|
|
Možnosti rekultivace ploch zasažených těžbou a skládkováním v příměstské oblasti.
KOSOVÁ, Markéta
Téma "Možnosti rekultivace ploch zasažených těžbou a skládkováním v příměstské oblasti", řešené na zájmovém území - Odkaliště Hodějovice, řešené na zájmovém území 3 obcí - Staré Hodějovice, České Budějovice a Srubec. Odkaliště je využíváno k ukládání popelovin z Teplárny a. s., České Budějovice a výtopny Nové Vráto. Celková plocha zájmového území je cca 52,6 ha. Na odkališti bude probíhat biologická rekultivace a jejím cílem je "návrat území zpět přírodě".
|
|
| |
|
|
Složky monitoringu prostředí a jejich vyhodnocení na lokalitě MAPE Mydlovary.
NEJEDLÝ, Miroslav
Na lokalitě MAPE Mydlovary byla činností chemické úpravny uranových rud vytvořena odkaliště, kam byl ukládán rmut. Odkaliště je významný krajinný prvek, který výrazně ovlivňuje životní prostředí. Proto je nutné provádět monitoring pro získání podkladů k zjišťování vlivu odkališť na životní prostředí. Cílem diplomové práce je vyhodnocení složek monitoringu prostředí a zhodnotit úspěšnost provedených rekultivací na lokalitě MAPE Mydlovary.
|
|
|
Vliv odkaliště K1 - Dolní Rožínka na kvalitu vody
Šikula, Martin
Předmětem této bakalářská práce je zhodnocení vlivu odkaliště K1 - Dolní Rožínka na složky životního prostředí. Práce shrnuje přehled dosavadní známé literatury týkající se legislativy, těžby uranu a vodního prostředí. Dále je zde charakterizováno zájmové území, vodní plochy v areálu Rožná 1 a technologie čištění vod. Práce také popisuje jednotlivé etapy sanace a rekultivace odkaliště K1 vedoucí k úplnému uzavření díla. V praktické části jsou zpracována data z řeky Nedvědičky a chemické úpravny. Hlavním cílem je analýza vlivu vypouštěných vyčištěných vod z chemické úpravny na kvalitu vody v řece Nedvědičce. Dalším cílem je zhodnocení vlivu těžby uranu na ovzduší a krajinný ráz s návrhem možných změn na zlepšení stavu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
|
|
Objekty usazovacích nádrží a odkališť v topografických databázích a digitální kartografii
Nováková, Martina ; Šára, Pavel (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Objekty usazovacích nádrží a odkališť v topografických databázích a digitální kartografii Abstrakt Cílem bakalářské práce je zhodnocení vedení jevů odkaliště a usazovací nádrž v digitální topografické databázi ZABAGED. První část je zaměřena na seznámení uživatele se samotnými jevy, s jejich dělením a charakteristikou. Další část je věnována podrobné rešerši vedení těchto jevů v českých a zahraničních digitálních topografických databázích s ukázkou jejich reprezentace. V praktické části je pak vysvětlen rozdíl mezi objekty na základě získaných informací a je zde navrženo vhodnější vedení objektů odkaliště a usazovací nádrž v databázi ZABAGED. Klíčová slova: odkaliště, usazovací nádrž, digitální topografická databáze, ZABAGED.
|
|
|
Vedlejší energetické produkty elektrárny Prunéřov a možnosti jejich využití pro přírodo-ochranářské účely
Volfová, Michaela ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Na odkališti uhelné elektrárny Prunéřov, která se nachází v Kadani poblíž města Chomutov, byl prováděn sběr žahadlového hmyzu (Hymenptera: Aculeata). Výzkum probíhal od května do srpna 2015 na plochách s odlišným managementem a stářím. Celkem bylo sebráno 106 pastí ze šesti linií po šesti pastech (70 pastí na sukcesi a 36 na rekultivaci). Metodou Moerickeho pastí se odchytilo 603 jedinců (88 druhů). V Červeném seznamu blanokřídlých je uvedeno celkem 32 druhů, z toho 14 druhů zranitelných, šest ohrožených druhů a dva kriticky ohrožené druhy. Výhradně sukcesní plochy preferovalo 39 druhů (90 jedinců) a rekultivované plochy jen 12 druhů (18 jedinců).
|
|
|
Jsou deponie průmyslových substrátů stanovišti pro ohrožené či invazní druhy?
Vojtíšek, Pavel ; Tonika, Jaroslav (oponent) ; Kovář, Pavel (vedoucí práce)
Během druhé poloviny dvacátého století vznikal na našem území velký počet deponií průmyslových substrátů. Z důvodů chybějící či nedostatečné legislativy, bylo mnoho deponií ponecháno po opuštění svému osudu. Nehostinné a často velmi extrémní stanoviště však v sobě skrývá velký potenciál vědeckého výzkumu. Tyto deponie podléhají primární sukcesi, jejich povrch a substrát se postupně utváří a stabilizuje. Tato práce se zaměřuje na dva typy těchto průmyslových deponií - odkaliště struskopopílková a rudní. V průběhu sukcese se na povrch odkaliště dostávají a usazují různé druhy. Ekosystém má spoustu volných nik a je proto i snadným "terčem" invaze invazními rostlinami. Na druhou stranu ovšem může skýtat útočiště pro chráněné a ekologicky významné rostliny, jejichž původní biotopy z okolí odkaliště téměř vymizely či jsou vážně ohroženy. V práci jsou zpracována data o celkovém vegetačním krytu cévnatých rostlin na 21 odkalištích (12 struskopopílkových a 9 rudních). Z těchto dat jsou vytřízeny rostliny prokazatelně invazní, potenciálně invazní a druhy ohrožené. Výskyt jednotlivých druhů rostlin je porovnán s typem a stářím odkaliště. Klíčová slova: Odkaliště, invazní rostlina, potenciálně invazní rostlina, chráněná rostlina, životní strategie rostlin, management
|
host ::
RSS.