|
|
Praktické zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním osob s lehkým mentálním postižením v okresu České Budějovice a bariéry, které brání jejich zapojení do pracovního procesu
BÁTINOVÁ, Lenka
Specifickou skupinou mezi zdravotně postiženými občany tvoří děti, mládež i dospělí s mentální retardací. Představují mezi postiženými jednu z nejpočetnějších skupin. Mentální retardace je postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování. Mentálním postižením nebo mentální retardací je nazýváno trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku organického poškození mozku. Není to nemoc, ale trvalý stav. Podle provedeného výzkumu vyplývá, že osoby s lehkým mentálním postižením nemají možnost pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, ale ani v chráněných pracovištích. Dále z výzkumu vyplývá, že zájem ze strany zaměstnavatelů běžných pracovišť není zájem o zaměstnávání lehce mentálně postižených osob.
|
|
|
Podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jindřichově Hradci
MRÁZOVÁ, Ivana
Tématem mé práce je podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob. Cílem práce bylo zhodnocení kvality služeb podporovaného zaměstnávání poskytované o.s. MESADA v Jindřichově Hradci a návrh sociotechnických doporučení na jejich zlepšení. V teoretické části je popsána historie podporovaného zaměstnávání, vymezeny znevýhodněné skupiny osob, definovány znaky, standardy a celý proces podporovaného zaměstnávání. V poslední části jsou zmíněny projekty o.s.MESADA. Praktická část je věnována výzkumu. Při vytváření závěrů jsem vycházela z kvantitativního výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření u uživatelů služby podporovaného zaměstnávání v o.s.MESADA Jindřichův Hradec v době od listopadu 2007 do konce února 2008. Dále byla použita metoda analýzy dokumentů. Statistická data jsem získala z údajů ČSÚ a statistických údajů MPSV. Stanovené hypotézy, zda uživatele považují službu za kvalitní a zda tato služba odpovídá jejich potřebám, byly potvrzeny. Výsledky výzkumu a návrh sociotechnických opatření na jejich zlepšení by mohly posloužit ke zkvalitnění služby podporovaného zaměstnávání nejen v o.s.MESADA Jindřichův Hradec, ale i v jejích dalších pobočkách v jihočeském kraji.
|
|
|
Využití podporovaného zaměstnávání lidmi se zdravotním a sociálním znevýhodněním
FENCLOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci jsem po teoretické a praktické stránce zpracovala problematiku zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a poukázala na jeden z možných nástrojů řešení {--} podporované zaměstnávání. V první (teoretické) části práce se věnuji popisu postavení zdravotně postižených na trhu práce a opatření státu v této problematice. Dále představuji poměrně novou službu podporované zaměstnávání, která napomáhá lidem se zdravotním nebo jiným znevýhodněním nalézt a udržet si vhodné zaměstnání. Druhá (praktická) část této práce se věnuje analýze PZ, uskutečněné 2 výzkumy. 1. výzkum byl proveden šetřením v agenturách PZ a sledoval postavení ZP na trhu práce očima poskytovatelů PZ. Ve 2. výzkumu bylo cílem zjistit efektivitu činnosti APZ Ledovec {--} Rokycany, šetření proběhlo u klientů agentury.
|
|
|
Skupinové poradenství pro lidi s postižením - Job klub
ŘEHOŘKOVÁ, Jana
Téma Job klub jsem si vybrala, protože již tři roky pracuji v občanském sdružení Asistence, kde se tato skupinová setkání uskutečňují. Během svého působení ve sdružení Asistence jsem dostala příležitost tyto Job kluby lektorovat. Chtěla jsem zjistit jak velký význam má toto skupinové setkání pro klienty a v čem je jeho největší přínos. Tato práce se zabývá skupinovým poradenstvím pro lidi s postižením zaměřené na hledání práce. Teoretická část práce popisuje cílovou skupinu lidí s tělesným a kombinovaným postižením, vztah společnosti k zaměstnávání lidí s postižením, zabývá se významem práce pro člověka, popisuje podporované zaměstnávání, skupinovou sociální práci a problematiku Job klubu samotného. Výzkumná část této práce popisuje vlastní kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo nalézt a popsat přínos Job klubu pro lidi s tělesným a kombinovaným postižením, díky kterému se jim zvýší možnosti pracovního uplatnění. Výzkum byl realizován v občanském sdružení Asistence v období od prosince 2007 do dubna 2008. Pro výzkum byla použita metoda strukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se dvěma skupinami respondentů. První skupinu tvořilo 18 účastníků Job klubu a druhou skupinu tvořilo 6 lektorek Job klubu. Informace získané z tohoto výzkumu budou poskytnuty jakožto zpětná vazba sdružení Asistence a měly by napomoci ke zkvalitnění služby. Výsledky výzkumu mohou poukázat na význam a výhody skupinového poradenství pro lidi s různým typem postižení. Diplomová práce může také sloužit, jako příručka budoucím lektorům, kteří povedou Job klub a v neposlední řadě ukázat na důležitost zaměstnávání lidí s postižením na otevřeném trhu práce.
|
|
|
Podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina
HORÁKOVÁ, Jana
Práce obsahuje teoretické i praktické zpracování problematiky podporovaného zaměstnávání. Je zaměřena na oblast Kraje Vysočina. Obsahově je členěna do dvou hlavních částí. V první (teoretické) části je definováno podporované zaměstnávání, jeho znaky, principy a jsou zde popsány všechny fáze procesu podporované zaměstnávání. Dále popisuje zařízení, která poskytují podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina. Druhá (praktická) část se věnuje kvantitativnímu výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření.Respondenti byli uživatelé, kteří přestali využívat službu podporované zaměstnávání. Výzkum byl zaměřen především na zjišťování v oblasti využívání služby podporovaného zaměstnávání a na její efektivnost. Byl prováděn u uživatelů dvou zařízení, která poskytují podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina, v Týmu podpory v zaměstnávávní v Pelhřimově a v Halvíčkově Brodě.
|
|
|
Porovnání forem ústavní péče osoby s mentálním postižením vzhledem ke kvalitě života klientů - DSS Slatiňany.
ROJKOVÁ, Veronika
V poslední době se stále více začíná brát zřetel na osoby nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatní společnosti. Trendem posledních let je kladení důrazu na dodržování základních lidských práv a svobod, úctě k člověku, jakožto živé bytosti, svobodě a rovné příležitosti mezi jedinci v rámci komunity. Po vstupu ČR do Evropské unie se konečně začala vytvářet a revitalizovat sociální sféra. Přes mnohé překážky a problémy jsme dospěli tak daleko, že na prahu 21. století můžeme hovořit o prvních krůčcích úspěšné integrace osob s postižením do majoritní společnosti. Předmětem mé bakalářské práce je {\clqq}nahlédnutí pod pokličku`` vývoje ústavní péče v České republice. Svou pozornost jsem zaměřila na jedno z největších českých zařízení sociální péče, a to na Domov sociálních služeb ve Slatiňanech. Prošel několika fázemi vývoje {--} od klasického, tradičního pojetí ústavní péče až k vybudování chráněného bydlení v podobě 4 domů rodinného typu, které fungují na principu rodinné péče.
|
|
|
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
|
|
|
Zaměstnávání lidí s tělěsným a kombinovaným postižením z pohledu zaměstnavatele
VALIČKOVÁ, Jana
Zaměstnávaní lidí s tělesným a kombinovaným postižením z pohledu zaměstnavatele Předmětem diplomové práce je zaměstnávání lidí s tělesným a kombinovaným postižením z pohledu zaměstnavatele. Toto téma jsem si zvolila, protože pracuji v o.s.Asistence jako konzultant v rámci tranzitního programu a jednou z mých náplní práce je podpora lidí s tělesným a kombinovaným postižením při hledání zaměstnání a s tím související kontakt se zaměstnavateli. Lidé se zdravotním postižením patří mezi sociální skupiny nejvíce ohrožené nezaměstnaností. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti se pohybuje okolo 13 % a tento stav se nadále zhoršuje. Příčin vysoké nezaměstnanosti lidí se zdravotním postižením a potažmo lidí s tělesným a kombinovaným postižením je jistě více. Můžeme mezi ně zařadit nedostatečné zastoupení adekvátních služeb, věnujících se podpoře této skupiny lidí při hledání zaměstnání, dále nízký počet vhodných míst na trhu práce a v neposlední řadě jistě malé zkušenosti zaměstnavatelů se zaměstnáváním lidí s postižením. Řada lidí s tělesným a kombinovaným postižením by byla ráda zaměstnána na otevřeném trhu práce. Zároveň existují zaměstnavatelé, kteří by rádi zaměstnali takového člověka, ale nevědí, jakým způsobem nového zaměstnance najít, na koho se mohou obrátit a jak může proces zaměstnávání lidí s postižením probíhat. Jednou ze služeb, která se této problematice věnuje a v posledních letech se jeví jako nadějná, je podporované zaměstnávání. Cílů diplomové práce bylo několik. Jednak popsat, jak probíhá zaměstnávání lidí s tělesným a kombinovaným postižením z pohledu zaměstnavatele. Dalším cílem byl popis oblastí, v nichž zaměstnavatelé během zaměstnávání člověka s tělesným a kombinovaným postižením potřebují nejčastěji podporu. Třetím cílem byl popis motivace současných zaměstnavatelů k zaměstnávání osob se zdravotním postižením. První část práce se zabývá charakteristikou lidí s tělesným a kombinovaným postižením, jejich právy, vztahem společnosti k pracovnímu uplatnění těchto lidí a legislativní úpravou vztahující se k zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Zároveň jsou zde popsány služby, které zaměstnavatelům lidí s tělesným a kombinovaným postižením nabízí agentury podporovaného zaměstnávání. Také je zde zmíněna společenská odpovědnost firem a její uplatnění v sociální oblasti. Samotný výzkum probíhal ve spolupráci s o.s.Asistence. Výzkumný soubor tvořilo pět zaměstnavatelů lidí s tělesným a kombinovaným postižením a pět pracovních konzultantů o.s.Asistence. Ke sběru informací byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se zaměstnavateli byl zaměřen na jejich motivaci k zaměstnávání lidí s postižením a na legislativu týkající se této problematiky. Dále se mohli zaměstnavatelé podělit o zkušenosti související s náplní práce lidí s postižením, úpravami prostředí, pracovní asistencí a případně o své další postřehy z této oblasti. Rozhovor s konzultanty se týkal obdobných jevů s tím, že byl kladen důraz na to, jak do celého procesu vstupují oni sami. Práce může být zdrojem informací pro současné a potencionální zaměstnavatele osob s tělesným a kombinovaným postižením. Zároveň může sloužit pracovníkům služeb, které této cílové skupině pomáhají s nalezením zaměstnání.
|
|
| |
|
|
Pracovní rehabilitace a podporované zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR
Kabátová, Veronika ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Lapáček, Michal (oponent)
Práce se zabývá postavením osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice, opatřeními přijatými na podporu jejich zaměstnávání a možnostmi jejich pracovního uplatnění. První část je zaměřena na charakteristiku současné situace osob se zdravotním postižením na trhu práce a na specifikaci různých faktorů, jež ovlivňují jejich zaměstnávání. Následující část je věnována službě podporovaného zaměstnávání orientované na znevýhodněné skupiny osob na trhu práce, především na osoby se zdravotním postižením, jejím principům a výhodám, které přináší a také srovnání české praxe v této oblasti s praxí ve vybraných zemích Evropské unie. Službu podporovaného zaměstnávání v České republice prozatím poskytují výhradně nestátní neziskové organizace, a proto další část pojednává o těchto organizacích a způsobu jejich financování, především o možnostech čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie jako nejvýznamnějšího zdroje pro činnost uvedených organizací. Závěrečná část práce se zabývá motivy, které mohou zaměstnavatele vést k zaměstnání člověka se zdravotním postižením.
|
host ::
RSS.