na životní prostředí z hlediska tvorby krajiny, ale především na jeho tři základní složky ? ovzduší, vodu a půdu. Zemědělská prvovýroba je výrazně ovlivňuje zejména intenzivními chovy hospodářských zvířat svými meziprodukty, kterými jsou především organické zbytky a plynnými emisemi negativně působícími na životní prostředí jako celek. Zemědělství produkuje až 90 %celosvětového množství amoniaku. V evropském měřítku musí být množství úniku amoniaku snížené. Jednou z perspektivních technologií je využívání biotechnologických přípravků a rostlinných aditiv pro snížení produkce amoniaku a skleníkových plynů ve stájovém prostředí, na skládkách a při aplikaci chlévského hnoje a kejdy.
|
|
|
Emisní zátěž při pěstování vybraných plodin
MRÁČKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývala částečným hodnocením životního cyklu jahodníku (Fragaria), jehož pěstování má u nás dlouholetou tradici. Byly porovnávány pěstitelské technologie v konvenčním a ekologickém systému hospodaření ve vztahu k produkci skleníkových plynů. Pomocí dotazníkového šetření a odborné literatury byla zjištěna data ze zemědělství a transportu. Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv jednotlivých agrotechnických faktorů na zatížení životního prostředí emisemi skleníkových plynů v konvenčním a ekologickém systému hospodaření a dále ověřit hypotézu, zda bude z environmentálního hlediska vhodnější konzumovat jahody z regionální produkce nebo dovezené.K výpočtu environmentálního dopadu byl použit softwarový program SIMAPro. Tento nástroj využívá databáze Ecoinvent a slouží k modelování životního cyklu daného výrobku v souladu s ČSN EN ISO 14040 a ČSN EN ISO 14044. Vstupy a výstupy byly vztaženy k jednotce jednoho hektaru a výsledná hodnota byla přepočtena na 1 kg jahod. Vstupem byly technologické operace, množství hnojiv, prostředky na ochranu rostlin a výstupem studie byla emisní zátěž na 1 kg jahod vyjádřena v CO2 ekvivalentu.
|
host ::
RSS.