|
|
Zhodnocení jakostních parametrů tepelně opracovaných masných výrobků s přídavkem masa nutrie říční
Tesařová, Nela
Diplomová práce je zaměřená na vyhodnocení vybraných jakostních parametrů u tepelně opracovaných masných výrobků s přídavkem nutriího masa. Dle analýzy chemického složení nutrií maso obsahuje 23,30% sušiny, 20,24 % bílkovin, 2,00 % tuku a 1,00 % minerálních látek. Ztráta masné šťávy u masa z nutrií byla 33 %. Z nutriího masa byly vyrobeny dva druhy masných výrobků – párky a měkký salám. Chemické složení experimentálních nutriích párků bylo 36,65 % sušiny, 17,79 % bílkovin, 16,35 % tuků a 2,51 % soli. Chemické složení experimentálních měkkých salámů bylo 30,04 % sušiny, 14,10 % bílkovin, 13,84 % tuků a 2,10 % soli. U výrobků byly sledovány texturní vlastnosti a barevné vlastnosti. Pevnost párků s nutriím masem stanovená metodou MORS byla u neohřátých 18,25 N. a u ohřátých 20,89 N. Pevnost u měkkých salámů byla 2,16 N. Barevné vlastnosti párků byly měřeny instrumentální metodou na řezu a povrchu. Párky se měřili v ohřátém a neohřátém stavu. Párky na řezu vykazovaly významné rozdíly (p <0,05) v barevných vlastnostech v ohřátém i neohřátém stavu. Párky na povrchu vykazovaly významné rozdíly (p <0,05) ve všech hodnotách pouze v ohřátém stavu. V neohřátém stavu došlo k významnému rozdílu (p <0,05) pouze u hodnoty jasu L*. Mezi měkkými salámy s nutriím masem a kontrolní variantou byly zjištěny významné rozdíly v barevných vlastnostech (p <0,05). Maso nutrie říční je tedy vhodné pro výrobu tepelně opracovaných masných výrobků typu měkký salám a párek bez vlivů na jakostní parametry.
|
|
|
Jakostní parametry larev potemníka moučného při různých režimech technologické úpravy
Hendrychová, Veronika Božena
Tato práce se zabývá vlivem technologické úpravy na jakostní parametry larev potemníka moučného. Byla měřena pevnost, barva a senzorická jakost u larev potemníka moučného usmrcených varem nebo šokovým zmrazením, blanšírovaných po dobu 1, 3 nebo 5 min a sušených při teplotě v rozmezí od 110 ℃ do 140 ℃ po dobu 20, 30 nebo 60 min. Larvy byly ochuceny varem v roztoku kořenící směsi nebo prosypáním kořenící směsí. Larvy usmrcené mrazem vykazovaly světlejší odstín a ze senzorického hlediska byly hodnoceny vyšším počtem bodů než larvy usmrcené varem. Pevnost larev se pohybovala v rozmezí od 0,12 N do 3,63 N (průměrně 1,22 N) v závislosti na zvoleném režimu technologické úpravy. Doba blanšírování neměla vliv na pevnost ani barvu larev. Barva byla ovlivněna teplotou a dobou sušení. Teplota sušení 140 ℃ nebyla vhodná pro úpravu larev ochucených příchutí rajče s bazalkou a u takto upravených larev výrazně poklesla senzorická jakost. Teplota sušení 140 ℃ neměla negativní vliv na senzorickou jakost larev ochucených příchutí parmezán.
|
|
|
Biochemické změny při stárnutí červeného vína
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které se dělí do několika skupin podle chemické struktury. Důležitými složkami vína, které jsou zodpovědné za jeho barvu, chuť a další senzorické vlastnosti, jsou barevné pigmenty - anthokyany a taniny (třísloviny). Koncentrace anthokyanů ve víně je ovlivněna odrůdou, zpracováním hroznů a klimatickými podmínkami. Ke studiu změny barvy a tím i souvisejícího chemického složení, byly použity tři nekomerční vzorky červeného vína, Svatovavřinecké, ročník 2010 a 2012, a domácí víno bez přidaného SO2. Ke stanovení barevných změn byly použity převážně kolorimetrické (metoda CieLab) a zjednodušené spektrofotometrické metody (barevná hustota a odstín). Množství anthokyanů bylo sledováno analytickou metodou RP-HPLC. Koncentrace fenolických látek byla stanovena upravenými enologickými metodami. Během stárnutí vína došlo k barevným změnám, které byly způsobeny polymerizačními reakcemi, které probíhají mezi anthokyany a fenolickými sloučeninami. To vedlo ke vzniku stabilních barevných pigmentů, které se projevily vyšším absorpčním maximem a tedy i tmavším zabarvením. Klíčová slova: anthokyany, barva, červené víno, fenolické sloučeniny, malvidin-3-glukosid, polymerizační reakce, pigmenty.
|
|
|
Analýza a optimalizace procesu barvení chirurgických nástrojů
Roušarová, Kateřina ; Jugl, Adam (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou barvení jednorázových chirurgických nástrojů ve firemním provoze průmyslového partnera, se kterým probíhala spolupráce. V rámci této bakalářské práce proběhla analýza vstupních organických surovin, které jsou podstatnou součástí vyráběné barvy pro barvení nástrojů. Základní charakterizace surovin byla provedena dostupnými metodami na FCH, jako bylo měření hustoty hustoměrem, viskozity automatickým viskozimetrem a závislosti viskozity na smykové rychlosti za pomoci reometru. Následně bylo provedeno vizuální zhodnocení chování jednotlivých kapalných vstupních surovin ve vodě. Těmito metodami byly ověřeny tabelované hodnoty surovin z bezpečnostních listů. Bylo zjištěno, že vstupní složky jsou nerozpustné ve vodě, ve které vytváří sraženiny a významně tak ovlivňují viskozitu výsledné suspenze. Poté proběhla samotná laboratorní příprava vzorků barev, kdy bylo namícháno 7 vzorků lišících se objemy vstupních kapalných organických složek. Tyto vzorky byly podrobeny reologickému měření, jehož výsledkem byla závislost viskozity na smykové rychlosti. Průmyslovým partnerem bylo zadáno rozmezí výsledné viskozity namíchané suspenze 0,4–0,8 Pas při smykové rychlosti 10 s-1, do kterého spadaly 4 vzorky. Výsledkem výtokového testu provedeného za pomoci Fordova výtokového pohárku byl určen čas výtoku suspenze z pohárku, který může sloužit pro ověření kvality a správné konzistence barvy namíchané ve firemním provozu. Všemi vzorky byly nabarveny chirurgické nástroje, po jejichž výpalu byla hodnocena kvalita obarvení. Na základě požadavků průmyslového partnera byly navrženy 4 vzorky spadající do požadovaného rozmezí viskozit a vhodné pro barvení chirurgických nástrojů. Výsledky byly předány průmyslovému partnerovi, na jehož uvážení je zavedení nových postupů přípravy barvy ve svém provozu.
|
|
|
Atraktivita obličeje a barva a textura pokožky
Kolingerová, Agáta ; Pátková, Žaneta (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je formou literární rešerše shrnout a kriticky zhodnotit dosavadní poznatky ze studia vlivu barev a textury pokožky na atraktivitu obličeje. V první části práce jsou stručně představeny nejprve některé z evolučních pohledů na atraktivitu a poté v minulosti primárně studované aspekty ovlivňující atraktivitu obličeje, tedy symetrie, průměrovost a pohlavně dimorfické znaky. Stěžejní část práce se zabývá další důležitou kategorií rysů ovlivňujících atraktivitu obličeje, a to barvou a texturou pokožky. Mezi probíraná témata patří jednotlivé barevné znaky pokožky (tj. červenost, žlutost, světlost a homogenita barvy), přičemž se tato práce snaží popsat jejich možné spojení se skutečným zdravím či kondicí jedince. Zahrnut je i vliv kultury a pohlaví na percepci těchto znaků. Z oblasti textury pokožky jsou rozebírána témata akné, jizev, zářivosti a vrásek a jejich vliv na vnímanou atraktivitu. Podobně jako u barevných znaků je sledováno možné spojení se zdravím jedince a jsou představena potencionální ovlivnění kulturou a pohlavím. Klíčová slova atraktivita, barva, textura, pokožka, percepce, zdraví
|
|
|
Barva jako vyjadřovací prostředek
Flídrová, Tereza ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Vartecká, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá barvou, která je ve výtvarné výchově považována za základní vyjadřovací prostředek. Barva je v práci nahlížena ze čtyř perspektiv: 1) jako přírodní materiál a hmota, 2) jako fyzikální jev - světlo, 3) jako smyslově vnímaný jev a 4) jako subjektivně vnímaný fenomén a prostředek ke komunikaci. Každá z výše uvedených perspektiv je ilustrována dílem vybrané umělkyně nebo umělce: Františka Skály, Radky Bodzewicz, Bridget Rileyové a Marka Rothka. Cílem práce je reflektovat způsoby zacházení s barvou ve výuce výtvarné výchovy s ohledem na požadavky současného vzdělávání. Proto je didaktická část práce pojata jako kvalitativní výzkumná sonda, realizovaná pomocí analýzy stávající didaktické literatury a RVP ZV a ZUŠ a polostrukturovaného dotazování s šesti vybranými vyučujícími výtvarné výchovy na ZŠ a ZUŠ v Jindřichově Hradci a se třiceti dvěma žáky. Výstupem z didaktické části jsou dvě ověřená a reflektovaná vyučování pro ZŠ a ZUŠ na téma Tvorba barev a Barva a emoce. V závěru práce shrnuji zjištěné informace. KLÍČOVÁ SLOVA barva, výtvarná výchova, výtvarný vyjadřovací prostředek, vzdělávací obsah, rámcový vzdělávací program
|
|
|
Regenerace sídlišť v souladu se zájmy památkové péče
Řepková, Hana
Metodika je založena na syntéze urbanistického, památkového a architektonického přístupu. Jejím cílem je přispět ke zvýšení životnosti panelových domů a k zachování hodnot sídlišť pro jejich obyvatele. Metodika přináší podněty, jak prostředí sídlišť kultivovat a zlepšit jejich působení v obrazu sídel a krajiny a přispět k udržitelnému rozvoji struktury osídlení ČR. Metodika usiluje o zvýšení společenské prestiže sídlišť prostřednictvím poznání jejich historie, hodnot a rozvojového potenciálu. Kromě zkušeností ze zahraničí přináší praxí prověřenou původní tuzemskou metodu regulace vzhledu fasád. Dodržování základních regulativů běžných pro vznik a průběžnou obnovu tradičních měst může sídlištím pomoci stát se plnohodnotnou součástí města. Metodika podporuje nalézání, vnímání a ochranu vynikajících původních řešení. Identifikuje specifika českých sídlišť, jejichž poznání může sloužit jako odrazový můstek k jejich celospolečenské akceptaci a případné památkové ochraně.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Kontrola jakostních parametrů experimentálního masného výrobku za použití vedlejších produktů vzniklých po zpracování vlašských ořechů
Graciasová, Michaela
Diplomová práce pojednává o využitelnosti surovin, které vznikají při zpracování vlašských ořechů. Práce dále shrnuje celý proces technologických operací při výrobě masných výrobků. Záměrem praktické části byl přídavek výlisků vlašských ořechů, které jsou vedlejším produktem výroby oleje z vlašských ořechů. Další šarže byla vyrobena s přídavkem celých vlašských ořechů. U vyrobených Spišských klobás, které byly zvoleny jako vhodný modelový masný výrobek, byl stanoven obsah sušiny, tuku, bílkovin a soli. Následně byla stanovena barva Spišské klobásy na řezu a povrchu za pomocí spektrofotometru. Posouzení hygienické jakosti bylo založeno na mikrobiologických rozborech v podobě celkového počtu mikroorganismů, plísní, koliformních bakterií a enterokoků. Zásadním úkolem a cílem byla senzorická analýza výrobků, u kterých bylo hodnoceno 9 deskriptorů. Ze senzorické analýzy vyplývá, že v deskriptorech celkový vzhled, barva na povrchu, tvrdost a pevnost na skusu byla Spišská klobása s výlisky vlašských ořechů hodnocena lépe než kontrolní vzorek. Z celkové přijatelnosti je zřejmé, že vzorek s výlisky vlašských ořechů je méně přijatelný než vzorek s celými vlašskými ořechy, kde byla celková přijatelnost hodnocena o poznání lépe.
|
host ::
RSS.