|
|
Prevence a terapie spasticity u pacientů po cévní mozkové příhodě
TÁBORSKÁ, Žaneta
Spasticita je projevem mnoha neurologických onemocnění například dětské mozkové obrny, traumatického poranění mozku a míchy, roztroušené sklerózy a cévní mozkové příhody. Vznik spasticity není doposud zcela vyjasněn a mnoho definic se ji snaží vysvětlit. Spasticita může prohlubovat disabilitu nemocných i s minimální parézou. Spasticita má rozdílný klinický obraz u různých onemocnění CNS, ale i u různých pacientů se stejnou diagnózou, liší se také v průběhu času u jednoho a toho samého pacienta. Největším problémem v terapii spasticity tak je, že léčba fungující u jednoho pacienta, může zcela selhávat u druhého. Cílem této práce bylo uvést přehled současných možností v terapii spasticity. Terapeutické přístupy ke zmírnění spasticity jsou většinou součástí speciálních kinezioterapeutických metodik, jedná se například o antispastické polohování, volní relaxaci, pasivní pohyby, antispastický placing (Bobath koncept), relaxační techniky (PNF), aplikace dlah, dlouhodobý účinek tepla, ledování a další. Naopak ji prohlubují bolest, dekubity, subluxační postavení nejčastěji ramenního kloubu, psychický stres, močové infekce atd. V teoretické části jsem se zaměřila na řízení svalového tonu, patofyziologii, klinickou symptomatologii, diagnostiku a zejména prevenci a terapii spasticity. V praktické části jsem za pomoci kvalitativního výzkumu zjišťovala účinnost antispastické terapie. Pro sběr dat byla použita anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl prováděn u dvou probandů s poškozením mozku na cévním podkladě. Zjišťovala jsem účinnost vybrané terapie u jednotlivých probandů a současně její vhodnou kombinaci. Zaměřila jsem se na oblast horní končetiny. U prvního pacienta se podařilo vhodnou kombinací jednotlivých metod pozitivně ovlivnit spasticitu a aktivní hybnost horní končetiny. U druhého pacienta v chronickém stádiu spasticity se ji podařilo ovlivnit vždy jen krátkodobě a výsledky se výrazně lišily v časovém průběhu. Terapii spasticity musí předcházet důkladná znalost patofyziologických mechanismů, neurofyziologie a především komplexní kineziologický rozbor. Terapeutický přístup by měl být vždy individuální, přiměřeně reagovat na změny klinického obrazu a používat vhodné kombinace terapeutických přístupů. Pokud je terapie spasticity úspěšná pozitivně ovlivní motorický deficit a sníží pacientovu disabilitu.
|
|
|
Speciální fyzioterapeutické postupy jako součást rekonvalescence u pacientů po cévní mozkové příhodě
KŘIVÁČEK, Jan
Práce se zabývá ``Speciálními fyzioterapeutickými postupy jako součástí rekonvalescence u pacientů po cévní mozkové příhodě.`` Zatímco ve většině vyspělých států byl v posledních 10-20 letech díky důsledné prevenci zaznamenán výrazný pokles úmrtnosti na centrální mozkové příhody, Česká republika patří stále mezi státy s vysokou úmrtností. Přitom stále velká část cévních mozkových příhod je následkem nevhodného životního stylu v kombinaci s nedostatkem pohybové aktivity a dalšími faktory. Právě využití aerobního tréninku je často opomíjenou součástí rekonvalescence, přestože je zřejmá souvislost kardiovaskulární výkonnosti s funkcí neuromuskuloskeletálního aparátu i psychologickými funkcemi. Cílem této bakalářské práce bylo ověřit význam a efektivitu aerobního tréninku jako součásti fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce se v teoretické části zabývá etiologií, rizikovými faktory, prevencí a klinickou symptomatologií cévní mozkové příhody a jednotlivými přístupy následné komplexní rehabilitace. Dále jsou uvedeny zásady zátěžové diagnostiky, reakce organismu na zátěž, změny kardiovaskulárních, ventilačních funkcí a aerobního tréninku. V experimentální části byl využit kvalitativní výzkum s metodikami: rozhovor,anamnéza, status praesens, hodnocení hemiplegie dle Chedoke, přímé pozorování,kazuistika a sekundární analýza dat. Výzkum byl proveden u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří byli hospitalizováni na Neurologickém a Rehabilitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Výsledky výzkumu prokázaly určitý trend naměřených hodnot ve smyslu adaptability k tréninkovému programu a pozitivní podíl na celkovém rehabilitačním procesu. Práce může být využita jako studijní a informační materiál pro širokou veřejnost, ale i studenty lékařských i nelékařských oborů, v neposlední řadě jako preventivní opatření před cévní mozkovou příhodou.
|
|
|
Sociální služby využívané seniory po cévní mozkové příhodě
SOUKUPOVÁ, Barbora
Má bakalářská práce je zaměřena na seniory po cévní mozkové příhodě, jejich rodinné příslušníky a na jejich možnosti využití sociálních služeb. Dále pak na míru informovanosti a dostupnosti těchto služeb na Příbramsku. Tato problematika je aktuální, protože výskyt cévních mozkových příhod je v celém světě značný a ve vyspělých zemích způsobuje závažný zdravotní, sociální i ekonomický problém. Senioři a jejich rodinní příslušníci by měli znát možnosti využití sociálních služeb, aby mohli dosáhnout nejvyšší možné míry samostatnosti a soběstačnosti v domácím prostředí, případně zajistit profesionální pomoc jejich pečujícím osobám. Teoretická část práce charakterizuje pojem senior, stáří, problematiku cévních mozkových příhod, podmínky, poskytování, financování a úhrady sociálních služeb, způsoby péče poskytované rodinou, přehled poskytovatelů sociálních služeb pro seniory na Příbramsku. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, dotazníku a standardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili senioři či jejich rodinní příslušníci, kteří byli osloveni pomocí dotazníku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, navrátilo se 102 dotazníků, 18 dotazníků nebylo vyplněno. Návratnost byla 85 %. Rozhovor byl proveden s 15 seniory na mém pracovišti v léčebně dlouhodobě ležících. Cílem mé práce je zmapovat dostupnost sociálních služeb v regionu Příbram a informovanost seniorů o těchto službách a jejich využití. H: Senioři po cévní mozkové příhodě jsou informování o sociálních službách, které mohou využívat. H1: Senioři po cévní mozkové příhodě se stupněm závislosti 3 a vyšším preferují pobytové sociální služby. Bylo zjištěno, že v Příbrami určité sociální služby chybí a v některých je nedostatečná kapacita. Dostupnost sociálních služeb je vyhovující. Informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků je také na dobré úrovni. Z vyhodnoceného dotazníku i rozhovoru vyplynulo, že senioři se třetím a vyšším stupněm závislosti nejvíce využívají pobytové služby. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl práce.
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u osob po cévní mozkové příhodě
KUBÁTOVÁ, Radka
Předložená bakalářská práce se nazývá {\clq}Možnosti fyzioterapeutické léčby u osob po cévní mozkové příhodě`. Tato práce byla zaměřena na zmapování rehabilitačně {--} ošetřovatelské péče u pacientů po cévní mozkové příhodě a na popis možností současné rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce pojednává o možnostech fyzioterapeutické léčby a o spolupráci ošetřovatelského a rehabilitačního personálu. Cílem práce je popis rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě, který je v práci doložen kazuistikami pacientů. Dalším cílem práce je zmapování rehabilitačně - ošetřovatelské péče, které je doloženo kvantitativním výzkumem, dotazníkovou metodou. Cílem práce bylo vytvořit vhodný metodický materiál pro využití komplexní rehabilitační péče u pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, v akutním stádiu. Dalším cílem práce bylo zjistit míru spolupráce a informovanosti pracovníků v rehabilitačně {--} ošetřovatelském procesu. Pro zjištění cílů byl využit kvalitativní výzkum. Byla použita metoda zúčastněného pozorování, polostandardizovaný rozhovor, analýza dokumentů. Doplňujícím materiálem je kvantitativní výzkum, u něhož byla využita metoda dotazníků. Výzkum byl proveden u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří byli hospitalizováni na neurologickém oddělení v Českých Budějovicích. Doplňující kvantitativní výzkum, pomocí dotazníkové metody byl proveden na neurologických a interních odděleních v Českých Budějovicích, Příbrami a Českém Krumlově. Na základě výzkumu byly vytvořeny metodické postupy rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutním stádiu a zjištěny nedostatky v informovanosti a spolupráci ošetřovatelského a rehabilitačního personálu. Práce bude využita jako informační a studijní materiál pro všechny pracovníky podílející se na léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě, ale také pro laickou veřejnost. Informace mohou být předány formou přednášek, letáků, atd.
|
|
|
Poruchy řeči u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) z pohledu sestry
TALÁROVÁ, Libuše
Bakalářská práce pojednává o cévních mozkových příhodách (CMP) a jejich důsledcích pro pacienta. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám řeči, které jsou druhým nejčastějším následkem CMP. Cílem šetření bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál má informace o problematice poruch řeči, zda je ochotný pracovat s klientem dle doporučení klinického logopeda a zda ošetřovatelský personál má vytvořeny podmínky pro práci s klientem. Všechny uvedené cíle byly splněny. Pro šetření byly použity metody kvantitativní a to analýza počtu poruch řeči na počet případů CMP za období červenec 2008 - únor 2009 a dotazník pro ošetřovatelský personál. Šetření probíhalo na interních a neurologických odděleních Nemocnice Blansko. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají informace o poruchách řeči a dále, že na každém oddělení by měl být určen aspoň jeden pracovník, který by byl proškolen klinickým logopedem a ve spolupráci s ním se věnoval péči o pacienty.
|
|
|
Délka hospitalizace ve vztahu k vývoji soběstačnosti u pacientů po CMP
KALUŽOVÁ, Lenka
Cévní mozková příhoda je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví a představuje v dnešní době medicínský, společenský a ekonomický problém. V současnosti jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a současně nejčastější příčinu psychického a fyzického handicapu. Bakalářská práce seznamuje s mechanismy vzniku cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Dále práce seznamuje s projevy cévní mozkové příhody dle jednotlivých typů postižení. Šetření bylo prováděno kvalitativní metodou, kdy soběstačnost pacienta byla hodnocena pomocí standardizovaného testu soběstačnosti (Bartelův test) a technikou pozorování. Bartelův test byl vyhotoven při přijetí pacienta a následně při jeho propuštění z nemocniční péče. Pacienti z výzkumného souboru byli sledováni každý den hospitalizace a jejich úspěchy nebo neúspěchy v nácviku soběstačnosti byly zpracovány ve dvanácti kazuistikách. Cílem práce bylo zjistit průměrnou dobu hospitalizace potřebnou k dosažení soběstačnosti v denních aktivitách. Z výsledků bakalářské práce vyplývají následující hypotézy: 1. U pacientů mladšího věku je průměrná doba hospitalizace delší než u starších pacientů. 2. Návrat k soběstačnosti je rychlejší, pokud sestry pacientům umožní vykonávat dané činnosti samostatně. 3. Rychlejšího návratu k soběstačnosti dosahují ti pacienti, kteří vědí, že budou odcházet do domácího ošetřování.
|
|
| |
host ::
RSS.