|
Separace a stanovení betametazonu a chloramfenikolu ve složených farmaceutických přípravcích pomocí monolitních sorbentů zapojených v systému sekvenční injekční analýzy
Salabová, Markéta ; Šatínský, Dalibor (vedoucí práce) ; Chocholouš, Petr (oponent)
SEPARACE A STANOVENÍ BETAMETHASONU A CHLORAMFENIKOLU VE SLOŽENÝCH FARMACEUTICKÝCH PŘÍPRAVCÍCH POMOCÍ MONOLITNÍCH SORBENTŮ ZAPOJENÝCH V SYSTÉMU SEKVENČNÍ INJEKČNÍ ANALÝZY Abstrakt Byl vypracován postup separace a následného stanovení betamethasonu a chloramfenikolu v očních kapkách BETABIOPTAL® . Analýza probíhala za použití mobilní fáze acetonitril/voda (30:80, v/v) o pH = 5, s nastavenou rychlostí průtoku 0,6 ml min-1 a vlnovou délkou detekce 241 nm pro betamethason a 278 nm pro chloramfenikol. Vnitřním standardem s podobnými vlastnostmi jako obě účinné látky byl zvolen z třinácti testovaných látek propylparaben. V první fázi vývoj separačního procesu probíhal na HPLC. Získané údaje byly v další fázi práce přeneseny na SIA systém. Monolitická kolona Chromolith (TM) Flash RP - 18e, 25 x 4,6 mm s 5 mm předkolonou (Merck, Germany) byla zapojena mezi vícecestný ventil konvenčního (SIA) systému a průtokovou Z celu. Nejprve byl vytvořen postup krok za krokem v programu Fialab for Windows 5.0, podle kterého poté probíhala přesně naprogramovaná separační analýza. Optimalizovaná metoda byla před vlastním měřením validována, což dokládají následující údaje. Limit detekce byl pro betamethason 1,0 mg/l, pro chloramfenikol 0,5 mg/l a pro vnitřní standard propylparaben 1,0 mg/l. Limit kvantifikace byl pro betamethason...
|
|
Chřipka a problematika pandemického plánování
Krajčiová, Lenka ; Kynčl, Jan (vedoucí práce)
Chřipka patří mezi nejčastější virová onemocnění. Každoročně probíhá v epidemiích, které zasahují Českou republiku v zimním období. Vyvolavatelem jsou viry chřipky ze skupiny Ortomyxovirů, u kterých rozeznáváme tři typy označované jako A, B a C. V důsledku pandemie chřipky, která zasáhla lidstvo v roce 1918, se tato choroba až do objevení AIDS stala nejvíce zkoumaným virovým onemocněním. Vyžádala si vytvoření mezinárodní sítě laboratoří a pracovišť na monitorování změn viru a jeho šíření v populaci s cílem předpovědět epidemie a pandemie a připravit se na ně. Do spolupráce zapojila vědce, praktické lékaře, virology, epidemiology, farmaceutické firmy, veterinární lékaře i vedoucí zdravotnické pracovníky. Navzdory veškeré snaze a získaným poznatkům zůstávají mnohé aspekty tohoto onemocnění neobjasněné nebo jsou objasněny jenom částečně. Autority se shodují na tom, že další pandemie přijde pravděpodobně v nejbližším desetiletí. Proto je zapotřebí přijmout všechna opatření, která by zmírnila její následky, aby se tragédie roku 1918 již neopakovala. Největší hrozbu pro vznik pandemie v současnosti představuje kmen viru ptačí chřipky H5N1. V roce 2006 byl přijat a schválen Pandemický plán České republiky, který vychází ze současných doporučení WHO a Evropské unie pro národní pandemické plány. Tato práce shrnuje...
|
|
Nekatolíci na třebičskem panstvi v 17.a 18. století
Honč, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se primárně zaměřuje na nekatolické obyvatelstvo na třebíčském panství v 17. a 18. století. Stručné nastínění předchozího náboženského vývoje na panství v době reformace a třicetileté války umožňuje demonstrovat, že k rozpadu konfesijní identity docházelo již před zahájením systematické rekatolizace ve druhé polovině 50. let 17. století. Do této doby bylo třebíčské dominium vyhledávaným útočištěm pro uprchlíky z Čech. Popis průběhu rekatolizace na panství, ve městě i na vesnicích, patří k jednomu ze stěžejních témat této práce. Pozornost je rovněž věnována stavu farní sítě v rámci třebíčského děkanství, který byl klíčový pro úspěch rekatolizace. Druhým stěžejním tématem a vrcholem práce je situace na panství po vyhlášení Tolerančního patentu. Středem mého zájmu jsou přihlášky nekatolíků k jedné ze státem povolených protestantských konfesí a problémy, které nová situace s sebou přinesla. Rozkol mezi protestanty v otázce, zda přijmout augšpurskou či helvetskou konfesi téměř ukončil jejich naděje na vlastní sbor.
|
|
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk
Tolde, Ondřej
Mechanismy invazivity a transkripční regulace nádorových buněk Nádorové onemocnění má svůj původ v normálních tělních buňkách, které se vymknuly kontrole mateřského organismu. Nádorové buňky se pak mohou uvolnit z místa svého vzniku a šířit se po organismu. Pro průchod mezibuněčnou hmotou nebo vrstvou jiných buněk mohou tyto buňky využít mechanismy, které vedou k efektivnější migraci a invazivitě. Výzkum mechanizmů, které nádorové buňky využívají pro migraci, má význam pro pochopení vzniku a šíření metastáz a následně pro protinádorovou léčbu. V rámci mé disertační práce jsem se podílel na výzkumu vlastností invazivních nádorových buněk. Porovnávali jsme vlastnosti neinvazivní sarkomové buněčné linie a z ní odvozené, vysoce metastatické linie. Ukázali jsme, že buňky invazivní linie využívají améboidní způsob migrace a vykazují zvýšenou aktivitu Rho/ROCK signalizace. Na vedoucím okraji mají tyto buňky nabohacený aktin a myosin a dochází zde ke generování síly. Buňky neinvazivní linie využívají mezenchymální způsob migrace a generují sílu převážně na zatahujícím se konci. Dále jsme porovnávali buňky dvou linií odvozených od prsního karcinomu. Ukázali jsme, že invazivnější linie, odvozená od méně invazivní, vykazuje větší dynamičnost v přestavbě aktinového skeletu. Rovněž jsme u těchto linií popsali přítomnost...
|
|
Satelitní navigační systémy
Antoš, Vladimír ; Zelený, Lubomír (vedoucí práce) ; Těšík, Radek (oponent)
Satelitní navigace je rychle se rozvíjející oblast, která umožňuje svým uživatelům využití navigačních služeb. Nejznámějším systémem je americká GPS. GPS má 31satelitů na 6 dráhách. Vysílaný signál však podléhá fyzikálním vlivům Země. Kromě GPS existují i jiné systémy. Konkurenty pro americký systém jsou tyto systémy : GLONASS, COMPASS, GALLILEO. Satelitní navigace nemusí být jenom otázkou celosvětovou. Na určitém území může být zajištěna pomocí geostacionárních satelitů a takovéto systémy slouží k zajištění větší přesnosti nebo samostatnosti na daném území. Samostatnou kapitolou je praktické využití. Využitelnost systému se nachází především v dopravě. Od vody po vzduch, všude zde je využití navigace dnes zcela samozřejmé. Kromě určování polohy a času představuje správné využití GPS v firemní praxi řadu ekonomických úspor.
|
|
Rozhodovací stromy a extrakce znalostí
Vitinger, Jiří ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce) ; Jiroutek, Pavel (oponent)
Cílem dobývání znalostí je získávat z dat závislosti či pravidla, k čemuž se používá velké množství netriviálních metod. Vybrané zástupce těchto metod představuje tato práce. Jedná se zejména o metody konstrukce rozhodovacích stromů ID3, C4.5 a CART, o metody založené na principu umělých neuronových sítí, mezi které patří vrstevnaté neuronové sítě typu zpětného šíření, sítě typu RBF, Kohonenovy mapy a různé varianty metody LVQ. Dále jsou v práci popsány klastrovací metody hierarchického shlukování, QT klastrování, klastrování metodou k-středů a jeho fuzzy obdoba. Prostor je zde věnován i technikám vhodným k předzpracování dat, jejichž správné provedení je důležitým předpokladem pro získání dobrých výsledků procesu dobývání znalostí. Experimentální část této práce porovnává popisované metody na základě testů na sadách reálných dat. Výsledky testů mohou být použity jako vodítko pro výběr nejlepší metody a jejích parametrů při dobývání znalostí z daných dat. K práci je přiložena vlastní implementace rozhodovacích stromů v jazyce C#, která umožňuje detailní sledování činnosti implementovaných metod C4.5 a CART. Aplikace poskytuje API pro programování vlastních algoritmů konstrukce rozhodovacích stromů.
|
|
Vliv pratotechnických postupů na uplatnění Plantago lanceolata L. v trvalých travních porostech.
WORTNER, Pavel
Diplomová práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, obhospodařováním, ošetřením a výživou. Dále pak botanickým složením travních porostů a nejvýznamnějšími druhy plevelných rostlin, uplatněním leguminóz a fixací N rostlinami. V další části pak popisem a uplatněním dvouděložných bylin a jejich hospodářským významem. Dále pak stanovením vodního a výživného režimu na sledovaných lokalitách a výživou a hnojením porostů dvouděložných bylin a konzervací a skladování píce. Stěžejním úkolem této práce je problematika jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata L.) jeho ekologie a zapojení v různých porostových typech. Samostatná kapitola se věnuje popisu biologie, opylení, fenologie a agrotechniky jitrocele. Poslední kapitola popisuje léčivé látky a využití jitrocele ve farmacii. Ve druhé části práce jsou pro dokreslení poznatků o výskytu Plantago lanceolata doplněny výsledky vlastního pozorování (tabulky a grafy) znázorňující zapojení P. lanceolata v různých typech travních porostů a to ve dvouletém sledovacím období.
|
|
Semiautonomní 3 D mapování
Kubík, Pavel ; Pelikán, Josef (oponent) ; Winkler, Zbyněk (vedoucí práce)
V úvodu práce jsou představeny existující metody zjednodušující vytváření trojrozměrných map. Tyto metody využívají předpoklady o vlastnostech scény nebo speciální hardware pro snížení složitosti problému např. laserový měřič vzdálenosti, všesměrovou kameru nebo jejich kombinace. Dále je navržena metoda používající k rekonstrukci scény kamery a odometrie robota. Metoda předpokládá pohyb po rovné podložce a pohyb ve vnitřním prostředí. Navíc metoda umožňuje zásah člověka do jednotlivých kroků algoritmu a tím je možné pomoci při vytváření modelu a opravě částí modelu, při jejichž rekonstrukci automatický algoritmus selhal. To umožňuje aplikovat metodu i na místa, na která nebyla původně plánována, neboť přizpůsobení novému prostředí může být dodatečně učiněno uživatelem. Výsledný model je exportován do běžného formátu virtuální reality VRML, což umožňuje prohlížet model například pomocí webového prohlížeče. Navržená metoda byla naimplementována spolu s uživatelským rozhraním umožňujícím zásahy člověk do průběhu algoritmu. Metoda byla ověřena na datech z reálného světa a byla zhodnocena účelnost jednotlivých zásahů uživatele do algoritmu.
|
|
Data koncentrátor pro chytré sítě
Franek, Lešek ; Beneš, Bedřich (oponent) ; Kučera, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh Data koncentrátoru pro inteligentní sítě (Smart Grids). Data koncentrátor stanoví rozhraní mezi serverovými systémy distribučních společností a koncovými zařízeními, které představují elektroměry, vodoměry, plynoměry a další zařízení. V práci byl vytvořen návrh hardwarového i softwarového řešení navíc byla popsána tvorba vlastní distribuce OS Linux.
|
|
Rekonstrukce zdravotně technických instalací v bytovém domě
Havlíčková, Simona ; Bárta, Ladislav (oponent) ; Vrána, Jakub (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší rekonstrukci zdravotně technických instalací bytového domu v Brně. Jedná se o vícepodlažní objekt, který je určen převážně pro bydlení. Teoretická část se zabývá způsoby přípravy teplé vody v bytových domech. Experimentální část je zaměřena na měření spotřeby teplé vody v bytovém domě. Výpočtová a projektová část obsahují návrh kanalizace, vodovodu a napojení objektu na stávající inženýrské sítě. Práce se dále zaměřuje na možné varianty zadané specializace. Diplomová práce byla zpracována dle současných platných norem a ustanovení.
|
host ::
