|
|
Palaeoecological aspects of Rhynchostreon Bayle oyster evolution
Rantuch, Jakub ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Předkládaná práce přichází s komplexní analýzou aspektů stojících na pozadí procesu evoluce ústřičného rodu Rhynchostreon Bayle. Ten se ve světle nových výsledků jeví podstatně dynamičtější, než se doposud předpokládalo. Procesy vnitřní dynamiky prostředí, ve spojení s řadou dalších studovaných aspektů (paleoteplota, salinita etc.), představovaly významný faktor iniciující působení selekčních tlaků, kterým byla skupina v průběhu dynamického období pozdní křídy opakovaně vystavována. Přinášená hypotéza o koevoluci dvou intragenerických linií rody Rhynchostreon Bayle, spojená s definicí vybraných evolučních trendů v jejich rámci, je společne s popisem nového druhu Rhynchostreon costaturoniense sp. n. podpořená komplexní řadou metodických postupů, umožňujících jejich pevné ukotvení v součastném systému. Syntetický přístup, kombinující moderní metody na poli elektronové mikroskopie, izotopové geochemie a biometriky s příslušnými sedimentologickými postupy, poukazuje na jistou formu litofaciální závislosti, jako zásadního projevu paleoekologických charakteristik prostředí. Výsledky studie jsou doplněné sérií evolučně-ekologických modelů, přičemž transregionální koncept, kombinující studium fosilního materiálu z různých provincií globálního ekosystému pozdní křídy, zvyšuje jejich všeobecnou platnost a...
|
|
|
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
|
|
|
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza ; Vencelides, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černík, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
|
|
|
Brachiopoda a polychaeta v tafocenózách české křídové pánve
Sklenář, Jan ; Košťák, Martin (vedoucí práce) ; Michalík, Jozef (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (oponent)
Sesilní filtrátoři suspenze ze skupin Brachiopoda (ramenonožci) a Polychaeta (mnohoště- tinatci) jsou v tafocenózách české křídové pánve (ČKP) zastoupeni poměrně hojně a vy- značují se relativně vysokou diverzitou. V sedimentárním záznamu pánve jsou zastoupeny všechny tři podkmeny kmene Brachiopoda (Linguliformea, Craniiformea a Rhynchonelli- formea); z mnohoštětinatců byli dosud zaznamenáni jen zástupci podtřídy Canalipalpata, vyznačující se pevnými, obvykle karbonátovými rourkami. Nejbohatší asociace fosilních ramenonožců a mnohoštětinatců, jak ve smyslu diverzity, tak abundance, se v ČKP vysky- tují v příbřežních faciích cenomanu až spodního turonu a v hemipelagické facii svrchního turonu. Badatelské úsilí, jak vyplývá z autorem prezentované rešerše, se dosud soustředilo především na zástupce těchto skupin z příbřežních facií pánve. Cílem této práce je zaplnit některé z dosud opomíjených mezer v poznání výše uvedených skupin v rámci ČKP. Tento cíl je naplněn formou série studií (Sklenář et Simon 2009, Vodrážka et al. 2009, Sklenář et al., v tisku), detailně zpracovávajících následující témata: (A) taxonomie, distribuce, morfologie, variabilita, evoluční vztahy a stratigrafický význam cancelothyridních ramenonožců rodu Gyrosoria, hojných ve středním a zvláště svrchním turonu pánve; (B) tafocenóza...
|
|
|
The record of sea-level changes, water circulation and sediment dispersion in the Upper Turonian hemipelagic strata of the Bohemian Cretaceous Basin
Hrnková, Magdalena ; Laurin, Jiří (vedoucí práce) ; Hladil, Jindřich (oponent)
Česká křídová pánev je tvořena akumulací sedimentů pozdní křídy ukládaných v mělkovodní transtenzní pánvi při globálně vysokém stavu hladiny oceánu. Styl sedimentace obsahující jak hrubozrnná siliciklastika, tak hemipelagické uloženiny je vhodný ke studiu souhry paleoklimatických změn a změn mořské hladiny v důsledku tektoniky, případně eustáze. Dobrý stav poznání severozápadní části hemipelagického depocentra byl v posledních několika letech podrobně doplňován, zatímco obdobným uloženinám dále po proudu se nedostávalo zdaleka tolik pozornosti. Tato diplomová práce se snaží přinést nové informace o jemnozrnných uloženinách méně zkoumané části pánve podrobným studiem litologických, geochemických a geofyzikálních vlastností za použití frekvenční analýzy. Studován byl stratigrafický úsek z období pozdního turonu zachycený vrtem Bch-1, Běchary, u Kopidlna. Období náhlého nástupu karbonátem bohatých hemipelagických hornin teplického souvrství se ve studovaném intervalu projevil zvýšením obsahu mikritu a změnami v poměrech prvků používaných jako indikátory siliciklastického přínosu. Tato událost byla na studované lokalitě interpretována jako projev změny v distribuci jílového materiálu a vzdálenosti zdroje klastik, jenž proběhly v počátku období zvýšené primární produktivity. Spektrální analýza vybraných...
|
|
|
Zatápění dolu Hamr I a posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku
Rozman, David ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Hlavním úkolem diplomové práce je posouzení vlivu geologické stavby území na hydrogeologické poměry v severovýchodní části strážského bloku. Zájmové území v severních Čechách je charakterizováno dvěma pískovcovými kolektory cenomanského a turonského stáří, které jsou horizontálně oddělené spodnoturonským poloizolátorem. Soustředil jsem se na analýzu hladiny podzemní vody a především na hydrogeologický projev zlomů, žil neovulkanitů a poruch masivu způsobených pracemi v rámci těžby uranu. První část diplomové práce se věnuje obecnému popisu geologických a hydrogeologických poměrů oblasti a shrnutí dosavadních výzkumů a zpráv. Popsal jsem také umělé hydraulické zásahy, které významně ovlivňují stav hladin podzemní vody. V další části jsem na základě údajů z vybraných vrtů vypracoval mapy izolinií hladiny podzemní vody a pozoroval jejích tvar a časový vývoj. Korelaci hladin jsem ověřil komunikaci mezi zvodněmi a přetok přes významnou strukturu zlomového pásma strážského zlomu. Výsledky práce potvrzují těsnící efekt zlomového pásma ve studovaném úseku. Na konkrétních příkladech jsem potvrdil bariérový efekt žil neovulkanitů a zaznamenal příklady zvýšené propustnosti v důsledku porušenosti prostředí zlomy. Korelací hladin cenomanské a turonské zvodně komunikace mezi kolektory zjištěna nebyla. Klíčová...
|
|
|
Stratigrafie svrchního turonu a spodního coniaku ve vrtu V 800 Střeleč na základě vápnitého nanoplanktonu, česká křídová pánev
Svobodová, Andrea ; Švábenická, Lilian (vedoucí práce) ; Ozdínová, Silvia (oponent)
Stratigrafie svrchního turonu a spodního coniaku ve vrtu V 800 Střeleč na základě vápnitého nanoplanktonu, česká křídová pánev Svrchnokřídové platformní sedimenty severozápadní Evropy poskytly prostor již celé řadě biostratigrafických studií, nicméně dosud nebyla uspokojivě vyřešena otázka hraničního intervalu turon-coniac s použitím dostupných metod v oblasti mikropaleontologie. Cílem navrhované diplomové práce byl popis druhového složení společenstva vápnitého nanoplanktonu ve svrchnoturonských sedimentech české křídové pánve se zaměřením na stratigraficky a paleoekologicky významné druhy. Ve studovaném materiálu bylo zjištěno 73 taxonů vápnitých nanofosilií, přičemž významnější druhy jsou diskutovány (Marthasterites furcatus, Kamptnerius magnificus, Lucianorhabdus sp., Braarudosphaera sp., Nannoconus sp., Watznaueria barnesae, Uniplanarius gothicus, Quadrum gartneri, Thoracosphaera operculata). Pro účely této diplomové práce byl získán vhodný materiál z vrtu V 800 Střeleč, jednoho z klíčových křídových profilů v oblasti Českého ráje.
|
|
|
Architektury, stratigrafie a sedimentární režim pískovcových těles svrchního turonu v sz. části české křídové pánve
Vacková, Lenka ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Bábek, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce představuje syntézu terénních a karotážních dat ze svrchnoturonských sedimentárních těles v severozápadní části české křídové pánve. V minulosti tady neprobíhal žádný výzkum založený na metodě sekvenční stratigrafie a korelování karotážních křivek. V rámci prací bylo změřeno 13 litologických profilů, které byly korelovány do sekvenčně-stratigrafických řezů. Ve svrchnoturonských sedimentech (genetické sekvence TUR 5 - TUR 7) dominují struktury korytovitého šikmého zvrstvení, které migrovaly po mírně ukloněném svahu delty (1 - 5ř). Hlavní směr paleoproudů je směrem na JV až V. Výsledkem analýzy mocností parasekvencí (pro TUR 4 - TUR 7) je trend ztenčování parasekvencí v čase. Od TUR 4 do TUR 7 roste obsah draslíku, tento trend je nezávislý na zrnitosti sedimentu, ale indikuje rychlejší transport ze zdrojové oblasti.
|
|
|
Architektury, stratigrafie a sedimentární režim pískovcových těles spodního a středního turonu v sz. části české křídové pánve
Skopcová, Monika ; Uličný, David (vedoucí práce) ; Čech, Stanislav (oponent)
V severozápadní části české křídové pánve vystupují na povrch pískovcová tělesa spodního a středního turonu, která představují sedimentární záznam hrubozrnných delt. Přemětem této práce je interpretace architektur, stratigrafie a sedimentárního režimu těchto těles. Hlavním architekturním prvkem jsou klinoformy, které ukazují na mírný úklon svahu delty 4ř- 5ř a na progradaci delty směrem k západo-jihozápadu. Korelace litologických profilů na blízké vrty umožnily stratigrafické zařazení výchozů ve studovaném území převážně ke genetické sekvenci TUR2. Korelace v jenom ze dvou stratigrafických řezů odhalily existenci druhého deltového tělesa, které do pánve progradovalo od mostecko - teplické elevace již během TUR1. Detailní studium sedimentárních struktur na výchozech dokládá vysokou míru přepracování sedimentu na svahu delty přílivo - odlivovými proudy. Z analýzy vyplývají dva hlavní směry paleoproudění - dominantní proudění k SZ a podřízené k JV - JJV.
|
|
|
Radiolárie české křídy
Müllerová, Petra ; Vajskebrová, Markéta (oponent) ; Holcová, Katarína (vedoucí práce)
První část práce se věnuje stavbě buňky, morfologii schránky, rozmnožování a výživě. Dále je zde popsána ekologie a systematické členění radiolárií. Právě systematické členění této skupiny se odvíjí od rozdílné morfologie schránek jednotlivých forem. Další část je věnována křídovým radioláriím se zaměřením na období cenoman až turon s příkladem výskytu radiolárií na několika lokalitách ve světě. Poslední část této práce se zabývá geologií české křídové pánve, kde v rámci diplomové práce bude pokračovat studium radiolárií z určité lokality.
|
host ::
RSS.