|
|
Cestovní ruch a rekreace ve vybrané oblasti Šumavy
HANULOVÁ, Hana
Tato práce se bude zabývat cestovním ruchem a rekreací ve vybrané oblasti Šumavy. Cílem práce bude zhodnocení současného stavu cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Dále posouzení struktury předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve vymezené oblasti, zhodnocení struktury současných návštěvníků a identifikace témat vhodných k optimalizaci využití oblasti cestovním ruchem a rekreací.
|
|
|
Fosfor v lesních půdách v povodí šumavských jezer dostupný \kur{in-situ}
ČAPEK, Petr
The aim of the study was to test ion exchange resin (IER) bag method for measurement of forest soil phosphorus availability. P-PO4 sorption and elution efficiencies of ion exchange resin AsenXnp (Purolite) were tested. The results showed nearly 100% efficiency of P-PO4 sorption. Average elution efficiency after repeated elution on a glass column was 87 % (each elution step 50 ml 2 % NaOH, 300 ml in total). The amount of available phosphorus was determined in-situ using IER bag method in the litter and organic soil layers of Plešné and Čertovo lakes watersheds. Amount of available phosphorus was 3.6 times greater in soils of Plešné watershed compared to Čertovo watershed.
|
|
| |
|
|
Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách 1998 – 2000
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Polívka, J.
Cílem studie byla kvantifikace synergie mezi vygetačním krytem, solární radiací, teplotou vzduchu a půdní vlhkostí. Pro potřeby určení rozhodujících faktorů limitujících produktivitu fytomasy v suchém a teplém období na Šumavě byla studována tepelná bilance, potenciální a aktuální transpirace a výměna entropie. Prokázalo se, že limitujícím faktorem produktivity fytomasy v suchých a teplých obdobích v chladných klimatických podmínkách je vodní retenční kapacita půdního krytu a produktivita fytomasy může být kvantifikována výměnou entropie spojenou s tokem latentního tepla.
|
|
|
Pylový monitoring Šumavy 1996 - 2006. Pollen monitoring of the Bohemian Forest in the years 1996 - 2006
Svitavská-Svobodová, Helena ; Frantík, Tomáš ; Wild, Jan ; Melichar, V.
Cílem dlouhodobého výzkumu pylového monitoringu je stanovit dolet pylových zrn z nižších nebo vzdálenějších poloh, a zjistit tak zastoupení lokální, regionální anebo extra-regionální vegetace. Zjišťuje se kvantativní obsah opadu rostlinného pylu dřevin a bylin za období jednoho roku čili pylový influx/ Pollen Accumulation Rate. Celkém 19 pylových pastí je na Šumavě rozestavěno ve třech vybraných výškových transektech (1)Trojmezenská hornatina a Vltavský luh, (2) na Modravě a na Kvilských pláních a (3) v Královském hvozdu a na Hartmanicku. Vybraná území odpovídají oblastem, z nichž se mohl usazovat pyl na řašeliništích (cathment area), s již známou vegetační paleorekonstrukcí.
|
|
|
Paleogeneze šumavských rašelinišť
Svitavská-Svobodová, Helena
Prezentace vývoje šumavských rašelinišť podle pylových analýz od období dryasu před 13 tis. lety od formování mělkých jezer; allerod, mladší dryas, preboreál formování rašelinišť s mechy a ostřicemi; boreální keříčkovitá vegetace s Vaccinium, Ericaceae a Calluna vulgaris pokrývá centrální části šumavských rašelinišť; v atlantiku se přeměňuje ostřicová rašelina v rašelinu s Scheuchzeria palustris a v rašelinu s Eriophorum vaginatum; až k subboreálu a k subatlantiku, kdy dochází k rozvoji rašelinišť se Sphagnum sp. i s keříčkovitými formacemi s Vaccinium, Ericaceae a Calluna vulgaris. Vývoj strukturovaných rašelinišť začíná až v subatlantiku a Pinus rotundata dominuje na některých rašeliništích teprve v subrecentu.
|
|
|
Substráty v rhizosféře šídlatek (Isoëtes) v šumavských jezerech
Husák, Štěpán
Vzorky půd z rhizosféry obou druhů šídlatek (Isoëtes lacustris a I. echinospora) byly odebrány z jejich porostů v Černém a Plešném jezeru na Šumavě díky potápěčům C. Weilnera se spolupracovníky (1996, 1998) a M. Böhma (2002). Půdy byly analyzovány v chem. laboratoři Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Výsledky ukazují na mírně zvyšující se obsahy většiny stanovení, pouze u K obsah v r. 2002 poklesl na 5,75 mg. kg-1 ve srovnání s rokem 1996, kdy bylo v porostu šídlatky ostnovýtrusné v Plešném jezeře zjištěno 116,25 mg. kg-1. Odběry a analýzy půd z porostů šídlatek budou opakovány v dalších letech.
|
|
|
Řasy Černého jezera na Šumavě
Lukavský, Jaromír
Řasy a sinice jsou prezentovány jako důležitá součást rostlinných společenstev. Potoky, rašeliniště, aerofytní a subaerofytní stanoviště, fytoplankton jezer a sněžné řasy jsou pojednány a dokumentovány na tabulích a mikrofotografiích. Šumava je důležitým refugiem oligotrofních druhů řas a klasickou lokalitou jejich studia.
|
|
|
Produktivita horských luk při různých způsobech hospodaření
Mašková, Z. ; Květ, Jan ; Zelený, D.
Horská louka v NP/BR Šumava, ca 1160 m n.m., byla podrobena 3 zásahům uprostřed července ve 4 po sobě následujících rocích: kosení, mulčování, ponechání ladem. Jak typ zásahu, tak rok měly průkazný vliv na nadzemní biomasu a množství opadu (Vše v sušině) před každoročním zásahem, vliv na podzemní biomasu byl neprůkazný. Nadzemní biomasa před každoročním zásahem byla 0,35-0,5 kg.m-2 u všech zásahů a ve všech rocích, podzemní biomasa byla 6-9 kg.m-2. Poměr R/S se pohyboval mezi 6-18, obvykle byl největší na kosené ploše. Hmotnost sušiny opadu byla většinou 0,2-0,8 kg.m-2, největší na ploše nechané ladem. Sezónní chody všech sledovaných produkčních charakteristik byly značně proměnlivé. Odhad průměrné rořní nadzemní produkce pokusné louky činil 0,6-0,7 kg.m-2.
|
|
|
Výzkum integrovaného turismu na Šumavě v evropském kontextu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
V rámci mezinárodního výzkumného projektu, který nese název äIntegrovaný turismus jako faktor podporující rozvoj zaostávajících venkovských oblastí v Evropěö, je porovnáváno šest evropských zemí ů Francie, Irsko, Řecko, Španělsko, Velká Británie a Česká republika. Integrovaný turismus je chápán jako cestovní ruch, který se přímo váže na ekonomický, sociální, kulturní a přírodní potenciál území, v němž se odehrává. Problematika rozvoje integrovaného turismu je zkoumána z hlediska jednotlivých aktérů podílejících se na tomto jevu ů z hlediska podnikatelů v cestovním ruchu, návštěvníků území, jednotlivých institucí důležitých pro rozvoj turismu a hostitelské komunity. Šumava je do tohoto projektu zahrnuta jako jedno z modelových území. Článek přináší vybrané výsledky z rozsáhlého výzkumu a jejich porovnání s výsledky zahraničních partnerů.
|
host ::
RSS.