Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 59 záznamů.  začátekpředchozí30 - 39dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Co vzala voda. Dokumentace průzkumu zátopové oblasti vodního díla Orlík
Kodera, Pavel
Referát informuje o projektu mezioborové dokumentace vltavského údolí bezprostředně před napuštění Orlické přehrady (1954-1960) a upozorňuje na možnosti využití materiálu vzniklého tímto výzkumem.
Ruské zajetí jako celoživotní profesní inspirace. Válečná léta botanika Josefa Podpěry
Pazdera, David ; Kodera, Pavel
V úvodu studie autoři představují svou pracovní typologizaci životních osudů českých vědců v první světové válce. Následně se pouštějí do analýzy válečných osudů českého, resp. moravského botanika Josefa Podpěry, který je zajímavým příkladem toho, jak se válečný konflikt za určitých okolností může stát významným profesním přínosem. Podpěra prodělal začátek války jako důstojník c. k. domobrany. V březnu 1915 se při pádu pevnosti Přemyšl dostal do ruského zajetí a byl umístěn do východoruského města Ufa, kde se záhy začal systematicky zabývat studiem místní flóry a ruské botaniky, od podzimu 1915 dokonce pod patronátem zdejšího gubernského muzea. Jeho vědeckou činnost v Ufě přerušil až příchod československých legií, do nichž v létě 1918 vstoupil. Pobyt v Ufě dal Podpěrovi pevné základy znalostí ruské přírody a botaniky, na nichž po válce postavil svou velmi úspěšnou kariéru na Masarykově univerzitě v Brně.
Příspěvek Jaroslava Prokeše k agrárním dějinám
Sekyrková, Milada
Článek se zabývá archivářem a agrárním historikem Jaroslavem Prokešem (1895-1951) a jeho příspěvkem k agrárním dějinám před 2. světovou válkou.
Studijní cesta Jaroslava Bidla na Rus v letech 1897 - 1898
Jiroušek, Bohumil
Zachycuje roční studijní pobyt Jaroslava Bidla na univerzitách v Moskvě a Petrohradě, jeho hodnocení ruského prostředí, historiografie a ruských historiků. Ukazuje i organizační zajištění cesty Jaroslavem Gollem a Antonínem Rezkem.
Karel Rychlík a Bernard Bolzano
Hykšová, Magdalena
V článku je popsán podíl K. Rychlíka, významného českého matematika, na zpřístupnění matematické pozůstalosti Bernarda Bolzana. Hovoří se zde o Rychlíkově činnosti v Bolzanovské komisi při KČSN a zejména pak o jednotlivých rukopisech, které Rychlík studoval a přepisoval a o nichžreferoval v článcích a přednáškách, případně které přímo připravil k tisku. Článek vznikl na základě podrobného studia archivních materiálů v Archivu AV ČR a rozboru Rychlíkových prací.
Přijímací zkoušky na vysoké školy v 19. a na počátku 20. století
Bečvářová, Martina
Článek je věnován historii přijímacích zkoušek na VŠ v letech 1864 - 1950. Pozornost je zaměřena na pražskou techniku. Jsou objasněny důvody, které vedly k zavedení přijímacích zkoušek, je popsána struktura zkoušky. V závěru jsou připojeny statistické tabulky úspěšnosti a neúspěšosti studentů a ukázka přijímací zkoušky.
Maturitní zkoušky v 19. a na počátku 20. století
Bečvářová, Martina
Krátká informace o struktuře maturitních zkoušek na všech typech středních škol v Čechách v letech 1848 - 1918. Text je doplněn kolekcí maturitních příkladů z matematiky, které byly vybrány z výročních zpráv stř. škol z let 1864 - 1907. Jde specielně o školy: c. k. akademické gymnázium v Praze 1, c. k. reálka v Karlíně a c. k. reálné gymnázium v Praze 2. Vybrány byly ty roky, ve kterých bylo možné provést srovnání všech tří škol.
Přijímací zkoušky na pražské technice v minulém století
Bečvářová, Martina
Článek je věnován historii přijímacích zkoušek na pražské technice v letech 1864 - 1950.Jsou objasněny důvody, které vedly k zavedení přijímacích zkoušek, je popsána struktura zkoušky. V závěru jsou připojeny statistické tabulky úspěšnosti a neúspěšnosti studentů a ukázka přijímaí zkoušky.
Spolkový život agrárních akademiků v Brně v době meziválečné (s pokusem o obecnější přesah)
Mikovcová, Alena
Studentské kluby agrární strany působily v Praze, Brně a Bratislavě od 20. let do r. 1938, kdy byly zrušeny. Vývoj studentské agrární komunity odrážel její vztah k ideologii, politice a mocenským strukturám agrární strany. Mimořádnou roli v ní sehrála generace, která se zformoval v r. 1925 ve Švehlově koleji v Praze. Ve 30. letech působila jako mozkový trust agrární strany. Ve fakultní politice se agrárníci v r. 1936 přesunuli ze středu na pravici studentského politického spektra. Po Mnichovu se agrární kluby aktivně podílely n zglajšaltování českého studentského hnutí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 59 záznamů.   začátekpředchozí30 - 39dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.