Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 326 záznamů.  začátekpředchozí292 - 301dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Myrmekochorie - evoluční a ekologické souvislosti
KONEČNÁ, Marie
Byly zkoumány rozličné aspekty myrmekochorie. Prvním byl efekt různých metod skladování semen na atraktivitu pro mravence. Dále životaschopná semenná banka odkladišť, tedy míst, kam mravenci odkládají nepoužitý materiál, tedy i semena po zkonzumování elaiosomů. Poslední pokus byl věnován obsahovým látkám diaspor vybraných myrmekochorních druhů rostlin. Byla zjišťováno koncentrace aminokyselin, cukrů, mastných kyselin, organických kyselin a polyolů přítomných v elaiosomech a semenech. Obsahové látky v obou částech diaspor byly porovnány s ohledem na taxonomickou příbuznost zvolených druhů.
Mezidruhová agrese šoupálka dlouhoprstého \kur{(Certhia familiaris)} a šoupálka krátkoprstého \kur{(Certhia brachydactyla)}.
MRÁZOVÁ, Anna
Mezidruhová agrese je často studovaný fenomén v rámci pěvců, nicméně je nedostatečně a kuse sumarizována. Ve své bakalářské práci jsem se pokusila tento fenomén sumarizovat a objasnit v rámci rodu Certhia.
Charakteristika psů a způsobu jejich vedení na procházkách se svými majiteli
Odstrčilová, Marie
Cílem bakalářské práce bylo studium faktorů, které mohou potencionálně ovlivňovat rychlost pohybu majitele a jejich psů na procházkách. Pozorování bylo prováděno ve vybraných lokalitách v Brně. Sledováno bylo 647 psů s jejich majiteli. Nejčastěji se majitelé se svými psy pohybovali krokem. Majitelé, kteří běželi, většinou venčili psy středních plemen. Tělesná hmotnost majitele měla vliv na hmotnost jejich psů. Většina majitelů venčila psy na vodítku. Nejčastějším projevem zvláštního chování majitele bylo škubání vodítkem. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že psi mají vliv na fyzickou aktivitu jejich majitelů.
Interaktivní procesy v péči o pacienta na chirurgickém oddělení.
RŮŽIČKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá problematikou interaktivních procesů v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Je rozdělena do dvou částí. V teoretické části byla zpracována oblast sociální interakce a sociální komunikace spolu s nejčastějšími pozitivními a negativními interakcemi. Dále jsou zpracovány faktory ovlivňující interakci mezi sestrou a pacientem a specifika péče o pacienta na chirurgickém oddělení. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle bakalářské práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda si sestry uvědomují vzájemnou interakci mezi pacienty a jimi. Druhý cíl byl zaměřen na nejčastější pozitivní interakce v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Třetím cílem bylo získat informace o nejčastějších negativních interakcích v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Poslední cíl byl zaměřen na hodnocení interaktivního chování sester pacienty. Na základě stanovených cílů vznikly čtyři výzkumné otázky. Pro empirickou část byl vybrán kvalitativní přístup, sběr dat byl prováděn ve třech fázích. Hlavním designem kvalitativního výzkumu bakalářské práce byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracujících na chirurgickém oddělení C FN Plzeň a 7 pacientů hospitalizovaných na tomto oddělení v době výzkumu. Záměrem polostrukturovaného rozhovoru se sestrami bylo zjistit, jaké mají vědomosti o interakcích a interaktivních procesech v ošetřovatelství a jestli si uvědomují interakci mezi pacienty a jimi. Pozorováním jsme se snažili zjistit, jaké jsou nejčastější pozitivní a nejčastější negativní interakce, kterých se sestry dopouštějí v péči o pacienta na chirurgickém oddělení. Na základě pozorování byla v dalším kroku použita metoda polostrukturovaného rozhovoru zaměřena na hodnocení interaktivního chování sester na chirurgickém oddělení pacienty. Výsledky rozhovoru se sestrami byly podrobeny analýze a k jejich zpracování byla použita metoda kódování. Následně byla pro přehlednost vytvořena schémata, která jsou doplněna o částečné nebo úplné citace z rozhovorů. Z rozhovorů vyplynulo, že sestry nemají dostatečné informace o interakcích a interaktivních procesech, ale pozitivní a negativní interakce, kterých se v péči o pacienta dopouštějí, jsou schopny identifikovat a dokonce si je občas i uvědomí, ale většinou až když už nejsou s pacientem. Informace získané pozorováním byly zaznamenány do pozorovacího archu a základní údaje o interakci byly pro větší přehlednost zaneseny do tabulek. Ostatní informace byly popsány a porovnány s citacemi z následného rozhovoru s pacienty. Z výsledků pozorování a rozhovorů s pacienty vyplynulo, že na rozdíl od pozorovatele pacienti vidí zejména pozitivní interaktivní chování sester a v případě, že viděli i negativní interakce, snažili se je omluvit pracovní vytížeností sestry. Z pozorování rovněž vyplývá, že na vzniku negativních interakcí se u sester podílí množství služeb v řadě za sebou, vykonávání stejné činnosti během dne, oblíbenost konkrétní činnosti u sester a v neposlední řadě sám pacient. Ze získaných a následně zpracovaných informací v první fázi výzkumu, lze usuzovat, že sestry mají o interakcích a interaktivních procesech v ošetřovatelství jen velice málo informací. Z dalších fází vyplývá, že i přesto, že určité "interaktivní chování" mají sestry v sobě, předpokládáme, že kdyby měly možnost získat více informací a hlavně možnost samy se vidět v určitých situacích, uvědomily by si, kde dělají chyby a mohly by se snažit jim předejít.
Vybrané deficity mezigenerační interakce mezi sociálními pracovníky a drogově závislými klienty různých věkových kategorií
BICANOVÁ, Lenka
Abstrakt Bakalářská práce se zabývala vybranými deficity mezigenerační interakce mezi sociálními pracovníky a drogově závislými klienty v různých věkových kategoriích. V mezigenerační interakci se objevují deficity, které způsobují vznik mezigeneračních konfliktů. Těmito deficity mohou být různé stereotypy, předpojaté názory, odlišné hodnoty jednotlivých generací a další (30). Cílem mé práce bylo popsat mezigenerační rozdíly v podpoře klienta s drogovou závislostí a sociálním pracovníkem se specifickým zachycením zkušeností klientů. Teoretická část byla zaměřena na popis termínu sociální práce, na její cíle a poslání. Dále popisovala sociálního pracovníka jeho kompetence, komunikační dovednosti, hodnoty a typologie různých přístupů. V závěru teoretické části jsem charakterizovala pojem generace, interakce, mezigenerační konflikty, jejich příčiny a projevy. V mé práci jsem využívala metodu kvalitativního výzkumu. Dále jsem zvolila metodu dotazování, která zahrnovala polostrukturované rozhovory. Výzkum jsem provedla v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr se šesti respondenty. Výzkumný soubor byl řízený, takže kritéria pro výběr byla předem známá, a tedy nezávislá na výsledcích (23). Výzkumný soubor tvořilo celkem šest pacientů závislých na alkoholu, přičemž tři spolupracovali se sociálním pracovníkem stejné generace a další tři, spolupracovali se sociálním pracovníkem starší generace. Výsledky jsem vyhodnotila metodou otevřeného kódování. Z mého výzkumu vyplynulo, že deficity mezigenerační interakce se objevují i v sociální práci s drogově závislými. Objevily se určité neshody, které byly nejen mezigeneračního rázu, ale měly i jiný původ. Někteří respondenti se shodli, že se jim lépe spolupracovalo se stejnou generací, jiní zase uvedli, že raději pracovali s někým starším a zkušenějším. Další respondent zase projevil nedůvěru v mladou generaci a chtěl spolupracovat pouze a jen se starším sociálním pracovníkem, ke kterému měl mnohem větší důvěru. U některých respondentů zase hrály významnou roli vlastnosti, povahové rysy a celkový postoj sociálního pracovníka. Záleželo jim hlavně na tom, aby byl sympatický, aby si s ním rozuměl, chápal ho, snažil se mu pomoci, jednal s ním tak, jak klient potřeboval, a projevoval k němu respekt a úctu. V některých případech mohlo hrát důležitou roli to, že klient jednal se stejným pohlavím, a tudíž si s daným pracovníkem více rozuměl. Jinému zase mohlo vyhovovat, že jednal s osobou opačného pohlaví, se kterou se mu jednalo mnohem lépe, jelikož se více ve svém životě opačným pohlavím obklopuje a víc si s ním rozumí. Z výsledků vyplynulo, že všechny tyto rysy hrály při spolupráci sociálního pracovníka a drogově závislého klienta klíčovou roli. Pro efektivnější spolupráci sociálních pracovníků s klienty drogově závislými na alkoholu bych doporučila, aby se sociální pracovníci více zajímali o své klienty a o jejich potřeby, aby se jich i zeptali, se kterou věkovou skupinou by raději jednali, s kým by se jim lépe pracovalo a od koho by raději uvítali pomoc. Tento výzkum bych doporučila jako studijní materiál pro zkvalitnění sociální práce s drogově závislými klienty.
Stenizující a astenizující role emocí v interpersonálních vztazích, se zaměřením na vztahy mezi pracovníky přímé péče a klienty domova pro seniory
LEHANKOVÁ, Žaneta
Tématem bakalářské práce jsou emoce v interpersonálních vztazích. Práce je blíže zaměřena na vztahy mezi pracovníky přímé péče a klienty domova pro seniory. První kapitola stručně seznamuje s pojmem emoce a s druhy emocí, zmíněno je i jejich neverbální vyjádření. Druhá kapitola se zabývá emocemi a jejich vlivem na sociální chování člověka obecně. Třetí kapitola poukazuje na důležitost vztahu mezi pomáhajícím pracovníkem a klientem, v němž hrají emoce a jejich zvládání podstatnou roli. Čtvrtá kapitola přibližuje emoční prožívání klientů v domově pro seniory. Některé emoce jsou podrobněji popsány. Pátá kapitola, která je zaměřena prakticky, zjišťuje pomocí kvalitativního výzkumu, jak se emoce strachu, hněvu a smutku, které jsou prožívány klienty domova pro seniory vztahují k pracovníkům přímé péče, jaký mají vliv na jejich interakce.
Prožitkové učení a interaktivní vzdělávací projekty a jejich význam pro vzdělávání žáků mladšího školního věku
KALMUSOVÁ, Ivona
Práce se zabývá významem učení se prožitkem pro rozvoj vzdělávání dětí mladšího školního věku. V teoretické části práce je rozebrána současná situace v českém školství, směry, kterými se ubírají snahy o inovaci, zaměřuje se i na další možnosti a výzvy, které s sebou modernizace českého školství přináší. Cílem výzkumného šetření je především analýza náhledu učitelů na přínos interaktivních vzdělávacích projektů ? tj. jejich cíle, zaměření, obsah a pojetí akcí, v tomto případě interaktivních výstav doplňujících tradiční školní výuku. Zároveň sleduje aktivitu spojenou s informovaností oslovených učitelů v oblasti využívání netradičních metod vzdělávání.
Produkce koky jakožto faktor bolivijské politiky a ekonomiky
Šanda, Milan ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice pěstování koky v Bolívii a dopadu této činnosti na vnitropolitické a ekonomické dění. Z důvodu přesahu této problematiky do mezinárodního prostředí práce analyzuje aktuální mezinárodní protidrogovou strategii, její dopady a alternativy. S využitím různých hladin analýzy - od mezinárodního systému po jednotlivce - zjišťuje interakci mezi nimi a zkoumá dopady jejich vzájemného působení.
Učitelé středních škol v interakci se studenty s poruchami příjmu potravy
PROCHÁZKOVÁ, Miluše
Cílem práce je teoreticky a empiricky zmapovat interakci učitelů středních škol se studentkami s poruchami příjmu potravy. Teoretická část bude obsahovat vymezení a popis klíčových pojmů a poznatků z oblasti poruch příjmu potravy a psychologie komunikace. Empirická část bude zaměřena na popis a porozumění interakcím učitel - student s poruchou příjmu potravy. Výzkum bude proveden pomocí kvalitativní metodologie (s důrazem na hloubkové rozhovory a popř. pozorování). Získaná data budou adekvátně analyzována a interpretována kvalitativním způsobem.
GRAVITAČNÍ MODELY A JEJICH VYUŽITÍ V GEOGRAFICKÉM VÝZKUMU NA PŘÍKLADU SÍDELNÍHO SYSTÉMU KRAJE VYSOČINA
BLAŽEK, Jan
Diplomová práce se věnuje gravitačním modelům, které se zabývají interakcemi mezi objekty. Práce se věnuje aplikacím těchto modelů na sídelní systém Kraje Vysočina. Daný výzkum zjišťuje klady a zápory těchto modelů na základě jejich aplikace na daný sídelní systém. Pro daný výzkum je pracováno s centry ORP Kraje Vysočina. V první části se diplomová práce věnuje interakcemi mezi centry ORP, a to z hlediska teoretických prostorových vazeb, reálných přímých autobusových spojů a reálné dojížďky do zaměstnání. Ve druhé části se práce zaměřuje na regionalizaci Kraje Vysočina. Regionalizace je vymezená na základě teoretických výpočtů Reillyho modelu, jako základní gravitační model, a reálné dojížďky do zaměstnání. Potřebná data pro analýzu této práce byla vypočítaná na základě daných vzorců nebo byla vzata z českého statistického ústavu. Součástí práce jsou také mapy, které znázorňují analyzované údaje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 326 záznamů.   začátekpředchozí292 - 301dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.