|
|
Krizové řízení a plánování v oblasti zdravotnictví
MLEJNEK, Miroslav
Tato bakalářská práce se týká principů krizového řízení a plánování v oblasti zdravotnictví se zaměřením na Zdravotnickou záchrannou službu jako základní složku Integrovaného záchranného systému. Teoretická část práce poskytuje jakýsi zjednodušený souhrn informací z oblasti teorie krizového řízení a plánování s následným definováním základních principů krizového řízení ve zdravotnictví. Výsledná část této práce sleduje specifické podmínky Plzeňského kraje, nahlíží do základní části krizového plánu tohoto regionu, a dále také analyzuje traumatologický plán Plzeňského kraje a ověřuje jeho účinnost. Závěrem se zabývá možným zhodnocením úrovně krizového řízení na území Plzeňského kraje.
|
|
|
Policejní strategie při řešení mimořádných událostí v domácnostech
HÁJEK, Jiří
Bakalářská práce poskytuje souhrnné informace o problematice mimořádných událostí v domácnostech, kde pachatelem a obětí je člen domácnosti, se zaměřením na policejní strategii při kontaktu s oběťmi a pachateli této trestné činnosti. Klíčová role v systému patří Policii České republiky, která se ve většině případů dostává jako první do kontaktu s obětí a pachatelem a je zmocněna ke kontrole a zamezení sociálně nepřijatelného chování. Obsahuje typy mimořádných událostí v domácnostech, jsou rozebrány příčiny a stanovena možná prevence. Součástí práce je zpracovaná metodika postupu policisty při řešení mimořádné situace v domácnosti a metodika postupu policisty při vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj. K dokreslení teoretického rázu práce je uveden bezpečnostní plán pro oběti násilí a kasuistika případů.
|
|
|
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech
WAWREYN, Štěpán
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech mají rozhodující vliv na rozhodování lidí, institucí a organizací. Pokud oficiální místa nejsou schopna na mimořádnou událost dostatečně rychle zareagovat, informace je publikována bez ohledu na stanovisko institucí. Každá takto vzniklá informace si žije vlastním životem {--} stává se zdrojem pro další média, přejímá ji rozhlas, lidé o ní diskutují. Tento stav je většinou nevratný. Rychlé, výstižné, vyčerpávající, účelné a pravdivé informace mají nedocenitelný význam. Věcná správnost informování je složitým problémem a je zřejmé, že všechny významné subjekty by měly aktivně a správně informovat své okolí. V této práci jsou zpracovány požadavky na osobu tiskového mluvčího, náplň jeho práce, která se netýká pouze informování o mimořádných událostech, ale komplexní dlouhodobou prácí s médii. Dále jsou v této práci vyjmenovány druhy hromadných sdělovacích prostředků a zástupci jednotlivých médií s působností na území České republiky. U těchto zástupců jsou v práci popsány možnosti jejich využití při informování o mimořádných událostech na základě čtenosti, nákladu výtisků, sledovanosti a poslechovosti. Dále jsou v práci zpracovány možnosti komunikace s médii, mezi něž patří tisková konference a interview, a popsány jsou také zásady komunikace s médii. V práci jsou také popsány druhy mimořádných událostí a základní informace pro obyvatelstvo při jejich vzniku.
|
|
|
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému
MRZENA, Pavel
Pojetí, struktura, formy a metody činnosti záchranných jednotek Armády ČR a jejich působnost v rámci Integrovaného záchranného systému Negativní jevy, jako jsou necitlivé a neuvážené zacházení člověka s přírodou, zhoršující se klimatické podmínky, dynamicky se rozvíjející doprava a průmysl mají za následek vznik různých škodlivých látek ohrožujících ve svém důsledku zdraví lidí, zvířat a zamořujících jejich okolí a životní prostor. Vědecky je dokázán vliv těchto látek na vznik přírodních katastrof, tedy mimořádných událostí a krizových situací, kterým se člověk nedokáže bránit. V současné době je zde i nový fenomén a tím jsou teroristické útoky. Všechny tyto skutečnosti vedou státy na celém světě k vytváření různých systémů a složek, které by zabezpečovaly snižování možných rizik a byly schopny provést taková odborná opatření, jež by ztráty nebo škody vzniklé na životech, zdraví a majetku osob co nejvíce snížily. Ze všech těchto důvodů je tedy nezbytné, aby na území České republiky existoval ucelený organizační komplex, nazývaný Integrovaný záchranný systém (IZS), využívaný v případech, kdy je k provádění záchranných a likvidačních prací nutná současná spolupráce více složek IZS. K posílení těchto složek se v případech, kdy nemohou situaci zvládnout, používají záchranné útvary Armády ČR, případně další síly a prostředky AČR. Cílem této práce bylo potvrdit a prokázat, dobrou spolupráci základních složek IZS se záchrannými jednotkami AČR a vytvořit určitý přehled, který by i laické veřejnosti představil Armádu ČR v rámci IZS. Můžeme konstatovat, že fungování a spolupráce těchto složek se stále rozvijí a zdokonaluje a systém jako celek funguje.
|
|
|
Činnost orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků při přípravě na řešení mimořádných událostí
HRUŠKA, Jaroslav
V České republice jsou stanoveny v příslušných právních předpisech věcně příslušným orgánům působnosti a pravomoci na úseku bezpečnosti státu nejen v oblasti přípravy na mimořádné události, ale také při jejich řešení. V této bakalářské práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a právního rámce upravujícího zejména přípravu orgánů státu a orgánů územních samosprávných celků, tj. jak obcí tak krajů, na řešení mimořádných událostí tak, abych prověřil, zda je současný právní rámec upravující řešenou problematiku, ale také personální a materiálové zabezpečení přípravy dostačující pro zajištění plnění základních úkolů státu na úseku jeho bezpečnosti. V jednotlivých článcích bakalářské práce analyzuji dostupné zákony a dokumenty související s bezpečnostním systémem České republiky a provádím nejdříve analýzu bezpečnostního systému ČR s poukázáním na jeho legislativní vývoj s uvedením přehledu příslušných právních norem. Pro ujasnění problematiky se zabývám také identifikací bezpečnostních rizik, která mohou vést ke vzniku mimořádných událostí a charakterizuji nejen mimořádnou událost, ale také jednotlivé skupiny rizik. Na základě těchto specifikací se ve své práci věnuji vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům státu v celém systému, zejména při přípravě na řešení mimořádných událostí a poté obdobně vymezení působností a pravomocí jednotlivým orgánům územních samosprávných celků. Na základě provedených analýz ve své práci zmiňuji problémy, které se vyskytují v řešené problematice zejména při praktickém uplatnění jednotlivých právních norem. Pro zabezpečení jednotného postupu při přípravě na řešení mimořádných událostí je nutné sjednotit a upřesnit ve stávající legislativě zejména pojmy, doplnit kompetence a odpovědnosti některým prvkům bezpečnostního systému ČR, zejména obcím s rozšířenou působností a dořešit nejednotnou územní působnost některých spolupůsobících složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Výkony zásahového týmu nemocnice - hromadný příjem postižených - členění pro malou nemocnici, střední a velkou (místní, okresní, fakultní)
TOMÁŠKOVÁ, Lucie
Mým (hlavním) cílem bylo shrnutí veškerých mě dostupných informací o výkonnosti zásahových týmů (nemocnic) a při hromadném příjmu postižených v nemocnicích, které jsem si vybrala jako vzorek jihočeských nemocnic s členěním na typ místní, okresní a fakultní. Každá nemocnice má sice vypracovaný svůj traumatologický plán, ale bez jeho znalosti jednotlivými vykonavateli, nelze hovořit o připravenosti. Nemocnice nemají zjištěna přesná ani teoretická čísla hodnotící výkonnost jejich zásahových týmů. Informace jsem získávala z dat běžného provozu nemocnice, z plánovaného provozu nemocnice za podmínek hromadného příjmu postižených a z odborné literatury. Nejprve jsem se zaměřila na různé příčiny vzniku mimořádné události a krizové situace, na jejich druhy, místa vzniku a dělení, na jejichž základě se aktivuje traumatologický plán a zásahový tým nemocnice. Dále jsem popsala přednemocniční lékařskou péči při mimořádných událostech a krizových situací, kterou zastřešuje zdravotnická záchranná služba v rámci Integrovaného záchranného systému-tedy dobu, než dojde k aktivaci traumatologického plánu nemocnice a postižení jsou přijati ve zdravotnickém zařízení. Poté jsem se věnovala traumatologickým plánům nemocnic. Proč je nutné jejich vypracování v každé nemocnici. Následně jsem popsala traumatologické plány jednotlivých nemocnic, které jsem si vybrala jako vzorky jihočeských nemocnic (Nemocnice České Budějovice a.s. jako fakultní (velká) nemocnice, Nemocnice Tábor a.s. jako okresní (střední) nemocnice a Nemocnice Prachatice a.s. jako místní (malá) nemocnice. Ve výsledcích jsem zpracovala odpovědi primářů traumacenter výše jmenovaných nemocnic na otázky, které jsem jim položila v rámci zjištění jejich přehledu o výkonnosti zásahového týmu nemocnice a o aktivaci traumatologickém plánu nemocnice při hromadném příjmu postižených. Následně jsem o svých výsledcích diskutovala s odbornou literaturou, s článkem MUDr. Pavla Urbánka: Návaznost přednemocniční a nemocniční péče při hromadném neštěstí a závěry konfrontovala s nemocniční léčebnou kapacitou nemocnic z Nizozemsku. V závěru práce jsem zhodnotila stávající situaci na základě získaných poznatků a pokusila jsem se navrhnout nějaká řešení.
|
|
|
Možnosti vzniku mimořádné události v Jihočeských papírnách Větřní
SAMKOVÁ, Jaroslava
Možnosti vzniku mimořádné události v Jihočeských papírnách Větřní Tato práce je koncipována tak, aby postihla základní události, které lze zahrnout do uceleného systému opatření k zajišťování ochrany před mimořádnými událostmi v provozu JIP a.s., Větřní. V souladu se současným stavem znalostí je lidská bezpečnost definována jako bezpečnost lidského systému, ve kterém jsou zvažovány dále uvedené chráněné zájmy :  Životy, zdraví a bezpečí lidí  Životní prostředí  Majetek a veřejné blaho  Technologie a infrastruktura V současné době se vyskytuje řada definic, které charakterizují to, že v různých oblastech lidské činnosti se vyskytuje něco, co neodpovídá běžným podmínkám. Za sjednocující pojmenování lze použít termín {\clqq} mimořádná událost {\clqq}, kterou lze definovat jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy ale také jako havárie ( většinou v důsledku činnosti člověka ), které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžaduje provedení záchranných a likvidačních prací. Při zpracování této práce jsem se snažila postihnout část problematiky spojené s řešením možných mimořádných situací. Cílem této práce bylo sestavit materiál poskytující souhrnné informace z hlediska možných ohrožení mimořádnou událostí a systém řešení v případě ohrožení a vzniku mimořádné události. Pro zpracování této práce jsem využívala současně platné zákony a vyhlášky k nim, které dle mého úsudku odpovídají potřebám jak prevence závažných havárií, tak i provádění záchranných a likvidačních prací.
|
|
|
Historie četnictva a policie, jejich úloha ve společnosti a začlenění této složky do integrovaného záchranného systému a krizového řízení
NOVÁK, Petr
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na vývoj policie a četnictva a podíl práce policie v době řešení mimořádné události včetně nutnosti koordinace s dalšími složkami, která vyústila zřízením integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Policie České republiky je řízena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky. Jako výkonný orgán státní moci plní své specifické poslání při ochraně pořádku, bezpečnosti občanů i ochraně majetku jak osobního, tak veřejného. Vzhledem ke své struktuře a organizaci a neustálé pohotovosti je předurčena i v době mimořádných událostí plnit své odpovědné úkoly bezpečnostní složky. Příprava a způsob zabezpečení veřejného pořádku a bezpečnosti ze strany Policie ČR při vzniku mimořádné události je proto jedním z důležitých úkolů. Toho se dosáhne především zodpovědným přístupem, znalostí regionu, informovaností o vzniku mimořádné události, jejím správným vyhodnocením, dokonalou součinností, rychlým monitorováním situace, včasným a účelným nasazením sil a prostředků pro předcházení narušení veřejného pořádku a bezpečnosti. V bakalářské práci byl zdokumentován postup policie při taktickém cvičení ``Zimní stadion 2006{\crqq}, při cvičném svolání policistů a proveden průzkum mezi policisty provedený formou dotazníku. Mezi zasahujícími, to znamená i mezi policisty, musí být vytvořeno odpovídající právní prostředí v oblasti krizového řízení a IZS a musí být k dispozici moderní a účinná technika. Bakalářskou prací bylo prokázáno, že stanovená hypotéza se potvrdila, neboť zřízením IZS a krizového řízení a začleněním policie do tohoto systému je jednoznačným přínosem pro její činnost při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracích.
|
|
|
Výkony záchranných týmů RZP, RLP- v čase
BOŽOVSKÁ, Petra
Ve své bakalářské práci jsem se věnovala problematice zdravotnické záchranné služby a jejích výjezdových skupin rychlé lékařské pomoci a rychlé záchranné pomoci a časům, během nichž vykonávají členové těchto výjezdových skupin svou činnost. Zdravotnická záchranná služba zajišťuje poskytování odborné neodkladné přednemocniční péče postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Tuto přednemocniční neodkladnou péči poskytují postiženým členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby. Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby mají povahu skupiny rychlé zdravotnické pomoci (RZP), skupiny rychlé lékařské pomoci (RLP) a skupiny letecké záchranné služby (LZS). Systém zdravotnické záchranné služby je koncipován na principu návaznosti a doplňování možností jednotlivých úrovní poskytujících neodkladnou přednemocniční péči a na principu organizace zdravotnické záchranné služby tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy, s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele. Při likvidaci následků mimořádných událostí s výskytem hromadných zdravotnických ztrát by měl být záchranný systém na úrovni okresu schopen ošetřit 50 postižených osob (ve statutárních městech až 150 postižených osob).
|
|
|
Komunikace s veřejností při mimořádných událostech
VAŇOVÁ, Naďa
Informovanost občanů je důležitou a nezastupitelnou součástí realizace opatření ochrany obyvatelstva. I přes své legislativní zakotvení tato činnost vykazuje výrazný deficit, který je dlouhodobě vnímán občany v případě řešení konkrétních mimořádných událostí a naplno se projevil například při povodních v letech 2002 a 2006. V České republice dosud neexistuje komplexní informační zdroj a to ani multimediální, tištěný či jiný zdroj. Chybí zde jednota a komplexnost informací . Pro lepší pochopení této problematiky je třeba se nejprve seznámit se základními pojmy a vysvětlit co znamená komunikace, určit její druhy a podrobně vysvětlit pojem krizové komunikace. Dále je potřeba rozdělit krizové situace do jednotlivých skupin, specifikovat možná hrozící rizika a způsoby informování obyvatelstva o situaci a správném chování za těchto situací. Práce se zabývá problematikou dostupnosti informací pro širokou veřejnost a legislativou, která tuto dostupnost právně zajišťuje. Tato práce seznamuje s technickými prostředky, kterými se varovné informace předávají, ať už se jedná o různé druhy sirén nebo o software nebo jiná zařízení. Dále jsou uvedeny formy zkoušek varovného systému a dopodrobna rozebrán varovný signál {\clqq}všeobecná výstraha`` spolu s doplňujícími tísňovými informacemi. Je potřeba si uvědomit, že včasně, přesně a vhodně podané informace, hrají rozhodující roli při záchraně obyvatelstva, proto jsem se ve své práci věnovala především této problematice. V závěru práce shrnuje možné formy a metody krizové komunikace s obyvatelstvem a stanovuje požadavky na odborný profil pracovníka, který by se touto problematikou měl profesně zabývat.
|
host ::
RSS.