|
|
Studium interakcí nanoželeza a zinku s rostlinou v hydroponickém systému
Švengrová, Denisa ; Vítková, Martina (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou aplikace nanoželeza (nZVI) za účelem chemicky podporované fytostabilizace zinku (Zn) pro snížení mobility tohoto prvku v prostředí. Interakce nZVI a Zn byly sledovány během experimentu na rajčeti jedlém (Lycopersicon esculentum L.), rostliny byly pěstovány v hydroponickém roztoku. Dále byly posouzeny účinky této interakce na příjem vody, příjem makroživin a železa (Fe). Použití nZVI se ukázalo jako vhodné řešení pro stabilizaci nižších koncentrací Zn (100 mikromol) v kořenovém systému rostlin, respektive pro účely podporované fytoremediace. Ovšem působení nZVI nemělo významný vliv na vysoké koncentrace Zn (500 mikromol). Během aplikace Zn ve zvýšených koncentracích byla pozorována snížená schopnost příjmu vody rostlinou, což může mít za následek i omezení příjmu makroživin. Nadále je nutné věnovat pozornost dalším výzkumům a studovat vlivy aplikace nanočástic a jejich interakce v životním prostředí.
|
|
|
Systémy produkce ryb s využitím akvaponie
Tůmová, Veronika ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Nechanská, Denisa (oponent)
Bakalářská práce se zabývá produkcí ryb i rostlin v akvaponických systémech. V práci je popsán základní princip fungování akvaponického systému, interakce mezi jednotlivými složkami systému, používaná technika a technologie. Práce zkoumá propojení požadavků všech složek ekosystému v parametrech kvality vody a příjmu potravy, potažmo živin. Ve své druhé polovině se práce zabývá strategiemi produkce ryb i rostlin v akvaponickém systému, druhy ryb i rostlin vhodnými pro akvaponický chov/pěstování a ekonomickou stránkou produkce. Práce obecně popisuje akvaponické systémy jako takové s větším zaměřením na menší hobby systémy.
|
|
|
Vliv deficitní výživy na růst, vývoj a aktivitu kořenového systému kukuřice seté (Zea mays, L.)
Nádvorníková, Marie
Cílem nádobového experimentu bylo zjištění vlivu deficitní výživy makrobiogenními prvky na růst a vývoj kořenového systému kukuřice seté (Zea Mays, L.). Jako modelová plodina byl použit hybrid kukuřice SY ONDINA. Pokus byl založen formou hydroponických kultur, kukuřice byla po naklíčení semen pěstována v roztocích s deficitem P, N, K, Ca, S, Mg a roztoku s úplným obsahem živin (kontrolní varianta). V průběhu pokusu byla u rostlin odebraných v pravidelných intervalech 7 dnů stanovena hmotnost sušiny kořenů a nadzemní části, obsah živin v rostlině a velikost kořenového systému. Z výsledků rozboru rostlin se projevilo antagonistické i synergické působení mezi sledovanými prvky. Největší redukce hmotnosti kořenového systému kukuřice se projevila u rostlin s absencí draslíku a hořčíku. Utváření kořenů, které je možné posuzovat podle délky a plochy kořenového systému, bylo velmi omezeno deficitem vápníku, dusíku, hořčíku, ale i draslíku. Nejnižších hodnoty elektrické kořenové kapacity byly zaznamenány u rostlin deficitních na draslík a vápník.
|
|
|
Sledování intenzity fotosyntézy u skleníkové kultury zeleniny
Konvičná, Petra
Literární část diplomové práce přibližuje rostlinný materiál okurky salátové (Cucumis sativus L.), problematiku skleníkové produkce a pěstování v hydroponii. Velká část je věnována popisu procesu fotosyntézy a jednotlivými faktory působícími na vliv a průběh procesu. Praktická část práce se věnuje sledování a měření fyziologických charakteristik pomocí fotosyntetického přístroje LCpro+: intenzita fotosyntézy, úroveň transpirace, efektivity využití vody, stomatální vodivost u okurky salátové. Mimo parametrů fotosyntézy je také hodnocen obsah chlorofylu pomocí přístroje CCM200plus Chlorophyll Content Meter a schopnost rostlin využít slunečního záření, tedy fluorescenci. Flourescence byla měřena pomocí přístroje OS30p+ Chlorophyll Fluorometer. Na základě vyhodnocení bylo zjištěno, že všechny měřené charakteristiky byly ovlivněny fyziologickým a zdravotním stavem a stupněm poškození listů.
|
|
|
Vertical farms
Kesanová, Michaela
We perceive more intensively that forms of our settlement as well as our livelihood methods are functionally incompatible with the limited natural resources of planet Earth. The concept of vertical farms offers new insights into the possibilities for effective use of architecture creating a source of food in itself. It brings together the technology of cultivation without soil in a controlled environment of architecture. The greatest importance is in maximizing the surface using a vertical plane in the design of vertical farm, of which we are able to gather the harvest. Typologically, the most important element in the entity of vertical farm is a component of hydroponic cultivation. In terms of content there are two basic categories of vertical farms. Depending on the degree of food distribution, vertical farms can be attached to existing typologies or freestanding. Examination of a sample of projects shows three types of vertical farms, depending on the concentration of the various types of production and ancillary functions. The aim of the paper is to explore the special type of public buildings – vertical farms; to find suitable reference examples from all over the world by exploring the current state of surveyed problems; to choose the studied samples and those subjected to the chosen scientific method of exploration - evaluation of selected properties of studied samples by applying boundary conditions; to formulate recommendations / guidelines for the architectural design of vertical farms according to the results of the research. Architecture loses its meaning without the existence of people, and therefore should be interested in issues of food security. Effective utilization of the natural environment begins by managing our own existence and the environment that we create.
|
|
|
Design domácího systému pro hydroponické pěstování rostlin
Novotný, Tomáš ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Rajlich, Jan (vedoucí práce)
Výzkum v oblasti hydroponického pěstování rostlin druhé poloviny 20. století a 21. století popsal vztahy mezi jednotlivými složkami těchto systémů a poskytl pevný základ pro návrh a provozování komplexních a spolehlivých systémů hydroponického pěstování rostlin. Tyto systémy jsou nejčastěji konstruovány pro masovou zemědělskou produkci, nebo pro využítí na zahradě, či ve skleníku, rukami jednotlivce. Průnik designu do této kategorie zařízení je velmi omezený. Úlohou této práce je představit hydroponii jako komplexní systém navzájem provázaných parametrů, a proniknout do problematiky hydroponických systémů z pohledu designu. Cílem práce je navrhnout takové řešení, které v sobě skloubí všechny prvky tvořící systém hydroponického pěstování rostlin a design samotný. Toto řešení má respektovat nejen požadavky na poskytnutí hodného prostředí pro produkci rostlin, ale i požadavky energetické účinnosti, ergonomie a designu.
|
|
|
Řídící jednotka pro aeroponický pěstební systém
Vrabec, Miroslav ; Dulík, Tomáš (oponent) ; Klozar, Lukáš (vedoucí práce)
Práce popisuje historii pěstování rostlin bez půdního substrátu, tedy hydroponii a její následný vývoj v aeroponii. Práce nastiňuje návrh celého aeroponického pěstebního systému včetně řídící jednotky, u které je kladen důraz především na řízení zavlažovacího cyklu, který je pro rostliny životně důležitý. Řídící jednotka obstarává řízení světelné periody, teploty proudění vzduchu v systému a také nastiňuje možnost regulace pH živného roztoku. Řídící jednotka také zaznamenává veškeré údaje pro sledování a vyhodnocení časových změn v systému.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.