|
|
Ochrana ozónové vrstvy Země z pohledu práva
Žujová, Magdaléna ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
106 Resumé Ozonová vrstva Země je důležitou součástí plynného obalu Země nacházející se ve stratosféře v rozmezí 20-50 km. Jejím účelem je pohlcovat UV záření, které jinak velmi negativně ovlivňuje život na Zemi. Tato schopnost byla v průběhu dvacátého století oslabována emisemi látek, jejichž nebezpečnost v tomto směru se prokázala až daleko později. Do roku 1987 různými chemickými reakcemi zejména atomů chlóru vznikla na jižním pólu Země vzhledem k úbytku ozónu ozonová díra, která není dosud plně zhojena. Riziko ohrožení lidských životů vedlo za použití principu předběžné opatrnosti v roce 1985 k přijetí Vídeňské úmluvy a následně roku 1987 i jejího prováděcího protokolu, který obsahoval konkrétní povinnosti především v oblasti omezování výroby a spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu a obchodování s nimi. Protokol byl později několikrát upraven dodatky. Práce obsahuje popis těchto aktů s ohledem na jejich vývoj a aktuální stav poznání. Na evropské úrovni zachycuje vývoj evropského práva životního prostředí se zaměřením na ochranu ozonové vrstvy a proces inkorporace mezinárodních aktů v této oblasti do práva EU s popisem jednotlivých jejích aktů a srovnáním míry regulací výroby a spotřeby regulovaných látek, které ozonovou vrstvu poškozují s akty mezinárodními i prostřednictvím přehledných tabulek...
|
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře a její složení. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého, chlor-fluorovaného uhlovodíku a metanu. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru ATmega a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí při konstrukci výrobních strojů z pohledu emise vybraných skleníkových plynů
Krbalová, Maria ; Pačaiová,, Hana (oponent) ; Demeč, Peter (oponent) ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na hodnocení vlivu výroby strojírenských materiálů, používaných v konstrukci výrobních strojů, na životní prostředí. Ekologický profil stroje jako takového se zakládá již ve fázi vypracování jeho konstrukčního návrhu. Jedná se nejenom o volbu parametrů budoucího stroje a materiálů, ze kterých bude vyroben, ale také o technologie použité při jeho výrobě a podmínky provozu hotového stroje (spotřeba energie a provozních kapalin). Práce se detailně zabývá analýzou vlivu konstrukce výrobního stroje na životní prostředí a to z pohledu výroby materiálů, jež uvedený stroj tvoří. Výstupem z provedené analýzy je metodika hodnocení konstrukce stroje z pohledu emisí skleníkových plynů. Vytvořena metodika umožňuje posouzení ekologického profilu výrobního stroje a jeho případnou úpravu ještě během předvýrobní etapy. V první části práce je uvedena analýza současného stavu legislativy v oblasti boje proti klimatickým změnám, snížení energetické náročnosti výrobků a zvýšení energetické účinnosti výrobních strojů. V této části práce je uveden popis metod, které byly použity k dosažení jednotlivých cílů dizertační práce. Dále je zde uvedena analýza výrobního stroje jako systému konstrukčních uzlů, plnicích určité funkce, a popis použitých základních strojírenských materiálů. Druhá část práce se věnuje analýze ekologických dopadů konstrukčního procesu výrobního stroje. Je zde popsán samotný postup konstruování a vliv konstrukce stroje na životní prostředí. Dále následuje popis životního cyklu výrobního stroje a podrobná analýza emisí nežádoucích látek emitovaných během předvýrobních fází životního cyklu stroje (tj. v průběhu těžby surovin a výroby materiálů). Z této analýzy byly odvozeny jednotlivé složky předvýrobních fází, které jsou zdroji emisí nežádoucích látek (např. emisí skleníkových plynů). Práce rovněž obsahuje analýzu životního cyklu těchto složek předvýrobních fází a popis výroby elektrické energie, jako nejzákladnější složky jakékoliv fáze životního cyklu výrobku. Jsou zde uvedeny výpočty množství jednotlivých druhů paliv, které je potřeba pro výrobu 1 MWh elektrické energie, a množství oxidu uhličitého vyprodukovaného během výroby elektrické energie. Třetí část práce obsahuje vytvořené modely výrobních procesů základních strojírenských materiálů a výpočty s nimi spojených emisí vybraných skleníkových plynů. Praktickým výstupem této části práce je metodika umožňující posouzení dopadů na životní prostředí konstrukce stroje z pohledu strojírenských materiálů použitých v jeho konstrukci.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí při konstrukci výrobních strojů z pohledu emise vybraných skleníkových plynů
Krbalová, Maria ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na hodnocení vlivu výroby strojírenských materiálů, používaných v konstrukci výrobních strojů, na životní prostředí. Ekologický profil stroje jako takového se zakládá již ve fázi vypracování jeho konstrukčního návrhu. Jedná se nejenom o volbu parametrů budoucího stroje a materiálů, ze kterých bude vyroben, ale také o technologie použité při jeho výrobě a podmínky provozu hotového stroje (spotřeba energie a provozních kapalin). Práce se detailně zabývá analýzou vlivu konstrukce výrobního stroje na životní prostředí a to z pohledu výroby materiálů, jež uvedený stroj tvoří. Výstupem z provedené analýzy je metodika hodnocení konstrukce stroje z pohledu emisí skleníkových plynů. Vytvořena metodika umožňuje posouzení ekologického profilu výrobního stroje a jeho případnou úpravu ještě během předvýrobní etapy. V první části práce je uvedena analýza současného stavu legislativy v oblasti boje proti klimatickým změnám, snížení energetické náročnosti výrobků a zvýšení energetické účinnosti výrobních strojů. V této části práce je uveden popis metod, které byly použity k dosažení jednotlivých cílů dizertační práce. Dále je zde uvedena analýza výrobního stroje jako systému konstrukčních uzlů, plnicích určité funkce, a popis použitých základních strojírenských materiálů. Druhá část práce se věnuje analýze ekologických dopadů konstrukčního procesu výrobního stroje. Je zde popsán samotný postup konstruování a vliv konstrukce stroje na životní prostředí. Dále následuje popis životního cyklu výrobního stroje a podrobná analýza emisí nežádoucích látek emitovaných během předvýrobních fází životního cyklu stroje (tj. v průběhu těžby surovin a výroby materiálů). Z této analýzy byly odvozeny jednotlivé složky předvýrobních fází, které jsou zdroji emisí nežádoucích látek (např. emisí skleníkových plynů). Práce rovněž obsahuje analýzu životního cyklu těchto složek předvýrobních fází a popis výroby elektrické energie, jako nejzákladnější složky jakékoliv fáze životního cyklu výrobku. Jsou zde uvedeny výpočty množství jednotlivých druhů paliv, které je potřeba pro výrobu 1 MWh elektrické energie, a množství oxidu uhličitého vyprodukovaného během výroby elektrické energie. Třetí část práce obsahuje vytvořené modely výrobních procesů základních strojírenských materiálů a výpočty s nimi spojených emisí vybraných skleníkových plynů. Praktickým výstupem této části práce je metodika umožňující posouzení dopadů na životní prostředí konstrukce stroje z pohledu strojírenských materiálů použitých v jeho konstrukci.
|
|
|
Měření koncentrací skleníkových plynů
Dohnal, Jan ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Bača, Petr (vedoucí práce)
Tato magisterská práce se zabývá problematikou skleníkového efektu, jednotlivými plyny a metodami měření. Na skleníkový efekt je nahlíženo od jeho historického datování, přes změny v atmosféře její složení a reakce jednotlivých institucí. Obsahuje teoretický rozbor jednotlivých plynů. Zaměřuje se na nejškodlivější skleníkové plyny, jako jsou vodní páry, oxid uhličitý, oxid dusný, metan, ozon, freony a halony. Rozbor způsobů detekce těchto plynných látek. Součástí práce je detekce oxidu dusičitého a chlor-fluorovaného uhlovodíku. Data jsou zpracovávána za pomoci mikrokontroléru a následně odeslána na internetový server thingspeak.com. Pokud se zařízení osvědčí, bude využito jako laboratorní úloha v předmětu Ekologie v elektronice.
|
|
|
Využitelnost alternativních paliv v letecké dopravě
Dvorský, David ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Nastálek, Ondřej (vedoucí práce)
Cíle diplomové práce je celkový přehled dostupných paliv v letectví a jejich možných alternativ. Zhodnocení využitelnosti alternativních paliv v letecké dopravě. Dále pak posoudit celkovou připravenost jednotlivých technologií napříč letectvím, tj. od všeobecného letectví, pres hromadnou leteckou dopravu nákladu a osob, až po dopravu vrtulníky. Vyhodnotit ekonomickou situaci v jednotlivých sektorech a určit nejlepší variantu alternativního paliva.
|
|
|
Summer fluxes of nitrous oxide from boreal forest
Macháčová, Kateřina ; Pihlatie, M. ; Halmeenmäki, E. ; Pavelka, Marian ; Dušek, Jiří ; Bäck, J. ; Urban, Otmar
Boreal forests cover almost one-third of the global forest area, and results of soil measurements show them to be a natural source of the important greenhouse gas nitrous oxide (N2O). Nevertheless, N2O fluxes from boreal tree species have been excluded from calculations of N2O exchanges from forest ecosystems. Therefore, our objective was to quantify and scale up the N2O fluxes from stems of mature silver birch (Betula pendula), Scots pine (Pinus sylvestris), and Norway spruce (Picea abies), as well as from the forest floor of a boreal forest in Finland during June and July 2014. This study shows that boreal tree species emit N2O from their stems under natural field conditions and significantly contribute up to 8% of forest floor fluxes of N2O. Spruce trees seem to be the strongest N2O emitter among the studied tree species. Moreover, the N2O flux rates from both coniferous tree species increased with decreasing soil water content. This study highlights the necessity to include N2O fluxes from trees within the total greenhouse gas budget of forest ecosystems.
|
|
| |
|
|
Měření a vyhodnocení produkce emisních plynů ve vybraném provozu s chovem skotu a jejich snižování.
ŠINDELÁŘ, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou znečišťování životního prostředí skleníkovými plyny a amoniakem ze zemědělské výroby. Celosvětově je zemědělství považováno za největšího producenta amoniaku. Vlastní práce je zaměřena na změření a stanovení koncentrace emisí plynů amoniaku, oxidu dusného, oxidu uhličitého, metanu a vodních par. Vlastní měření probíhalo ve stáji s plemenem Česká straka v zemědělském družstvu FARMA JAVOŘICE JIHLÁVKA s.r.o. Pro měření koncentrací byl použit přístroj firmy INNOVA 1412. V závěrečné části jsou uvedeny návrhy na snižování emisí plynů.
|
|
|
Vliv typu hospodaření na emise skleníkových plynů z travních porostů
HAJŠMANOVÁ, Klára
Tato práce představuje grantovou žádost na projekt zabývající se vlivem typu hospodaření a hnojení na emise skleníkových plynů (CO2, CH4, N2O) z travních porostů. Projekt hodnotí denní variabilitu toků sledovaných plynů a změny v sezóně na pastvinách a strojově kosených a mulčovaných loukách ekologické farmy Borová u Českých Budějovic a dále se zabývá vlivem přidaného dusíkatého hnojiva (NH4+, NO3-, organické hnojivo) na procesy vedoucí k emisím CO2, N2O a CH4.
|
host ::
RSS.